Učení a vyučování cizích jazyků a identita
Bd.26,Nr.1(2016)
V posledních přibližně šedesáti letech dochází k dynamickému rozvoji výzkumu procesů učení a vyučování cizích jazyků, s podobnou mírou intenzity jsou rovněž vytvářeny nové teorie, které ozřejmují intencionální a incidentální procesy osvojování jazyků. V obou těchto oblastech se odrážejí nejen nejnovější poznatky relevantních vědních disciplín, ale i požadavky současné společnosti na jazykové vzdělávání. Předložená studie se soustřeďuje na jednu z oblastí, která se stává v poslední době zejména v zahraničí velmi frekventovaným tématem odborného diskurzu v rámci didaktiky cizích jazyků. Touto oblastí jsou komplexní a mnohodimenzionální vztahy mezi jazykem/jazyky a identitou/identitami jedince. V úvodní části příspěvku je podán stručný vhled do konceptualizace identity a nástin vybraných teorií učení a osvojování jazyků, v nichž lze zřetelně identifikovat společné jmenovatele se současným chápáním identity. Poté následuje souhrnná charakteristika vztahů jazyka a identity. Následující část představuje oblasti výuky cizích jazyků, v nichž se konstrukt identity zrcadlí zvláště zřetelně, a v závěru je exemplárně představen dosavadní výzkum zaměřený na zkoumání jazyka a identity v kontextu učení a vyučování cizích jazyků.
učení a vyučování cizích jazyků; identita; jazyk a identita; teorie; výzkum
Aguado, K. (2010). Sozial-interaktionistische Ansätze. Deutsch als Fremd-und Zweitsprache. Ein internationales Handbuch, 2, 817–826.
Aguado, K. (2013). Chunks, Imitation und Ko-Konstruktion: Wie nicht-kindliche Fremdsprachenlernende ihre L2-Identität(en) entwickeln können. In E. Burwitz-Melzer, F. G. Königs, & C. Riemer (Eds.), Identität und Fremdsprachenlernen (s. 9–18). Tübingen: Narr Verlag.
Ahrens, R. (2013). Lernerorientierung und extrinsische Konditionierung im Fremdsprachenunterricht. In E. Burwitz-Melzer, F. G. Königs, & C. Riemer (Eds.), Identität und Fremdsprachenlernen (s. 19–28). Tübingen: Narr Verlag.
Assmann, J. (2001). Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor.
Auer, P., & Nekvapil, J. (2014). Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Bačová, V. (1997). Identita v sociálnej psychológii. In J. Výrost & I. Slaměník (Eds.), Sociální psychologie (s. 211–234). Praha: ISV.
Biel, K. (2007). Motivation und Fremdsprachenunterricht: Theorie, Forschung und Praxis. Saarbrücken: VDM Verlag Dr. Müller.
Blell, G. (2013). Sprach(en)lernen und Identität im Kontext eines literatur- und kulturdidaktischen Fremdsprachenunterrichts. In E. Burwitz-Melzer, E. Königs, & C. Riemer (Eds.), Identität und Fremdsprachenlernen (s. 29–38). Tübingen: Narr Verlag.
Bredella, L. (2002). Zielsetzungen interkulturellen Fremdsprachenunterrichts. In L. Bredella (Ed.), Literarisches und Interkulturelles Verstehen (s. 125–152). Tübingen: Narr Verlag.
Burwitz-Melzer, E. (2013). Sprache und Identität im Fremdsprachenunterricht. In E. Burwitz-Melzer, F. G. Königs, & C. Riemer (Eds.), Identität und Fremdsprachenlernen (s. 39–49). Tübingen: Narr Verlag.
Canagarajah, A. S. (2004). Subversive identities, pedagogical safe houses, and critical learning. In B. Norton & K. Toohey (Eds.), Critical pedagogies and language learning (s. 116–137). Cambridge University Press: Cambridge.
Caspari, D. (2003). Fremdsprachenlehrerinnen und Fremdsprachenlehrer. Studien zu ihrem beruflichen Selbstverständnis. Tübingen: Narr Verlag.
Coseriu, E. (1974). Synchronie, Diachronie und Geschichte. Das Problem des Sprachwandels. München: Willhelm Fink.
Čermák, F. (2001). Jazyk a jazykověda. Praha: Karolinum.
Černý, J. (1998). Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico.
Dörnyei, Z. (2003). Attitudes, orientations and motivations in language learning: Advances in theory, research, and applications. Oxford: Blackwell Publishing.
