Different worlds of teachers and parents: Interaction with parents as a source of teacher’s stress
Vol.29,No.2(2019)
school teachers as a source of stress in contact with parents.
Structure: In the first part, research activities in the area of teacher stress in recent
decades are maped. The second part deals with research methodology – thematic
analysis of data and description of sample respondents (45 interviews from
12 primary schools). The third part presents the results of the survey, the fourth part
deals with the discussion and the fifth part with the practical recommendations.
Findings: On the background of the theory is the teacher’s causality of the child’s
problems (teacher blames parents for child problems as a defense mechanism
against frustration and stress). The central category of the source of stress is
mutual communication and some of its aspects: the frequency of communication, its
content and direction, the balance of communication power and its documentation.
Then, in vivo, the term “Annoying parent – ranger” arises, in which inappropriate
frequency (too often), content (emotionally and critically) as well as the direction of
communication (from parent to school) are multiplied with unwanted support from
institutions and the needs to document everything. “Annoying parent – ranger” is
a concentrate of teacher stress.
Conclusions: Most of the stressors described in communication with parents appear
in studies published after the year 2000, it is rather a cumulation of phenomena and
their deepening, what we discovered. Practical recommendations are formulated:
themes related to family and school and communication in stress situations for
undergraduate studies, introducing supervision into schools and systemic support
for teachers.
teacher; stress; communication with parents; burn-out syndrome
Boyatzis, R. E. (1998). Transforming qualitative information: Thematic analysis and code development. Thousand Oaks: Sage Publications.
Brackett, M. A., Palomera, R., Mojsa Kaja, J., Reyes, M. R., & Salovey, P. (2010). Emotion-regulation ability, burnout, and job satisfaction among British secondary-school teachers. Psychology in the Schools, 47(4), 406–419.
Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative research in psychology, 32, 77–101. https://doi.org/10.1191/1478088706qp063oa">https://doi.org/10.1191/1478088706qp063oa
Farber, B. A. (1982a). Teacher burnout: assumptions, myths, and issues. New York: Teachers College, Columbia University.
Farber, B. A. (1982b). Stress and burnout: implications for teacher motivation. Paper presented at the Annual meeting of the American educational research association, New York: Teachers College, Columbia University.
Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Praha: Člověk v tísni.
Fink, G. (2010). Stress Science: Neuroendocrinology. Amsterdam; Boston: Academic Press.
Hargreaves, A., & Lasky, S. (2004). The parent gap: The emotional geographies of teacher-parent relationships. In F. Hernandez & I. F. Goodson (Eds.), Social geographies of educational change. (s. 103–122). Springer: Dordrecht.
Holeček, V., Jiřincová, B., & Miňhová, J. (2001). Faktory ohrožení osobnosti učitele. In E. Řehulka & O. Řehulková (Eds.), Učitelé a zdraví 3 (s. 51–57). Brno: Pavel Křepela.
Kebza, V., & Šolcová, I. (2008). Hlavní koncepce psychické odolnosti. Československá psychologie, 52(1), 1.
Keyes, C. R. (2002). A way of thinking about parent/teacher partnerships for teachers. International Journal of Early Years Education, 10(3), 177–191.
Kohoutek, R., & Řehulka, E. (2011) Stresory učitelů základních a středních škol v České republice (zejména stresory způsobené učitelům žáky). In E. Řehulka (Ed.), Škola a zdraví pro 21. století (s. 105–117). Brno: Masarykova univerzita.
Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada Avicenum.
Kyriacou, Ch. (2004). Klíčové dovednosti učitele: cesty k lepšímu vyučování. Praha: Portál.
Lasky S. (2000). The cultural and emotional politics of teacher–parent interactions. Teaching and Teacher Education, 16(8), 843–860. https://doi.org/10.1016/S0742-051X(00)00030-5">https://doi.org/10.1016/S0742-051X(00)00030-5
Marek, T., Schaufeli, W. B., & Maslach, C. (2017). Professional burnout: Recent developments in theory and research. New York: Routledge.
Maslach, C., Jackson, S. E., & Leiter, M. P. (1996). Maslach burnout inventory manual. Palo Alto Consulting Psychologists Press.
Mlčák, Z. (1999). K teoretickému a výzkumnému paradigmatu psychické, zátěže učitelů. In E. Řehulka & O. Řehulková (Eds.), Učitelé a zdraví 2 (s. 107–121). Brno: Pavel Křepela.
Paulík, K. (1998). Co obtěžuje učitele různých typů škol. In E. Řehulka & O. Řehulková (Eds.), Učitelé a zdraví 1 (s. 35–40). Brno: Psychologický ústav (Akademie věd ČR).
Plichtová, J. (1996). Obsahová analýza a jej možnosti využitia v psychológii. Československá Psychologie, 40(4), 304–314.
Pohnětalová, Y. (2015). Vztahy školy a rodiny: případové studie. Hradec Králové: Gaudeamus.
Ptáček, R., Vňuková, M., Raboch, J., Smetáčková, I., Harsa, P., & Švandová, L. (2018). Syndrom vyhoření a životní styl učitelů českých základních škol. Česká a Slovenská psychiatrie, 114(5), 199–204.
Rabušicová, M., Šeďová, K., Trnková, K., & Čiháček, V. (2004). Škola a (versus) rodina. Brno: Masarykova univerzita.
Selye, H. (1966). Život a stres. Bratislava: Obzor.
Shirom, A., & Melamed, S. (2006). A comparison of the construct validity of two burnout measures in two groups of professionals. International Journal of Stress Management, 13(2), 176–189. https://doi.org/10.1037/1072-5245.13.2.176">https://doi.org/10.1037/1072-5245.13.2.176
Smetáčková, I., Viktorová, I. Pavlas Martanová, V., Štech, S., & Ptáček, R. (2018, v tisku). Vztah syndromu vyhoření, copingových strategií a self-efficacy mezi vyučujícími na českých základních školách. Československá psychologie.
Smetáčková, I., Vondrová, E., & Topková, P. (2017). Zvládání stresu a syndrom vyhoření u učitelek a učitelů ZŠ. E-Pedagogicum, I, 59–75.
Strauss, A. L., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
Štech, S., & Viktorová, I. (1992). Rodičovské pohledy na školu a vztah dětí k ní. In Pražská skupina školní etnografie, Co se v mládí naučíš… (s. 144–163). Praha: PedF UK.
Štech, S., & Viktorová, I. (2001). Vztah rodiny a školy – hledání dialogu. In Z. Kolláriková & B. Pupala (Eds.), Předškolní a primární pedagogika (s. 57–94). Praha: Portál.
Štětovská, I., & Skalníková, M. (2004). Sociální opora v kontextu proměn role učitele. In A. Vališová,
M. Rymeš, & K. Riegel (Eds.), Rozvoj české společnosti v Evropské unii IV (s. 105–119). Praha: Matfyzpress.
Urbanovská, E., & Kusák, P. (2005). Syndrom vyhoření ve vztahu k vnímání pracovní zátěže. In E. Řehulka (Ed.), Psychologické otázky výchovy, vzdělávání a poradenství (s. 101–115). Olomouc: PedF UP.
Urbanovská, E. (2011). Profesní stresory učitelů a syndrom vyhoření. In E. Řehulka (Ed.), Škola a zdraví 21: Výchova ke zdravotní gramotnosti (s. 309–322). Brno: Munipress.
Židková, Z., & Martinková, J. (2003). Psychická zátěž učitelů základních škol. České pracovní lékařství, 3, 6–10.
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Copyright © 2019 Veronika Pavlas Martanová, Olga Konůpková