O časopisu

Zaměření a záběr

Pedagogická orientace (ISSN 1211-4669  print; ISSN 1805-9511 on-line; reg. č. MK ČR E 20166) je vědeckým recenzovaným časopisem, který se zaměřuje na obecnější, aktuální problémy pedagogické teorie a praxe, školního vzdělávání, pedagogického výzkumu, vzdělávací politiky a vzdělávání učitelů. Cílem časopisu je podporovat rozvoj pedagogického myšlení.

Recenzní řízení

Časopis Pedagogická orientace usiluje o to, aby byl vnímán jako časopis s náročným recenzním řízením. Recenzní řízení je oboustranně anonymní (double-blind peer review). Jeho cílem je zajistit, aby byly publikovány pouze studie, které splňují formální a obsahové požadavky vymezené především redakcí časopisu spolu s recenzenty. Tyto požadavky jsou neformálně spoluutvářené také ostatními autory publikujícími v PedOr a v neposlední řadě čtenáři.

Průběh redakčního zpracování rukopisů studií vč. přibližného časového harmonogramu je graficky znázorněn zde. 

Do recenzního řízení jsou postoupeny pouze rukopisy, které byly předtím projednány členy redakce/redakční rady. Pokud rukopis splňuje vstupní kritéria, je anonymizován a následně zaslán recenzentům k posouzení. K posouzení studií vybírá vedoucí redaktor na základě projednání v redakci dva recenzenty, odborníky na problematiku, jíž se text zabývá. Redakce se snaží nezasílat studie k posouzení osobám, které jsou s autorem/autorkou pracovně nebo osobně spjaty. Recenzenti nemohou pocházet z pracoviště autora/autorů nabízeného rukopisu a zároveň ani nemohou být členy redakce časopisu.

Pokud není stanovisko recenzentů shodné, vedoucí redaktor osloví třetího recenzenta, nebo na základě projednání v redakci vysloví konečný závěr recenzního řízení.

Konečný závěr recenzního řízení nabývá s ohledem na stanoviska recenzentů a vedoucího redaktora právě jedné ze tří níže uvedených variant:

(a) studie bude publikována bez úprav
(b) studie bude publikována po úpravách, jež vyplývají z doporučení recenzentů
(c) studie nebude publikována (v případě, že bude autorem zásadně přepracována, bude postoupena do nového recenzního řízení).

Standardní doba trvání recenzního řízení je 8 týdnů. Tato doba se počítá od data, kdy byl autor studie informován o zahájení recenzního řízení. Ve výjimečných případech může být doba recenzního řízení delší. Děje se tak z důvodů, jež redakce zpravidla neovlivní (recenzenti mohou rukopis odmítnout posoudit, posudek dorazí se zpožděním, posudky recenzentů se výrazně odlišují - je třeba oslovit dalšího recenzenta atd.). 

Redakce poskytuje autorům recenzní posudky nebo jejich relevantní pasáže. Dodržení úprav vyplývajících z posudků posuzuje redakce, popř. redakce ve spolupráci s recenzenty. Není ovšem povinností autorů rukopisů akceptovat veškeré připomínky a doporučení vyplývající posudků. V případě, že autoři nejsou ztotožněni s některými připomínkami, příp. je odmítají z jiných důvodů akceptovat, redakce zpravidla považuje za dostačující, pokud autoři předloží relevantní protiargumenty v průvodním dopise redakci. Předpokládá se nicméně, že autoři rukopisů většinu připomínek recenzentů zohlední. Redakce autory rukopisů proto žádá o vyznačení realizovaných úprav přímo v rukopisu (zvýrazněním, nebo v režimu změn). Redakce také uvítá vyhotovení tabulky pro redakci, v níž budou v levém sloupci uvedeny jednotlivé připomínky recenzentů a v pravém sloupci bude uvedeno, příp. vysvětleno, jak byly jednotlivé připomínky reflektovány, vypořádány a v rukopisu zapracovány. V tabulce je možné také vypořádat připomínky recenzentů, které nejsou akceptovatelné, příp. je není možné zapracovat přímo do rukopisu.

Pro přepracované verze rukopisů (tj. pro rukopisy, v nichž jsou zapracovány připomínky recenzentů) platí stejná formální kritéria (např. doporučený rozsah) jako pro první verze nabízených rukopisů. 

Detailnější popis redakčních procedur souvisejcích s recenzním řízením je obsažen v editorialu PedOr 2011/4 O úloze odborných časopisů s náročným recenzním řízením.

