"Co doopravdy jest" aneb vztah teorie a praxe ve výtvarné výchově
Roč.22,č.3(2012)
Článek reflektuje současnou situaci v oblasti pedagogické teorie a praxe a zvláště se přitom zaměřuje na výtvarnou výchovu, v níž se projevuje výrazná disproporce mezi teorií a edukační realitou na školách. V úvodu objasňuje, proč jsou pojmy teorie a praxe chápány jako protikladná a představuje jejich různá filosofická pojetí. Vztah teorie a praxe v pedagogice je ovlivněn tím, že teoretické konstrukty zde mají často normativní charakter, usilují o aplikaci a vliv na praxi. V napjatém vztahu teorie a praxe se výtvarná pedagogika neliší od jiných pedagogických oborů. V textu je podrobněji objasněn vliv výtvarného umění a jeho teorie na výtvarnou výchovu, popsány jsou také příklady střetů mezi teorií a praxí z historie oboru. Aktuálními problémy znemožňujícími zavádění teoretických poznatků do praxe jsou mimoběžnost obou oblastí a nedostatky v poznatkové bázi učitelství, zjištěné u učitelů výtvarné výchovy v praxi a týkající se jejich znalostí kurikula a funkčního slovníku.
teorie a praxe; výtvarná výchova; znalosti kurikula; učivo výtvarné výchovy; funkční slovník učitele
Bourdieu, P. (1998). Teorie jednání. Praha: Karolinum.
Brücknerová, K. (2011). Skici ze současné estetické výchovy. Brno: Masarykova univerzita.
Český kreslíř: Časopis pro pěstování kreslení a krasopisu II(2). (1882). Praha: Alois Studnička.
da Vinci, L. (1994). Úvahy o malířství. Praha: GRYF.
Danto, A. (1992). Beyond the Brillo box: The visual arts in post-historical perspective. Farrar
Straus Giroux.
Danto, A. (2009). Svět umění. Aluze: Revue pro literaturu, filosofii a jiné, (1), 66–74. Dostupné
z http://www.aluze.cz/2009_01/08_studie_danto.php
Durozoi, G., & Roussel, A. (1994). Filozofický slovník. Praha: EWA Edition.
Feyerabend, P. K. (2001). Rozprava proti metodě. Praha: Aurora.
Hazuková, H. (2005). Problémy utváření funkčního slovníku učitele ve výtvarné výchově. In J. Slavík (Ed.), Multidisciplinární komunikace: Problém a princip všeobecného vzdělávání (s. 304–326). Praha: Univerzita Karlova v Praze.
Chobola, L. (1953). K metodické přípravě učitele kreslení. Praha: SPN.
Janík, T. (2009). Didaktické znalosti obsahu a jejich význam pro oborové didaktiky, tvorbu kurikula a učitelské vzdělávání. Brno: Paido.
Janík, T., Janko T., Knecht, P., Kubiatko, M., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., Solnička, D., & Vlčková, K. (2010). Kurikulární reforma na gymnáziích: Výsledky dotazníkového šetření. Praha:
Výzkumný ústav pedagogický v Praze.
Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Píšová, M., & Slavík, J. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: výzkumná zjištění a doporučení. Pedagogická orientace, 21(4), 375–415.
Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Liessmann, K. P. (2011). Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění. Praha: Academia.
Liessmann, K. P. (2012). Univerzum věcí: K estetice každodennosti. Praha: Academia.
Maňák, J. (2011). K problému teorie a praxe v pedagogice. Pedagogická orientace, 21(3),
257–271.
Marek, J. R. (1924). Skutečnost měrou a zrcadlem: Trochu polemiky a trochu apologie. Náš směr, XI(nečíslováno), 33‒37.
Morpurgo-Tagliabue, G. (1985). Současná estetika. Praha: Odeon.
Peregrin, J. (1994). Richarda Rortyho cesta k postmodernismu. Filosfický časopis, 42(3),
381‒402.
Průcha, J. (2000). Přehled pedagogiky: Úvod do studia oboru. Praha: Portál.
Rádl, E. (1998). Dějiny filosofie I.: Starověk a středověk. Praha: Votobia.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání: (se změnami provedenými k 1. 9. 2007.)
(2007). Praha: VÚP.
Rorty, R. (2000). Filozofia a zrkadlo prírody. Bratislava: Kalligram.
Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching. Foundations of the new Reform. Harward
Educational Rewiew, 57(1), 1‒22.
Slavík, J. (2001). Umění zážitku, zážitek umění. Teorie a praxe artefiletiky. Praha: Univerzita
Karlova v Praze.
Slavík, J. (2003). Několik poznámek k úvodníku Josefa Valenty „Potřebujeme didaktiku teorie?“
Pedagogika, 53(2), 202‒205.
Slavík, J., Dytrtová, K., & Fulková, M. (2010). Konceptová analýza tvořivých úloh jako nástroj
učitelské reflexe. Pedagogika, 65(3/4), 223‒241.
Slavík, J., Lukavský, J., & Lajdová, A. (2008). Princip imaginace v didaktické znalosti obsahu (na
empiricko-výzkumném příkladu výtvarného projevu). In T. Janík, et al., Metodologické
problémy výzkumu didaktických znalostí obsahu (s. 113‒127). Brno: Paido.
Storch, D. (2012). Věda, ekologie, ideologie a myšlení. In P. Hlaváček (Ed.), Intelektuál ve veřejném prostoru: Vzdělanost, společnost, politika (s. 328‒336). Praha: Academia.
Šobáňová, P. (2011). Učitelé výtvarné výchovy a jejich znalosti kurikula. In T. Janík, P. Knecht,
& S. Šebestová (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu: sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z http://www.ped.muni.cz/capv2011/sbornikprispevku/sobanova.pdf
Šteffl, O. (2012). Škola za pokrokem. In P. Hlaváček (Ed.), Intelektuál ve veřejném prostoru:
Vzdělanost, společnost, politika (s. 370‒390). Praha: Academia.
Švec, V. (2001). Zdokonalování přípravného vzdělávání učitelů. In E. Walterová (Ed.), Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém: Sborník z celostátní konference, Praha 19. září 2001 (s. 47‒63). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Tondl, L. (2002). Znalost a její lidské, společenské a epistemické dimenze. Praha: Filosofia.
Valenta, J. (2002). Potřebujeme didaktiku teorie? Pedagogika, LII (4), 385‒387.
Vančát, J. (2009). Vývoj obrazivosti od objektu k interaktivitě: Gnozeologické předpoklady analýzy obrazové stránky nových médií. Praha: Karolinum.
Vašíček, Z. (2003). Podmínky volby. Praha: Triáda.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2014 Czech Pedagogical Society