Teachers as Mighty Stakeholders? (Dis)empowering Moments during Advancement of ‘Inclusion’ Policies in Education
Vol.26,No.4(2016)
ENGLISH ISSUE
The aim of this paper is to describe factors which empower or disempower teachers to take an active role in shaping and implementing educational policies on the example of policy guidelines on inclusion in education. The paper is based on qualitative research conducted through in-depth interviews with different stakeholders in education. In the first part of the article, I will elaborate on theoretical discussions concerning the concept of empowerment and the role of teachers in educational politics (including their role in drafting and implementation of policies). It will be argued that the most suitable definition of empowerment stems from Freire’s conscientização. Moreover, the text will also argue that the main factors which empower or disempower teachers to take an active role in shaping and implementing policy guidelines on inclusion in education are the following: team leadership, team cohesion, common values, school reputation, trust (internal and external) among different stakeholders, the role of parents, fear of white flight (segregation) and clarity (or lack thereof) regarding the role of teachers. Teachers and schools very often perceive each other as competitors, and their unclear duties and responsibilities lead to limited transparency in educational policy and therefore limited access of teachers to decision-making. All those factors undermine teachers’ empowerment and limit their ability to take an active part in the decision-making process.
agenda; stakeholders; empowerment; educational (inclusion) policies
Alsop, R., & Heinsohn, N. (2005). Measuring empowerment in practice: Structuring analysis and framing indicators. World Bank Policy Research Working Paper 3510. Retrieved from http://siteresources.worldbank.org/INTEMPOWERMENT/Resources/41307_wps3510.pdf
Archibald, T., & Wilson, A. L. (2011). Rethinking empowerment: Theories of power and the potential for emancipatory praxis. In S. Carpenter, S. Dossa, & B. J. Osborne (Eds.), Proceedings of the 52nd annual adult education research conference (s. 22–28). Toronto: Department of Adult Education, University of Toronto. Retrieved from www.adulterc.org/Proceedings/2011/papers/archibald_wilson.pdf
ASPCR. (2010). Z médií. Retreived from http://www.aspcr.cz/asociace-specialnich-pedagoguceske-republiky/z-medii.html
European Court of Human Rights. (2007). D.H. and Others v. the Czech Republic. (No. 57325/00).
Derman-Sparks, L., et al. (1989). Anti-bias curriculum. Tool for empowering young children. Washington: National Association for the Education of Young Children.
EduIn. (2014). Tisková zpráva: Školský zákon prošel prvním čtením: co je v něm dobře a co ne. Retreived from http://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-skolsky-zakonprosel-prvnim-ctenim-co-je-v-nem-dobre-a-co-ne/
Fairlie, R. W., & Resch, A. M. (2000). Is there “white flight” into private schools? Evidence from the National Educational Longitudinal Survey. Review of Economics and Statistics, 84(1), 21–33. https://doi.org/10.1162/003465302317331892">https://doi.org/10.1162/003465302317331892
Freire, P. (1970). Pedagogy of the opressed. London: Penguin Books.
Fremlová, L. (2014). Asociace speciálních pedagogů se bojí nevyhnutelného – inkluze ve vzdělávání. Retreived from http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/lucie-fremlova-asociacespecialnich-pedagogu-se-boji-nevyhnutelneho-inkluze-ve-vzdelavani
Gee, J. P. (2014). Language as saying, doing and being. In J. Angermuller (Eds.), The discourse studies reader (pp. 234–243). Amsterdam: John Benjamins Publishing Company.
Hermanowicz, J. C. (2002). The great interview: 25 strategies for studying people in bed. Qualitative Sociology, 25(4), 479–499. https://doi.org/10.1023/A:1021062932081">https://doi.org/10.1023/A:1021062932081
Illich, I. (2001). Odškolnění společnosti. Praha: SLON.
Jiřička, J. (19. ledna 2014). Romů v běžných školách přibývá, chlubí se stát. Školám chybí asistenti. iDnes.cz. Retreived from http://zpravy.idnes.cz/skolam-chybi-podminky-na-inkluzi-d4n-/domaci.aspx?c=A131017_164157_domaci_jj
Keupp, H. (2010). Wege aus der erschöpften Gesellschaft. In H. Keupp, R.Rudeck, H. Schröer, M. Seckinger, & F. Straus (Eds.), Armut und Exklusion. Gemeindepsychologische Analysen und Gegenstrategien (pp. 27–44). Tübigen: dgvt-Verlag.
Kohler Riessman, C. (1993). Narative analysis. Qualitative Research Methods Series 30A. Newbury Park: Sage.
Lechta, V. (2010). Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál.
Matějů, P., Straková, J., Veselý, A., & Basl, J. (2010). Nerovnosti ve vzdělávání: od měření k řešení. Sociologické nakladatelství: SLON.
