Subjektivní vnímání proměny role ředitele školy a obtížné prvky výkonu této profese v současné době

Roč.29,č.2(2019)

Abstrakt
Studie se zabývá subjektivním vnímáním proměny ředitelské role po roce
2000 a reflektuje zároveň obtížné prvky výkonu této profese v současné době. V te-
oretické části vymezuje zásadní mezníky, které nově definovaly autonomní pozici
českých škol a s tím i autonomní roli jejich ředitelů. Popisuje strategické dokumenty,
které cílily na standardizaci vstupního a průběžného vzdělávání a podpory ředite-
lů škol, což nikdy nebylo systémově uskutečněno. Výsledky kvalitativního výzkumu
založeného na datech získaných z ohniskové skupiny představují subjektivní názory
zkušených ředitelů pražských základních a středních škol na vývoj jejich role, popisu-
jí problémy, které ředitelé vnímají, a trendy, které dále určují jejich práci. Ředitel školy
je základním faktorem úspěchu každé školy a jeho postavení je vzhledem k neobvykle
vysoké míře kurikulární i zdrojové autonomie české školy specifické. Ukazuje se, že
postupným vývojem a přidáváním dalších povinností a zároveň neexistující systémo-
vou podporou ředitele byla vytvořena náročná situace, ve které současní ředitelé škol
vnímají řadu problémů, jako je například nedostatek času na řízení pedagogického
procesu, nedostatek pracovníků, nadbytek zbytečných byrokratických činností a ne-
důvěra v systém jako takový.

Klíčová slova:
ředitel školy; pedagogické vedení; pedagogický proces; standard ředitele
Reference

Abari-Ibolya, E., & Baráth, T. (2010). Improving school leadership in Central Europe. Budapest: Tempus Public Foundation.

Benhabani, A. (2011). Educational leaders and role of education on the efficiency of schools principals. Procedia – Social and Behavioral Sciences, 15, 9–11.

Blase, J., & Blase, J. (2000). Effective instructional leadership: Teachers’ perspective on how principals promote teaching and learning in school. Journal of Educational Administration, 38(2), 130–141. https://doi.org/10.1108/09578230010320082

Bolam, R., & Van Wierigen, F. (1999). Research on educational management in Europe. Münster: Waxmann.

Briggs, A. R., & Coleman, M. (2007). Research methods in educatioanl leadership and management. London: SAGE Publications.

Černý, K. (2007). Budoucnost školy v percepci školského managementu. Orbis scholae, 1(3), 43–65. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.190

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. (2014). Praha: MŠMT.

Dvořák, D. (2011). Pedagogické vedení školy: hledání zdrojů a obsahu pojmu. Orbis scholae, 5(3), 9–25. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.72

Dvořák, D., & Trunda, J. (2017). Pedagogické vedení škol: analytická zpráva. Praha: NIDV.

Hattie, J. (2011). Visible learning for teachers. United Kingdom: Taylor & Francis.

Huber, S. G. (Ed.), (2009). School leadership international perspectives. Dortrecht: Springer.

Kaarina, M. K., & Gonzales, N. C. (2011). The future of the physical learning environment: School facilities that support the user. Paris: OECD.

Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov: vzdelávanie v ére neoliberalizmu. Praha: SLON.

Kašparová, V., Boudová, S., Ševců, M., & Soukup, P. (2014). Národní zpráva šetření TALIS 2013. Praha: ČŠI.

Kotásek, J. (2001). Národní program rozvoje vzdělávání. Bílá kniha. Praha: Tauris.

Lazarová, B., Hloušková, L., Trnková, K., Pol, M., & Lukas, J. (2015). Řízení inkluze ve škole. Brno: Masarykova univerzita.

Leithwood, K. (2005). Educational leadership: A review research. Philadelphia: The Laboratory for Student Success. Temple University.

Leithwood, K., Day, C., Sammons, P., Harris, A., & Hopkins, D. (2006). Successful school leadership. What it is and how it influences pupil learning. Nottingham: University of Nottingham.

Leithwood, K., Sun, J., & Pollock, K. (2017). How school leaders contribute to student success: The four parhs framework. Berlin: Springer.

Lhotková, I., Trojan, V., & Kitzberger, J. (2012). Kompetence řídících pracovníků ve školství. Praha: Wolters Kluwer.

