Tandemová výuka optikou subjektivně vnímaných příležitostí k profesnímu rozvoji vysokoškolských učitelů a učitelů fakultních základních škol
Roč.32,č.3(2022)
Výzkumná studie se zaměřuje na oblast možností profesního rozvoje vysokoškolských učitelů a učitelů fakultních základních škol podílejících se na vysokoškolské přípravě budoucích učitelů 1. stupně základní školy. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak vysokoškolští učitelé a učitelé fakultních základních škol subjektivně reflektují potenciál tandemové výuky v doménách vlastního profesního rozvoje. Zvolen byl kvalitativní výzkumný design. Data byla sebrána prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných individuálních rozhovorů s šesti učiteli z fakultních základních škol a se sedmi vysokoškolskými učiteli z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kteří byli do tandemové výuky zapojeni alespoň po dobu jednoho akademického roku (2021/2022). Obsahová analýza dat byla vedena pomocí kvalitativní techniky strukturace s tvorbou induktivních kategorií. Výsledky šetření jsou zachyceny ve čtyřech základních kategoriích, které vypovídají o subjektivním významu oblastí profesního rozvoje tak, jak je komunikovali respondenti jako přínosy realizované tandemové výuky: Sebepoznání a sebevědomí; Přemýšlet a hledat argumenty; Inspirace a obohacení; Kolegiální podpora a sdílení jako základ profesní komunity. Zjištěné výsledky jsou v souladu s trendem v pojetí profesního rozvoje učitelů, jehož východisko tvoří systematická reflexe realizovaných profesních činností, profesních znalostí a profesního přesvědčení a potřeba kolegiálního sdílení a rozvíjení kultury odborné komunity.
profesní rozvoj učitelů, reflektivní praktik, klinická praxe, co-teaching, tandemová výuka, profesní komunita, profesní sdílení, spolupráce
Arter, J. (2001). Learning teams for classroom assessment literacy. NASSP Bulletin, 85(621), 53–65. https://doi.org/10.1177/019263650108562107
Bacharach, N., Heck, T. W., & Dahlberg, K. (2007). Co-teaching in higher education. Journal of College Teaching & Learning (TLC), 4(10).
Beaty, L. (1998) The professional development of teachers in higher education: Structures, methods and responsibilities. Innovations in Education and Training International, 35(2), 99–107.
Bolam, R. (2002). Professional development and professionalism. In T. Bush & L. Bell (Eds.), The principles and practice of educational management (s. 103–118). Paul Chapman.
Cook, L., & Friend, M. (1995). Co-teaching: Guidelines for creating effective practices. Focus on Exceptional Children, 28(3), 1–16.
Dofková, R. (2019). Tandemová výuka v matematice jako instrument reflektivního modelu vzdělávání. E-Pedagogium, 19(1), 7–13.
Eisen, M. J. (2000). The many faces of team teaching and learning: An overview. New Directions for Adult and Continuing Education, 2000(87), 5–14.
Graziano, K., & Navarette, L. (2012). Co-teaching in a teacher education classroom: Collaboration, comprise, and creativity. Issues in Teacher Education, 21(1). 109–126.
Hattie, J. (2009). Visible learning: A synthesis of over 800 meta-analyses relating to achievement. Routledge, Taylor & Francis Group.
Jessen-Marshall, A., & Lescinsky, H. L. (2011). Origins. In K. M. Plank (Ed.), Team teaching: Across the disciplines, across the academy (s. 13–36). Stylus.
Kluth, P., & Straut, D. (2003). Do as we say and as we do: Teaching and modeling collaborative practice in the university classroom. Journal of Teacher Education, 54(3), 228–40.
Korthagen, F. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Paido.
Korthagen, F. (2017). Inconvenient truths about teacher learning: towards professional development 3.0. Teachers and Teaching, 23(4), 387–405.
Leavitt, M. C. (2006). Team teaching: Benefits and challenges. Speaking of teaching: Newsletter of the Stanford University Center for Teaching and Learning, 16(1), 1–4. http://ctl.stanford.edu/Newsletter/teamteaching.pdf
Manažerské shrnutí Reformy přípravu učitelů a učitelek v ČR. Příloha Memoranda o podpoře Reformy přípravy učitelů a učitelek v ČR. (2021). https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2021/10/210929_Memorandum-priloha-1-manazerske-shrnuti.pdf
Mauri, T., Onrubia, J., Colomina, R., Clara, M. (2019). Sharing initial teacher education between school and university: Participants’ perceptions of their roles and learning. Teachers and Teaching, 25(4), 1–17. https://doi.org/10.1080/13540602.2019.1601076
Mayring, P. (2000). Qualitative content analysis. Forum: Qualitative Social Research, 1(2), 125–162.
Mayring, P. (2014). Qualitative content analysis: Theoretical foundation, basic procedures and software solution. Klagenfurt. http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0168-ssoar-395173
Nevin, A., Thousand, J., & Villa, R. (2009). Collaborative teaching for teacher educators – What does the research say? Teaching and Teacher Education, 25(4), 569–574. https://doi.org/10.1016/j.tate.2009.02.009
Oates, C., & Bignell, C. (2019). School and university in partnership: A shared enquiry into teachers’ collaborative practices. Professional Development in Education, 48(1), 1–15. https://doi.org/10.1080/19415257.2019.1689520
Plank, K. M. (2013). Team teaching, IDEA paper #55. https://www.researchgate.net/publication/326785860_Team_Teaching_IDEA_Paper_55
Robinson, R., & Schaible, R. (1995). Collaborative teaching: Reaping the benefits. College Teaching, 43(2), 57–60.
Schön, D. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. Basic Books.
Švec, V. (2009). Sdílení znalostí ve školním prostředí. Pedagogická orientace, 19(2), 22–37.
Tallman, T. O. (2021). How teachers experience collaboration. Journal of Education, 201(3), 210–224.
Wenzlaff, T., Berak, L., Wieseman, K., Monroe-Baillargeon, A., Bacharach, N., & Bradfield-Kreider, P. (2002). Walking our talk as educators: Teaming as a best practice. In Research on meeting and using standards in the preparation of teachers (s. 11–24). Kendall Hunt Publishing.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2023 Jana Poche Kargerová, Petra Vallin, Taťána Göbelová