Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé
Bd.23,Nr.4(2013)
Metodická studie informuje o nejčastěji uváděných projevech porušování publikační etiky s cílem zvýšit citlivost výzkumníků k porušování pravidel publikační etiky a přispět ke kultivaci publikačního prostředí v české pedagogické vědě a výzkumu. V první části příspěvku autoři analyzují důvody, které výzkumníky zpravidla vedou k porušování publikační etiky, a upozorňují, že jednou z možných příčin může být mimo jiné aktuálně platný systém financování a hodnocení vědy a výzkumu. Následně jsou na základě analýzy dostupné literatury rozebírány nejčastěji uváděné projevy publikačně závadného jednání, přičemž autoři využívají analogii s biblickým Desaterem. Jedná se o: 1. vymýšlení a zkreslování/falšování výzkumných zjištění, 2. plagiátorství, 3. připisování spoluautorů, 4. duplicitní/simultánní publikování, 5. dělení publikací do více článků, 6. recyklování textů, 7. vzájemné (reciproční) citování spřízněných kolegů, 8. zkreslené citování, 9. nepřiznaný konflikt zájmů, 10. porušování majetkových autorských práv. Autoři v závěru navrhují opatření, která by podporovala důslednější dodržování etických pravidel v praxi.
etika vědecké práce; publikační etika; akademické publikování; vědecky závadné jednání; špatná vědecká praxe
American Psychological Association. (2010). Publication manual of the American Psychological Association (6th ed.). Washington: autor.
Bajerski, A., & Siwek, T. (2012). Bibliometrická analýza české geografie v databázi Scopus. Geografie, 117(1), 52–71.
Bezdíček, O., Preiss, M., & Dočkalová, E. (2009). Publikační aktivita a citovanost 85 českých aktivních profesorů a docentů v oboru psychologie: revize a odpověď na kritiku. Psychiatrie, 13(2–3), 108–113.
Bossi, E. (2010). Scientific integrity, misconduct in science. Swiss Medical Weekly, 140(13–14), 183–186.
Burda, H. (2000). Etika spoluautorství a scientometrie. Vesmír, 79(5), 246.
Butler, D. (2013). The dark side of publishing. Nature, 495(7442), 433–435. Deutsche Forschungsgemeinschaft (1998). Vorschläge zur Sicherung guter wissenschaftlicher Praxis. Proposals for safeguarding good scientific practice. Weinheim: Wiley-VCH. https://doi.org/10.1038/495433a">https://doi.org/10.1038/495433a
Drozenová, W. (2010). Role pozitivismu v české etice vědy. Filosofický časopis, 58(3), 363–377.
Drew, C. J., Hardman, M. L., & Hosp, J. L. (2008). Designing and conducting research in education. Los Angeles: Sage.
Elsevier. (2012). Simultaneous submission/multiple, duplicate publication. Dostupné z http://www.ethics.elsevier.com/pdf/ETHICS_SSUB01a.pdf
Etický kodex výzkumných pracovníků v Akademii věd České republiky (2010). Dostupné z http://www.cas.cz/o_avcr/zakladni_informace/dokumenty/eticky_kodex.html
Evans, J. T., Nadjari, H. I., & Burchell, S. A. (1990). Quotational and reference accuracy in surgical journals. JAMA: The Journal of the American Medical Association, 263(10), 1353–1354. https://doi.org/10.1001/jama.1990.03440100059009">https://doi.org/10.1001/jama.1990.03440100059009
Fanelli, D. (2009). How many scientists fabricate and falsify research? A systematic review and meta-analysis of survey data. PLoS ONE, 4(5), e5738. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0005738">https://doi.org/10.1371/journal.pone.0005738
Farková (2013). Strategie k minimalizaci plagiátorství ze strany vzdělávací instituce. Pedagogika, 63(2), 220–241.
Gall, M., Borg, W., & Gall, J. (2003). Educational research: An introduction. (7th ed.). Boston: Allyn and Bacon.
Hames, I. (2007). Peer review and manuscript management in scientific journals: Guidelines for good practice. Oxford: Blackwell.
Hocek, M. (2000). IF jako indikátor kvality publikace. Vesmír, 79(6), 344.
Honzák, R. (2011). Etické kodexy. In P. Weiss (Ed.), Etické otázky v psychologii (s. 75–94). Praha: Portál.
Hořejší, V. (2000). Můžeme měřit kvalitu vědecké práce? Vesmír, 79(2), 83–84.
Israel, M., & Hay, I. (2006). Research ethics for social scientists. London: Sage.
Jankovský, J. (2003). Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton.
Janoušek, P. (2013). Věda jako agón, volná soutěž a falešná hra. Vesmír, 92(2), 107–111.
Knecht, P. (2013). Editorial: Už jste se setkali s predátorem? Pedagogická orientace, 13(3), 277–278.
Kostlán, A. (2002). (Ed.). Věda v Československu v období normalizace (1970–1975). Praha: Výzkumné centrum pro dějiny vědy.
Levi, B. G. (2002). Investigation finds that one lucent physicist engaged in scientific misconduct. Physics Today, 55(11), 15–17. https://doi.org/10.1063/1.1534995">https://doi.org/10.1063/1.1534995
Linková, M. (2009). Věda jako prekérní zaměstnání: genderování výzkumné kariéry v přírodních vědách. In T. Stöckelová (Ed.), Akademické poznávání, vykazování a podnikání: Etnografie měnící se české vědy (s. 72–99). Praha: SLON.
Luther, F. (2008). Publication ethics and scientific misconduct: The role of authors. Journal of Orthodontics, 35(1), 1–4. https://doi.org/10.1179/146531207225022347">https://doi.org/10.1179/146531207225022347
Mareš, J. (2009). Edukace založená na důkazech: inspirace pro pedagogický výzkum i školní praxi. Pedagogika, 59(3), 232–258.
Matoušek, R., Vogt, D., & Ženka, J. (2011). Výzvy české geografie: Od „Černé knihy“ ke světlým zítřkům. Informace ČGS, 30(2), 8–17.
Monastersky, R. (2013). The library reboot. Nature, 495(7442), 430–432. https://doi.org/10.1038/495430a">https://doi.org/10.1038/495430a
Münich, D. (2012). Citační bratrstva. Dostupné z http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/danielmunich.php?itemid=16396
Nature Publishing Group (2013). Competing financial interests. Dostupné z http://www.nature.com/authors/policies/competing.html
On being a scientist: Responsible conduct in research. 2nd ed. (1995). Washington: NAP.
Prohlášení Charty 77. (1977/1990). In V. Prečan, Charta 77: 1977–1989 (s. 9–13). Scheinfeld-Schwarzenberg: Čs. středisko nezávislé literatury.
Průcha, J. (2008). Impakt faktor: je hodnověrným ukazatelem kvality pedagogické vědy? Pedagogická orientace, 18(2), 111–119.
Průcha, J., & Švaříček, R. (2009). Etický kodex české pedagogické vědy a výzkumu. Pedagogická orientace, 19(2), 89–105.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2003). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (2010). Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice (po aktualizaci roku 2010). Dostupné z http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495942
Scheffel, D. Z. (2007). Minulost a budoucnost antropologie ve střední a východní Evropě: poznámky k vizi Chrise Hanna. Sociologický časopis, 43(1), 183–186.
Spousta, V. (2004). Etické aspekty a mýty v hodnocení vědecké práce. Universitas, 37(1), 58–61.
Spousta, V. (2011). Je české akademické prostředí nemocné, nebo „jen“ nemravné? Pedagogika, 61(1), 66–75.
Srnec, J. (2011). Psychologie za totality: osobní svědectví. In P. Weiss (Ed.), Etické otázky v psychologii (s. 21–42). Praha: Portál.
Stöckelová, T. (2009). „Politická a morální ekonomie vědy“. In T. Stöckelová (Ed.), Akademické poznávání, vykazování a podnikání: Etnografie měnící se české vědy (s. 38–72). Praha: SLON.
Stöckelová, T. (2012). Nebezpečné známosti. O vztahu sociálních věd a společnosti. Praha: SLON
Šanderová, J. (2007). Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: SLON.
Špála, M. (2006). Impakt faktor – dobrý sluha, ale špatný pán. Časopis lékařů českých, 145(1), 69–78.
Telec, I., & Tůma, P. (2007). Autorský zákon. Komentář. Praha: C. H. Beck.
Tenopir, C., Allard, S., Douglass, K., Aydinoglu, A. U., Wu, L., Read, E., Manoff, M., & Frame, M. (2011). Data sharing by scientists: Practices and perceptions. PLoS ONE, 6(6), e21101. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0021101">https://doi.org/10.1371/journal.pone.0021101
Thompson, M. (2004). Přehled etiky. Praha: Portál.
Van Noorden, R. (2013). The true cost of science publishing. Nature, 495(7442), 426–429. https://doi.org/10.1038/495426a">https://doi.org/10.1038/495426a
Vávra, M., & Čížek, T. (2013). Sociálněvědní datové archivy: jejich úloha, služby a nástroje. In
J. Krejčí & Y. Leontiyeva (Eds.), Cesty k datům: zdroje a management sociálněvědních dat v České republice (s. 82–95). Praha: SLON.
Vybíral, Z. (2008). K publikaci zavádějícího seznamu údajných nejlepších psychologů v ČR. Dostupné z http://psych.fss.muni.cz/vybiral/storage/2009_citovanost_reakce.doc
White, P. F., Rosow, C. E., & Shafer, S. L. (2011). The Scott Reuben Saga: One last retraction. Anesthesia & Analgesia, 112(3), 512–515. https://doi.org/10.1213/ANE.0b013e318209736f">https://doi.org/10.1213/ANE.0b013e318209736f
Wicherts, J. M., Kievit, R. A., Bakker, M., & Borsboom, D. (2012). Letting the daylight in: Reviewing the reviewers and other ways to maximize transparency in science. Frontiers in Computational Neuroscience, 6, 1–9. https://doi.org/10.3389/fncom.2012.00020">https://doi.org/10.3389/fncom.2012.00020
Wislar, J. S., Flanagin, A., Fontanarosa, P. B., & DeAngelis, C. D. (2011). Honorary and ghost authorship in high impact biomedical journals: A cross sectional survey. BMJ: British Medical Journal, 343, d6128. https://doi.org/10.1136/bmj.d6128">https://doi.org/10.1136/bmj.d6128
Woit, P. (2013). Aféra Bogdanovovů. Vesmír, 92(1), 55–57.
Zpráva etické komise v případě prof. Karla Bezoušky. Dostupné z http://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_0952.html
Dieses Werk steht unter der Lizenz Creative Commons Namensnennung - Nicht-kommerziell - Keine Bearbeitungen 4.0 International.
Copyright (c) 2014 Czech Pedagogical Society