Alan, J. 1989. Etapy života očima sociologie. Praha: Panorama.

Allen, K. R.; Blieszner, R.; Roberto, K. A. 2000. „Families in the Middle and Later Years: A Review and Critique of Research in the 1990s.“ Journal of Marriage and the Family, 62, 4: 911–926. https://doi.org/10.1111/j.1741-3737.2000.00911.x

Baltes, P. B.; Smith, J. 1999. „Multilevel and Systemic Analyses of Old Age: Theoretical and Empirical Evidence for a Fourth Age.“ In V. L. Bengtson, K. W. Schaie (eds.) Handbook of Theories of Aging. New York: Springer Publishing Company, Inc., s. 153–173.

Bengtson, V. L. 1975. „Generation and Family Effects in Value Socialization.“ American Sociological Review, 40, 3: 358–371. https://doi.org/10.2307/2094463

Bengtson, V. L.; Kuypers, J. A. 1971. „Generational Difference and the ‘Developmental Stake ’.“ Aging and Human Development, I, 2: 249–260. https://doi.org/10.2190/AG.2.4.b

Cavalli, A. 2004. „Generations and Value Orientations.“ Social Compass, 51, 2: 155––168. https://doi.org/10.1177/0037768604043003

Cordingley, L.; Webb, C. 1997. „Independence and Aging.“ Review in Clinical Gerontology, 7: 137–146. https://doi.org/10.1017/S0959259897000154

Corsten, M. 1999. „The Time of Generations.“ Time & Society, 8: 249––272. https://doi.org/10.1177/0961463X99008002003

Dannefer, D.; Uhlenberg, P. 1999. „Path of the Life Course: A Typology.“ In V. L.Bengtson, K. W. Schaie (eds.) Handbook of Theories of Aging. New York: Springer Publishing Company, Inc., s. 306–326.

Dworkin, G. 1998. The Theory and Practice of Autonomy. Cambridge: Cambridge University Press.

Finch, J. 1989. Family Obligation and Social Change. Cambridge: Polity.

Franclin, S.; McKinnon, S. 2000. „New Directions in Kinship Study: A Core Concept Revisited.“ Current Anthropology, 41, 2: 275–279. https://doi.org/10.1086/300132

Gallagher, S. K. 1994. „Doing Their Share: Comparing Patterns of Help Given by Older and Younger Adults.“ Journal of Marriage and the Family, 56: 567–578. https://doi.org/10.2307/352868

Giddens, A. 1992. The Transformation of Intimacy: Sexuality, Love and Eroticism in Modern Societies. Cambridge: Polity Press.

Giddens, A. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství.

Giesen, B. 2004. „Noncontemporaneity, Asynchronicity and Divided Memories.“ Time & Society 13, 1: 27–40. https://doi.org/10.1177/0961463X04040741

Goffman, E. 2003. Stigma: poznámky o způsobech zvládání narušené identity. Praha: Slon.

Griffin, L. J. 2004. „´Generations and Collective Memory´ Revisited: Race, Region, and Memory of Civil Rights.“ American Sociological Review 69, 4: 544–557. https://doi.org/10.1177/000312240406900404

Gubrium, J. F.; Holstein, J. A. 1999. „Constructionist Perspectives on Aging.“ In Bengtson, V. L., Schaie, K. W. (eds.) Handbook of Theories of Aging. New York: Springer Publishing Company, Inc., s. 287–305.

Haberlová, V. 2003. „Životní podmínky rodin a rodinná politika.“ Sociální politika, 5: I–VIII.

Hardy, M. A.; Waite, L. 1997. „Doing Time: Reconciling Biography With History in the Study of Social Change.“ In Hardy, M. A. (ed.) Studying Aging and Social Change. Conceptual and Methodological Issues. London: SAGE Publications, Inc., p. 1–21.

Heckhausen, J. 1993. „Optimisation by Selection and Compensation: Balancing Primary and Secondary Control in Life Span Development.“ International Journal of Behavioral Development 16. 2 : 287–303. https://doi.org/10.1177/016502549301600210

Heinz, W. R.; Krüger, H. 2001. „Life Course: Innovations and Challenges for Social Research.“ Current Sociology 49, 2: 29–45. https://doi.org/10.1177/0011392101049002004

Hendricks, J.; Achenbaum, A. 1999. „Historical Development of Theories of Aging.“

In V. L. Bengtson, K. W. Schaie (eds.) Handbook of Theories of Aging. New York: Springer Publishing Company, Inc., s. 21–39.

Hendricks, J.; Hendricks, C. D. 1986. Aging in Mass Society. Myth and Realities. Boston: Little, Brown and Comp.

Kaufman, S. R. 1986. The Ageless Self. Madison: University of Wisconsin Press.

