Vol.5,No.3-4
Posvátno

Naším cílem bylo předložit čtenářům monotematické číslo, které by vrhalo světlo na rozmanité podoby toho, co obvykle označujeme širokým a v řadě ohledů problematickým termínem „náboženství“, a to v podmínkách současného světa pozdní modernity. Při hledání zastřešujícího pojmu, který by dokázal danou tematiku vhodně pokrýt a současně by i zdařile plnil „marketingovou“ funkci, se nám do zorného pole dostal právě pojem posvátno. Hlavní výhodu této volby spatřujeme v jeho širším záběru v porovnání s „náboženstvím“, čímž je umožněno zahrnout do úvah i ty fenomény, které nebývají obvykle jako „náboženství“ označovány a v jejichž případě se preferuje např. termín „spiritualita“. A současně věnovat pozornost i (s ohledem na tradiční, substantivní definice náboženství) zcela „ne-náboženským“ prvkům života ve společnosti, jakými jsou sport, konzum, umění, sexualita apod., jež v sobě mohou obsahovat určitý „posvátný“ či „zposvátňujíc… Read more

Editorial

Issue Description

Naším cílem bylo předložit čtenářům monotematické číslo, které by vrhalo světlo na rozmanité podoby toho, co obvykle označujeme širokým a v řadě ohledů problematickým termínem „náboženství“, a to v podmínkách současného světa pozdní modernity. Při hledání zastřešujícího pojmu, který by dokázal danou tematiku vhodně pokrýt a současně by i zdařile plnil „marketingovou“ funkci, se nám do zorného pole dostal právě pojem posvátno. Hlavní výhodu této volby spatřujeme v jeho širším záběru v porovnání s „náboženstvím“, čímž je umožněno zahrnout do úvah i ty fenomény, které nebývají obvykle jako „náboženství“ označovány a v jejichž případě se preferuje např. termín „spiritualita“. A současně věnovat pozornost i (s ohledem na tradiční, substantivní definice náboženství) zcela „ne-náboženským“ prvkům života ve společnosti, jakými jsou sport, konzum, umění, sexualita apod., jež v sobě mohou obsahovat určitý „posvátný“ či „zposvátňující“ moment. Zvolený pojem rovněž podněcuje reflexi nad způsobem stanovování hranic mezi „posvátným“ a „profánním“ (či „náboženským“ a „ne-náboženským“) v závislosti na kontextu a působících praktických zájmech.