Experiment je ukotven především v tradici přírodních věd, přesto se lze s různými formami experimentální metody výzkumu setkat také ve vědách sociálních. Přes počáteční zdrženlivost sociálních věd vůči experimentu dochází postupně k rozvoji experimentální metodologie jako plnohodnotného nástroje sociálněvědního výzkumu a stále více se prosazuje názor, jejž vyjádřili Box, Hunter a Hunter: „Abyste mohli zjistit, co se stane, když něco změníte, je nezbytné to opravdu změnit“. Specifickým znakem procesu, během kterého si sociální vědy osvojují experimentální přístup, je simultánní využívání více teoretizujících pohledů na studovanou problematiku, čímž se rozšiřuje prostor k interdisciplinární spolupráci. Celá řada témat, která jsou zkoumána experimentálně, se zároveň nachází na pomezí více oborů. Cílem čísla je jednak dokumentovat pestré prolínání výzkumných i teoretických tradic, jednak povzbudit další rozvoj experimentálně zaměřených studií v českém sociálněvědním prostředí.