Paradox vymístění: příspěvek k post-totalitní reflexi vztahů se sudetskými Němci a polsko-židovských vztahů

Bd.1,Nr.2
Vymístění

Abstract
Účelem textu je představit společenskou reflexi česko-sudetoněmeckých vztahů a polsko-židovských vztahů a genezi této reflexe, a to jak z hlediska její manifestace v širším veřejném povědomí (mediální obraz), tak i v úžeji akademicky vymezeném chápání, a průběh této reflexe nahlédnout sociologicky. Konceptem, který se analyticky nabízí pro tento účel, je kolektivní trauma, umožňující osvětlit specifickou dynamiku této reflexe v obou sledovaných případech. Vztahům česko-sudetoněmeckým je vzhledem k jejich vyhrocenosti a dlouhodobému přetrvávání v centru aktuálního politického dění věnováno více prostoru. Slouží zde za příklad převládající neschopnosti otevřené reflexe vztahů s vymístěnou menšinou a neschopnosti vypořádání se s kolektivním traumatem způsobeného násilí. Příklad polsko-židovských vztahů v tomto kontextu slouží jako ilustrace důsledků „odkrývající“ reflexe a procesu akceptace návratu vymístěné menšiny, i když mnohdy již jen v symbolickém rozměru.

Schlagworte:
komunismus; kolektivní trauma; vztahy Čechů a sudetských Němců; vymístění; polsko-židovské vztahy
Literaturhinweise

Abrams, B. F. 1995. „Morality, Wisdom and Revision: The Czech Oppostion of the 1970s and the Expulsion of the Sudeten Germans.“ East European Politics and Societies 9: 234–255. https://doi.org/10.1177/0888325495009002003

Arburg, von A. 2003. „Tak či onak: nucené přesídlení v komplexním pojetí poválečné sídelní politiky v českých zemích.“ Soudobé dějiny 3/03: 253–292.

Beneš, Z., Kuklík ml. J., Kural, K., Pešek, 2002. Téma: Odsun – Vertreibung. Transfer Němců z Československa 1945–1947. Praha: SPL – Práce.

Blaive, M. 2003. „O české demokracii a o ,Benešových dekretech‘.“ In M. Blaive, G. Mink (eds.) Benešovy dekrety. Budoucnost Evropy a vyrovnání se s minulostí. Praha: CeFReS, s. 31–41.

Brandes, D. 2002. Cesta k vyhnání 1938–1945. Plány a rozhodnutí o „transferu“ Němců z Československa a z Polska. Praha: Prostor.

Brokl, L. 1998. „Dnes se nad čtenářskými ohlasy na téma česko-německých vztahů a výzvy Smíření 95 zamýšlí Lubomír Brokl.“ In P. Pithart, P. Příhoda (eds.) Čítanka odsunutých dějin. Praha: Nadace Bernarda Bolzana, Nadace Friedricha Eberta, s. 131–132. https://doi.org/10.1007/978-1-349-26385-1_6

2002. „Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji.“ In J. Němeček a kol. (eds.) Datová příručka – Cesta k dekretům a odsunu Němců. Praha: Littera Bohemica, s. 142–145.

Domoslawský, A. 2001. „Kustosz Polski niewinnej.“ Gazeta Wyborcza 190–20. května 2001: 14–16.

Fischl, V. 2003. Žlutý dům. Praha: Garamond.

Gross, J. T. 2000. Sąsiedzi. Historia zagłady żydowskiego miasteczka. Pogranicze.

Gross, J. T. 2002. „Je lépe být obětí než pronásledovatelem.“ Literární noviny 19/2002: 5.

Hahnová, E. 1999. Sudetoněmecký problém: obtížné loučení s minulostí. Ústí nad Labem: Albis International.

Hahnová, E. 1998. „Sudetoněmecká nedorozumění.“ Lidové noviny 31. 3. 1995. In. P. Pithart, P. Příhoda (eds.) Čítanka odsunutých dějin. Praha: Nadace Bernarda Bolzana, Nadace Friedricha Eberta, s. 120–121.

Hájek, M. 1998. „Deklarace v zájmu českého národa.“ Právo, 27. 12. 1996. In. P. Pithart, P. Příhoda (eds.) Čítanka odsunutých dějin Praha: Nadace Bernarda Bolzana, Nadace Friedricha Eberta, s. 212.

Havel, V. 1998. „Češi a Němci na cestě k dobrému sousedství.“ In P. Pithart, P. Příhoda (eds.) Čítanka odsunutých dějin. Praha: Nadace Bernarda Bolzana, Nadace Friedricha Eberta, s. 90–92.

Hejl, V. 1990. Zpráva o organizovaném násilí. Praha: Univerzum.

Hertl, H. 2001. Němci ven, die deutschen raus! Brněnský pochod smrti 1945. Brno: Dauphin.

Churáň, M. 2001. Postupim a Československo: mýtus a skutečnost. Praha: Libri.

Kuklík, J. 2002. Mýty a realita takzvaných dekretů. Dekrety prezidenta republiky 1940–1945. Praha: Linde.

