Bd.10,Nr.3
Sekularita

Otázky spjaté s problematikou náboženství nepatří v českém prostředí k těm, které by přitahovaly zvýšený zájem laické nebo odborné veřejnosti. Přesto se domníváme, že i ve zdejších podmínkách má smysl si otázky dotýkající se tohoto tématu klást. Už jen proto, že témata, která dnes nepokládáme za aktuální, se jako taková mohou v brzké době vyjevit. Předkládané vydání volně navazuje na tematicky spřízněné dvojčíslo Posvátno vydané v roce 2008. Na rozdíl od něj tentokrát zaměřuje primární pozornost nikoliv na různé podoby „posvátna“ či náboženství, ale na fenomén, který bývá vnímán jako jejich protipól a jenž se projevuje v rozmanitých podobách, úrovních a významech - sekularitu. Náš zájem reflektuje významný teoretický posun v sociologii náboženství (a příbuzných disciplínách) posledních let, v jehož rámci se do výzkumného hledáčku badatelů a badatelek dostávají otázky dříve opomíjené či neproblematizované. Tento posun významně souvisí s naru… Více info

Issue Description

Otázky spjaté s problematikou náboženství nepatří v českém prostředí k těm, které by přitahovaly zvýšený zájem laické nebo odborné veřejnosti. Přesto se domníváme, že i ve zdejších podmínkách má smysl si otázky dotýkající se tohoto tématu klást. Už jen proto, že témata, která dnes nepokládáme za aktuální, se jako taková mohou v brzké době vyjevit. Předkládané vydání volně navazuje na tematicky spřízněné dvojčíslo Posvátno vydané v roce 2008. Na rozdíl od něj tentokrát zaměřuje primární pozornost nikoliv na různé podoby „posvátna“ či náboženství, ale na fenomén, který bývá vnímán jako jejich protipól a jenž se projevuje v rozmanitých podobách, úrovních a významech - sekularitu. Náš zájem reflektuje významný teoretický posun v sociologii náboženství (a příbuzných disciplínách) posledních let, v jehož rámci se do výzkumného hledáčku badatelů a badatelek dostávají otázky dříve opomíjené či neproblematizované. Tento posun významně souvisí s narušením teoretického „monopolu“ sekularizačního paradigmatu a na něj navázaných představ, jež se v současnosti přesouvají z pozice explicitních či implicitních předpokladů pro sociálněvědní analýzu tématu náboženství do postavení vlastního předmětu sociálněvědního zkoumání a kritické reflexe.