Možnosti využití metody eyetrackingu ve výzkumu kompetencí historického myšlení na příkladu analýzy ikonografického materiálu

Bd.25,Nr.2(2015)

Abstract

Empirická studie pojednává o perspektivách využití metody eyetrackingu, založené na sledování očních pohybů při percepci verbálního a ikonického textu, a přináší výsledky předvýzkumu z roku 2014, jehož cílem bylo ověřit výzkumný nástroj pro zkoumání vlivu konkrétního způsobu strukturace analýzy historické karikatury na kvalitu její interpretace respondenty. V první kapitole jsou vymezena teoretická východiska (význam historických pramenů v procesu rozvíjení kompetencí historického myšlení) a jsou zde uvedeny možnosti uplatnění eyetrackingu v pedagogickém výzkumu. Ve druhé kapitole jsou popsány použité metody sběru a zpracování dat. Zvolen byl smíšený výzkumný přístup, zahrnující analýzu audiozáznamů slovních odpovědí studentů a statistických i vizualizovaných dat získaných elektronickým měřením. Testováno bylo 23 studentů učitelství z Moravskoslezského kraje. Ve třetí kapitole jsou prezentována výzkumná zjištění – návrh kategoriálního systému pro interpretaci karikatury, vizualizace dat v podobě heatmap, gaze opacity map a gaze plots a nejvýznamnější kvantitativní data (rozdíly v četnosti a délce očních fixací v průběhu testu). Předvýzkum ukázal, že eyetracking může poskytnout jinými metodami obtížně zjistitelné informace o percepčních strategiích uplatňovaných při interpretaci textu. Výsledky naznačují, že v případě didakticky strukturované analýzy historické karikatury dosahují respondenti vyšší úrovně interpretace než při analýze nestrukturované, kdy se slovní odpovědi omezují převážně na zobrazené osobnosti a jsou opomíjeny důležité symboly, obrazové kódy i širší historický kontext.


Schlagworte:
didaktika dějepisu; empirický výzkum; kompetence historického myšlení; analýza historické karikatury; metoda eyetrackingu; analýza audiozáznamů
Literaturhinweise

Bartfai, A., Levander, S. E., Nybäck, H., Berggren, B. M., & Schalling, D. (1985). Smooth pursuit eye tracking, neuropsychological test performance, and computed tomography in schizophrenia. Psychiatry Research, 15(1), 49−62. https://doi.org/10.1016/0165-1781%2885%2990039-3">https://doi.org/10.1016/0165-1781(85)90039-3

Beers, F. B., Quinlan, T., & Harbaugh, A. T. (2010). Adolescent students’ reading during writing behaviors and relationships with text quality: An eyetracking study. Reading and Writing 23(7), 743−775.

Błasiak W., Godlewska, M., Rosiek, R., & Wcisło, D. (2013, v tisku). Eye tracking in physics teaching. In Ľ. Zelenický (Ed.), Physics teaching in reformed system of education. Nitra: Univerzita Konštanína Filozofa v Nitre.

Darrelmann B., Richard G., & Schwartz R. (2010). Blickbewegungsmuster erfahrener und unerfahrener Fahrer im Automobilsport. Der Ophthalmologe, 107(2), 136−142. https://doi.org/10.1007/s00347-009-1953-x">https://doi.org/10.1007/s00347-009-1953-x

Duchowski, A. T. (2007). Eye tracking methodology, theory and practice. Clemson: Springer.

Červenková, I., Malčík, M., Guziur, J., & Sikorová, Z. (2014). Executive functions in comprehending the content of visual and textual information. In Proceedings information and communication technology in education (s. 53−60). Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.

Franco-Watkins, A. M., & Johnson, J. G. (2011). Decision moving window: Using interactive eye tracking to examine decission proces. Behavior Research Methods, 43(3), 853−863. https://doi.org/10.3758/s13428-011-0083-y">https://doi.org/10.3758/s13428-011-0083-y

Gejgušová, I. (2014). Využití poznatků o vizuální percepci verbálních a neverbálních textů ve výuce literatury na základní škole. Slovo a obraz v komunikaci s dětmi, 4(1), 40−54.