Erikson, E. H. (1996). Identität und Lebenszyklus. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Fleissner, K. (2014). O společenských vědách bez identity. E-LOGOS, 13, 2–13. Dostupné z http://nb.vse.cz/kfil/elogos/science/fleissner14.pdf
Foucault, M. (1987). Slová a veci. Bratislava: Pravda.
Furdal, A. (2004). Jazyk a národní identita. Bohemistyka, 4(4), 241–245.
Hendl, J. (2008). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.
Hoffmann, S. (2013). Mündliche Kompetenz und Bewusstsein beim unterrichtlichen Fremdsprachenlernen. Philipps-Universität Marburg. Habilitationsschrift.
Hofstede, G., & Hofstede, G. J. (2007). Kultury a organizace: software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitosti pro přežití. Praha: Linde.
Hrdá, M. (2008). Perspektiva češtiny jako nástroje integrační strategie. In D. Klapko (Ed.), Symposium sociální pedagogiky na PdF MU (s. 205–215). Brno: MSD.
Hrdá, M., & Šíp, R. (2011). Role pragmatické kompetence ve výuce češtiny jako cizího jazyka a utváření sociální identity. Pedagogická orientace, 21(4), 436–456.
Hufeisen, B. (2013). „Ich lerne (Fremd-)Sprachen, also bin ich?“ Sprachenlernen und Identität im Fremdsprachenunterricht. In E. Burwitz-Melzer, F. G. Königs, & C. Riemer (Eds.), Identität und Fremdsprachenlernen (s. 80–83). Tübingen: Narr Verlag.
Janas, J. (2011). Jazyk a identita řecké minority v České republice. Dostupné z https://dspace.upce.cz/bitstream/10195/41991/3/JanasJ_JazykIdentita_L%C5%A0_2011.pdf.pdf
Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál.
Janíková, V. (2012). Sensibilisierung für individuelle Mehrsprachigkeit. Lingua Viva, 8(15), 45–54.
Janíková, V. (2014). Ke kvalitativnímu výzkumu v didaktice cizích jazyků s příkladem etnografického a biografického přístupu. In V. Janíková, M. Píšová, & S. Hanušová (Eds.), Aktuální témata výzkumu učení a vyučování cizím jazykům (s. 7–26). Brno: Masarykova univerzita.
Kramsch, C. (1997). Culture and self in language learning. In R. Cherrington, L. Davcheva, & I. Gazdov (Eds.), Teaching towards intercultural competence. Conference proceedings, Sofia 3.–5. October 1997 (s. 14–29). Bulgaria: The British Council.
Krappmann, L. (1993). Soziologische Dimensionen der Identität. Strukturelle Bedingungen für die Teilnahme an Interaktionsprozessen. Stuttgart: Klett-Cotta.
Kresic, M. (2006). Sprache, Sprechen und Identität. Studien zur sprachlich-medialen Konstruktion des Selbst. München: Iudicium.
Königs, F. G. (2013). Auf der Suche nach dem verlorenen Zusammenhang zwischen Identität und (Fremd-)Sprache(n) – eine unendliche Geschichte? In E. Burwitz-Melzer, F. G. Königs, & C. Riemer (Eds.), Identität und Fremdsprachenlernen (s. 110–118). Tübingen: Narr Verlag.
Krashen, S. (1985). The input-hypothesis: Issues and implications. London: Longman.
Krumm, H.-J. (2003). „Mein Bauch ist italienisch …“ Kinder sprechen über Sprachen. Zeitschrift für Interkulturellen Fremdsprachenunterricht, 8(2/3), 110–114.
Krumm, H. J. (2010). Mehrsprachigkeit in Sprachenporträts und Sprachenbiographien von Migrantinnen und Migranten. Arbeitskreis Deutsch als Fremdsprache (AkDaf) Rundbrief, 61, 16–24.
Krumm, H.-J. (2013). Identität und Mehrsprachigkeit. In E. Burwitz-Melzer, F. G. Königs, & C. Riemer (Eds.), Identität und Fremdsprachenlernen (s. 119–128). Tübingen: Narr Verlag.
Küster, L. (2010). Identität und Identitätsbildung. In C. Surkamp (Ed.), Metzler Lexikon Fremdsprachendidaktik. Ansätze – Methoden – Grundbegriffe (s. 107–109). Stuttgart: Metzler.
Lantolf, J. P., & Thorne, S. L. (2006). Sociocultural theory and second language learning. Dostupné z http://old.
Dieses Werk steht unter der Lizenz Creative Commons Namensnennung - Nicht-kommerziell - Keine Bearbeitungen 4.0 International.
Copyright (c) 2016 Věra Janíková