Pravidla otevřeného přístupu

Pedagogická orientace je časopis s otevřeným přístupem (angl. open access journal), jehož obsah je volně dostupný na veřejném internetu. Libovolní uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, prohledávat nebo vytvářet odkazy na plné texty článků, sklízet je pro potřeby indexace, předávat je jako data pro software, nebo používat je k jakýmkoliv jiným legálním účelům bez finančních, právních nebo technických omezení ze strany vydavatele. Toto vymezení je v souladu s Budapešťskou iniciativou (BOAI).

Obsah webových stránek podléhá licenci Creative Commons.

Autorská korektura

Všechny recenzované studie podléhají autorizaci při autorské korektuře. Autorská korektura musí být redakci vrácena obratem. Pokud se autor studie nevyjádří k autorské korektuře do pěti pracovních dnů, je studie považována za autorizovanou. Podstatné změny v textu či v přílohách jsou při autorské korektuře bez souhlasu redakce nepřípustné. Autorská korektura má být jen opravou sazečských chyb, nikoliv přepracováním rukopisu vyžadujícím výměnu celých řádek, odstavců nebo stránek. Prosíme autory rukopisů o pochopení, neboť nadměrné autorské korektury prodražují sazbu a prodlužují termíny vydání.

Instrukce pro recenzování

Smyslem recenzního řízení je poskytnout autorům zpětnou vazbu směřující ke zvýšení kvality jejich textů. Do recenzního řízení jsou postoupeny pouze rukopisy, které byly předtím projednány členy redakce/redakční rady. Pokud rukopis splňuje vstupní kritéria, je anonymizován a následně zaslán recenzentům k posouzení. Rozsah posudku není stanoven, zpravidla bývá v rozsahu 2–3 stran. Recenzent v závěru rukopisu formuluje své stanovisko, které nabývá právě jedné ze tří níže uvedených variant:

(a) studii doporučuji publikovat bez úprav;
(b) studii doporučuji publikovat po úpravách, jež vyplývají z doporučení recenzentů;
(c) studii nedoporučuji publikovat (v případě, že bude zásadně přepracována, může být postoupena do nového recenzního řízení).

Recenzent může nad rámec svého úkolu vložit do posuzovaného rukopisu postranní komentáře, zejména v případech, pokud to charakter rukopisu vyžaduje.

Redakce oceňuje především posudky, na základě kterých je možné činit objektivní rozhodnutí o přijetí či odmítnutí nabízených rukopisů, a které zároveň poskytují autorům užitečné rady a doporučení ke zkvalitnění rukopisů.

Pro recenzování studií je možno formulovat několik obecných věcných a formálních kritérií, resp. oblastí, k nimž se recenzent může vyjadřovat:
  • relevance z hlediska odborné profilace časopisu
  • aktuálnost a významnost problematiky, explicitní formulace přínosnosti studie (např. pro pedagogickou teorii, praxi, výzkum apod.)
  • soulad názvu studie s abstraktem a obsahem (v případě empirických studií by měl název odrážet hlavní nezávisle a závisle proměnné)
  • korespondence jednotlivých částí studie
  • definování cíle/účelu studie
  • výstižnost definování pojednávaného tématu (problému), zdůvodnění jeho relevance
  • vymezení teoretického a konceptuálního rámce pro pojednání problému
  • způsob, jakým je problém pojednán (způsob výkladu), jasnost a srozumitelnost studie
  • strukturování studie a její logická posloupnost a soudržnost
  • výhledy pro budoucí výzkum
  • úplné a přesné uvádění aktuální, relevantní a kvalitní literatury a dalších zdrojů
  • respektování jazykové normy a normy APA
  • respektování etických norem (viz např. Etický kodex české pedagogické vědy a výzkumu)
Specifická kritéria hodnocení:


teoretických studií

  • originalita a novost prezentované teorie
  • způsob, jakým je teorie pojednána
  • zakomponování teorie do stávajícího teoretického systému oboru
  • význam pojednávané teorie pro obor a předpokládaná míra jeho ovlivnění
  • způsob, jakým je pojednáno o aplikovatelnosti a praktickém využití teorie


přehledových studií

  • úroveň pojednání o podstatě a vývoji prezentovaného problému
  • kvalita analýzy daného problému, vč. uvedení kritérií použitých při výběru hodnocených prací
  • způsob kompletování a zdůvodnění zvoleného aspektu pro systemizaci přehledu
  • úplnost a komplexnost syntetizujícího přehledu
  • citace relevantní literatury (domácí i zahraniční, pokrytí příbuzných vědních oborů)


