Groundwater of deep regional aquifer system: Pasohlávky – Laa an der Thaya
Vol.29,No.1-2(2022)
The regions of South Moravia in Czech Republic and Lower Austria are well-known for their use of thermal mineral waters for balneological purposes. Mineral waters are exploited from a Jurassic aquifer by two about 1.5 km deep wells MUS-3G (Pasohlavky, Czech Republic) and Laa TH Nord 1 (Laa an der Thaya, Austria). This Jurassic aquifer buried below the Neogene foredeep overlies a crystalline basement of Bohemian Massif and continues to the southeast below the Western Carpathians. Jurassic sediments which are mainly composed of autochthonous carbonates increase their thickness in this direction due to the decline of the crystalline basement. Because of this decline, there are two developments of Jurassic sediments, the shallower on the northwest and the deeper on the southeast. The zone between these two developments is known as the Mušov transition zone. For sustainable mineral water resources development, a groundwater flow pattern and recharge are evaluated. This evaluation includes both the hydrogeologic structure of Jurassic carbonates and hydraulically continuous underlying and overlying rocks. Because of the considerable depth of this hydrogeologic structure, which ranges from 100 to 3 000 metres below sea level, this study was based mostly on archive reports related to deep wells at the study area. The extent of studied units was identified on well-log data and geophysical survey interpretation. The resulting groundwater level contour map is based on the spatial distribution of hydraulic heads ranging approx. from 180 to 220 metres above sea level (masl) that were derived from pressure and water density conditions at the Jurassic aquifer. The general direction of groundwater flow is from northwest and southeast to the drainage zone (hydraulic head approx. 170–190 masl) identified in the middle of the studied area, which is identical to a course of the Mušov transition zone and parallel to the course of Dyje river (water table 170–180 masl). The northwestern part of the studied hydrogeological structure also differs from the southeastern part in a lower total mineralization which indicates active inflow of fresh water. The study was also enhanced by a spatial distribution of hydraulic parameters of all modelled units. These parameters were derived from hydrodynamic tests. The hydraulic conductivity values for the major Jurassic aquifer range from 6.0 × 10-4 to 1.3 × 10-9 m/s. The occurrence of the higher hydraulic conductivity near the drainage zone indicates the presence of a well-developed drainage network.
deep aquifer; groundwater flow pattern; mineral water; thermal water; South Moravia; Lower Austria
Adámek, J. (1977). Několik poznámek o nových výsledcích v oblasti jižní části karpatské předhlubně. – Zemní plyn a nafta, 22, 1, 7–12.
Adámek, J. (1986). Geologické poznatky o stavbě mezozoika v úseku jih jihovýchodních svahů českého masivu. – Zemní plyn a nafta, 31, 4, 453–484.
Adámek, J. (2005). The Jurassic floor of the Bohemian Massif in Moravia – geology and paleogeography. – Bulletin of Geosciences, 80, 4, 291–305.
Adámek, J., Balun, P., Dostálek, J., Guryča I., Jandová, B., Karbanová, E., Michalíček, M., Němcová, A., Řehánek, J. (1990). Geologická část závěrečné zprávy o geotermálním vrtu Mušov-3 (G). – MS, Moravské naftové doly, s. p., odbor průzkumné geologie. Hodonín.
Anderson, M. P., Woessner, W. W., Hunt, R. J. (2015). Applied Groundwater Modeling: Simulation of Flow and Advective Transport. Second Edition. – Elsevier. Amsterdam.
Beňáková, E. (1995). Dílčí závěrečná zpráva o reinjektážním vrtu Pasohlávky-2G, Výsledky hydrogeologického měření při čerpací a reinjektážní zkoušce. – In: Papež, Z., Svoboda, B. (eds): Závěrečná zpráva o reinjektážním vrtu Pasohlávky-2G, Příloha A/15. – MS, Geologické inženýrství a.s., Brno.
Brzobohatý, R., Cicha, I. (1993). Karpatská předhlubeň. – In: Přichystal, A., Obstová, V., Suk, M. (eds): Geologie Moravy a Slezska. Sborník příspěvků k 90. výročí narození prof. Dr. Karla Zapletala, 123–128, Moravské zemské muzeum a Sekce geologických věd PřF MU, Brno.
