Pro hledání odpovědi na otázku, jakých podob může fenomén displacement/vymístění nabýt, v jakých oblastech a jakými způsoby se může objevovat a projevovat, jsem zvolil linii tématu morální indiference (morální netečnosti), jakožto tématu morálního vymístění. Právě toto téma se v textu objeví hned v několika podobách; ty se do jisté míry odrážejí v názvech jeho třech hlavních částí. Počáteční částí textu povedu úvahu po linii Goffmanova pojetí procesů stigmatizace. Stigmatizaci chápu jako specifickou osobní, případně skupinovou situaci vymístění morální dimenze sociálních interakcí. Druhou část věnuji zamyšlení nad tématem morální indiference ve specifické situaci modernity. Spolu s Giddensem probádám povahu moderní společnosti a vliv moderních institucí na každodenní praxi jejich aktérů. Pozornost věnuji rovněž zvláštním moderním praktikám, které Giddens označuje jako „vyloučení zkušenosti“ a jejichž projevy lze zaznamenat i na institucionální úrovni organizací, v expertních systémech. Třetí část je vyústěním částí přecházejících. Objasním zde vztah procesů stigmatizace, „zkušenost vylučujících“ praktik a expertních systémů. Přitom se zaměřím na důsledky, které s sebou některé z expertních pojmů mohou nést. Takto se vrátím zpět k tématu morální indiference/morálního vymístění. Tentokrát však ve specificky moderním případě zdánlivě neutrálních, avšak hodnotově-zatížených, expertních pojmů.