metodologických studií

  • originalita a novost prezentovaných metodologických přístupů
  • je-li předmětem studie nová výzkumná technika, je třeba charakterizovat postup tvorby techniky vč. předvýzkumu
  • uvedení vlastností nové nebo adaptované techniky (reliabilita, validita apod.), popř. parametrů standardizace
  • charakteristika výběru výzkumného vzorku, na jakém byla metoda ověřována
  • způsob, jakým jsou jednotlivé výzkumné přístupy a metody ověřeny
  • přednosti a nedostatky prezentovaných přístupů a metod oproti stávajícím


empirických studií

  • zdůvodnění aktuálnosti zkoumané problematiky a její historická reflexe
  • formulace teoretických východisek, cíle/cílů výzkumu a výzkumných otázek
  • popis výzkumné metodologie vč. charakteristiky výzkumného vzorku
  • analýza shromážděných dat a jejich hodnocení
  • adekvátnost, důvěryhodnost a kvalita sdělení a interpretace výsledků výzkumu
  • kvalita diskuse (srovnání výsledků výzkumu s již realizovanými obdobnými výzkumy, začlenění do stávající poznatkové základny)
  • formulace závěrů výzkumu 
  • výhledy na další výzkum, event. doporučení


POZNÁMKA: Recenzent při zpracování posudku reflektuje ta kritéria či oblasti (z výše uvedených), která považuje s ohledem na posuzovaný rukopis za relevantní.

Publikační etika

Toto prohlášení shrnuje základní etické požadavky na jednání autorů, recenzentů, členů redakce a redakční rady a dalších osob bezprostředně se podílejících na vydávání Pedagogické orientace. Tyto požadavky jsou samozřejmým důsledkem obecných a všeobecně uznávaných morálních i formálních zásad chování jednotlivců a skupin ve vyspělé společnosti s přihlédnutím k charakteru vědecké a výzkumné práce v oboru pedagogika.

Pedagogická orientace respektuje mezinárodní Kodex jednání a pokyny pro dobrou praxi pro editory vědeckých časopisů Komise pro publikační etiku (COPE), Etický kodex české pedagogické společnosti a Etický kodex České asociace pedagogického výzkumu.

Pedagogická orientace dodržuje etická pravidla související s respektováním duševního vlastnictví, zejména (a) vědomí spoluautorské odpovědnosti za obsah společné práce více autorů, (b) res­pek­tování duševního vlastnictví druhých, (c) odmítání plagiátorství, falšování a zneužívání výsledků, zadržování výsledků v případě výzkumu a vývoje financovaného z veřejných prostředků.

Rukopisy, které porušují etická pravidla, nebudou přijaty k publikaci. Prohlášení k publikační etice se vztahuje na (a) povinnosti autorů, (b) povinnosti recenzentů, (c) povinnosti členů redakce, (d) povinnosti členů redakční rady.

a)      Povinnosti autorů

  • Publikované rukopisy musí odpovídat všeobecně sdíleným publikačním a etickým standardům.
  • Autoři jsou povinni zabezpečit objektivnost vlastního zhodnocení významu literárních a dalších informačních zdrojů využitých pro dosažení zveřejňovaného výsledku včetně povinnosti jejich přesného citování dle normy APA.
  • Publikovány jsou pouze originální texty. Autoři musí zajistit, aby rukopis (případně jeho cizojazyčný překlad) nebyl jinde publikován, ani nebyl současně jinde nabídnut či přijat k publikaci. Pokud autoři použili již dříve publikované texty, musí to být v textu přiznáno a náležitě označeno.
  • Předpokládá se, že všichni spoluautoři významně přispěli ke vzniku nabízeného rukopisu. První (resp. korespondující) autor uplatňuje objektivní přístup při posuzování vlastního autorského podílu a podílu druhých při vykazování autorství, a to zejména při posuzování tvůrčího přínosu k zveřejňovanému výsledku a zhodnocení kvality a míry přispění k samotnému provedení výzkumu, který vedl k dosažení výsledku. Autorské podíly jednotlivých autorů, případně bližší specifikace jejich přispění ke vzniku rukopisu, mohou být explicitně uvedeny např. v poznámce pod čarou. Redakce předpokládá, že první (eventuálně korespondující) autor předložil všem spoluautorům nabízený rukopis ke schválení a získal jejich souhlas s jeho publikováním.
  • Autoři respektují výsledky tvůrčí práce studentů prostřednictvím uznání jejich rovnocenného postavení autorů nebo spoluautorů.
  • Autoři jsou povinni redakci poskytnout potřebná povolení k reprodukci jakéhokoli obsahu
    z jiných zdrojů.
  • Je nutné přiznat informace o všech využitých zdrojích (finanční podpora, konzultace). Pokud jsou si autoři vědomi jakéhokoli střetu zájmů (k instituci, sponzorovi, vlastním komerčním aktivitám apod.), mají povinnost tuto skutečnost oznámit redakci.
  • Autoři jsou povinni vést přesné záznamy o výzkumných datech souvisejících s jejich nabízeným rukopisem.  Autoři se zaručují, že všechna data v rukopisech jsou pravdivá
    a autentická. Na základě odůvodněné žádosti jsou autoři povinni umožnit redakci/redakční radě/recenzentům k těmto datům nebo údajům přístup.
  • Pokud autoři zjistí závažné chyby nebo nepřesnosti ve vlastním publikovaném díle, mají povinnost tuto skutečnost neprodleně oznámit redakci a spolupracovat s redakcí na opravě nebo revokaci textu.
  • Autoři jsou povinni podílet se v roli recenzentů na recenzním řízení, jsou-li o to požádáni redakcí časopisu, zejména pokud posuzovaný rukopis spadá do oblasti jejich odbornosti.

b)      Povinnosti recenzentů

  • Recenzent vždy usiluje o nezaujatý a nepředpojatý přístup při posuzování rukopisů a zavazuje se vypracovat recenzní posudek v časovém rozmezí doporučeném redakcí.
  • Recenzent odpovědně zvažuje svůj souhlas s převzetím úkolu vypracovat hodnocení, zejména v souvislosti s výsledkem vlastního kritického posouzení etického aspektu kritérií a pravidel zadavatele hodnocení, v případě souhlasu s provedením hodnocení pak respektuje pravidla PedOr.
  • Recenzent je povinen zachovat důvěrnost všech informací poskytnutých editorem nebo autorem a přistupuje k hodnocení bez jakékoli snahy o využití postavení posuzovatele nebo využití údajů uvedených v posuzovaném materiálu k jakémukoli druhu osobního zvýhodnění nebo ve prospěch či neprospěch jiných osob.
  • Recenzent objektivně a kriticky posoudí svůj vlastní možný konflikt zájmů při hodnotitelské činnosti a odmítne vypracování posudku v případě existence tohoto konfliktu. V případě střetu zájmů (finančních, institucionálních, pracovních, soukromých nebo jiných) je recenzent povinen upozornit redakci, a pokud je to nutné, zříci se posuzování rukopisu.
  • Recenzent by měl poukázat na relevantní práce, které v posuzovaném rukopisu nebyly citovány a upozornit editora na každý dokument, který je výrazně podobný obsahu posuzovaného rukopisu.

c)       Povinnosti redakce

  • Redakce zajišťuje, aby redakční/recenzní řízení bylo transparentní, doložitelné, spravedlivé, anonymizované, nestranné a aby proběhlo ve zveřejněném časovém rozmezí.
  • Redakce jedná rozvážně, objektivně a spravedlivě, bez diskriminace na základě pohlaví, sexuální orientace, náboženského nebo politického přesvědčení, etnického nebo geografického původu autorů.
  • Redakce zachovává mlčenlivost ohledně intelektuálního obsahu rukopisů. Rukopisy mohou být poskytnuty pouze osobám podílejícím se na redakčním/recenzním řízení a na formální
    a technické stránce vydávání časopisu.
  • Mezi redaktory nesmí docházet ke střetu zájmů s ohledem na obsah rukopisů, za které jsou odpovědni.
  • Redakce má plnou povinnost a pravomoc odmítnout nebo přijmout článek dle objektivních kritérií, jimiž jsou zejména: důležitost, přínosnost, originalita, jasnost, srozumitelnost
    a vhodnost z hlediska obsahové profilace časopisu.
  • Redakce zajišťuje, aby všechny publikované studie byly přezkoumány a zhodnoceny kvalifikovanými recenzenty, jejichž stanovisko by mělo být pro redakci klíčovým vodítkem. Konečné rozhodnutí o publikování příspěvku činí vedoucí redaktor časopisu. Vedoucí redaktor své rozhodnutí může konzultovat s ostatními členy redakce.
  • V případě stížností autorů či názorového střetu mezi autory a redakcí je redakce povinna přiměřeně reagovat. Všechny stížnosti by měly být prošetřeny.
  • Pokud jsou v příspěvku nalezeny chyby, redakce s ohledem na závažnost chyby rozhodne
    o případném zveřejnění opravy nebo úplném stažení příspěvku.

d)      Povinnosti redakční rady

  • Redakční rada dohlíží na dodržování výše uvedených zásad.
  • Redakční rada garantuje, že etické zásady budou vždy kladeny nad jakékoli komerční zájmy
    a aktivity.
  • Redakční rada dohlíží, aby v případě potřeby byly publikovány omluvy, errata, corrigenda
    a stahovány příspěvky (pokud to situace vyžaduje).