Kaufman, G.; Uhlenberg, P. 1998. „Effects of Life Course Transitions on the Quality of Relationships Between Adult Children and Their Parents.“ Journal of Marriage and the Family , 60: 924–938. https://doi.org/10.2307/353635

Kertzer, D. I. 1983. „Generation as Sociological Problem“. Annual Review of Sociology, 9: 125–149. https://doi.org/10.1146/annurev.so.09.080183.001013

Kohli, M. 1996. „The Problem of Generations: Family, Economy, Politics.“ Public Lectures No. 14. (Nov. 1996). Budapest: Collegium Budapest/Institute for Advanced Study. [Dostupné na www.colbud.hu]

Kuchařová, V. 2002. Život ve stáří. (Zpráva o výsledcích empirického šetření). Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Loučková, I. 2003. „Objekt výzkumu a konstrukce výběrového souboru.“ In D. Sýkorová (ed.). Senioři ve společnosti. Strategie zachování osobní autonomie. Boskovice: Nakladatelství František Šalé − ALBERT, s. 20–23.

Lüscher, K.; Pillemer, K. 1998. „Intergenerational Ambivalence: A New Approach to the Study of Parent-Child Relations in Later Life.“ Journal of Marriage and the Family, 60: 413–425. https://doi.org/10.2307/353858

Mancini, J. A. (ed.) 1989. Aging and Adult Children. Lexington, MA: Lexington Books.

Manheim, K. 1952. „The Problem of Generations.” In Kecskemeti, P. (ed.) Essays on the Sociology of Knowledge. London: Routledge and Kegan Paul, s. 276–320.

Marshall, V. W. 1980. Aging in Canada. Toronto: Fitzhenry and Whiteside.

Možný, I. a kol. 2004. Mezigenerační solidarita. Výzkumná zpráva z mezinárodního srovnávacího výzkumu „Hodnota dětí a mezigenerační solidarita“. Brno: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, výzkumné centrum Brno.

Možný, I.; Přidalová, M.; Bánovcová, L. 2003. Mezigenerační solidarita. Výzkumná zpráva z mezinárodního srovnávacího výzkumu „Hodnota dětí a mezigenerační solidarita.“ Brno: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, výzkumné centrum Brno.

Närvanen, A. L.; Näsman, E. 2004. „Childhood as Generation or Life Phase?“ Young, 12: 71–91. [Dostupné na http://you.sagepub.com]. https://doi.org/10.1177/1103308804039637

Pilcher, J. 1994. „Mannheim´s Sociology of Generations: An Undervalued Legacy.“ The British Journal of Sociology 45, 3: 481–495. https://doi.org/10.2307/591659

Rabušic, L. 1997. „Časové dimenze vstupu do důchodu.“ In L. Rabušic (ed.) Česká společnost a senioři. Sociální, ekonomické a politické aspekty demografického stárnutí české společnosti. Brno: Škola sociálních studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, s. 10–29.

Reis, H. T.; Sheldon, K. M.; Gable, S. L.; Roscoe, J.; Ryan, R. M. 2000. „Daily Well-Being: The Role of Autonomy, Competence, and Relatedness.“ Personality and Social Psychology Bulletin 26, 4: 419–435. https://doi.org/10.1177/0146167200266002

Riley White, M. 1971. „Social Gerontology and the Age Stratification of Society.“ The Gerontologist, 11: 79–86. https://doi.org/10.1093/geront/11.1_Part_1.79

Riley White, M. 1987. „On the Significance of Age in Sociology.“ American Sociological Review, 52: 1–14. https://doi.org/10.2307/2095388

Riley White, M.; Foner, A.; Riley, J. W. 1999. „The Aging and Society Paradigm.“ In V. L. Bengtson, K. W. Achaje (eds.) Handbook of Theories of Aging. New York: Springer Publishing Company, Inc., s. 327–343.

Rossi, A. S.; Rossi, P. H. 1990. Of Human Bonding: Parent Child Relations Across the Life Course. Hawthorne − New York, NY: Aldine de Gruyter.

Silver, C. B. 2003. „Gendered Identities in Old Age: Toward (De)Gendering?“ Journal of Aging Studies, 17: 379–397. https://doi.org/10.1016/S0890-4065(03)00059-8

Silverstein, M.; Long, J. D. 1998. „Trajectories of Grandparents’ Perceived Solidarity with Adult Grandchildren: A Growth Curve Analysis Over 23 Years.“ Journal of Marriage and the Family, 60: 912–923. https://doi.org/10.2307/353634

Spitzer, A. B. 1973. „The Historical Problems of Generations.“ The American Historical Review 78, 5: 1353–1385. https://doi.org/10.2307/1854096

Sýkorová, D. 1996. Prázdné hnízdo − šance nebo břemeno? Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého.

Sýkorová, D. 2004. „Autonomie očima seniorů.“ In D. Sýkorová, O. Chytil (eds.) Autonomie ve stáří. Strategie jejího zachování. Boskovice: František Šalé – ALBERT, s. 93–122.

Sýkorová, D. 2007. Autonomie ve stáří. Kapitoly z gerontosociologie. Praha: Sociologické nakladatelství.

Strauss, A.; Corbin, J. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Nakladatelství Albert.

Vidovičová, L.; Rabušic, L. 2003. Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti. Zpráva z empirického výzkumu. Brno: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, výzkumné centrum Brno.