Empirický výzkum vzdělávání: vystačí naše stávající přístupy zítra?
Bd.22,Nr.4(2012)
Empirický výzkum vzdělávání jakožto relativně mladá oblast výzkumu se značně rozvinul. Důvěryhodnost jeho poznatků je založena na důsledném využívání náročných výzkumných metod. Jeho zjištění jsou sledována a diskutována i mimo úzkou vědeckou komunitu a zohledňována při rozhodování ve vzdělávací politice i v každodenní praxi. Empirický výzkum vzdělávání musí samozřejmě i nadále sledovat tuto cestu a musí zůstat věrný nárokům na kritické ověřování teorie v realitě. Čas od času je však třeba položit si otázku, zda výzkumný program ještě odpovídá současným potřebám a jak by měl empirický výzkum vzdělávání vypadat v budoucnosti. O to jde v tomto textu, který lze číst mj. jako přímluvu za širší využívání rozmanitých výzkumných metod, včetně smíšených. Po krátkém ohlédnutí se za úspěchy empirického výzkumu vzdělávání, za jeho financováním a za očekáváními, která jsou s ním spojena, budeme sledovat otázku, pomocí jakých výzkumných přístupů a metod lze získat vědění popisné, vědění vysvětlující a vědění pro změnu. Zvláštní pozornost bude věnována významu vědění o cílech.
výzkum vzdělávání; vzdělávací politika; smíšená metodologie; vědění popisné; vysvětlující vědění; vědění pro změnu; vědění o cílech; TIMSS; PISA
Aktionsrat Bildung (2011). Bildungsreform 2000–2010–2020. Jahresgutachten 2011. Wiesbaden:
VS Verlag für Sozialwissenschaften.
Baumert, J., Lehmann, R., Lehrke, M., Schmitz, B., Clausen, M., Hosenfeld, I., Köller O., & Neubrand, J. (1997). TIMSS – Mathematisch-naturwissenschaftlicher Unterricht im internationalen Vergleich. Deskriptive Befunde. Opladen: Leske + Budrich.
Baumert, J., Klieme, E., Neubrand, M., Prenzel, M., Schiefele, U., Schneider, W., Stanat, P., Tillmann, J., & Weiß, M. (Eds.). (2001). PISA 2000. Basiskompetenzen von Schülerinnen und Schülern im internationalen Vergleich. Opladen: Leske + Budrich.
Blossfeld, H.-P., Roßbach, H.-G., & Maurice, J. von (Eds.). (2011). Education as a lifelong process – The German national educational panel study (NEPS). (Zeitschrift für Erziehungswissenschaft; Sonderheft 14). Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften.
Bos, W., Lankes, E.-M., Prenzel, M., Schwippert, K., Valtin, R., & Walther, G. (Eds.). (2005). IGLU.
Vertiefende Analysen zu Leseverständnis, Rahmenbedingungen und Zusatzstudien. Münster: Waxmann.
Bronfenbrenner, U. (1981). Die Ökologie der menschlichen Entwicklung. Natürliche und geplante
Experimente. Stuttgart: Klett-Cotta.
Eigler, G., Macke, G., Nenniger, P., Poelchau, H. W., & Straka, G. A. (1976). Mehrdimensionale
Zielerreichung in Lehr-Lern-Prozessen. Zeitschrift für Pädagogik, 22(2), 181–197.
Fuchs, T., & Wößmann, L. (2005). Computer können das Lernen behindern. Ifo Schnelldienst,
58(18), 3–10.
Hartig, J., & Klieme, E. (Eds.). (2007). Möglichkeiten und Voraussetzungen technologiebasierter
Kompetenzdiagnostik. Bildungsforschung Band 20. Berlin: BMBF.
Ježková, V., von Kopp, B., & Janík, T. (2008). Školní vzdělávání v Německu. Praha: Karolinum.
Kaplan, D., Kim J.-S., & Kim, S.-Y. (2009). Multilevel latent variable modeling: Current research
and recent developments. In R. E. Millsap & A. Maydeu-Olivares (Eds.), The SAGE handbook of quantitative methods in psychology (s. 592–612). Newbury Park, CA: Sage.
Klieme, E., Jude, N., Baumert, J., & Prenzel, M. (2010). PISA 2000–2009: Bilanz der Veränderungen im Schulsystem. In E. Klieme, C. Artelt, J. Hartig, N. Jude, O. Köller, M. Prenzel,
W. Schneider, & P. Stanat (Eds.), PISA 2009. Bilanz nach einem Jahrzehnt (s. 277–300). Münster: Waxmann.
Klieme, E., Leutner, D., & Kenk, M. (Hrsg.). (2010). Kompetenzmodellierung. Zwischenbilanz des DFG-Schwerpunktprogramms und Perspektiven des Forschungsansatzes. (Zeitschrift für Pädagogik, Beiheft 56). Weinheim: Beltz.
Kobarg, M., Prenzel, M., Seidel, T., Walker, M., McCrae, B., Cresswell, J., & Wittwer, J. (2011). An international comparison of science teaching and learning – Further results from PISA 2006.
Münster: Waxmann.
Krapp, A., & Prenzel, M. (2011). Research on interest in Science: Theories, methods, and findings. International Journal of Science Education, 33(1), 27–50.
Mandl, H., & Kopp, B. (Eds.). (2005). Impulse für die Bildungsforschung. Stand und Perspektiven.
Dokumentation eines Expertengesprächs. Berlin: Akadamie-Verlag.
Merzyn, G. (2008). Naturwissenschaften, Mathematik, Technik – immer unbeliebter? Die Konkurrenz von Schulfächern um das Interesse der Jugend im Spiegel vielfältiger Untersuchungen. Baltmannsweiler: Schneider Verlag Hohengehren.
OECD (2006). Are students ready for a technology-rich world? What PISA studies tell us. Paris:
OECD.
Prenzel, M. (2005). Zur Situation der Empirischen Bildungsforschung. In H. Mandl & B. Kopp
(Eds.), Impulse für die Bildungsforschung. Stand und Perspektiven. Dokumentation eines
Expertengesprächs. Deutsche Forschungsgemeinschaft (s. 7–21). Berlin: Akademie Verlag.
Prenzel, M. (Ed.). (2007). The educational quality of schools. Final report on the DFG priority
programme. Münster: Waxmann.
Prenzel, M., Artelt, C., Baumert, J., Blum, W., Hammann, M., Klieme, E., & Pekrun, R. (Eds.). (2007).
PISA 2006. Die Ergebnise der dritten internationalen Vergleichsstudie. Münster: Waxmann.
Prenzel, M., Baumert, J., Blum, W., Lehmann, R., Leutner, D., Neubrand, M., Pekrun, R., Rost, J.,
& Schiefele, U. (Eds.). (2006). PISA 2003. Untersuchungen zur Kompetenzentwicklung im
Verlauf eines Schuljahres. Münster: Waxmann.
Prenzel, M., Schütte, K., & Walter, O. (2007). Interesse an den Naturwissenschaften. In M.
Prenzel, C. Artelt, J. Baumert, W. Blum, M. Hammann, E. Klieme, & R. Pekrun (Eds.), PISA 2006. Die Ergebnisse der dritten internationalen Vergleichsstudie (s. 107–124). Münster: Waxmann.
Shavelson, R. J., & Towne, L. (Eds.). (2002). Scientific research in education. Washington, DC:
National Research Council, National Academy Press.
Seidel, T., Prenzel, M., Rimmele, R., Dalehefte, I. M., Herweg, C., Kobarg, M., & Schwindt, K. (2006). Blicke auf den Physikunterricht. Ergebnisse der IPN Videostudie. Zeitschrift für Pädagogik, 52(6), 798–821.
Seidel, T., Prenzel, M., Rimmele, R., Herweg, C., Kobarg, M., Schwindt, K., & Dalehefte, I. M. (2008). Pohledy na výuku fyziky v Německu: Souhrnné výsledky videostudie IPN. Orbis scholae,
2(1), 115‒136. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.224
Senkbeil, M., & Wittwer, J. (2006). Beeinflusst der Computer die Entwicklung mathematischer
Kompetenz? In M. Prenzel, J. Baumert, W. Blum, R. Lehmann, D. Leutner, M. Neubrand,
R. Pekrun, J. Rost, & U. Schiefele (Eds.), PISA 2003. Untersuchungen zur Kompetenzentwicklung
im Verlauf eines Schuljahres (s. 139–160). Münster: Waxmann.
Stiftung Warentest (2007). Schulbücher. Schlechtes Zeugnis. Magazin Test, (10). Dostupné
z http://www.test.de/themen/bildung-soziales/test/Schulbuecher-Schlechtes-Zeugnis-1577822-1579573/.
Dieses Werk steht unter der Lizenz Creative Commons Namensnennung - Nicht-kommerziell - Keine Bearbeitungen 4.0 International.
Copyright (c) 2014 Czech Pedagogical Society