Na etická pochybení a neetické jednání může upozornit kdokoli, a to bez časového omezení. Redakce, redakční rada i vydavatel časopisu ocení, pokud jim oznamovatelé poskytnou podněty, relevantní kontextové informace a případné důkazy. Informace a důkazy budou shromažďovány diskrétně, aniž by se v průběhu šetření šířilo jakékoli obvinění. O podezření na eticky sporné chování budou informovány pouze bezprostředně dotčené osoby. Bylo-li projednáním případu shledáno, že došlo k porušení obecných morálních principů nebo pravidel tohoto prohlášení, lze případ přiměřeným způsobem zveřejnit. Menší pochybení a přestupky mohou být řešeny písemným upozorněním bez nutnosti větších konzultací. Konečné rozhodnutí o důsledcích etických pochybení a neetického jednání činí redakce, důsledky závažnější etických prohřešků schvaluje na návrh redakce redakční rada. Redakce zaručuje, že autorovi/autorům bude vždy poskytnuta možnost reagovat na případná obvinění. Autorům bude také poskytnut prostor pro nápravu.

Etická pochybení a neetické jednání redakce řeší dle doporučení Komise pro publikační etiku (COPE). Redakce může v závislosti na závažnosti etického pochybení zvolit následující způsoby řešení, případně jejich smysluplnou kombinaci:

  • Informování a poučení autora či recenzenta, že svým jednáním porušuje sdílené etické normy
    a doporučení.
  • Zaslání varovného dopisu autorovi či recenzentovi, ve kterém je podrobně popsáno a vysvětleno eticky závadné jednání a varování před možnými důsledky.
  • Uveřejnění oznámení na webových stránkách časopisu informujícího o eticky závadném jednání
    a souvisejících nápravných krocích.
  • Zveřejnění editorialu, ve kterém bude etický přestupek podrobně popsán a vysvětlen.
  • Zaslání oficiálního dopisu nadřízenému pracovníkovi autora nebo recenzenta a/nebo instituci (např. grantové agentuře).
  • Stažení příspěvku z časopisu a následné informování autorova nebo recenzentova nadřízeného pracovníka, relevantních bibliografických databází a čtenářů.
  • Uvalení formálního časově ohraničeného embarga pro určitého autora nebo recenzenta.
  • Nahlášení případu a výsledků jeho projednání relevantní profesní organizaci nebo vyšší autoritě za účelem dalšího šetření a návrhu případných opatření.

Dokument byl zpracován dle doporučení Komise pro publikační etiku (COPE).

Další zdroje:

Elsevier’s Publishing Ethics Resource Kit

Cambridge Journals Ethical Standards

Často kladené dotazy/FAQ

FAQ – Odpovědi na často kladené otázky 

(Náměty na další často kladené otázky zasílejte na adresu redakce)

 

 

 

 

 

1. Proč bych měl/a publikovat v právě v časopisu PedOr?

PedOr je časopis s dlouholetou tradicí, vychází v nákladu 400 tištěných výtisků a je volně dostupný na internetu. Časopis disponuje širokou základnou předplatitelů, je distribuován všem členům České pedagogické společnosti i dalším odběratelům včetně knihoven. Časopis je také zařazen do několika bibliografických databází, např. ERIH, EBSCO, DOAJ.

 

2. Jaký příspěvek mohu v PedOr publikovat?

V Pedagogické orientaci jsou pravidelně vedeny rubriky studie, diskuse, zprávy, recenze. Podrobnější informace o jednotlivých typech příspěvků a jejich obsahových náležitostech jsou uvedeny v pokynech pro autory.

