Mnohotvarý fenomén animace
Roč.21,č.3(2011)
Slovo animace se používá v různých souvislostech (film, divadlo, počítače, kultura). Předmětem této studie je animace v kontextu sociální pedagogiky, sociální práce a pastorace. Význam animace pro pedagogiku spočívá v nedirektivním výchovném působení, které animační přístup umožňuje. Podstata animačního přístupu se odvozuje nejen z etymologie slova animace (oživení), ale také z jejího chápání v konkrétním historickém vývoji. Autoři podrobně analyzovali vývoj animace ve Francii a posléze i v dalších zemích (Itálie, Německo, Švýcarsko, Velká Británie, Česká republika, Slovensko). Vycházeli přitom jak ze základních děl renomovaných autorů oboru (Gillet, Opaschowski, Pollo), tak ze srovnání jednotlivých – často útržkovitých – informací, které je možné najít o animaci v pedagogické literatuře. Výsledkem je pokus o formulaci společných i rozdílných rysů jednotlivých druhů animace, jak se s nimi můžeme setkat ve společenských vědách v evropském prostoru. Ukázalo se, že všechny současné druhy animace vznikají na základech tvořených alespoň dvěma ze čtyř sociálních veličin: společnost – výchova – kultura – umění.
animace; kulturní; sociálně-kulturní; osvěta; výchova; informální edukace; pastorace; sociální práce; sociální pedagogika
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2014 Czech Pedagogical Society