Bauman, Z. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství.

Beck, U. 2004. Riziková společnost: Na cestě k jiné moderně. Praha: Sociologické nakladatelství.

Bengston, V.; Burgess, E.; Parrott, T. 1997. „Theory, Explanation and a Third Generation of Theoretical Development in Social Gerontology.“ The Journal of Gerontology: Social Sciences, 52B (2): 72–88. https://doi.org/10.1093/geronb/52B.2.S72

Bengtson, V.; Roberts, R. E. L. 1991. „Intergenerational Solidarity in Ageing Families: An Example of Formal Theory Construction.“ Journal of Marriage and Family, 53 (4): 856–871. https://doi.org/10.2307/352993

Connidis, I. A.; McMullin J. A. 2002. „Sociological Ambivalence and Family Ties: A Critical Perspective.“ Journal of Marriage and Family, 64 (3): 558–568. https://doi.org/10.1111/j.1741-3737.2002.00558.x

Dura, J.; Haywood-Niles, E.; Kiecolt-Glaser, J. 1990. „Spousal Caregivers of Patients with Alzheimer’s and Parkinson’s Disease Dementia: A Preliminary Comparison.“ The Gerontologist, 39 (3): 332–336. https://doi.org/10.1093/geront/30.3.332

Finch, J. 1989. Family Obligations and Social Change. Polity Press: Cambridge.

Finch, J.; Mason, J. 1993. Negotiating Family Responsibilities. London and New York: Tavistock/Routledge.

George, L. K.; Gwynter, L. P. 1986. „Caregiver Well-being. A Multidimensional Examination of Family Caregivers of Demented Adults.“ The Gerontologist, 27 (3): 253–259. https://doi.org/10.1093/geront/26.3.253

Giddens, A. 1991. Modernity and Self-Identity. Cambridge: Polity Press.

Hoyert, D. L.; Seltzer, M. M. 1992. „Factors Related to the Well-Being and Life Activities of Family Caregivers.“ Family Relations, 41 (1): 74–81. https://doi.org/10.2307/585397

Charmaz, K. 2005. „Grounded Theory in the 21st Century : Applications for Advancing Social Justice Studies.“ In N. K. Denzin, Y. S. Lincoln (eds.) The SAGE Handbook of Qualitative Research. Thousand Oaks: Sage Publications, s. 507–535.

Charmaz, K. 2006. Constructing GroundedTheory: A Practical Guide through Qualitative Analysis. London: Sage Publications.

Kučera, M. 2002. „Sociální důsledky stárnutí obyvatelstva České republiky.“ Demografie 44 (1): 38–40.

Kuchařová, V. 2005. „Dnešní podoba rodiny a vztahy spolupráce v rodině.“ [on line] Příspěvek přednesený na konferenci Rodina a rodičovství na prahu 21. století, Praha. 10.–11.listopadu 2005. [cit. 27. 11. 2006] Dostupné z <http://www.fss.muni.cz/spsp/data/Image/RZV_MPSV7_Kucharova.ppt>

Kuchařová, Věra. 2002. Život ve stáří (Zpráva o výsledcích empirického šetření). Praha: VÚPSV.

Lorenz-Meyer, D. 2004. „The Ambivalences of Parental Care among Young German Adults.“ In K. Pillemer, K. Lüscher, (eds.) Intergenerational Ambivalences. New perspectives on parent–child relations in later life. Oxford: Elsevier Science Ltd, s. 225–252. https://doi.org/10.1016/S1530-3535(03)04010-X

Lüscher, K. 2002. “Intergenerational Ambivalence: Further Steps in Theory and Research.” Journal of Marriage and the Family, 64 (3): 585–593. https://doi.org/10.1111/j.1741-3737.2002.00585.x

Lüscher, K.; Pillemer, K. 1998. „Intergenerational Ambivalence: A New Approach to the Study of Parent-child Relations in Later Life.“ Journal of Marriage and the Family, 60 (2): 413–426. https://doi.org/10.2307/353858

Mannheim, K. 1952. „The Problem of Generation“ In K. Mannheim, Essays on the Sociology of Knowledge. London: Routledge & Kegan Paul, s. 276–320.

Možný, I. 2004. Mezigenerační solidarita. Brno: VUPSV.

Pearson, J. ; Verma, S.; Nellen, C. 1988. „Elderly Psychiatric Patient Status and Caregiver Perceptions as Predictors of Caregiver Burden.“ The Gerontologist, 28 (1): 79–83. https://doi.org/10.1093/geront/28.1.79

Pillemer, K. 2004. Can´t Live with ´em, Can´t Live without ´em. Parents Ambivalence about their Adult Children.“ In K. Pillemer, K. Lüscher, (eds.) Intergenerational ambivalences. New perspectives on parent–child relations in later life. Oxford: Elsevier Science Ltd, s.115–132. https://doi.org/10.1016/S1530-3535(03)04005-6

Pillemer, K.; Suitor, J. J. 2002. „Explaining Mothers´ Ambivalence Toward their Adult Children.“ Journal of Marriage and the Family, 64 (3): 602–613. https://doi.org/10.1111/j.1741-3737.2002.00602.x

Silverstein, M.; Bengtson, V. L. 1997. „Intergenerational Solidarity and the Structure of Adult Child-Parent Relationships in American Families.“ American Journal of Sociology, 103 (2): 429–460. https://doi.org/10.1086/231213

Strauss, A.; Corbinová, J. 1999. Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.

Sýkorová, D. 2005. „Osobní autonomie seniorů v kontextu rodinných vztahů.“ In D. Sýkorová, D. Šimek, M. Dvořáková (eds.) Třetí věk trojí optikou. Olomouc: Univerzita Palackého. s. 45–62.

Sýkorová, D. 2006. „Od solidarity jako základu intergeneračních vztahů v rodině k ambivalenci a vyjednávání.“ Sociologický časopis, 42 (4): 683–700.

Veselá, J. 2002. Představy rodinných příslušníků o zabezpečení péče nesoběstačným rodičům. Praha: VÚPSV

Veselá, J.; Janata, Z. 1999. Sociální služby ve světle připravovaných reforem (II.díl) Postoje občanů důchodového věku k připravovanému zákonu o sociální pomoci. Praha: VUPSV.

Vidovićová, L.; Rabušic, L. 2003. Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti (zpráva z empirického výzkumu). Brno: VÚPSV.

Zarit, S. H.; Todd, P. A.; Zarit, J. M. 1986. „Subjective burden of husbands and wives as caregivers: A longitudinal study.“ The Gerontologist, 26 (3): 260–266. https://doi.org/10.1093/geront/26.3.260

Zavázalová, H. 2001. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha: UK v Praze, Karolinum.