 

3. Právě jsem obhájil/a disertaci. Mohu publikovat disertační výzkum v podobě studie v PedOr?

PedOr poskytuje příležitost autorům publikovat výsledky disertačních výzkumů. Tím je vytvořen prostor k oslovení širšího okruhu čtenářů, kteří by se s disertační prací za běžných okolností neseznámili. Na studie vycházející z disertačních výzkumů jsou kladeny stejné požadavky jako na běžné typy studií. Jakkoliv se to na první pohled nezdá, může být obtížné „překlopit“ teze disertace do podoby svébytné časopisecké studie. Zpravidla není možné zkopírovat vybrané pasáže disertační práce nebo autoreferát a nabídnout ho k publikování v PedOr. Z redakčních zkušeností dovozujeme, že největší problém je dán snahou obsáhnout na 20 stranách studie vše, co bylo napsáno na 200 stranách disertace. Pro účely časopisecké studie doporučujeme rozvolnit vazbu studie na zdrojovou disertační práci a zaměřit se na relativně ostře vymezený aspekt zkoumané problematiky. Při přípravě časopisecké studie doporučujeme využít zejména výzkumnou část disertační práce, teoretická část zpravidla jde příliš do šíře – z té doporučujeme vybrat pouze to, co by fungovalo "ve službách" části výzkumné.

 

4. Jak přesně funguje recenzní řízení?

Recenznímu řízení podléhají v PedOr studie, texty ostatních rubrik posuzuje redakce. Smyslem recenzního řízení je zajistit, aby v časopise byly uveřejněny pouze texty splňující obsahové a metodologické požadavky vymezené redakcí časopisu a neformálně spoluutvářené ostatními autory a také čtenáři. Recenzní řízení se realizuje nejčastěji formou posudků, případně formou postranních komentářů vložených přímo do textu rukopisu. Cílem je zajistit, aby autoři rukopisů obdrželi od několika recenzentů zpětnou vazbu využitelnou v zájmu zvýšení kvality jejich textů. Náročnost recenzního řízení často rozhoduje o tom, zda je časopis považován za kvalitní či nikoliv. Redakce usiluje, aby byly v PedOr publikovány pouze kvalitní studie, tedy takové, které prošly náročným recenzním řízením.

 

5. Kdo je recenzent?

Recenzentem bývá zpravidla uznávaný odborník na problematiku, jíž se rukopis zabývá. Ten posuzuje vědeckou, logickou a metodologickou úroveň posuzované studie ve vztahu k poznatkům a postupům, které jsou v oboru uznávány. K posouzení studií vybírá vedoucí redaktor na základě projednání se členy redakce/redakční rady zpravidla dva recenzenty mimo pracoviště autorů (typicky katedru nebo ústav). Redakce se snaží nezasílat studie k posouzení osobám, které jsou s autory rukopisů pracovně nebo osobně spjaty.

 

6. Je v pořádku, že mi recenzent doporučuje v rukopisu odkazovat na určité práce?

Recenzenti v některých případech upozorňují, že v posuzovaném rukopisu chybějí odkazy na práce, které považují vzhledem k tématu za přínosné. Zpravidla se jedná o publikace zásadního významu, které autoři opomněli zmínit, nebo naopak o publikace obtížně dohledatelné (např. s mezioborovým přesahem, nízkým nákladem nebo starším datem vydání). Recenzenti tím nenutí autory odkazovat na určité práce, ale spíše je orientují v pojednávané problematice. Tím, že se autoři rukopisů odvolávají na určité (stěžejní) domácí i zahraniční práce, ukazují, že tyto práce znají, a že si jsou vědomi návaznosti. Tím zároveň autoři rukopisů orientují čtenáře v obecnějších souvislostech řešené problematiky a informují ho o kontextu, ve kterém chtějí být „čteni“ (rozuměni).

 

7. Je vždy nutné v citacích a odkazech uvádět čísla stran?

V případě, že autoři odkazují na celé dílo, neuvádí se čísla stran. Pokud autoři citují nebo parafrázují konkrétní myšlenky nebo textové pasáže z rozsáhlejších děl (např. monografií nebo časopiseckých studií), uvádí se čísla stran, na nichž lze citované myšlenky nebo textové pasáže nalézt. To umožňuje čtenářům i recenzentům dohledat zdrojové texty, ověřit, zda jsou citace nebo parafráze korektní, a případně je dále interpretovat a rozvíjet.

 

8. Není recenzní řízení pouhou hrou se slovy?

Vědecké poznání je poznáním vyjednaným a argumentovaným. Odborný text je prostředkem komunikace mezi odborníky daného oboru. Recenzenti často odmítají texty, které se vymykají funkčnímu stylu odbornému, anebo jejichž jazykové podání je příliš komplikované. Autor by měl být schopen srozumitelně vysvětlit, k jakým závěrům a na základě čeho ve své práci dospěl. K tomu je nezbytné používat relativně přesně definované a ustálené termíny/pojmy, které umožňují porozumět popisovaným jevům. Disciplinovanost při užívání odborných termínů umožňuje kumulativní rozvoj poznání. Pokud se na různých místech v textu operuje s různými termíny, aniž by byly významově odlišeny, může dojít k mylné interpretaci výzkumných zjištění. Recenzenti mají také oprávněné kritické výhrady k argumentaci opřené o prameny, jejichž vědecká hodnota je sporná, případně o prameny, které vznikly v jiném než vědeckém diskursu (např. denní tisk, popularizační texty apod.).

