Autonomní a heteronomní hodnocení jako jedna z determinant účinnosti učitelských praxí
Roč.26,č.2(2016)
profesní kompetence; profesní sebepojetí; hodnocení; sebehodnocení; praktická složka profesní přípravy; reflexe; sebereflexe; reflektivní model
Blatný, M. (2010). Sebepojetí z pohledu sociálně-kognitivní psychologie. In M. Blatný, et al., Psychologie osobnosti. Hlavní témata, současné přístupy (s. 105–136). Praha: Grada.
Helus, Z. (2012). Profesní rozvoj učitelů: lépe anebo jinak? In J. Kohnová (Ed.), Profesní rozvoj učitelů a cíle školního vzdělávání (s. 9–18). Praha: PdF UK.
Horká, H. (1997). Několik poznámek k výuce profesionálních praktik v oboru učitelství pro 1. stupeň základní školy. In Transformace našeho školství. Sborník příspěvků z 5. konference ČPdS (s. 136–138). Brno: ČPdS – Konvoj.
Horká, H., & Kratochvílová, J. (2012). Otázky školního hodnocení v přípravném vzdělávání učitelů 1. stupně základní školy. In J. Kratochvílová & J. Havel (Eds.), Hodnocení a sebehodnocení žáků v primárním vzdělávání – aktuální otázky, perspektivy a výzvy (s. 137‒144). Brno: Masarykova univerzita.
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V. … Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Kantorková, H. (1998). Strategie řešení problému učitelské přípravy pro 21. století. In Připravujeme učitele pro 21. století a vstup do Evropy? (Pregraduální a postgraduální příprava učitelů). Sborník z konference. Olomouc: Univerzita Palackého.
Kelchtermans, G. (1993). Getting the story, understanding the lives: From career stories to teachers’ professional development. Teaching and Teacher Education, 9(5–6), 443–456. https://doi.org/10.1016/0742-051X%2893%2990029-G">https://doi.org/10.1016/0742-051X(93)90029-G
Kolb, D. (1984). The experiential learning: Experience as the source of learning and development. Prentice-Hall International: Hemel Hempstead, Herts.
Konečná, V. (2010). Sebepojetí a sebehodnocení rozumově nadaných dětí. Brno: Masarykova univerzita.
Korthagen, F. A. J. (2014). Je škoda, když se reflexe stane fintou. In J. Nehyba, et al., Reflexe v procesu učení: desetkrát stejně a přece jinak (s. 31–38). Brno: Masarykova univerzita.
Korthagen, F. A. J., Koster, B., Kessels, J., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Kratochvílová, J., & Horká, H. (2015). Preparation for pupil evaluation in undergraduate teacher education and its reality in school practice. In SGEM. 2nd International Multidisciplinary Scientific Conference on Social Science and Arts SGEM 2015 – Conference Proceedings, Volume II, Education and Educational Research (s. 743–750). Sofia: STEF92 Technology.
Lazarová, B. (2011). Mentoring jako podpora mezigenerační spolupráce ve škole. In Pozdní sběr. O práci zkušených učitelů (s. 99–106). Brno: Paido.
Lazarová, B., & Jůva, V. (2010). Učitelé a faktor času: o proměnách pracovního sebepojetí. Studia paedagogica, 15(2), 43–60.
Mead, G. H. (1934). Mind, self, and society. Chicago: University of Chicago Press.
Minaříková, E. (2012). Povaha profesního vidění u studentů učitelství anglického jazyka – teoretická východiska a metodologie výzkumu. In T. Janík & K. Pešková, et al., Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 131–147). Brno: Masarykova univerzita.
Pravdová, B. (2013). Já jako učitelka: profesní sebepojetí studentky učitelství v posledním ročníku pregraduální přípravy. Pedagogická orientace, 23(2), 174–194. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-2-174">https://doi.org/10.5817/PedOr2013-2-174
Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner. New York: Basic Books.
Slavík, J. (1995). Mezi pedagogickou tvorbou a pedagogickou reflexí. In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Sborník příspěvků z celostátního semináře (s. 54–60). Brno: Paido.
Slavík, J., & Siňor, S. (1993). Kompetence učitele v reflektování výuky. Pedagogika, 42(2), 155–166.
Slavík, J., Lukavský, J., Najvar, P., & Janík, T. (2015). Profesní soud o kvalitě výuky: předem a následně strukturovaná reflexe. Pedagogika, 65(1), 5‒33.
Svatoš, T. (1997). Studentské představy, prožívání a hodnocení učitelské profesionalizace. Pedagogika, 47(2), 150–162.
Svojanovský, P. (2014). Kvalita reflexe ve vzdělávání učitelů optikou jádrových kategorií reflexe. In V. Švec, et al., Znalostní báze učitelství (s. 145–163). Brno: Masarykova univerzita.
Švec, V. (1996). Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46(3), 266–276.
Tomková, A., Spilková, V., Píšová, M., Mazáčová, N., Krčmářová, T., Kostková, K., & Kargerová, J. (2012). Rámec profesních kvalit učitele: hodnoticí a sebehodnoticí arch. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.
Urbánek, P. (2000). Sebehodnocení úrovně profesních činností studentů učitelství. In V. Švec, et al., Monitorování a rozvoj pedagogických dovedností (s. 137–148). Brno: Paido.
Vašutová, J. (2001). Kvalifikační předpoklady pro nové role učitelů. In Sborník z celostátní konference Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém (s. 19–46). Praha: UK.
Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2016 Jana Kratochvílová, Hana Horká