Odkaz Inocence Arnošta Bláhy v kontextu meziválečného modernismu

Radim Marada

Abstrakt

The legacy of I. A. Bláha – one of the founding fathers of Czechoslovak sociology – displays a unique significance when inserted in a three-layered historical context: (1) the modernist fleur of interwar Brno, (2) the modernist layer in the foundations of the new Czechoslovak state, and (3) the basic principles of cultural modernism in general. This perspective makes it possible to fully appreciate Bláha’s intellectual input in promoting sociology as a viable scientific discipline. And it also sheds light upon the cultural matrix in which the discipline found its firm intellectual footing.

Klíčová slova

Brno, Czechoslovakia, function, functionalism, modernism, objective truth, order, sociology

Plný Text:

mobi EPUB

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

ALEXANDER, Jeffrey C. (ed.). 1985. Neofunctionalism: Key Issues in Sociological Theory. London: SAGE Publications.

ALEXANDER, Jeffrey C. 2006. „Promýšlení ‚způsobů začlenění‘: Asimilace, napojování a multikulturalismus jako varianty občanské participace.“ Pp. 49-71 in Radim MARADA (ed.). Etnická různost a občanská jednota. Brno: CDK.

ARDENER, Edwin. 1985. „Social Anthropology and the Decline of Modernism.“ Pp. 47-70 in Joanna OVERING (ed.). Reason and Morality. London and New York: Tavistock Publications. https://doi.org/10.4324/9780203451533_chapter_3

BLÁHA, Inocenc Arnošt. 1927. Sociologie dětství. Praha, Brno: Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě, Dědictví Komenského v Praze.

BLÁHA, Inocenc Arnošt. 1968. Sociologie. Praha: Academia.

BLÁHA, Inocenc Arnošt. 1991 [1947]. Ethika jako věda. Úvod do dějin a theorie mravnosti. Brno: Atlantis.

BLÁHA, Inocenc Arnošt. 1947. Jak se dívat sociologicky na život. Brno: Masarykova sociologická společnost.

CARR, Lowell Juilliard. 1945. „Situational Sociology.“ American Journal of Sociology 51(2): 136–141. https://doi.org/10.1086/219745

ČERVENKA, Miroslav. 2016. „Základní kategorie pražského literárněvědného strukturalismu.“ Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia. 13(25): 169–188.

DALLMAYR, Fred R. 1973. „Phenomenology and Social Science: An Overview and Appraisal.“ Pp. 133-166 in David CARR a Edward S. CASEY (eds.). Explorations in Phenomenology. Haag: Martinus Nijhoff. https://doi.org/10.1007/978-94-010-1999-6_5

DOBESON, Alexander. 2018. „Between Openness and Closure: Helmuth Plessner and the Boundaries of Social Life.“ Journal of Classical Sociology 18(1): 36–54. https://doi.org/10.1177/1468795X17704786

DURKHEIM, Émile. 1982 [1895]. The Rules of Sociological Method. New York: Free Press. (Český překlad Durkheimovy zásadní práce vyšel v roce 1969 péčí Katedry marxistické sociologie Vysoké školy politické UV KSČ, ovšem pouze „pro vnitřní potřeby školy“. Kdybychom byli jejími studujícími nebo vyučujícími, zmíněnou pátou kapitolu bychom zde našli, pomineme-li typografické chyby ve stránkování, na stranách 119–153.)

DURKHEIM, Émile. 2002 [1912]. Elementární formy náboženského života. Systém totemismu v Austrálii. Praha: OIKOYMENH.

ENGELHARDT, Nina. 2018. Modernism, Fiction and Mathematics. Edinburgh: Edinburgh University Press. https://doi.org/10.3366/edinburgh/9781474416238.001.0001

EYSTEINSSON, Astradur. 1990. The Concept of Modernism. Albany, NY: Cornell University Press.

GRIFFIN, Roger. 2007. Modernism and Fascism. The Sense of a Beginning under Mussolini and Hitler. London, New York: Palgrave Macmillan.

GRIFFIN, Roger. 2016. „Fascism’s Modernist Revolution: A New Paradigm for the Study of Right-wing Dictatorships.“ Fascism. Journal of Comparative Fascist Studies 5(2): 105–129. https://doi.org/10.1163/22116257-00502002

HAAS, Felix. 1980. Architektura 20. století. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

HAVELKA, Miloš (ed.). 1995. Spor o smysl českých dějin 1895–1938. Praha: TORST.

HAVELKA, Miloš. 2001. Dějiny a smysl. Obsahy, akcenty a posuny „české otázky“ 1895–1989. Praha: Nakladatelství Lidových novin.

JANÁK, Dušan. 2009. Hodnoty a hodnocení v sociologii Inocence Arnošta Bláhy. Brno: Masarykova Univerzita, Mezinárodní politologický ústav.