Gläser, E., & Becher, A. (2012). Historisches Denken und Kompetenzentwicklung im Übergang vom Elementar-zum Primarbereich. In Grundlegende Bildung ohne Brüche (s. 87−90). Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften.

Gracová, B. (2008). Poznatky z Výzkumu aktuální podoby výuky dějepisu na základních a středních školách. In Historie a škola VI. Klíčové kompetence a současný stav vzdělávání v dějepise (s. 9−30). Praha: MŠMT.

Gracová, B. (2012). Karikatura jako zdroj paměti událostí a osobností totalitních režimů. (Výsledky empirických šetření u studující mládeže z let 2005−2001). Sborník prací Masarykovy univerzity, řada společenských věd. 26(2), 217−333.

Gracová, B., Drahošová, L, & Labisch, M. (2009). Metodika výuky historie na 2. stupni základních škol a středních školách z pohledu pedagogické praxe náměty pro začínajícího učitele. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.

Handro, S. & Schönemann, B. (Eds.). (2011). Visualität und Geschichte. Münster: LIT Verlag.

Henke-Bockschatz, G. (Ed.). (2000). Lernbox Geschichte: Das Methodenhandbuch. Seelze/Velber: Friedrich.

Jacob, R. J., & Karn, K. S. (2003). Eye tracking in human-computer interaction and usability research: Ready to deliver the promises. Mind, 2(3). Dostupné z http://staffhome.ecm.uwa. edu.au/~00014742/research/projectsbiblio/10.1.1.100.445.pdf

Jamet, E. (2014). An eye-tracking study of cueing effect in multimedia learning. Computers in Human Behavior, 32(March), 47−53. https://doi.org/10.1016/j.chb.2013.11.013">https://doi.org/10.1016/j.chb.2013.11.013

Jošt, J. (2011). Čtení a dyslexie. Praha: Grada Publishing.

Jošt J. (2009). Oční pohyby, čtení a dyslexie. Praha: Fortuna.

Just, M. A., & Carpenter, P. A. (1976). The role of eye-fixation research in cognitive psychology. Behavior Research Methods & Instrumentation, 8(2), 139−143. https://doi.org/10.3758/BF03201761">https://doi.org/10.3758/BF03201761

Klimeš, J. (2001). Oční kamera v marketingovém výzkumu. Strategie, 9, 32−34.

Knight, B. A., & Horsley, M. (2014, v tisku). A new approach to cognitive metrics: Analysing the visual mechanics of comprehension using eye tracking data in student completion of high stakes testing evaluation. In M. Horsley, M. Eliot, B. A. Knight, & R. Reilly (Eds.), Current trends in eye tracking research (s. 355−367). Berlin: Springer.

Körber, A., Schreiber, W., & Schöner, A. (Eds.). (2007). Kompetenzen historischen Denkens: Ein Strukturmodell als Beitrag zu Kompetenzorientierung in der Geschichtsdidaktik. Neuried: Verlag ars una.

Kratochvíl, V. (2004). Modely na rozvíjanie kompetencií žiakov: k transformácii vzťahu histórie a školského dejepisu. Bratislava: Stimul.

Labischová, D. (2008). Didaktická média ve výuce dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.

Labischová, D. (2009). Vybraná didaktická média a jejich místo ve výuce dějepisu. In Z. Beneš, B. Gracová, & J. Průcha (Eds.), Sondy a analýzy. Učebnice dějepisu − teorie a multikulturní aspekty edukačního média (s. 45−52). Praha: MŠMT.

Labischová, D. (2014). Badatelsky orientovaná výuka – základní paradigma pro tvorbu moderní učebnice dějepisu. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, 28(2), 110−127.

