Mnohojazyčnost jako dílčí cíl výuky cizích jazyků a možnosti její podpory

Roč.24,č.3(2014)

Abstrakt
Studie je věnována otázce mnohojazyčnosti jako dílčímu cíli jazykového vzdělávání. Záměrem autora je nabídnout čtenáři vhled do problematiky výuky dalších cizích jazyků ve škole v kontextu podpory mnohojazyčnosti. V první části textu vymezíme koncepci mnohojazyčnosti, kterou chápeme jako zastřešující teoretický rámec pro naše pojetí (tedy pojetí mnohojazyčnosti jako dílčího cíle výuky cizích jazyků). Protože mnohojazyčnost definujeme jako schopnost žáka ovládat alespoň tři jazyky, navrhneme v následující části, jak tyto jazyky označovat a řadit. V další části nahlédneme osvojování dalších (tedy druhých, třetích, čtvrtých…) cizích jazyků a jejich specifika. Ve čtvrté části se zaměříme na didaktické uchopení koncepce mnohojazyčnosti a na možnou implementaci podpory mnohojazyčnosti do výuky dalších cizích jazyků. V poslední části se zaměříme na učitele a na jeho kompetence, kterými by měl disponovat, aby mohl ve výuce cizích jazyků smysluplně podporovat mnohojazyčnost.

Klíčová slova:
mnohojazyčnost; teorie osvojování dalších cizích jazyků; učení se cizím jazykům; výuka cizích jazyků; koncepce didaktiky podporující mnohojazyčnost; model učitelovy kompetence k podpoře mnohojazyčnosti
Reference

Andrášová, H. (2011). Němčina jako další cizí jazyk po angličtině. In V. Janíková (Ed.), Výuka cizích jazyků (s. 134–156). Praha: Grada.

Andrášová, H. (2011). Tertiärsprachendidaktik und Mehrsprachigkeitsforschung – Anmerkungen zum Stand und zukünftigen Bedarf in Tschechien. In B. Sorger & V. Janíková (Eds.), Mehr sprachigkeit in der Tschechischen Republik am Beispiel Deutsch nach Englisch (s. 29–38). Brno: Tribun.

Bär, M. (2009). Förderung von Mehrsprachigkeit und Lernkompetenz. Tübingen: Narr Francke Attempto Verlag.

Baumert, J., Stanat, P., & Demmrich, A. (2001). PISA 2000: Untersuchungsgegenstand, Grundlagen und Durchführung der Studie. In Deutsches PISA-Konsortiom (Eds.), PISA 2000.
Basiskompetenzen von Schülerinnen und Schülern im internationalen Vergleich (s. 15–68).
Opladen: Leske + Budrich.

Bausch, K.-R., Königs, F. G., & Krumm, H.-J. (2004). Mehrsprachigkeit im Fokus. Tübingen: Narr.

Berthele, R. (2010). Mehrsprachigkeitskompetenz als dynamisches Repertoire – Vorüberlegungen zu einer integrierten Sprachdidaktik. In F. B. Bättig & A. Tanner (Eds.), Sprachen lernen – Lernen durch Sprache (s. 225–239). Zürich: Seismo.

Blommaert, J., Collins, J., & Slembrouck, S. (2005). Spaces of multilingualism. Language & Communication, 25(3), 197–216. https://doi.org/10.1016/j.langcom.2005.05.002">https://doi.org/10.1016/j.langcom.2005.05.002

Cenoz, J. (2003). Cross-linguistic influence in third language acquisition: Implications for the organization of the multilingual mental lexicon. Bulletin suisse de linguistique appliquée, 78, 1–11.

Cook, V. (2010). Prolegomena to second language learning. In P. Seedhouse, S. Walsh, & Ch. Jenks (Eds.), Conceptualising „learning“ in applied linguistics (s. 6–22). Hampshire: Palgrave Macmillan.

Český statistický úřad (2012). Vývoj počtu cizinců s povolením k pobytu v ČR. Praha. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_pocet_cizincuDe-Angelis, G. (2007). Third or additional language acquisition. Clevedon Hall: Multilingual Matters Ltd.

De Saussure, F. (1996). Kurs obecné lingvististiky. Praha: Academia.

Dentler, S. (1998). Systematizität und Prognostizierbarkeit lexikalischer Interferenzen. In S. Dentler, B. Hufeisen, B., & Lindemann, Tertiärsprachen, Theorien, Modelle, Methoden (s. 31–47). Tübingen: Stauffenburg.

Dewaele, J.-M. (1998). French Interlanguage as L2 versus L3. Applied Linguistics, 19(4), 471–490. https://doi.org/10.1093/applin/19.4.471">https://doi.org/10.1093/applin/19.4.471

Edwards, M., & Dewaele, J.-M. (2007). Trilingual conversations: A window into multicompetence. International Journal of Bilingualism, 11(2), 221–242. https://doi.org/10.1177/13670069070110020401">https://doi.org/10.1177/13670069070110020401

Ellis, R. (2008). The study of second language acquisition. Oxford: Oxford University Press.

Eviatar, Z. (1997). Language experience and right hemisphere tasks: The effects of scanning habits and multilingualism. Brain and Language, 58(1), 157–173. https://doi.org/10.1006/brln.1997.1863">https://doi.org/10.1006/brln.1997.1863

García, O. (2009). Education, multilingualism and translanguaging in the 21st century. In A. Mohanty, M. Panda, R. Phillipson, & T. Skutnabb-Kangas (Eds.), Multilingual education for social justice: Globalising the local (s. 128–145). New Delhi: Orient Blackswan.

Gibson, M., Hufeisen, B., & Personne, C. (Eds.). (2008). Selected papers from the Freiburg conference on multilingualism and mupltiple language acquisition. Baltmannsweiler: Schneider Hohengehren.

Göbel, K., & Vieluf, S. (2014). The effects of language transfer promoting instruction. In P. Grommes & A. Hu (Eds.), Plurilingual education: Policies – practice – language development (s. 183–197). Amsterdam: John Benjamins.

Gogolin, I. (1994). Der monolinguale Habitus der multilingualen Schule. Münster: Waxman.

Grosjean, F. (2010). Bilingual: Life and reality. Cambridge: Harvard University Press.

Grosjean, F. (2008). Studying bilinguals. New York: Oxford University Press.

Heine, L. (2004). Mögliches und Unmögliches: Zur Erforschung von Transfererscheinungen. In B. Hufeisen & N. Marx (Eds.), Beim Schwedischlernen sind Englisch und Deutsch ganz hilfreich (s. 81–95). Frankfurt: Peter Lang

Hendrich, J. (1988). Didaktika cizích jazyků. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Hopp, H., Thoma, D., & Tracy, R. (2010). Sprachförderkompetenz pädagogischer Fachkräfte. Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 13(4), 609–629. https://doi.org/10.1007/s11618-010-0166-z">https://doi.org/10.1007/s11618-010-0166-z

Hrdlička, M. (2010). Kapitoly o češtině jako cizím jazyku. Plzeň: Fakulta pedagogická.

Hufeisen, B. (2011). Gesamtsprachencurriculum: Weitere Überlugungen zu einem prototypischen Modell. In R. S. Baur, S. Rupprecht, & B. Hufeisen (Eds.), „Vieles ist ähnlich“, Individuelle und gesellschaftliche Mehrsprachigkeit als bildungspolitische Aufgabe (s. 256–282). Baltmannsweiler: Schneider Verlag Hohengehren.

Hufeisen, B. (2010). Bilingualität und Mehrsprachihkeit. In W. Hallet & F. G. Königs (Eds.), Handbuch Fremdsprachendidaktik (s. 376–381). Seelze-Velber: Friedrich Verlag.

Hufeisen, B. (1994). Englisch im Unterricht Deutsch als Fremdsprache. München: Klett.

Hufeisen, B., & Riemer, C. (2010). Spracherwerb und Sprachlernen: Modelle und theoretische Ansätze. In C. Fandrych, B. Hufeisen, H.-J. Krumm, & C. Riemer (Eds.), Deutsch als Fremdund Zweitsprache (s. 737–752). Berlin: De Gruyter.

Choděra, R. (2006). Didaktika cizích jazyků. Brno: Academia.

Janík, T. (2009). Didaktické znalosti obsahu a jejich význam pro oborové didaktiky, tvorbu kurikula a učitelské vzdělávání. Brno: Paido.

Janíková, V. (2014). Individual multilingualism and its psycholinguistic aspects with regards to language learning. XLinguae, 7(1), 29–45.

Jessner, U. (2006). Linguistic awareness in multilinguals. Edinburgh: Edinburgh University Press Ltd.

Jessner, U. (2008a). Teaching third languages: Findings, trends and challenges. Language Teaching, 41(1), 15–56. https://doi.org/10.1017/S0261444807004739">https://doi.org/10.1017/S0261444807004739

Jessner, U. (2008b). A DST model of multilingualism and the role of metalinguistic awareness. The Modern Language Journal, 92(2), 270–283. https://doi.org/10.1111/j.1540-4781.2008.00718.x">https://doi.org/10.1111/j.1540-4781.2008.00718.x

Kemmeter, L. (1999). Multilingual gestütztes Vokabellernen im gymnasialen Englischunterricht. Frankfurt am Main: Peter Lang Verlag.

Kemp, Ch. (2009). Defining multilingualism. In L. Arionin & B. Hufeisen (Eds.), The exploration of multilingualism (s. 11–26). Amsterdam: John Benjamins Publishing.

Korčáková, J. (2005). Chyba a učení cizím jazykům. Hradec Králové: Gaudeamus.

Königs, F. G. (2010). Zweitsprachenerwerb und Fremdsprachenlernen: Begriffe und Konzepte. In C. Fandrych, B. Hufeisen, H.-J. Krumm, & C. Riemer (Eds.), Deutsch als Fremd- und Zweitsprache (s. 754–763). Berlin: De Gruyter.

Krashen, S. D. (1982). Principles and practice in second language acquisition. London: Longman.

Krumm, H.-J. (2003). Sprachenpolitik und Mehrsprachigkeit. In B. Hufeisen & G. Neuner (Eds.), Mehrsprachigkeitskonzept – Tertiärsprachenlernen – Deutsch nach Englisch (s. 35–49). Strasbourg: Council of Europe.

MacWhinney, B. (1997). Second language acquisition and the competition model. In A. M. B. de Groot & J. F. Kroll (Eds.), Tutorials in bilingualism: Psycholinguistic perspectives (s. 113–144). Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates.

Marx, N., & Hufeisen, B. (2010). Mehrsprachigkeitskonzepte. In C. Fandrych, B. Hufeisen, H.-J. Krumm, & C. Riemer (Eds.), Deutsch als Fremd- und Zweitsprache (s. 826–832). Berlin: De Gruyter.

Neuner, G. (2003). Mehrsprachigkeitskonzept und Tertiärsprachendidaktik. In B. Hufeisen & G. Neuner (Eds.), Mehrsprachigkeitskonzept – Tertiärsprachenlernen – Deutsch nach Englisch (s. 13–34). Strasbourg: Council of Europe.

Münich, D. et al. (2011). Závěrečná zpráva podskupin Národní ekonomické rady vlády pro konkurenceschopnost a podporu podnikání: Kapitola III – Vzdělanost. Praha. Dostupné z http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/NERV_kap03.pdf

Plischke, J. (2008). Výuka žáka s odlišným mateřským jazykem z hlediska přípravy učitele. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Pilypaitytė, L. (2011). Mehr Sprachen lernen – sprachenpolitisch erwünscht, wissenschaftlich belegt, didaktisch erleichtert. In B. Sorger & V. Janíková (Eds.), Mehrsprachigkeit in der Tschechischen Republik am Beispiel Deutsch nach Englisch (s. 12–20). Brno: Tribun EU.

Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F. & Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita.

Rada Evropy. (2002). Společný evropský referenční rámec. Dostupné z http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/spolecny-evropsky-referencni-ramec-pro-jazyky

Rada Evropské unie. (2008). Vzdělávání, mládež, kultura. Brusel. Dostupné z http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/educ/101414.pdf

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2013). Praha. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-skolstvi/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-prozakladni-vzdelavani

Rothman, J., Iverson, M., & Judy, T. (2010). Introduction: Some notes on the generative study of L3 acquisition. Second Language Research, 27(1), 5–19. https://doi.org/10.1177/0267658310386443">https://doi.org/10.1177/0267658310386443

Repka, R., & Gavora, P. (1987). Didaktika angličtiny. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo.

Shulman, L. (1986). Those who understand: Knowledge growth in teaching. Educational Researcher, 15(2), 4–14. https://doi.org/10.3102/0013189X015002004">https://doi.org/10.3102/0013189X015002004

Roll, H., & Schilling, A. (2012). Mehrsprachiges Handeln im Fokus von Linguistik und Didaktik. Duisburg: Universitätsverlag Rhein-Ruhr.

Schulz, P., & Tracy, R. (2010). LiSe-DaZ. Linguistische Sprachstandserhebung – Deutsch als Zweitsprache. Göttingen: Hogrefe.

Sladkovská, K., & Šmídová, T. (2010). Podpora vícejazyčnosti v Evropě. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/podpora-vicejazycnosti-v-evrope

Sorensen, A. P. (1967). Multilingualism in the Northwest Amazon. American Anthropologist, 69(6), 670–684. https://doi.org/10.1525/aa.1967.69.6.02a00030">https://doi.org/10.1525/aa.1967.69.6.02a00030

Vingerhoets, G., Van Borsel, J., Tesink, C., van den Noort, M., Deblaere, K., Seurinck, R, … & Achten, E. (2003). Multilingualism: An fMRI study. NeuroImage, 20(4), 2181–2196. https://doi.org/10.1016/j.neuroimage.2003.07.029">https://doi.org/10.1016/j.neuroimage.2003.07.029

Williams, S., & Hammarberg, B. (1998). Language switches in L3 production: Implications for a polyglot speaking model. Applied Linguistics, 19(3), 295–333. https://doi.org/10.1093/applin/19.3.295">https://doi.org/10.1093/applin/19.3.295

Wipperfürth, M. (2009). Welche Kompetenzstandarts brauchen profesionelle Fremdsprachenlehrer und -lehrerinnen? Forum Sprache, 1(2), 6–26.

Metriky

0


1012

Views

505

PDF views