Traumatické komedie: Politika paměti v českém filmu

Radim Hladík

Abstrakt

Článek se zabývá českou post-socialistickou kulturou a transponuje rozdíly mezi kulturou tranzice a intelektuální kulturní formací na rovinu kolektivní paměti. Zatímco kultura tranzice je spojovaná spíše se zapomínáním, intelektuální kulturní formace představuje nositele traumatické formy paměti. Tento proces konstrukce kulturního traumatu je sledován na příkladu národní kinematografie, v níž intelektuálové figurují jako tvůrci. Čtyři úspěšné hořké komedie o normalizaci natočené po roce 1989 jsou podrobeny analýze pomocí sémiotické redukce. Klíčové politické termíny jsou mapovány v sémiotickém čtverci a navzdory danému žánru poukazují na komplexní reprezentaci státně-socialistické minulosti. Pro konstrukci traumatu je klíčové odmítnutí utopického překonání binární opozice mezi komunismem a antikomunismem. Zdůrazněny jsou póly bezmoci a odpovědnosti k rodině, jež odkazují na problém morální volby. Tento způsob připomínání minulosti může paradoxně kultuře tranzice prospívat tím, že ve veřejné sféře nabízí alternativu oficiální politice paměti.

Klíčová slova

česká kinematografie; komedie; paměť; post-komunismus; post-socialismus; trauma

Plný Text: