Autonomní a heteronomní hodnocení jako jedna z determinant účinnosti učitelských praxí

Roč.26,č.2(2016)

Abstrakt
Cílem předkládané studie je poukázat na možnosti utváření profesního sebepojetí studentů v afektivní složce, jež se projevuje v sebehodnocení. Koncept profesního Já v dimenzi hodnoticí (self-esteem) se stal inspirací pro aplikaci autonomního a heteronomního hodnocení v reflektivním modelu profesní přípravy učitelů. V první části se autorky vyjadřují k pojetí rozvoje profesních kompetencí a profesního sebepojetí v kontextu reflektivního modelu učitelské přípravy. Druhá část je věnována charakteristice praktické přípravy studentů učitelství prvního stupně ZŠ na PdF MU na souvislé pedagogické praxi. Následuje pojednání o výzkumném šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí profesní sebepojetí studentů v průběhu dvou etap souvislé pedagogické praxe z pohledu studentů a cvičných učitelů. Výzkumný soubor tvořilo 71 studentů 4. ročníku studijního oboru učitelství prvního stupně ZŠ prezenční formy studia. Ke zjišťování sebepojetí byl použit hodnoticí arch vlastní konstrukce, který vyplňovali cviční učitelé a studenti. Výsledky výzkumu potvrzují potřebu vést studenty i jejich vzdělavatele k pochopení hodnoty reflexe i procesu její facilitace. V závěru studie jsou uvedena doporučení pro zkvalitnění způsobu práce s (auto)evaluačním nástrojem všemi zainteresovanými účastníky.

Klíčová slova:
profesní kompetence; profesní sebepojetí; hodnocení; sebehodnocení; praktická složka profesní přípravy; reflexe; sebereflexe; reflektivní model
Reference

Blatný, M. (2010). Sebepojetí z pohledu sociálně-kognitivní psychologie. In M. Blatný, et al., Psychologie osobnosti. Hlavní témata, současné přístupy (s. 105–136). Praha: Grada.

Helus, Z. (2012). Profesní rozvoj učitelů: lépe anebo jinak? In J. Kohnová (Ed.), Profesní rozvoj učitelů a cíle školního vzdělávání (s. 9–18). Praha: PdF UK.

Horká, H. (1997). Několik poznámek k výuce profesionálních praktik v oboru učitelství pro 1. stupeň základní školy. In Transformace našeho školství. Sborník příspěvků z 5. konference ČPdS (s. 136–138). Brno: ČPdS – Konvoj.

Horká, H., & Kratochvílová, J. (2012). Otázky školního hodnocení v přípravném vzdělávání učitelů 1. stupně základní školy. In J. Kratochvílová & J. Havel (Eds.), Hodnocení a sebehodnocení žáků v primárním vzdělávání – aktuální otázky, perspektivy a výzvy (s. 137‒144). Brno: Masarykova univerzita.

Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V. … Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.

Kantorková, H. (1998). Strategie řešení problému učitelské přípravy pro 21. století. In Připravujeme učitele pro 21. století a vstup do Evropy? (Pregraduální a postgraduální příprava učitelů). Sborník z konference. Olomouc: Univerzita Palackého.

Kelchtermans, G. (1993). Getting the story, understanding the lives: From career stories to teachers’ professional development. Teaching and Teacher Education, 9(5–6), 443–456. https://doi.org/10.1016/0742-051X%2893%2990029-G">https://doi.org/10.1016/0742-051X(93)90029-G

Kolb, D. (1984). The experiential learning: Experience as the source of learning and development. Prentice-Hall International: Hemel Hempstead, Herts.

Konečná, V. (2010). Sebepojetí a sebehodnocení rozumově nadaných dětí. Brno: Masarykova univerzita.

Korthagen, F. A. J. (2014). Je škoda, když se reflexe stane fintou. In J. Nehyba, et al., Reflexe v procesu učení: desetkrát stejně a přece jinak (s. 31–38). Brno: Masarykova univerzita.

Korthagen, F. A. J., Koster, B., Kessels, J., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.

Kratochvílová, J., & Horká, H. (2015). Preparation for pupil evaluation in undergraduate teacher education and its reality in school practice. In SGEM. 2nd International Multidisciplinary Scientific Conference on Social Science and Arts SGEM 2015 – Conference Proceedings, Volume II, Education and Educational Research (s. 743–750). Sofia: STEF92 Technology.

Lazarová, B. (2011). Mentoring jako podpora mezigenerační spolupráce ve škole. In Pozdní sběr. O práci zkušených učitelů (s. 99–106). Brno: Paido.

Lazarová, B., & Jůva, V. (2010). Učitelé a faktor času: o proměnách pracovního sebepojetí. Studia paedagogica, 15(2), 43–60.

Mead, G. H. (1934). Mind, self, and society. Chicago: University of Chicago Press.

Minaříková, E. (2012). Povaha profesního vidění u studentů učitelství anglického jazyka – teoretická východiska a metodologie výzkumu. In T. Janík & K. Pešková, et al., Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 131–147). Brno: Masarykova univerzita.

Pravdová, B. (2013). Já jako učitelka: profesní sebepojetí studentky učitelství v posledním ročníku pregraduální přípravy. Pedagogická orientace, 23(2), 174–194. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-2-174">https://doi.org/10.5817/PedOr2013-2-174

Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner. New York: Basic Books.

Slavík, J. (1995). Mezi pedagogickou tvorbou a pedagogickou reflexí. In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Sborník příspěvků z celostátního semináře (s. 54–60). Brno: Paido.

Slavík, J., & Siňor, S. (1993). Kompetence učitele v reflektování výuky. Pedagogika, 42(2), 155–166.

Slavík, J., Lukavský, J., Najvar, P., & Janík, T. (2015). Profesní soud o kvalitě výuky: předem a následně strukturovaná reflexe. Pedagogika, 65(1), 5‒33.

Svatoš, T. (1997). Studentské představy, prožívání a hodnocení učitelské profesionalizace. Pedagogika, 47(2), 150–162.

Svojanovský, P. (2014). Kvalita reflexe ve vzdělávání učitelů optikou jádrových kategorií reflexe. In V. Švec, et al., Znalostní báze učitelství (s. 145–163). Brno: Masarykova univerzita.

Švec, V. (1996). Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46(3), 266–276.

Tomková, A., Spilková, V., Píšová, M., Mazáčová, N., Krčmářová, T., Kostková, K., & Kargerová, J. (2012). Rámec profesních kvalit učitele: hodnoticí a sebehodnoticí arch. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.

Urbánek, P. (2000). Sebehodnocení úrovně profesních činností studentů učitelství. In V. Švec, et al., Monitorování a rozvoj pedagogických dovedností (s. 137–148). Brno: Paido.

Vašutová, J. (2001). Kvalifikační předpoklady pro nové role učitelů. In Sborník z celostátní konference Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém (s. 19–46). Praha: UK.

Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.

Metriky

0


1308

Views

610

PDF views