Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole

R. Šíp; V. Švec

doi:10.5817/PedOr2013-5-664

The concept of tacit knowledge in the paradigm of a unified field

Vol.23,No.5(2013)

R. Šíp V. Švec

https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-664

PDF (Czech)

Abstract

The aim of this theoretical study is to clear the concept of tacit knowledge. In the first part of the text, the authors show where the confusion comes from. If we take knowledge as a mental representation we will not, in fact, be able to inquire it. In the second part, an alternative, which has been alive for more than a hundred years, is detected in works on knowledge and knowing by scholars such as Dewey and Piaget. Then, in the third part, the authors depict the hesitation of specialists that could not abandon the old traditional understanding of knowledge (in the study connected with the “paradigm of separated objects”) and their need to across it. Thus they stay between the old and the new paradigm (the new one is in the text referred to as the “paradigm of a unified field”) and therefore, their theories are very often confusing and unusable in praxis. For better understanding of the two – traditional and alternative – paradigms, the authors off er a short introduction to both in the fourth and fifth parts. The study ends by the conclusion that if we are able to understand knowledge not as a representation, but as a dynamic structure of a unified field, we will be able to grasp tacit knowledge as a tacit dimension of the structure and thus we will be able to study it more properly.

Keywords:
knowledge; tacit knowledge; paradigm of separated objects; paradigm of a unified field; action; dynamic structure

References

Ambrosini, V., & Bowman, C. (2001). Tacit knowledge: Some suggestions for operationalization. Journal of Management Studies, 38(6), 811–829. https://doi.org/10.1111/1467-6486.00260">https://doi.org/10.1111/1467-6486.00260

Baldwin, J. D. (1986). Georg Herbert Mead. A unifying theory of sociology. Newbury Park, Beverly Hills, London, & New Delhi: SAGE Publications.

Castillo, J. (2002). A note on the concept of tacit knowledge. Journal of Management Inquiry, 11(1), 46–57. https://doi.org/10.1177/1056492602111018">https://doi.org/10.1177/1056492602111018

Connell, N. A. D., Klein, J. H., & Powell, P. L. (2003). It’s tacit knowledge but not as we know it: Redirecting the search for knowledge. Journal of the Operational Research Society, 54(2), 140–152. https://doi.org/10.1057/palgrave.jors.2601444">https://doi.org/10.1057/palgrave.jors.2601444

Damasio, A. (2006). Descartes’ error: Emotion, reason and the human brain. London: Vintage.

Damasio, A. (2010). Self comes to mind. Constructing the conscious brain. New York: Pantheon Books.

Davidson, D. (2004). Mýtus subjektivního. In D. Davidson (Ed.), Subjektivita, intersubjektivita, objektivita (s. 55–71). Praha: Filosofia.

Dewey, J. (1992). The collected works of John Dewey. L. A. Hickman (Ed.). Charlottesville VA: InteLex Corporation.

Descartes, R. (2003). Meditace o první filosofii. Námitky a autorovy odpovědi. Praha: OIKOYMENH.

Harré, R., & Gillett, G. R. (2001). Diskurz a myseľ. (Úvod do diskurzívnej psychológie). Bratislava: IRIS.

Hickman, L. A., & Alexander, T. M. (1998). Introduction: Ethics, logic, psychology (s. ix–xii). In L. A. Hickman & T. M. Alexander (Eds.), The Essential Dewey, Volume 2: Ethics, logic, psychology. Bloomington & Indianapolis: Indiana University Press.

Iacoboni, M. (2008). Mirroring people. The science of empathy and how we connect with others. New York: Picador.

Jablonka, E., & Lamb, M. J. (2004). Evolution in four dimensions: Genetic, epigentic, behavioral, and symbolic variations in the history of life. Cambridge (MA) & London: A Bradford Books & MIT Press.

Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido. Janík, T., Maňák, J., & Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.

Kelly, G. A. (2003). The Personal Construct Psychology. Volume one. A Theory of Personality. London & New York: Routledge.

Mead, G. H., & Morris, C. W. (1934/1972). Mind, self, and society. Chicago, London: The University of Chicago Press.

Menary, R. (Ed.). (2010). The extended mind. Cambridge, London: The MIT Press.

Noë, A. (2009). Out of our heads. Why you are not your brain, and other lessons from the biology of consciousness. New York: Hill and Wang.

McAdam, R., Mason, B., & McCrory, J. (2007). Exploring the dichotomies within the tacit knowledge literature: Towards a proces of tacit knowing in organizations. Journal of Knowledge Management, 11(2), 43–59. https://doi.org/10.1108/13673270710738906">https://doi.org/10.1108/13673270710738906

Merleau-Ponty. M. (2004). Viditelné a neviditelné. Praha: OIKOYMENH.

Panahi, S., Watson, J., & Partridge, H. (2012). Social media and tacit knowledge sharing: Developing a conceptual model. World Academy of Science, Engineering and Technology, 64, 1095–1102.

Piaget, M. (1966). Psychologie inteligence. Praha: SPN.

Pigliucci, M., & Müller, G. B. (2010). Evolution. The ended synthesis. Cambridge (MA): MIT Press.

Polanyi, M. (1958/1962). Personal knowledge. Chicago: The University of Chicago Press.

Polanyi, M. (1966/1983). The tacit dimension. Gloucester: Peter Smith Publisher.

Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2001). Pedagogický slovník. Praha: Portál.

Rizzolatti, G., & Sinigaglia, C. (2008). Mirrors in the brain. How our minds share actions and emotions. Oxford: Oxford University Press.

Rockwell, W. T. (2005). Neither brain, nor ghost. A nondualist alternative to the mind-brain identity theory. Cambridge, London: The MIT Press.

Rorty, R. (2012). Filosofie a zrcadlo přírody. Praha: Academia.

Rowlands, M. (2004). The body in mind. Understanding cognitive processes. Cambridge: Cambridge University Press.

Stelle, E. J., Lindley, R. A., & Blanden, R. V. (1998). Lamarck’s signature. How retrogenes changing Darwin’s natural selection paradigm. Reading (MA): Perseus Books.

Sternberg, R. J. (1999). Epilogue: What do we know about tacit knowledge? Making the tacit become explicit. In R. J. Sternberg & J. A. Horvath (Eds.), Tacit knowledge in professional practice (s. 231–236). London, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates.

Šíp, R. (2011). Od pevných forem k poli napětí a kontinuity. In M. Hrdá & R. Šíp (Eds.), Identita v sociálně pedagogickém výzkumu. Pole napětí změn a začlenění (s. 13–26). Brno: MuniPress.

Šíp, R. (2012). Rortyho Zrcadlo konečně v českém střihu. Filosofický časopis, 60(6), 849–867.

Šíp, R. (2013). Nové paradigma vědy, nové paradigma pedagogického výzkumu. In L. Gulová & Šíp (Eds.) Vybrané výzkumné metody: aplikace v pedagogické praxi (s. 12–37). Praha: Grada.

Šíp, R. (2014). Zkušenost v Deweyho experimentální metafyzice. Radikální překročení subjektobjektové epistemologie. Organon F (přijato k uveřejnění).

Švec, V. (2012a). Tacitní znalosti jako most mezi teorií a praxí v pedagogické přípravě učitelů. Pedagogická orientace, 22(3), 387–403. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-387">https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-387

Švec, V. (2012b). Sdílení tacitních znalostí ve vzdělávání učitelů jako pohyb od praxe k teorii a zpět. In J. Kohnová, et al., Profesní rozvoj učitelů a cíle školního vzdělávání (s. 99–110). Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Švec, V. et al. (2013, září). Výzkum tacitních znalostí jako východisko zefektivnění pedagogické praxe studentů učitelství. Příspěvek prezentovaný na 21. výroční konferenci České asociace pedagogického výzkumu, Ústí nad Labem.

Thompson, E. (2007). Mind in life: Biology, phenomenology and the science s of mind. Cambridge (MA) & London: The Belknap Press of Harvard University Press.

Wittgenstein, L. (1998). Filosofická zkoumání. Praha: Filosofia.

Metrics