Cooper, H. H., Jacob, C. E. (1946). A generalized graphical method for evaluating formation constants and summarizing well field history. – Transactions of the American Geophysical Union, 27, 526–534.
Čížek, L. (1963). Výroční geologická zpráva o výsledcích hlubinného průzkumu v jihozápadní části čelní prohlubně. – MS, ČND průzkumně-těžební závod. Lužice.
Fendek, M., Remšík, A. (1995). Vyhodnotenie čerpacej a stúpacej skúšky z vrtu Pasohlávky-2G. – In: Papež, Z., Svoboda, B. (eds): Závěrečná zpráva o reinjektážním vrtu Pasohlávky-2G, Příloha B. – MS, Geologické inženýrství a.s. Brno.
Franců, J., Pereszlényi, M., Jurenka, L., Jirman, P. (2019). Zpracování historických dat a petrografických charakteristik hornin včetně porozity. Výstup A. Dílčí výstup – A1. Závěrečná výzkumná zpráva. – MS, Česká geologická služba. Brno.
Franzová, M. (1986). Neogenní sedimenty jihozápadní části karpatské předhlubně – hydrogeologická syntéza, I. fáze. – MS, Geotest, n. p. Brno.
Kaufmann, G., Gabrovšek, F., Romanov, D. (2014). Deep conduit flow in karst aquifers revisited. – Water Resources Research, 50, 6, 4821–4836.
Kiraly, L. (2003). Karstification and Groundwater Flow. – Speleogenesis and Evolution of Karst Aquifers, 1, 3, 155–192.
Kocman, T. (2020). Expertní vyhodnocení režimních měření na vrtu MU3G. – MS, KOCMAN envimonitoring. Brno.
Kolářová, M. (1991). Hydrogeologické poměry ropoplynonosných oblastí Moravy. – Ústřední ústav geologický, sv. 64. Praha. 229 s.
Kostelníček, P. (1988a). Závěrečná zpráva o vrtu předběžného průzkumu Nový Přerov-4. – MS, Naftový a plynárenský priemysel, Moravské naftové doly, k.p., odbor průzkumné geologie. Hodonín.
Kostelníček, P. (1988b). Závěrečná zpráva o vrtu předběžného průzkumu Nový Přerov-5. – MS, Naftový a plynárenský priemysel, Moravské naftové doly, k.p., odbor průzkumné geologie. Hodonín.
Krásný, J., Císlerová, M., Čurda, S., Datel, J. V., Dvořák, J., Grmela, A., Hrkal, Z., Kříž, H., Marszałek, H., Šantrůček, J., Šilar, J. (2012). Podzemní vody České republiky: Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. – Česká geologická služba. Praha. 1145 s.
Kyrieleis, W., Sichardt, W. (1930). Grundwasserabsenkung bei Fundierungsarbeiten. – Springer, Berlin.
Li, X., Ke, T., Wang, Y., Zhou, T., Li, D., Tong, F., Wen J. (2020). Hydraulic Conductivity Behaviors of Karst Aquifer With Conduit-Fissure Geomaterials. – Frontiers in Earth Science, 8, 30, 1–10.
Papadopulos, I. S., Cooper, H. H. (1967). Drawdown in well of large diameter. – Water Resources Research, 3, 1, 241–244.
Pasternáková, B., Kuchovský, T., Chroustová, K., Říčka, A., Bottig, M. (2021). Hydrochemické zhodnocení zdrojů termálních minerálních vod v oblasti Pasohlávky – Laa an der Thaya. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 28, 1–2, 105–111.
Pipeflowcalculations.com (2020). Pipe Flow Calculators. – Dostupné na: www.pipeflowcalculations.com/index.xhtml, 28. 07. 2020.
Post, V., Kooi, H., Simmons, C. (2007). Using hydraulic head measurements in variable-density ground water flow analyses. – Ground Water, 45, 6, 664–671.
Thiem, G. (1906). Hydrologische Methoden. – Gebhardt. Leipzig.
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Copyright © 2022 Kateřina Chroustová, Adam Říčka, Bibiána Pasternáková, Tomáš Kuchovský, Vladimír Opletal, Slavomír Nehyba, Magdalena Bottig