 

9. Musím zapracovat všechny připomínky recenzentů?

Předpokládá se, že autoři rukopisů připomínky recenzentů zohlední při úpravě rukopisu. Dodržení tohoto požadavku posuzuje redakce, popř. ve spolupráci s recenzenty. Není ovšem povinností autorů rukopisů akceptovat veškeré připomínky a doporučení vyplývající posudků. V případě, že autoři nejsou ztotožněni s některými připomínkami, příp. je odmítají z jiných důvodů akceptovat, redakce zpravidla považuje za dostačující, pokud autoři předloží relevantní protiargumenty v průvodním dopise redakci.

 

10. Jak dlouho trvá, než je můj rukopis otištěn v PedOr?

Časový interval mezi zasláním první verze rukopisu a jeho otištěním se pohybuje v rozmezí 3–9 měsíců a souvisí s průběhem redakčních procedur, zejména recenzního řízení. Požadavky recenzentů mohou být v závislosti na kvalitě posuzovaného rukopisu různě náročné. V řadě případů se stává, že recenzent redakci požádá o zpětnou kontrolu revidovaného (tj. již jednou posouzeného a autorem upraveného) rukopisu připojí další požadavky na úpravy. V případě diskusí, zpráv a recenzí časový interval závisí na množství rukopisů, které má redakce k dispozici. Může se stát, že zaslaná diskuse, zpráva nebo recenze bude muset „stát ve frontě“ před dříve zaslanými.

 

11. Proč vychází pouze jedno číslo PedOr v roce v anglickém jazyce?

PedOr se profiluje jako vědecký časopis orientovaný především problémy pedagogické teorie a praxe vázané na česko-slovenský pedagogický diskurs. S tímto diskursem jsou spojena jazyková, kulturní, historická aj. specifika, o kterých se obtížně pojednává v jiných jazycích, např. v angličtině. Cílovými čtenáři PedOr jsou odborníci zabývající se pedagogickou teorií a praxí, vzděláváním učitelů, vzdělávací politikou a pedagogickým výzkumem působící v České republice a na Slovensku. Anglické číslo je od roku 2013 vydáváno jednou v roce s cílem prezentovat výstupy z aktivit ČPdS (resp. jejích členů) pro mezinárodní odbornou komunitu.

 

12. Proč PedOr používá citační normu APA?

Doporučení APA (American Psychological Association) jsou mezinárodně uznávaným návodem pro efektivní a srozumitelnou tvorbu odborných textů. Doporučení APA nesjednocují pouze úpravu citačních odkazů, ale předepisují také vizuální provedení textů. Pedagogická orientace používá normu APA s drobnými odchylkami zohledňujícími některé specifické prvky českého jazyka. S normou APA je synchronizována většina citačních programů (EndNote, Biblioscape, RefWorks aj.) i citačních databází (CrossRef).

 

13. Našel jsem v PedOr tiskovou chybu. Je vhodné na ni upozornit?

Ačkoliv redakce PedOr usiluje o bezchybnost sazby, výjimečně se stává, že se v sazbě přesto vyskytnou různé chyby. Jejich původcem může být autor, některý redakční pracovník nebo sazeč. Příčinou může být nepozornost, přehlédnutí či nedorozumění v komunikaci. Uvítáme, pokud autoři redakci PedOr na vzniklé chyby upozorní. V případě, že chyby porušují smysl textu, nabízíme autorům možnost zveřejnění seznamu chyb (lat. errata – omyly) doplněného číslem stránky a uvedením správného znění v tištěné verzi časopisu. Errata i korektury drobnějších chyb, např. typografických (lat. corrigenda – nutné opravy), budou zapracovány přímo do textů v elektronické verzi časopisu.

 

14. Mohu v PedOr publikovat jako studii text, který jsem publikoval již dříve např. jako kapitolu v knize či příspěvek ve sborníku?

Již publikovaný rukopis lze v PedOr uveřejnit pouze ve zcela výjimečných případech (např. pokud se jedná o zásadní text z již rozebrané knihy) – vždy podléhá posouzení redakce.

