Soukromé doučování a vzdělávací politiky v Evropě

Cílem studie je identifikovat a zařadit vybrané evropské země do jednotlivých typů Brayovy typologie vzdělávacích politik ve vztahu k soukromému doučování (1999, 2009) a s využitím dostupných empirických studií představit zavedená opatření a jejich dopady. V první části příspěvku autor definuje soukromé doučování a jeho možné implikace pro formální vzdělávací systém a jeho spravedlnost. Ve druhé části autor představuje Brayovu typologii vzdělávacích politik ve vztahu k soukromému doučování a její vývoj v čase. Jednotlivé typy vzdělávacích politik jsou uvedeny na konkrétních příkladech evropských zemí. Ve třetí části je pak diskutována aktuální situace v České republice. V Evropě je možné identifikovat nejen země podporující soukromé doučování (Francie), ale i země tento fenomén do určité míry regulující (Litva, Německo, Slovensko), nebo i takové, které se k soukromému doučování staví nevšímavě (Chorvatsko). Uvedené příklady demonstrují různorodost podob stínového vzdělávacího systému v různých kontextech a dosavadní reakce tvůrců vzdělávací politiky na něj. Nezájem o tento fenomén v České republice ostře kontrastuje s doporučeními světových odborníků na tuto problematiku. Zároveň v našem kontextu chybí relevantní výzkumná data, o která by bylo možné opřít politické rozhodování.