Barriers to the implementation of primary prevention of risky behaviour in school in the context of teacher/ school prevention methodologist activities
Vol.30,No.4(2020)
ENGLISH ISSUE
This research article is related to the issue of risky behaviour of elementary and high school pupils from the point of view of teachers responsible for implementing school-based primary prevention programs. The author aims at the perspective of teachers who serve as school prevention methodologists and who organize, realize, and assess school prevention programs. The text describes discursive questions related to prevention and the potential of the teachers leading to the effective implementation of school-based prevention programs. The presented research outcomes show the teachers’ evaluation of conditions provided for the realization of prevention programs in schools; it then analyses interviews with the teachers about behaviour issues they encounter in their students.
Risky behaviour prevention is an obligatory component of education in the Czech Republic. Schools create prevention strategies and programs as part of the school curriculum. The key questions related to creating these documents include clarifying the general topics that the school should address within the theoretical bases, defining the key priorities and specifying the main topics in the prevention program. School prevention methodologists have a lack of confidence, which prevents them from preparing and evaluating the programs properly. Teachers must contend with a number of issues, yet they are not certain enough about the effective conditions and processes needed for the successful realization of prevention programs.
The first part of the research design is based on data obtained from the mind maps analysis. These mind maps are the outcome of the school prevention methodologists’ participation in focus groups (n=28). Within these groups, participants captured the issues and conditions related to their personal view of the realization of prevention programs in their schools. The subsequent content analysis of the text, according to Klapko (2013), provides an interesting use of the connection between the primary mass mapping of the issue of the distribution of variables due to the categorical key and the in-depth data analysis within the context of the qualitative research study. The analysis of mind maps was realized in accordance with the research method described by Gavora (2010): the basic set of texts was determined (in this particular case, the mind maps), then the semantic units were classified into several analytic categories, and these units were finally quantified and described. The interpretation of the results (by the technique of “laying cards on the table”) is based on the research data obtained during the second phase of the research. This part concerns the interviews with teachers about their mind maps. The participants were asked to explain their personal attitude reflected in the selection of given categories and in the formulation of the logic chains. Research outcomes show important knowledge related to the realization of prevention programs in 28 schools in the South Bohemia region, all of which require support in this respect.
primární prevence; rizikové chování; základní škola; metodik školní prevence
Act No. 561/2004 Sb. Act No. 561/2004 Coll. on pre-school, primary, secondary, higher vocational and other education (School Act). (2004).
Bakic, J., Diebäcker, M., & Hammer, E. (Eds.) (2008). Aktuelle Leitbegriffe der socialen Arbeit. Ein kritischen Handbuch. Wien: Erhard Löcker.
Buzan, T. (2007). Mentální mapování. Praha: Portál.
Chen C-Y, Storr C. L., & Anthony J. C. (2009). Early-onset drug use and risk for drug dependence problems. Addictive behaviors, 34(3), 319–322. https://doi.org/10.1016/j.addbeh.2008.10.021
Čech, T. (2011). Škola a její preventivně-výchovná strategie jako předpoklad rozvoje kompetencí dětí. Prevence, 8(7), 4–7.
ČŠI. (2020). Mezinárodní šetření TALIS 2018. Zkušenosti, názory a postoje učitelů a ředitelů škol. Národní zpráva. Praha: ČŠI, MŠMT.
Deleuze, G. (1993). Postskriptum über die Kontrollgesellschaften. In Unterhandlungen 1972–1990 (pp. 254–262). Frankfurt/M.: Suhrkamp.
Dolejš, M. (2010). Efektivní včasná diagnostika rizikového chování adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta.
Dzierzbicka, A. (2008). Prävention und Disziplinierung. In J. Bakic, M. Diebäcker, & E. Hammer (Eds.), Aktuelle Leitbegriffe der socialen Arbeit. Ein kritischen Handbuch (pp. 170–184). Wien: Erhard Löcker.
Ecarius, J., Eulenbach, M., Fuchs, T., & Walgenbach, K. (2011). Jugend und Sozialisation. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften / Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-531-92654-4
Erikson, E., H. (2002). Dětství a společnost. Praha: Argo.
Exnerová, M., Kaufová, T., & Skácelová, L. (2012). Kočičí zahrada. Rozvoj sociálních dovedností dětí v rámci prevence rizikového chování. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga.
Feřtek, T. (2015). Co je nového ve vzdělávání. Praha: Nová Beseda.
Gallá, M., Aertsen, P., & Daatland, C., DeSwert, J., Fenk, R., … Sannen, A. (2005). Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí: Příručka o efektivní školní drogové prevenci. Praha: Úřad vlády České republiky.
Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Hanušová, S., Píšová, M., Kohoutek, T., Minaříková, E., Janík, M., Janík, T., ... & Ježek, S. (2017). Chtějí zůstat nebo odejít? Začínající učitelé v českých základních školách. Brno: Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8922-2017
Havlík, R., & Koťa, J. (2007). Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál.
Helus, Z. (2007). Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada.
Hroncová, J., Niklová, M., Hanesová, D., & Dulovics, M. (2020). Sociálna pedagogika na Slovensku a v zahraničí – teoretická reflexia a prax. Banská Bystrica: Belianum, Univerzita Máteje Bela v Banské Bystrici.
Kartous, B. (2019). No Future. Praha: Nakladatelství 65. pole.
Klapko, D. (2013). Obsahová analýza textu. In L. Gulová & R. Šíp R. (Eds.), Výzkumné metody v pedagogické praxi (pp. 139–167). Praha: Grada.
Krech, D., Crutchfield, R. S., & Ballachey, E. L. (1962). Individual in society: A textbook of social psychology. McGraw-Hill.