Minow, M. (2010). In Brown’s wake. Legacies of Americas´s educational landmark. Oxford: Oxford University Press.
Moree, D. (2013). Učitelé na vlnách transformace: kultura školy před rokem 1989 a po něm. Praha: Karolinum.
Mrštík, V. (19. dubna 2014). Psycholog: Zákon je papežtější než papež. Vůbec nehledí na děti. Dnes, Kraj Hradecký, B3. Retrieved from http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/bartolomej-olah-nemuzeme-si-dovolit-aby-nam-tu-pobihali-vzdelani-romove
MŠMT. (2014). Plán opatření pro výkon rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D.H. a ostatní proti České republice. “Rovné příležitosti”. Retrieved from www.msmt.cz/file/25872/download/
MŠMT. (2016). Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016–2018. Retrieved from http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/apiv_2016_2018.pdf
Mulkau, A. (2014). Empowerment als Haltung in der „flüchtigen Moderne“. In I. Brock (Ed.), Psychologie und Empowerment. Impulse für die psychosoziale Praxis (pp. 33–45). Berlin: Verlag Barbara Budrich.
Oláh, B. (2014). Nemůžeme si dovolit, aby nám tu pobíhali vzdělaní Romové. Retrieved from http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/bartolomej-olah-nemuzeme-si-dovolit-aby-namtu-pobihali-vzdelani-romove
Reed, M. S., Graves, A., Dandy, N., Posthumus, H., Hubacek, K., Morris, J., … & Stringer, L. C. (2009). Who’s in and why? A typology of stakeholder analysis methods for natural resource management. Journal of Environmental Management, 90(5), 1933–1949. https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2009.01.001">https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2009.01.001
Rowlands, J. (1996). Empowerment examined. In M. B. Anderson (Ed.), Development and social diversity. A Development in Practice Reader (pp. 86–92). Oxford: Oxfam.
Rubin, H. J., & Rubin, I. (2012). Qualitative interviewing: The art of hearing data. Thousand Oaks: Sage.
Schmeer, K. (2000). Stakeholder analysis guidelines. Washington: Partnership for Health Reform. Retrieved from http://www.who.int/workforcealliance/knowledge/toolkit/33.pdf
Školský zákon. Zákon 561/2004 Sb. ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění účinném od 1. 1. 2017. (2017). Retrieved from http://www.msmt.cz/file/39574/download/
Slee, R. (2011). The inclusion paradox: The cultural politics of difference. In M. W. Apple, W. Au, & L. A. Gandin (Eds.), The Routledge international handbook of critical education (pp. 177–189). New York: Taylor & Francis.
Sněmovní tisk č. 288. Novela z. – školský zákon. (2013). Retrieved from https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=288
Štech, S. (7. ledna 2015). Jde nám skutečně o rovné šance dětí ve vzdělávání? Deník Referendum. Domov. Retrieved from http://denikreferendum.cz/clanek/19477-jde-nam-skutecne-orovne-sance-deti-ve-vzdelavani
Straková, J., & Veselý, A. (2010). Vzdělanostní nerovnosti a jejich řešení z pohledu aktérů. In P. Matějů, J. Straková, A. Veselý, & J. Basl (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání: od měření k řešení (pp. 404–421). Praha: SLON.
The Salamanca statement and framework for action on special needs education. (1994). Paris: UNESCO. Retrieved from http://www.unesco.org/education/pdf/SALAMA_E.PDF
UNESCO. (2016). Inclusion in education. Retrieved from http://www.unesco.org/new/en/education/themes/strengthening-education-systems/inclusive-education/
Učitelské profesní sdružení – UPS. (2015). UPS. Retrieved from http://kantor8.webnode.cz/ups/
Varvařovský, P. (2012). Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol. Retrieved from http://www.ochrance.cz/diskriminace/vyzkum/
Varvasovszky, Z., & Brugha, R. (2000). How to do (or not to do) …A stakeholder analysis. Health Policy and Planning, 15(3), 338–345. Retrieved from http://dess.fmp.ueh.edu.ht/pdf/Zsuzsa_Varvasovsky_2000_stakeholder_analysis.pdf
Veselý, A. (2007). Problem delimitation in public policy analysis. Central European Journal of Public Policy, 1(1), 80–100.
Veselý, A. (2009). Vymezení a strukturace problémů ve veřejné politice. Praha: Karolinum.
Veselý, A. (2013). Vzdělávací politika: rozdílná vymezení, předpoklady a implikace. Pedagogická orientace, 23(3), 279–297. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-3-279">https://doi.org/10.5817/PedOr2013-3-279
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Copyright © 2017 Alena Felcmanová