Rozvíjení sebehodnocení zaměřeného na ústní prezentace u budoucích učitelů němčiny jako cizího jazyka: Analýza sebehodnoticích výroků
Roč.32,č.4(2022)
Sebehodnocení učícího se se jeví jako významný prediktor učebního úspěchu (Hattie, 2018), přesto je v českých základních školách realizováno nedostatečně (ČŠI,
2021). Jednou z příčin může být chybějící zkušenost učitelů s rozvíjením vlastního sebehodnocení. Předložený text představuje studii, jejímž rámcem byl 12týdenní
intervenční program zaměřený na rozvoj sebehodnocení v oblasti prezentování v němčině u budoucích učitelů němčiny jako cizího jazyka (n = 15). Cílem studie bylo
zjistit, jaké obsahové charakteristiky vykazují sebehodnoticí výroky participantů před a po absolvování intervenčního programu. Za použití metody Lautes
Erinnern (vzpomínání nahlas) bylo získáno 25 sebehodnotících výpovědí (13 před intervencí, 12 po intervenci), které byly analyzovány pomocí induktivní tvorby
kategorií kvalitativní obsahové analýzy (Mayring, 2014). Analýza ukázala tři hlavní charakteristiky rozvoje sebehodnocení: nárůst evidence sebehodnocení, přesun od
zaměření primárně na jazykově nespecifické aspekty výkonu i k jazykově specifickým a vývoj od převažujícího negativního hodnocení k zastoupení také pozitivního
hodnocení. V závěru studie jsou diskutovány implikace pro kvalitnější vzdělávání učitelů v oblasti adekvátního rozvíjení jejich sebehodnocení.
sebehodnocení učícího se; rozvoj sebehodnoticích dovedností; obsahová analýza; němčina jako cizí jazyk; vzdělávání učitelů
Andrade, H. L. (2018). Feedback in the context of self-assessment. In A. A. Lipnevich & J. K. Smith (Eds.), The Cambridge handbook of instructional feedback (pp. 376–408). Cambridge
University Press.
Andrade, H., & Valtcheva, A. (2009). Promoting learning and achievement through self-assessment. Theory Into Practice, 48(1), 12−19.
Apeltauer, E. (2010). Lernerautonomie, Lehrerautonomie und Deutsch als Fremdsprache. In Y. Eğit (Hrsg.), XI. Türkischer Internationaler Germanistik Kongress. