Čtenářská gramotnost v Německu z pohledu výzkumů PISA
Bd.24,Nr.1(2014)
Cílem studie je charakterizovat vývoj čtenářské gramotnosti v Německu od výzkumu PISA 2000 do výzkumu PISA 2009. Po teoretickém vstupu jsou ve studii uvedeny komentované výsledky německých žáků ve čtenářské gramotnosti od roku 2000 do roku 2009, s důrazem na dílčí oblasti této problematiky: rozdíly mezi dobrými a slabými žáky, rozdíly z hlediska sociálního původu, rozdíly mezi pohlavími, rozdíly mezi žáky německými a imigranty. V další části jsou představena hlavní opatření vzdělávací politiky zaměřená na zlepšení čtenářské gramotnosti žáků. Ve shrnutí je stručně bilancován vývoj čtenářské gramotnosti v Německu za dané období. Studie obsahuje částečné porovnání se situací v České republice.
mezinárodní srovnávací výzkumy; čtenářská gramotnost; vzdělávací politika; primární škola; nižší sekundární stupeň
Artelt, C., McElvany, N., & Christmann, U., et al. (2007). Förderung von Lesekompetenz. Expertise. Bonn: Bundesministerium für Bildung und Forschung.
Artelt, C., & Dörfler, T. (2010). Förderung von Lesekompetenz als Aufgabe aller Fächer.
Forschungsergebnisse und Anregungen für die Praxis. Dostupné z http://www.leseforum.bayern.de/download.asp?DownloadFileID=d6a2652fedcc6694323988fc4380417c
Bildung in Deutschland. Ein indikatorengestützter Bericht mit einer Analyse zu Bildung und
Migration. (2006). Bielefeld: W. Bertelsmann Verlag GmbH & Co. KG.
Bildung in Deutschland 2008. Ein indikatorengestützter Bericht mit einer Analyse zu Übergängen
im Anschluss an den Sekundarbereich I. (2008). Bielefeld: W. Bertelsmann Verlag.
Bildung in Deutschland 2010. Ein indikatorengestützter Bericht mit einer Analyse zu Perspektiven
des Bildungswesens im demographischen Wandel. (2010). Bielefeld: W. Bertelsmann Verlag.
Bildung in Deutschland 2012. Ein indikatorengestützter Bericht mit einer Analyse zur kulturellen Bildung im Lebenslauf. (2012). Bielefeld: W. Bertelsmann Verlag.
Buckhard, M., & Mattwig, M. (2005). Die Rolle der Familie beim Lesenlernen. In Impulse:
Sekundarstufe I. Lesekompetenz (s. 45 – 50). Hamburg: Landesinstitut für Lehrerbildung und
Schulentwicklung.
Eggert, H., & Garbeová, C. (1995). Literarische Sozialisation. Stuttgart: Metzler.
„Es liegt noch ein weiter Weg vor uns“. Interview mit Bildungsforscherin Cordula Artelt über Lesekompetenz. (2010). Erziehung und Wissenschaft, 62(12), 9–10.
Gillmann, B., Hergert, S., & Storbeck, O. (2011). Zehn Jahre PISA: Deutschland von der Bildungs-Spitze weit entfernt. Handelsblatt, 234, 22 – 23. Dostupné z http://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/zehn-jahre-pisa-deutschland-von-der-bildungs-spitze-weitentfernt/5913794.html.
Klieme, E., Artelt, C., Hartig, J., et al. (Eds.). (2010a). PISA 2009. Bilanz nach einem Jahrzehnt.
Münster: Waxmann.
Klieme, E., Jude, N., Baumert, J., & Prenzel, M. (2010b). PISA 2000 – 2009: Bilanz der Veränderungen im Schulsystem. In E. Klieme, C. Artelt, & J. Hartig, et al. (Eds.), PISA 2009. Bilanz nach einem Jahrzehnt (s. 278 – 300). Münster: Waxmann.
Klieme, E., Maag-Merki, K., & Hartig., J. (2010c). Kompetence a jejich význam ve vzdělávání.
Pedagogická orientace, 20(1), 104–119.
Klumparová, Š. (2006). Jak rozumějí pojmu čtenářská kompetence v Německu? Co je to adaptivní čtení? Jak ho lze využít ke zvýšení motivace žáků při výuce literární výchovy? Kritické listy. Čtvrtletník pro kritické myšlení ve školách, 24, 6–11.
Köller, O., Knigge, M., & Tesch, B. (2010). Sprachliche Kompetenz im Ländervergleich. Münster:
Waxmann.
Naumann, J., Artelt, C., Schneider, W., & Stanat, P. (2010). Lesekompetenz von PISA 2000 bis PISA 2009. In E. Klieme, C. Artelt, & J. Hartig, et al. (Eds.), PISA 2009. Bilanz nach einem Jahrzehnt (s. 23 – 71). Münster: Waxmann.
OECD. (2001). Lernen für das Leben. Erste Ergebnisse der internationalen Schulleistungsstudie
PISA 2000. Paris: OECD.
Palečková, J., & Tomášek, V. (2005). Učení pro zítřek. Výsledky výzkumu OECD PISA 2003. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání.
Palečková, J., Tomášek, V., & Basl, J. (2010). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Umíme ještě číst? Praha: ÚIV.
PISA 2006. Die Ergebnisse der dritten internationalen Vergleichsstudie. Zusammenfassung.
Dostupné z http://pisa.ipn.uni-kiel.de/zusammenfassung_PISA2006.pdf
PISA 2009: Deutschland holt auf. (02.12.2011). Dostupné z http://www.bmbf.de/de/899.php
PISA-Studie „Licht und Schatten“ (07. 12. 2010). Dostupné z http://www.faz.net/aktuell/politik/
inland/pisa-studie-licht-und-schatten-1575600.html
PISA und IGLU. (Rok neuveden). Dostupné z http://www.tresselt.de/pisa.htm
PISA-Studie „Deutschland ist aufgestiegen“. (2010). Dostupné z http://www.faz.net/aktuell/politik/pisa-studie-deutschland-ist-aufgestiegen-1577023.html
Průcha, J. (2010). Sociolingvistický faktor v explanaci čtenářské gramotnosti. Pedagogika sk,
1(2), 97–105. ProLesen. Auf dem Weg zur Leseschule. Dostupné z http://www.leseforum.bayern.de/download.asp?DownloadFileID=7c11315520f60482753c2511ac0a327d
Rejmánková, L. (2000/2001). K otázce komunikativní kompetence. Češtinář. Zpravodaj Ústavu
českého jazyka a literatury Univerzity Hradec Králové, 11(5), 129–136.
Schmerr, M. (2010). „Viel geredet-wenig getan!“ – GEW-Mitgliederbefragung zur Entwicklung
der Lesekompetenz seit 2001. Erziehung und Wissenschaft, 62(12), 12.
Schmoll, H. (2010). Heilsamer PISA-Schock Sensibilität statt Schockstarre. Frankfurter Allgemeine. Dostupné z http://www.faz.net/aktuell/politik/inland/heilsamer-pisa-schock-sensibilitaet-statt-schockstarre-1575456.html
Stanat, P., Rauch, D., & Segeritz, M. (2010). Soziokulturelle Bedingungsfaktoren, Lebensverhältnisse und Lesekompetenz. In E. Klieme, C. Artelt, & J. Hartig, et al. (Eds.), PISA 2009. Bilanz nach einem Jahrzehnt (s. 199–230). Münster: Waxmann.
Straková, J., et al. (2002). Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Praha: ÚIV.
Weinert, F. E. (1999). Konzepte der Kompetenz. Paris: OECD.
Dieses Werk steht unter der Lizenz Creative Commons Namensnennung - Nicht-kommerziell - Keine Bearbeitungen 4.0 International.
Copyright (c) 2014 Czech Pedagogical Society