Současná teorie a praxe dějepisného vzdělávání na školách

Beneš, Z. (Ed.). (2002). Historie a škola I. Otázky koncepce českého školního dějepisu. Praha:
Albra.

Bernhardt, M. (2007). Die Subjektseite der visuellen Begegnung. Vom Nutzen qualitativer empirischer Untersuchungen für die Entwicklung fachspezifischer Kompetenzen. Zeitschrift für Geschichtsdidaktik, Jahresband 2007, 108–124.

Błuszkowski, J. (2003). Stereotypy narodowe w świadomości Polaków. Warszawa: Elipsa.

Błuszkowski, J. (2005). Stereotypy a tożsamość narodowa. Warszawa: Elipsa.

Borries, B. (2007). „Geschichtsbewusstsein“ und „Historische Kompetenz“ von Studierenden
der Lehrämter „Geschichte“. Zeitschrift für Geschichtsdidaktik. Jahresband 2007, 60–83.

Dehne, B. (2007). Gender im Geschichtsunterricht. Das Ende des Zyklopen? Schwalbach/Ts:
Wochenschau Verlag.

Domachowski, W. (Ed.). (2007). Stereotypy i stereotypizacja. Człowiek i Społeczeństwo. T. XXVII.
Poznań: Uniwersytet Adama Mickiewicza.

Doporučení Rady Evropy – výboru ministrů 15/2001. Council of Europe 2001. Dostupné z https://
wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?id=234237

Gautschi, P. (2009). Guter Geschichtsunterricht. Schwalbach/Ts: Wochenschau Geschichte.

Gillernová, I. (2000). Ohniskové skupiny a rozhovory. In J. Šubrt (Ed.), Kapitoly ze sociologie
veřejného mínění. Teorie a výzkum (s. 164–177). Praha: Karolinum.

Gracová, B. (2008a). Empirické výzkumy v didaktice dějepisu u nás, jejich potřebnost a význam.
In IX. Sjezd českých historiků (s. 97–114). Pardubice – Praha – Ústí nad Labem: Sdružení českých historiků (Historický klub 1872).

Gracová, B. (2008b). Poznatky z výzkumu aktuální podoby výuky dějepisu na základních a středních školách. In Z. Beneš (Ed.), Historie a škola VI. Klíčové kompetence a současný stav
vzdělávání v dějepise (s. 9–30). Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání.

Günter-Arndt, H. (Ed.). (2010). Geschichts-Methodik. Handbuch für die Sekundarstufe I und II.
Berlin: Cornelsen Verlag.

Günter-Arndt, H., & Sauer, M. (Ed.). (2006). Geschichtsdidaktik empirisch. Untersuchungen zum
historischen Denken und Lernen. Berlin: LIT Verlag.

Hasberg, W. (2001). Empirische Forschung in der Geschichtsdidaktik. Nutzen und Nachteil für den
Unterricht. Band 1, 2. Neuried: Bayerische Studien zur Geschichtsdidaktik.

Hasberg, W. (2007). Themenschwerpunkt: Geschichtsdidaktische empirische Forschung. Im Schatten von Teorie und Pragmatik – Methodologische Aspekte empirischer Forschung in der Geschichtsdidaktik. Zeitschrift für Geschichtsdidaktik. Jahresband 2007, 9–40.

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Hrubá, M. (Ed.). (2006). Regionální dějiny v dějepisném vyučování na českých a slovenských školách. Ústí nad Labem: Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Hudecová, D. (2007). Jak modernizovat výuku dějepisu. Praha: SPL-Práce.

Hudecová, D., & Labischová, D. (2009). Nebojme se výuky moderních dějin: Nejnovější a soudobé dějiny v současném dějepisném vyučování. Praha: SPL-Práce.

Charvát, P. (2002). Průvodce všedním životem ve starověku. Praha: SPL-Práce.

Klíma, B. et al. (2001). Mládež a dějiny. Brno: Akademické nakladatelství CERM.

Kratochvíl, V. (2004). Modely na rozvíjanie kompetencií žiakov. K transformácii vzťahu histórie a školského dejepisu. Bratislava: Stimul.

Labischová, D. (2005). Současné trendy v dějepisném vyučování: učení o Evropě, z Evropy a pro Evropu. Historica 12. Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 219(1), 321–331.

Labischová, D. (2011). Empirical research on historical consciousness in history didactics, its
possibilities and perspectives. The New Educational Review, 25(3), 262–271.

Labischová, D. (2012). Czech history in historical consciousness of students and history teachers – empirical research. Yearbook – Jahrbuch – Annales 33. International Society for The Didactic of History. From historical research to school history: Problems, relations, challenges (s. 165–190). Schwalbach /Ts.: Wochenschau Verlag.

Labischová, D., & Gracová, B. (2008). Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská
univerzita.

Labischová, D., & Gracová, B. (2012). Gender ve vzdělávací oblasti člověk a společnost. Ostrava:
Ostravská univerzita.

März, J. (Ed.). (2010). Žena jako subjekt a objekt dějepisného vyučování. Studia Historica Didactica 3, Ústí nad Labem: Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Pandel, H. J. (2000). Quelleninterpretation. Die schriftliche Quelle im Geschichtsunterricht.
Schwalbach/Ts.: Wochenschau Verlag.

Pandel, H. J., & Schneider, G. (Eds.). (1999). Handbuch Medien im Geschichtsunterricht.
Schwalbach/Ts.: Wochenschau Geschichte.

Petráňová, L. (2006). Průvodce všedním životem ve středověku. Praha: SPL-Práce.

Sauer, M. (2000). Bilder im Geschichtsunterricht. Typen Interpretationen Unterrichtsverfahren.
Seelze: Kallmeyersche Verlagsbuchhandlung.

Sauer, M. (2006). Geschichte und Geschichtsunterricht – Erfahrungen und Interessen. Ergebnisse
einer Befragung von Geschichtsstudierenden. Geschichte in Wissenschaft und Unterricht,
57(4), 266–274.

Stradling, R. (2004). Jak učit evropské dějiny 20. století. Rada Evropy, Praha: MŠMT.

Štěpánek, K. (2011). K rozvoji mediální gramotnosti a podpoře výuky moderních dějin: hraný film. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, 25(2), 61–66.

Šubrt, J. (Ed.). (2010). Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum.
Historická Sociologie, Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky.

Vaněk, M. (2004). Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Hlasy minulosti 1. Praha: COH,
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

Vaněk, M., Mücke, P., & Pelikánová, H. (2007). Naslouchat hlasům paměti. Teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha: COH, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

Vavřincová, V. (2010). Průvodce svátečním časem. Praha: SPL-Práce.

Vošáhlíková, P. (2009). Průvodce všedním životem v novověku. Praha: SPL-Práce.