2002. „Historikové proti znásilňování dějin – ,Stanovisko Sdružení historiku České republiky‘.“ In J. Němeček a kol. (eds.) Datová příručka - Cesta k dekretům a odsunu Němců. Praha: Littera Bohemica.

Jarosz, D. , Pasztor M. 1995. W krzywym zwierciadle: Polityka wladz komunistycznych w Polsce w swiatle plotek i poglosek z lat 1949-1956. Varšava: Fakt.

Kaplan, K. 1993. Nekrvavá revoluce. Praha: Mladá fronta.

Kaplan, K. 1997. Pět kapitol o únoru. Brno: Doplněk.

Kaplan, K. 1990. Pravda o Československu 1945–1948. Praha.

Kopeček, M., Kunštát, M. 2003. „ ,Sudetoněmecká otázka‘ v české akademické debatě po roce 1989.“ Soudobé dějiny 3/03: 293–318.

Langer, K. 1992. Dny strachu. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.

Mandler, E. 2001. Češi i Němci: legendy, spory, realita. Praha: Libri.

Markel, M. 2002. Vysídlení Němců z Jižní Moravy 1945–1949. Brno: Vojenská akademie.

Mlynárik, J. 1990. „Tézy o vysídlení československých Nemcov.“ In B. Černý, J. Křen , V. Kural, M. Otáhal (eds.) Češi Němci odsun, diskuse nezávislých historiků. Praha: Academia, s. 126–133.

Mlynárik, J. 1978. „Tézy o vysídlení československých Nemcov.“ Svědectví 57: 105–122.

Pausewangová, G. 2001. Vzpomínám na Rozinkovou louku. Praha: Aurora.

1998. „Prohlášení Smíření 95 mezi Čechy a sudetskými Němci.“ In P. Pithart, P. Příhoda (eds.) Čítanka odsunutých dějin. Praha: Nadace Bernarda Bolzana, Nadace Friedricha Eberta, s. 116–118.

Pithart, P., Příhoda, P. (eds.) 1998. Čítanka odsunutých dějin. Praha: Nadace Bernarda Bolzana, Nadace Friedricha Eberta

Příhoda, P. 1998. „Vytěsněné téma se vrací…“. In. P. Pithart, P. Příhoda (eds.) Čítanka odsunutých dějin. Praha: Nadace Bernarda Bolzana, Nadace Friedricha Eberta, s. 37–53.

Radvanovský, Z. 1997. Konec česko-německého soužití v ústecké oblasti 1945–1948. Ústí nad Labem.

Shneiderová, W. 2001. Hořké loučení s Kopřivnicí; Zážitky mezi útěkem a vyhnáním 1945–1946. Nakladatelství Mecks.

Schwarz, A. 2001. Červenobílé křemínky: příběh Liese 1944–1945. Ústí nad Labem: Albis International.

Smelser, N. J. „Psychological Trauma and Cultural Trauma.“ In J. Alexander, N. J. Smelser (eds.), Cultural Trauma. California University Press, v tisku.

Staněk, T. 2002. Retribuční Vězni v českých zemích 1945–1955. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea.

Staněk, T. 1991. Odsun Němců z Československa 1945–1947. Praha: Academia, Naše vojsko.

Staněk, T. 1996. Perzekuce 1945. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.

Stolzig, H. W. 2003. Víc než dva roky života. Ústí nad Labem: Albis International.

1995. Svědkové zamlčené minulosti. Praha: Svaz Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Sztompka, P. 2000. „The Other Face of Social Change.“ European Journal of Social Theory 3(4): 449–466. https://doi.org/10.1177/13684310022224895

Škrábek, J. 2003. Včerejší strach. Praha: Vyšehrad.

Tigrid, P. 1990. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. Praha: Odeon.

Uhl, P. 1998. „Sbližování českých a německých nacionalistů“, Právo, 12. 12. 1996. In P.

Pithart, P. Příhoda (eds.) Čítanka odsunutých dějin. Praha: Nadace Bernarda Bolzana, Nadace Friedricha Eberta, s. 204.

Válka, J. 1998. „ ,Strach z Němců‘ a příprava deklarace.“ Svobodné slovo, 10. 12. 1996. In P. Pithart, P. Příhoda (eds.) Čítanka odsunutých dějin. Praha: Nadace Bernarda Bolzana, Nadace Friedricha Eberta, s. 201–202.

Volkan, V. 1996. „Ancient Fuel of a Modern Inferno,“ Mind and Human 1996/3: 110–127.

Volkan, V., D., Itzkowitz, N. 2000. „Modern Greek and Turkish Identities and Psychodynamics of Greek-Turkish Relations.“ In A. C. G. M. Robben, M. M. Suárez-Orozco (eds.) Cultures under Siege: Collective Violence and Trauma. Cambridge UK/New York: Cambridge University Press, s. 227–247.

Wágnerová, A. 2000. Neodsunuté vzpomínky. Česká zkušenost pohraničí. Praha: Prostor.

Wágnerová, A. 1993. Odsunuté vzpomínky. Praha: Prostor.

Metriky

0

Crossref logo

0


463

Views

291

PDF (Čeština) views