Vývoj psychoanalýzy: od pudů k intersubjektivitě

Jan Poněšický

Abstrakt

Současná psychoanalýza se značně vzdálila původnímu pudovému pojetí a jednostrannému terapeutickému zaměření na intrapsychickou dynamiku. Analogicky se změnila představa o vývoji lidské subjektivity: původním stavem není primárně narcistický egoistický novorozenec, který se postupně učí navazovat vztahy, nýbrž výchozím stavem je spojení, vazebnost, primární intersubjektivita. Spíše nežli pudový vývoj je organizátorem vývoje osobnosti vliv prostředí, neustálá tvorba a přetváření nových interpersonálních zkušeností. Současná relacionální psychoanalýza pracujes faktem, že se subjektivní citové světy obou protagonistů prolínají a spojují vintersubjektivním procesu, jenž se stává předmětem analýzy. V ní je zdůrazňován rovnocenný přístup, oboustranná participace a zaangažovanost na analytické práci.

Bibliografická citace

Poněšický, J. (2018). Vývoj psychoanalýzy: od pudů k intersubjektivitě. Psychoterapie, 5(3-4). Získáno z https://journals.muni.cz/psychoterapie/article/view/9593

Klíčová slova

intersubjektivita;já a sebepojetí;konflikt;objektní vztahy;psychoanalýza;struktura


Copyright (c) 2018 Psychoterapie