Edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v přírodním prostředí
Roč.31,č.2(2021)
Problematika výchovy a vzdělávání žáků v přírodním prostředí patří k aktuálním tématům. Příroda představuje přirozené prostředí, ve kterém jsme se vyvíjeli miliony let, a pobyt v přírodním prostředí je tak naší evoluční potřebou. Kontakt s přírodou však v současném světě, který je orientován spíše na technologie, velmi rychle mizí. Řada výzkumů odhaluje, že lidé tráví venku čím dál méně času. V souvislosti s tím se objevují také nové termíny jako „porucha z deficitu přírody“, kterou ve své publikaci Last Child in the Woods použil Richard Louv (Daniš, 2016). Na potřebu většího kontaktu s přírodou tak reagují různé vzdělávací a výchovné strategie a další iniciativy, kterým není lhostejné, jakým směrem se bude utvářet vztah dětí k přírodě a jak bude pobyt venku ovlivňovat jejich zdraví. V současné epidemiologické situaci může být vzdělávání žáků v přírodním prostředí velmi žádoucí, zejména u žáků, kteří mají potíže s dodržováním nezbytných hygienických opatření. Význam pobytu venku je v obecné rovině ověřen celou řadou výzkumů, ale vyvstávají otázky, je-li pobyt venku přínosem pro všechny děti, jak na pobyt venku reagují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami apod. Předložená studie je rozdělena na dvě relativně samostatné části; první je zaměřena na vzdělávání žáků se speciálními potřebami v prostředí školní zahrady a druhá na vzdělávání žáků s poruchami chování v lesním prostředí. Studie přináší několik poznatků, které se mohou stát předmětem dalšího zkoumání a diskuzí. Jde například o zjištění téměř úplné absence negativních reakcí žáků na pobyt v zahradě (za každého počasí). Pozoruhodné jsou též zaznamenané názory některých pedagogických pracovníků na problematickou komplementaritu konceptu inkluze a vzdělávání v lesním prostředí.
edukace; žáci se speciálními vzdělávacími potřebami; příroda; školní zahrada; porucha chování
Blair, D. (2010). The child in the garden: An evaluative review of the benefits of school gardening. The Journal of Environmental Education, 40(2), 15–38. https://doi.org/10.3200/JOEE.40.2.15-38
Burešová, K. (2007). Učíme se v zahradě. Chaloupky, o.p.s.
Des Jardins, J. R. (2013). Environmental ethics. Cengage Learning.
Dvořák, D., Vyhnálek, J., & Starý, K. (2016). Tranzice a transformace ve vzdělávací dráze: longituální studie rizikového žáka. Studia paedagogica, 21(3), 10–39. https://doi.org/10.5817/SP2016-3-2
Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání. Grada.
Hussein, H. (2010). Using the sensory garden as a tool to enhance the educational development and social interaction of children with special needs. Support of Lerning, 25(1), 25–31. https://doi.org/10.1111/j.1467-9604.2009.01435.x
Jánský, M. (2016). Poruchy chování jako sekundární symptom žáků s ADHD na 2. stupni základní školy (Disertační práce). Univerzita Karlova v Praze, PdF.
Kaleja, M. (2013). Ertopedická propedeutika v inkluzivní speciální pedagogice. Ostravská univerzita v Ostravě.
Kaleja, M. (2014). Determinanty edukace sociálně vyloučených žáků z pohledu speciální pedagogiky. Ostravská univerzita v Ostravě.
Knotová, D. (2004). Jaká je současná sociální pedagogika? In Konstituování sociální pedagogiky jako vědního oboru (s. 61–67). Institut mezioborových studií.
Kolektiv autorů. (1995). Kniha o woodcraftu (sborník článků a úvah kolektivu autorů o vzniku, významu a perspektivách woodcraftu – lesní moudrosti). Biblioteczka Walden.
Kraus, B., & Poláčková, V. (eds.). (2001). Člověk – prostředí – výchova: K otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido.
Křivánková, D. (2012). Školní zahrada jako přírodní učebna. Lipka.
Lechta, V. (2018). Inkluzivní vzdělávání. Portál.
Leuven, J., Rutenfrans, A., Dolfing, A., & Leuven, R. (2018). School gardening increases knowledge of primary school children on edible plants and preference for vegetables. Food Science & Nutrition, 6(7), 1960–1967. https://doi.org/10.1002/fsn3.758
McLeskey, J., Maheady, L., Billingsley, B., Brownell, M., & Lewis, T. (Eds.). (2019). High leverage practices for inclusive classrooms. Taylor and Francis. https://doi.org/10.4324/9781315176093
Morkes, F. (2010). Z historie školních zahrad. Envigogika, 5(2). https://www.envigogika.cuni.cz/ index.php/Envigogika/article/view/333/338. https://doi.org/10.14712/18023061.333
Přírodní zahrada, z. s. (2018). Co je to přírodní zahrada. http://prirodnizahrada.eu/co-je-to-prirodni-zahrada-2/
Raboch, J., Hrdlička, M., Mohr, P., Pavlovský, P., & Ptáček, R. (2015). DSM-5®: diagnostický a statistický manuál duševních poruch. Hogrefe – Testcentrum.
Robinson, C. W., & Zajicek, J. M. (2005). Growing minds: The effects of a one-year school garden program on six constructs of life skills of elementary school children. HortTechnology, 15(3), 453–457. https://doi.org/10.21273/HORTTECH.15.3.0453
Řandová, N. (2016). Postoje pracovníků výchovných ústavů k potencionální přeměně běžného výchovného ústavu ve výchovný ústav v lesním prostředí (Diplomová práce). Univerzita Hradec Králové, PdF.
Smítková, I. (2017). Psychologická identifikace dětí s dvojí výjimečností. Svět nadání: Časopis o nadání a nadaných, 7(2), 9–30.
Spasová, S. (2007). Psychosociální klima ve školských zařízeních pro ústavní a ochrannou výchovu z hlediska sociální pedagogiky (Diplomová práce). Univerzita Karlova v Praze, PdF.
Stránská, A. (2017). Realizace podpůrných opatření u žáků se specifickými poruchami chování na běžných základních školách (Diplomová práce). Univerzita Karlova v Praze, PdF.
Thompson, R. (2018). Gardening for health: A regular dose of gardening. Clinical Medicine, 18(3), 201–205. https://doi.org/10.7861/clinmedicine.18-3-201
Tichý, F. (2011). Přírodní škola – cesta jako cíl, aneb, Vyprávění o minulosti, současnosti a zkušenostech alternativního gymnázia. Geum.
Vágnerová, M. (2010). Psychologie osobnosti. Karolinum.
Vácha, Z. (2015). Didaktické využití školních zahrad v České republice na primárním stupni základní škol. Scientia in educatione, 6(1), 80–90. https://doi.org/10.14712/18047106.143
Váchová, E. (2016). Metody intervence vedoucí k začlenění dítěte v riziku poruch chování a s poruchami chování do kolektivu (Diplomová práce). Masarykova univerzita, PdF.
Vojtová, V. (2008). Úvod do etopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Paido.
Vojtová, V. (2010). Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Masarykova univerzita.
Vošáhlíková, T. (2010). Ekoškolky a lesní mateřské školy: praktický manuál pro aktivní rodiče, pedagogy a zřizovatele mateřských škol. MŽP.
Vyhláška č. 27/2016 Sb.: Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (2016). http://www.nuv.cz/kipr/novela-vyhlasky-c-27-2016
Zákon č. 561/2004 Sb.: Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). (2004). http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004561
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2022 Nikola Adelaida Řandová, Alena Thorovská