Imaginace genů a hranice etnických identifikací

Eva Šlesingerová

Abstrakt

Následující text se snaží načrtnout možné interpretace toho, jak se prostřednictvím kulturní reprezentace tělesnosti, zahrnující i analýzu DNA, může zobrazovat přináležitost k určité etnicky definované komunitě. Konkrétním příkladem, kterým se zabývá, jsou spojení výpovědí o tělech, která se popisují skrze genetický kód, a zároveň výpovědí odkazujících k sebedefinici etnické core-group, jež vytváří potenciál i pro identifikaci „těch druhých“, těch, kteří stojí za hranicemi sdílené solidarity. Ptá se tedy, jak funguje tělesnost a jedna z kategorií života, genom, jako objekt par excellence při utváření symbolických hranic mezi přírodou a kulturou. V tomto kontextu si všímá toho, jak jsou prostřednictvím vyjednávání hranic očišťovány prahy mezi etnicizovanými core-group a out-group, „námi“ a „ostatními“, to znamená, jak je solidarita k určitému společenství strukturovaná kolem odkazů na přirozenost ideje původu, předků a kulturalizaci tělesného kódu či mýtu společné krve. Jeho snahou je přitom upozornit na procesy reprezentace, které určují, kdy se co přiřazuje sféře přírody či naopak sféře kultury, a jakou roli v tomto procesu hraje diskurs populární reprezentace vědecké analýzy těla a jeho genomu. Odkazy na krev, stejně tak jako na analýzu DNA, jsou zde přitom kulturními fenomény stejně tak jako jsou zmínky o původu a o tajemstvích předků součástmi sféry přirozenosti světa konkrétní etnicizované komunity.

Klíčová slova

biopolitika; tělo; etnicita; výzkum genomu; příroda/kultura

Plný Text: