Vnímání jinakosti dětmi na prvním stupni základních škol

Bd.28,Nr.2(2018)

Abstract

Cílem článku je představit vnímání jinakosti dětmi na 1. stupni základní školy na základě využití podnětů z práce s příběhem v hodině českého jazyka. Příspěvek lze také vnímat jako podklad pro výukovou praxi a jako příklad toho, jak pracovat s tématy jinakosti a odlišnosti na 1. stupni základní školy. Text obsahuje výsledky výzkumného šetření realizovaného ve 12 třídách 1. stupně základních škol (3.–5. třídy). Jde o analýzu videozáznamů 12 vyučovacích hodin, verbálních projevů žáků, jejich transkriptů, a to v průběhu celé vyučovací jednotky, v níž děti pod vedením učitelky pracují s uceleným didaktickým materiálem. Dětem jsou kladeny otázky týkající se jejich nazírání na odlišnost, a to v kontextu obsahu příběhu. Text podstatou svého příběhu dává prostor pro vyjádření pocitů spojených s odlišností, vytváří podněty pro argumentaci postojů orientovaných k chování se v situaci nepřijetí okolím. Výzkumné šetření se zaměřuje na tyto otázky: jak žáci 1. stupně vnímají odlišnost, jakou mají subjektivní zkušenost s odlišností, jaké jsou jejich návrhy řešení situace v případě nepřijetí okolím, jaký je jejich pohled na druhé nepřijímající odlišnost. Vzhledem k tomu, že jde při práci s konkrétním textem i o čtení s předvídáním, je dalším analyzovaným tématem navrhované dokončení příběhu. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že žáci na 1. stupni přijímají odlišnost bez větších problémů, spíše se hůře vyrovnávají s nespravedlností. V situacích, kdy se sami setkávají s nepřijetím, výzkum naznačuje, že i přes prožívané obtíže v kolektivu žáci preferují setrvání v prostředí, které znají.

 


Schlagworte:
jinakost; práce s příběhem; sociální učení; sociální dovednosti; žák 1. stupně základní školy
Literaturhinweise

Alexander, J. C. (2006). Promýšlení „způsobů začlenění“: asimilace, napojování a multikulturalismus jako varianty občanské participace. In R. Marada (Ed.), Etnická různost a občanská jednota (s. 49–71). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

Badegruber, B., & Pirkl, F. (2000). Příběhy pomáhají s problémy. Praha: Portál.

Cihá, M. (2012). Empatie jako cesta k respektu jinakosti a odlišnosti. In A. Krejčí Preissová, M. Cihá, & L. Gulová, Jinakost, předsudky, multikulturalismus (s. 159–164). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Cihá, M., & Preissová Krejčí, A. (2012). Realizace multikulturní výchovy, zážitková pedagogika a aktivizační metody ve výuce. In A. Preissová Krejčí, M. Cihá, & L. Gulová, Jinakost, předsudky, multikulturalismus (s. 109–129). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Čapek, R. (2015). Moderní didaktika: Lexikon výukových a hodnoticích metod. Praha: Grada.

Čačka, O. (1999). Imaginace a škola. In O. Čačka a kol., Psychologie imaginativní výchovy a vzdělávání s příklady aplikace (s. 185–210). Brno: Doplněk.

Eco, U. (Ed.). (2007). Dějiny ošklivosti. Praha: Argo.

Goleman, D. (1997). Emoční inteligence. Praha: Columbus.

Grecmanová, H., & Urbanovská, E. (2007). Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Olomouc: Hanex.

Hausenblas, O., & Košťálová, H. (2006). Co je E–U–R. Kritické listy, 24, 67–69.

Herényiová, G. (2006). Humanistické alternativní školy. In E. Gajdošová & G. Herényiová (Eds.), Rozvíjení emoční inteligence žáků (s. 21–44). Praha: Portál

Klooster, D. (2000). Co je kritické myšlení. Kritické listy, 1–2.

Kolářová, K. (Ed.). (2012). Jinakost, postižení, kritika: společenské konstrukty nezpůsobilosti a hendikepu. Antologie textů z oboru disability studies. Praha: Sociologické nakladatelství.

Komenský, J. A. (1992). Obecná porada o nápravě věcí lidských. Praha: Svoboda.

Mertin, V., & Krejčová, L. (Eds.). (2012). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika. Praha: Wolters Kluwer ČR.

Prouzová Květoňová, R. (2011). Význam jinakosti pro speciálněpedagogické myšlení. Praha: PedF UK.

Přibáň, J. (1997). Hranice práva a tolerance. Praha: Sociologické nakladatelství.

Slowík, J. (2010). Komunikace s lidmi s postižením. Praha: Portál.

Snyder, S. L., & Mitchell, D. T. (2012). Povinná primitivizace. In K. Kolářová (Ed.), Jinakost, postižení, kritika: společenské konstrukty nezpůsobilosti a hendikepu. Antologie textů z oboru disability studies (s. 184–214). Praha: Sociologické nakladatelství.

Široňová, T. (1998). Děti a mládež a výchova k toleranci. In T. Šišková (Ed.), Výchova k toleranci a proti rasismu (s. 124–129). Praha: Portál.

Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie. Praha: Portál.

Titzl, B. (1996). Postižený člověk a společnost v proměnách času. In J. Pešková & P. Lipertová (Eds.), Hledání učitele: škola a vzdělání v proměnách času. Praha: Pedagogická fakulta UK v Praze.

Ulrychová, I. (2007). Drama a příběh. Praha: Nakladatelství AMU.

Vágnerová, M. (1999). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.

Wildová, R. (2001). Národní projekt rozvoje čtenářské gramotnosti ve Velká Británii. Pedagogická orientace, 11(4), 76–86.

Zelenda, J. (2012). Etnická, kulturní a sociální odlišnost a její vnímání žáky a studenty ZŠ a SŠ. Moderní vyučování, 18(2), 38–40.

Metriky

0

Crossref logo

0


2055

Views

1066

PDF (Čeština) views