Lukas, J. (2009). Vztahy mezi učiteli a řediteli na základních školách – přehled relevantních výzkumů. Studia Paedagogica, 14(1), 127–145.

Klesající výsledky českého školství. (2010). Praha: McKinsey & Company.

Moree, D. (2013). Učitelé na vlnách transformace: kultura školy před rokem 1989 a po něm. Praha: Karolinum.

MŠMT. (2009). Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989 (v oblasti regionálního školství). Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategicke-a-koncepcni-dokumenty-cerven-2009.

MŠMT. (2018a). Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015–2020. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-3.

MŠMT. (2018b). Dlouhodobý záměr vzdělávací soustavy 2019–2023. Praha. Dostupné také z http://www.ceskaskola.cz/2018/11/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-rozvoje.html

Muijs, D., & Rumyantseva, N. (2014). Coopetiton in education: collaborating in a competitive environment. Journal of Educational Change, 15(1), 1–18. https://doi.org/10.1007/s10833-013-9223-8

Mulford, B. (2008). The leadership challenge: Improving learning in schools. Camberwell: ACER Press.

Obdržálek, Z., & Polák, J. (2008). Príprava školských manažérov ako klúčový predpoklad efektívnosti školy. Nitra: Univerzita Konštantina Filozofa.

Pisoňová, M. (2014). Školský manažment pre študijné odbory učitelstva a pripravu vedúcich pedagogických zamestnancov. Bratislava: Univerzita Komenského.

Píšová, M., & Hanušová, S. (2016). Začínající učitelé a drop-out. Pedagogika, 66(4), 386–407. https://doi.org/10.14712/23362189.2016.353

Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., Sedláček, M., & Zounek, J. (2004). Vnitřní a vnější souvislosti fungování školy a její kultury. Studia Paedagogica, 52(9), 47–58.

Pol, M. (2007). Škola vedená, řízená a spravovaná. Pedagogika, 57(3), 213–226.

Pont, B., Nusche, D., Moorman, H., & Hopkins, D. (2008). Improving school leadership. Paris: OECD.

Robinson, V., Hohepa, M., & Lloyd, C. (2009). School leadership and student outcomes: identifying what works and why: Best evidence synthesis iteration (BES). Wellington: Ministry of Education.

Sedláček, M. (2011). Pedagogické vedení školy v pojetí ředitelů základních škol. Orbis scholae 5(3), 27–42. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.76

Schratz, M. (2011). Zlepšování kvality škol ve střední Evropě. Praha: MŠMT.

Strauss, A. L., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Sdružení Podané ruce.

Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neoliberální době. Pedagogika, 57(4), 326–337.

Švaříček, R., & Šeďová, K. (Eds.). (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.

Tian, Q. (2013). Hybrid leadership: A study of the leadership (roles and characteristics) of nine Chinese university presidents with U.S. experiences (Disertační práce). Urbana: University of Illinois at Urbana-Champaign.

Trojan, V. (2011). Vzdělávání řídicích pracovníků v českém školství: programy a hodnocení jejich obsahu účastníky. Orbis Scholae, 5(3), 107–122. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.85

Trojan, V. (2016). Neřešené otázky profesní přípravy ředitelů škol a jejich dalšího rozvoje. Andragogická revue 1, 62–70.

Trojan, V., & Trunda, J. (2018). Školský management v podmínkách měnící se školy. In J. Veteška, Z. Svobodová, & M. Tureckiová, Proměny edukačních situací a jejich konceptualizace (s. 9–19). Praha: PedF UK, KAMV.

Urban, L. (2017). Sociologie. Klíčová témata a pojmy. Praha: Grada.

Veselý, A. (2013). Vzdělávací reforma v Ontariu: kritické shrnutí a inspirace pro vzdělávací politiku v ČR. Orbis scholae, 7(1), 11–28. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.23

Veteška, J. (2016). Přehled andragogiky: úvod do studia vzdělávání a učení se dospělých. Praha: Portál.

Voda, J. (2015). Nové profesní výzvy po jmenování ředitelem školy. Pedagogika, 65(2), 177–192.

Zákon 563/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/38850/

Metriky

0


1129

Views

854

PDF views