Macek, P. (1999). Adolescence. Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál.
Majerčíková, J. (2015). Sporné aspekty úzkych vzťahov rodiny a školy na začiatku vzdelávania. Studia Paedagogica, 20(1), 29–44. https://doi.org/10.5817/SP2015-1-3
Miovský, M., Adámková, T., Barták, M., Čablová, L., Čech, T., … Zapletalová, J. (2015a). Výkladový slovník základních pojmů školské prevence rizikového chování. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze v Nakladatelství Lidové noviny.
Miovský, M., Aujezká, A., Burešová, I., Čablová, L., Červenková, E., … Žaloudíková, I. (2015b). Programy a intervence školské prevence rizikového chování v praxi (2nd ed.). Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze v Nakladatelství Lidové noviny.
Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., Novák, P., Barták, M., … Veselá, M. (2015c). Prevence rizikového chování ve školství. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze v Nakladatelství Lidové noviny.
Miovský, M., Skácelová, L., Čablová, L., Veselá, M., & Zapletalová, J. (2012). Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu prevence rizikového chování pro základní školy. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga.
MŠMT. (2000). Strategie prevence společensky nežádoucích jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2001–2004. Praha: MŠMT.
MŠMT. (2001). Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení. Praha: MŠMT.
MŠMT. (2005). Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
MŠMT. (2010). Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
MŠMT. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní školství. Praha: MŠMT.
MŠMT. (2019). Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019–2027. Dostupné z http://www.msmt.cz/uploads/narodni_strategie_primarni_ prevence_2019_27.pdf
MŠMT. (2020). Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030. Dostupné z https: http://www. msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030
Otto, H.-U., & Thiersch, H. (Eds.). (2005). Handbuch. Sozialarbeit. Sozialpädagogik. München: Ernst Reinhardt Verlag. https://doi.org/10.2378/9783497018178
Pelikán, J. (1997). Výchova pro život. Praha: Nakladatelství ISV.
Pelikán, J. (2002). Pomáhat být. Praha: Karolinum.
Piaget, J., & Inhelder, B. (1997). Psychologie dítěte. Praha: Portál.
Pravdová, B. (2014). Já jako učitel: profesní sebepojetí studenta učitelství. Brno: Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8030-2015
Procházka, M., Paroubková, A., & Šimerová, K. (2019). Sociální pedagog. In M. Najmonová, K. Faltová, M. Garabiková-Pártlová, M. Faltová, J. Hynek, E. Nevoralová, R. Falta …, & M. Váchová, Školní poradenské pracoviště v praxi. České Budějovice: Pedagogická fakulta JU.
Spilková, V. et al. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Steinberg, L. (2010). A behavioral scientist looks at the science of adolescent brain development. Brain and Cognition, 72(1), 160–164. https://doi.org/10.1016/j.bandc.2009.11.003
Šafářová, M. (2002). Rizikové chování v adolescenci. In V. Smékal & P. Macek (Eds.), Utváření a vývoj osobnosti. Psychologické, sociální a pedagogické aspekty (pp. 191–208). Brno: Barrister & Principal studio.
Šeďová, K. (2007). Proces kvalitativního výzkumu a jeho plánování. In Švaříček, R., & Šeďová, K., et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (pp. 51–81). Praha: Portál.
Šeďová, K. (2009). Tiché partnerství: vztahy mezi rodiči a učitelkami na prvním stupni základní školy. Studia Paedagogica, 14(1), 27–52.
Štech, S. (2015). Školní socializace, disciplinizace a prevence rizikového chování. In M. Miovský, L. Skácelová, J. Zapletalová, P. Novák, M. Barták, & P. Bártík, P. et al., Prevence rizikového chování ve školství (pp. 145–152). Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze v Nakladatelství Lidové noviny.
Rabušicová, M., Šeďová, K., Trnková, K., & Čiháček, V. (2004). Škola a (versus) rodina. Brno: Masarykova univerzita.
Telka, L. (Ed.). (2003). Programy profilaktyki uzależnień z doświadczeń autorow. Katowice: Biblioteha Pracownika Socialnego, Śląsk Wydawnictwo naukowe.
Urbánek, P. (2005). Vybrané problémy učitelské profese: Aktuální analýza. Liberec: Technická univerzita v Liberci, Fakulta pedagogická.
Vališová, A. (Ed.). (1999). Autorita ve výchově. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum.
Vítečková, M., & Gadušová, Z. (2015). Vysokoškolské studium učitelství z pohledu začínajícího učitele a identifikace jeho problematických oblastí. Edukácia, 1(1), 266–275.
Vítečková, M., Procházka, M., Gadušová, Z., & Stranovská, E. (2016a). Identifying novice teacher needs – the basis for novices’ targeted support. In G. Chova, L. Martínez, & C. Torres, ICERI2016 Proceedings (pp. 7731–7738). Valencia: IATED Academy. https://doi.org/10.21125/iceri.2016.0772
Vítečková, M., Procházka, M., Gadušová, Z., & Stranovská, E. (2016b). Teacher at the start of his career and his personal needs. In M. Flégl, M. Houška, & I. Krejčí (Eds.), Proceedings of the 13th international conference efficiency and responsibility in education (pp. 624–632). Praha: Czech University of Life Sciences Prague.
Vítečková, M. (2018). Začínající učitel: jeho potřeby a uvádění do profese. Brno: Paido.
Wong, M. M., Brower, K. J., & Zucker, R. A. (2011). Sleep problems, suicidal ideation, and self-harm behaviors in adolescence. Journal of Psychiatric Research, 45(4), 505–511. https://doi.org/10.1016/j.jpsychires.2010.09.005
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Copyright © 2021 Miroslav Procházka