Když je kurikulární reforma evidence-less
Bd.23,Nr.5(2013)
Cílem studie je analyzovat „příběh“ kurikulární reformy, jak byl (je) podáván oficiální školskou decizí i řadou představitelů pedagogického výzkumu, a konfrontovat ho s výsledky pedagogicko-psychologických výzkumů vyučování a učení. V první části dokazuje, že potíže s formalismem její implementace a obecně její odmítnutí většinou učitelů netkví ve špatné komunikaci cílů reformy a v nedostatečné odborné pomoci učitelům při její implementaci. V druhé části dokládá, že v pozadí reformy je starý pedagogický spor – opírající se o pedagogické a psychologické teorie učení – mezi důrazem na procesy myšlení a důrazem na učivo. V další části dokazuje, že symbolem a jádrem reformy je pojem kompetence, který je špatnou odpovědí na skutečný problém. Tato odpověď není podložená psychologickým výzkumem, dokonce je s jeho výsledky v rozporu. V poslední části uvádí některé z nich; týkají se hlavně reformní preference řešení problémů, zejména blízkých životu, jako metody vyučování. Tato preference je v rozporu s poznatky o vztahu pracovní a dlouhodobé paměti a teorie kognitivní zátěže. Dále představuje výzkumy tzv. průřezových kompetencí ukazující na riziko ignorování vazby na konkrétní předmět poznání. A konečně kriticky nahlíží na (dlouhodobý) transfer jako kriterium efektivnosti učení. Hlavní příčinu selhání kurikulární reformy tedy na závěr vidí ve výzkumy nepodložených východiscích (a tedy v jejím ideologickém zadání), v ignorování výsledků psychologických a didaktických výzkumů učení a také hlasů zahraničních výzkumníků, kteří v průběhu předešlé dekády kritizovali logiku a klíčové koncepty (rámce, kompetence) univerzálně prosazovaného typu kurikulární reformy.
kurikulum; reforma; kompetence; učení; transfer
Gardner, D. P. et al. (1983). A nation at risk: The imperative for educational reform. Washington, DC: National Commission on Excellence in Education.
Baillargeon, N. (2006). La réforme québécoise de l’éducation: une faillite philosophique. Possibles, 30(1), 139–184.
Bílá kniha Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost – výzvy a cesty vpřed do 21. století. (1994). Praha: Ústav mezinárodních vztahů.
Bosman, C., Gérard, F., & Roegiers, X. (2000). Quel avenir pour les compétences? Bruxelles: De Boeck Université.
Boutin, G., & Julien, L. (2000). L’obsession des compétences. Son impact sur l’école et la formativ des enseignants. Montréal: Editions Nouvelles.
Crahay, M. (2006). Dangers, incertitudes et incomplétude de la logique de la compétence en éducation. Revue française de pédagogie, 154(1), 97–110. https://doi.org/10.4000/rfp.143
Deer, C. (2006). Le Curriculum national en Angleterre: entre logique politico-idéologique et didactico-pédagogique. In F. Audigier, M. Crahay, & J. Dolz (Eds.), Curriculum, enseignement et pilotage (s. 85–98). Bruxelles: De Boeck.
de Jong, T. (2010). Cognitive load theory, educational research, and instructional design: Some food for thought. Instructional Science, 38(2), 105–134. https://doi.org/10.1007/s11251-009-9110-0
European Commission (1995). White paper on education and training. Teaching and learning – Towards the learning society. Luxembourg: Office for official publications of the European communities.
European Round Table (1989). Education and European competence in Europe. Brussels: ERT.
Fayol, M. (1991). From sentence production to text production. European Journal of Psychology of Education, 6(2), 101–119. https://doi.org/10.1007/BF03191929
Glaser, R. (1984). Education and thinking: The role of knowledge. American Psychologist, 39(2), 93–104. https://doi.org/10.1037/0003-066X.39.2.93
Goodson, I. F. (2008). Curriculum reform and curriculum theory: A case of historical amnesia. In N. Norris (Ed.), Curriculum and the teacher. 35 years of the Cambridge Journal of Education (s. 131–141). London: Routledge.
Harlé, I. (2010). La fabrique des savoirs scolaires. Paris: La Dispute.
Hirtt, N. (2009). L’approche par compétences: une mystification pédagogique. L’école démocratique, 39(septembre). Dostupné z http://www.skolo.org/spip.php?article1099&lang=fr.
Chi, M. T. H., Feltovich, P., & Glaser, R. (1981). Categorization and representation of physics problems by experts and novices. Cognitive Science, 5(2), 121–152. https://doi.org/10.1207/s15516709cog0502_2
Chi, M. T. H., Glaser, R., & Farr, M. J. (Eds.). (1988). The nature of expertise. Hillsdale, NJ: Erlbaum.
Kaščák, O., & Pupala, B. (2011). PISA v kritickej perspektíve. Orbis Scholae, 5(1), 53–70. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.74
Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov. Vzdelávanie v ére neoliberalismu. Praha: SLON.
Lannoye, C. et al. (1999). L’école vit… au rythme de ses tensions. Bruxelles: De Boeck Education.
Martinand, J.-L. (2003). La question de la référence en didactique du curriculum. Investigações em Ensino de Ciências, 8(2), 125–130.
Minsky, M. (1974). A framework for representing knowledge. Dostupné z http://web.media.mit.edu/~minsky/papers/Frames/frames.html
MŠMT (2008). Školská reforma pokračuje. Vzdělávání v r. 2008 v tématech. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání.
OECD (2001). Quel avenir pour nos écoles? Paris: OECD Publishing.
Parlement européen (2006). Les compétences clés pour l’éducation et la formation tout au long de la vie. Luxembourg: Office des publications officielles des Communautés européennes.
Recht, D. R., & Leslie, L. (1988). Eff ect of prior knowledge on good and poor readers’ memory of text. Journal of Educational Psychology, 80(1), 16–20. https://doi.org/10.1037/0022-0663.80.1.16
Rendl, M., & Štech, S. (2012). Should learning (mathematics) at school aim at knowledge or at competences? Orbis Scholae, 6(2), 23–40. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.38
Resnick, L. B., & Ford, W. W. (1981). The psychology of mathematics for instruction. Hillsdale: LEA.
Rey, B. (1996). Les compétences transversales en question. Paris: ES.
Rey, O. (2008). From the transmission of knowledge to a competence-based approach. Dossier d’Actualité, 34(april). Dostupné z http://www.academia.edu/706747/From_the_transmission_of_knowledge_to_a_competence-based_approach
Rey, O. (2010). Contenus et programmes scolaires: comment lire les réformes curriculaires? Dossier d’Actualité, 53(avril). Dostupné z http://www.inrp.fr/vst/LettreVST/53-avril-2010.php.
Rey, B., Carette, V., & Kahn, S. (2002). Lignes directrices pour la construction d’outils d’évaluation relatifs aux socles de compétences. Rapport auprès de la Commission des outils d’évaluation. Bruxelles: Commission de pilotage.
Rychen D. S., & Salganik, L. H. (Eds.). (2001). Defining and selecting key competencies. Göttingen: Hogrefe & Huber Publishers.
Schneider-Gilot, M. (2006). Quand le courant pédagogique „des „compétences“ empêche une structuration des enseignements autour de l’étude et de la classification de questions parentes. Revue Française de Pédagogie, 154(janvier-février-mars), 85–96. Dostupné z http://rfp.revues.org/136 https://doi.org/10.4000/rfp.136
Sternberg, R. J. (1985). All’s well that ends well, but it’s a sad tale that begins at the end: A reply to Glaser. American Psychologist, 40(5), 571–573. https://doi.org/10.1037/0003-066X.40.5.571.b
Straková, J. (2010). Postoje českých učitelů k hlavním prioritám vzdělávací politiky. In R. Váňová & H. Krykorková (Eds.), Učitel v současné škole (s. 167–175). Praha: FF UK.
Straková, J. (2013). Jak dál s kurikulární reformou. Pedagogická orientace, 23(5), 735–744. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-734
Sweller, J. (1988). Cognitive load during problem solving: Eff ects on learning. Cognitive Science, 12(2), 257–285. https://doi.org/10.1207/s15516709cog1202_4
Sweller, J. (1994). Cognitive load theory, learning difficulty, and instructional design. Learning and Instruction, 4(4), 295–312. https://doi.org/10.1016/0959-4752(94)90003-5
Sweller, J. (2005). The redundancy principle in multimedia learning. In R. E. Mayer (Ed.), Cambridge handbook of multimedia learning (s. 159–167). Cambridge, UK: Cambridge University Press.
Sweller , J., Mawer, R. F., & Ward, M. R. (1983). Development of expertise in mathematical problem solving. Journal of Experimental Psychology: General, 112(4), 639–661. https://doi.org/10.1037/0096-3445.112.4.639
Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105–115.
Tardif, J. (1999). Le transfert des apprentissages. Montréal: Éd. Logiques.
Thorndike, E. L. (1922). The psychology of arithmetic. New York: The MacMillan Company.
Tilmant, F. (2005). Les compétences: concepts et enjeux. Cahiers des Sciences de l’Education, 21–22, Service de pédagogie expérimentale, ULg.
Young, M. (2007). Bringing knowledge back in: From social constructivism to social realism in the sociology of education. London: Routledge.
Young, M. (2010). Alternative educational futures for a knowledge society. European Educational Research Journal, 9(1), 1–12. https://doi.org/10.2304/eerj.2010.9.1.1
Dieses Werk steht unter der Lizenz Creative Commons Namensnennung - Nicht-kommerziell - Keine Bearbeitungen 4.0 International.
Copyright (c) 2014 Czech Pedagogical Society