 

15. Co mám dělat v případě, že chci svoji studii publikovanou v PedOr uveřejnit např. v odborné knize?

Autor článku postoupeného časopisu Pedagogická orientace se zavazuje, že „příspěvek ani jeho souvislejší pasáže nebyly publikovány a nebyly odevzdány k publikování v jiném časopise, sborníku nebo monografii“ a že „v případě jeho otištění v časopisu Pedagogická orientace nebude příspěvek znovu publikován bez souhlasu Hlavního výboru České pedagogické společnosti“. V odůvodněných případech lze zaslat vedoucímu redaktorovi Pedagogické orientace (e-mailem) žádost o uvolnění studie nebo jejích částí k opětovnému uveřejnění. Podmínkou udělení souhlasu je uvedení odkazu na původní publikaci v PedOr.

 

16. V jakých bibliografických databázích je PedOr zaregistrována?

Pedagogická orientace je zařazena mimo jiné v následujících databázích:

  • Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR (od roku 2008)
  • ERIH – European Reference Index for the Humanities (od roku 2011; kategorie NAT)
  • DOAJ – Directory of Open Access Journals (od roku 2012)
  • Educational Research Abstracts Online (od roku 2013)
  • EBSCO Education Source (od roku 2012)
  • ULRICHSWEB Global Serials Directory (od roku 2012)
  • Index Copernicus (od roku 2012)
  • CEJSH (od roku 2013)
  • PROQUEST (od roku 2013)

 

17. Lze v PedOr uveřejnit inzerát?

Inzerátem uveřejněným v PedOr podporujete vydávání časopisu. Cena inzerce je 8 000 Kč / tisková strana. Dle dohody je možné publikovat inzerci o menším či větším rozsahu. V těchto případech cena odpovídá rozsahu inzerce.

 

18. Chci si předplatit PedOr, co mám udělat?

Členové České pedagogické společnosti (www.cpds.cz) dostávají časopis po zaplacení členského příspěvku automaticky poštou. Další zájemci si jej mohou předplatit prostřednictvím webového formuláře. Cena ročního předplatného činí 560 Kč vč. poštovného.

 

19. Kde je možné zakoupit časopis PedOr?

Pedagogická orientace je časopis s otevřeným přístupem (angl. open access journal), jehož obsah je volně dostupný na internetu (www.ped.muni.cz/pedor). Tištěné výtisky PedOr je možné zakoupit v distribuční síti nakladatelství Masarykovy univerzity, příp. objednat v redakci.

 

20. Mám zájem o jedno ze starších tištěných čísel PedOr, co mám udělat?

Starší výtisky PedOr je možné objednat v redakci zdarma, případně za poštovní poplatek, přesáhne-li 50 Kč. 

Publikační poplatky

Pedagogická orientace nevybírá žádné publikační ani další poplatky od autorů ani jejich institucí.

Sponsors

Pedagogickou orientaci vydává
Česká pedagogická společnost, o. s., Poříčí 538/31, 639 00 Brno, IČ 00444618
ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.

Historie časopisu

V květnu 1967 vyšlo první číslo časopisu skupiny převážně moravských pedagogů, kteří toužili přispět ke svobodnému rozvoji pedagogického myšlení, k přátelské výměně názorů bez cenzury a bez poplatnosti oficiálním názorům, potvrzeným uznávanými autoritami. Podařilo se jim vydat pět čísel, než zavládla opět normalizační cenzura a praxe konformního opakování uznávaných pravd.

V roce 1991 bylo vydávání Pedagogické orientace obnoveno opět počínaje číslem 1. Odpovědnou redaktorkou byla Stanislava Kučerová.

Období 1991-2005 je zmapováno ve studii Jiřího Zounka a Petra Jedličky v monotematickém čísle věnovaném historii ČPdS.

V roce 1996 bylo časopisu přiděleno ISSN (1211-4669) a časopis začal vycházet s čtvrtletní periodicitou. Vedoucí redaktorkou byla Zdeňka Veselá.

V roce 2001 byla vedle redakce ustanovena redakční rada, jejímž předsedou se stal Vlastimil Švec.

V roce 2006 se vedoucím redaktorem stal Tomáš Janík. Předsedou redakční rady byl Petr Franiok, jehož v této funkci vystřídal v roce 2009 Petr Byčkovský a v roce 2010 Tomáš Čech.

V roce 2011 byla funkce předsedy redakční rady a vedoucího redaktora sloučena pod jednu osobu. 

Vedoucí redaktoři: 

V letech 2013-2015 vycházela Pedagogická orientace šestkrát ročně. Od roku 2016 se časopis navrátil ke čtvrtletní periodicitě.

Počínaje rokem 2013 vychází poslední číslo každého ročníku v anglickém jazyce.

Přehled doposud vydaných monotematických čísel