Lai, M.-L., Tsai, M.-L., Yang, F.-Y., Hsu, C.-Y., Liu, T.-C., Lee, S. W.-Y. … Tsai, C.-C. (2013). A review of using eye-tracking technology in exploring learning from 2000 to 2012. Educational Research Review, 10, 90−115. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2013.10.001">https://doi.org/10.1016/j.edurev.2013.10.001

Land, K., & Pandel, H. J. (2008). Bildinterpretation: Die Bildquelle im Geschichtsunterricht. 1. Bildinterpretation. Schwalbach/Ts.: Wochenschau Verlag.

Lange, K. (2011). Historisches Bildverstehen oder Wie lernen Schüler mit Bildquellen? Ein Beitrag zur geschichtsdidaktischen Lehr-Lern-Forschung . Münster: LIT Verlag.

Majaranta, P., Aoki, H., Donegan, M., Hansen, D., Hansen, J., Hyrskykari, A., & Räihä, K. (2012). Gaze interactions and applications of eye tracking. Advances in assistive technologies. Hershey: IGI Global.

Metelková Svobodová, R. (2014). Strategie budování čtenářské gramotnosti žáků mladšího školního věku při výuce češtiny. In Národní testování a mezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání (s. 76−97). Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.

Pandel, H. J., & Schneider G. (2005). Handbuch Medien im Geschichtesunterricht. Schwalbach/Ts.: Wochenschau Verlag.

Pandel, H. J., Becher, U. A., & Schneider, G. (Eds.). (2002). Handbuch Medien im Geschichtsunterricht. Schwalbach/Ts.: Wochenschau Verlag.

Panofsky, E. (1978). Sinn und Deutung in der bildenden Kunst. Köln: DuMont.

Persaud, N., & Eliot, M. (2014, v tisku). The development and refinement of student selfregulatory strategies in online learning environments. In M. Horsley, M. Eliot, B. A. Knight, & R. Reilly (Eds.), Current trends in eye tracking research (s. 391−405). Berlin: Springer.

Popelka, S., Brychtová, A., & Voženílek, V. (2012). Eye-tracking a jeho využití při hodnocení map. Geografický časopis, 74(1), 71–87.

Sauer, M. (2013). Beschreiben – Benennen – Deuten. Vom Wahrnehmen zum Verstehen aus kunstwissenschaftlicher Sicht. Dostupné z http://archiv.ub.uni-heidelberg.de/artdok/2316/1/Sauer_Beschreiben_Benennen_Deuten_Vom_Wahrnehmen_zum_Verstehen_2013.pdf

Sauer, M. (2000). Bilder im Geschichtsunterricht – Typen – Interpretationsmethoden, Unterrichts verfahren. Seelze: Kallmeyer-Verlag.

Schnakenberg, U. (2012). Die Karikatur im Geschichtsunterricht. Schwalbach/Ts.: Wochenschau Verlag.

Schreiber, W. (2008). Ein Kompetenz-Strukturmodell historischen Denkens. Zeitschrift für Pädagogik, 54(2), 198−212.

Schreiber, W., Körber, A., von Borries, B., Krammer, R., Leutner-Ramme, S., Mebus, S., … Ziegler, B. (2006). Historisches Denken: Ein Kompetenz-Strukturmodell. Neuried: ars una.

Silberer, G. (2005). Die videogestützte Rekonstruktion kognitiver Prozesse beim Ladenbesuch. Marketing: Zeitschrift für Forschung und Praxis, 27(4), 263−271.

Spieß, C. (2014). Quellenarbeit im Geschichtsunterricht: Die empirische Rekonstruktion von Kompetenzerwerb im Umgang mit Quellen. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.

Stradling, R. (2004). Multiperspektivita ve vyučování dějepisu: příručka pro učitele. Rada Evropy, Praha: MŠMT.

Špakov, O., & Miniotas, D. (2007). Visualization of eye gaze data using heat maps. Electronics and electrical engineering, 74(2), 55−58.

Švaříček R., & Šeďová, K., et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.

Talkenberger, H. (1994). Von der Illustration zur Interpretation: Das Bild als Historische Quelle. Methodische Überlegungen zur Historischen Bildkunde. Zeitschrift für Historische Forschung, 21(3), 289−314.

Metriky

0


1407

Views

726

PDF (Čeština) views