JANÁK, Dušan. 2013. „Brněnská versus pražská sociologická škola: Mýtus a skutečnost.“ Sociologický časopis 49(4): 577–602. https://doi.org/10.13060/00380288.2013.49.4.04

LE BON, Gustave. 1997 [1895]. Psychologie davu. Praha: KRA.

LETHEN, Helmut. 2002. Cool Conduct. The Culture of Distance in Weimar Germany. Berkeley: University of California Press. https://doi.org/10.1525/9780520916418

LOPREATO, Joseph. 1964. „A Functionalist Reappraisal of Pareto’s Sociology.“ American Journal of Sociology 69(6): 639–646. https://doi.org/10.1086/223694

LUHMANN, Niklas. 1984. Soziale Systeme. Grundriss einer allgemeinen Theorie. Frankfurt am Main: Suhrkamp.

MANNHEIM, Karl. 1991 [1929]. Ideologie a utopie. Bratislava: Archa.

MAWER, Simon. 2012. Skleněný pokoj. Zlín: Kniha Zlín.

MERTON, Robert K. 1938. „Social Structure and Anomie.“ American Sociological Review 3(5): pp. 672–682. https://doi.org/10.2307/2084686

MERTON, Robert K. 1968 [1949]. Social Theory and Social Structure. New York: The Free Press.

MERTON, Robert K. 2000. „Sociální struktura a anomie.“ Pp. 132–177 in Robert MERTON. Studie ze sociologické teorie. Praha: SLON. (Odkazovaný text je překladem rozšířené, ale také argumentačně upravené verze stejnojmenné statě vydané v roce 1938. Proto je zde obě uvádíme zvlášť.)

MUCHA, Janusz. 1998. „Institutionalization of Sociology.“ Polish Sociological Review 3(123): 235–246.

MUNCH, Peter A. 1976. „The Concept of ‚Function‘ and Functional Analysis in Sociology.“ Philosophy of the Social Sciences 6(3): 193–213. https://doi.org/10.1177/004839317600600301

NEŠPOR, Zdeněk R. 2011. Republika sociologů. Zlatá éra české sociologie v meziválečném období a krátce po druhé světové válce. Praha: Scriptorium.

OBRDLÍKOVÁ, Juliána. 1966. „Sociologická metoda I. Arnošta Bláhy.“ Pp. 22–47 in Brněnská sociologická škola. Brno: Městský výbor socialistické akademie.

OBRDLÍKOVÁ, Juliána. 1968. „Sociologická teorie I. Arnošta Bláhy.“ Sociologický Časopis 4(3): 316–329.

OBRDLÍKOVÁ, Juliána. 1968. „I. A. Bláha’s Federative Functionalism.“ Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity 19(G14): 15–24

PLESSNER, Helmuth. 1982 [1924]. Grenzen der Gemeinschaft. Eine Kritik des sozialen Radikalismus. In sv. 5 Gesammelte Schriften. Frankfurt am Main: Suhrkamp.

SEIFERT, Jaroslav. 1985. Všecky krásy světa. Praha: Československý spisovatel.

SOROKIN, Pitirim A. a Robert K. MERTON. 1937. „Social Time: A Methodological and Functional Analysis.“ American Journal of Sociology 42(5): 615–629. https://doi.org/10.1086/217540

SRBA, Bořivoj. 2000. „Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda (úvodní slovo).“ Pp. 5-11 in Bořivoj SRBA a Hana POSPĚCHOVÁ (eds.). Kapitoly z dějin brněnské divadelní kultury – Prolegomena. Sv. 1. Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda. Brno: Masarykova univerzita.

STEEGE, Benjamin. 2011. „Janáček’s Chronoscope.“ Journal of the American Musicological Society 64(3): 647–687. https://doi.org/10.1525/jams.2011.64.3.647

ŠKVORECKÝ, Josef. 1969. Hořkej svět. Praha: ODEON.

ŠTĚDROŇ, Miloš. 1998. Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty. Brno: Nadace Universitas Masarykiana – Nakladatelství Georgetown – Nakladatelství a vydavatelství Nauma – Masarykova univerzita Brno.

TYRRELL, John. 2006. „Janáček and Modernism.“ Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity 55(H41): 225–230.

VÁVROVÁ, Kateřina. 2010. „Vznik brněnské Literární skupiny a jeho reflexe.“ Bohemica litteraria 13(1–2): 77–89.

WILSON, Catherine. 2014. „Mach, Musil and Modernism.“ The Monist. An International Journal of General Philosophical Inquiry 67(1): 138–155. https://doi.org/10.5840/monist20149719

https://doi.org/10.5817/SOC2020-S-15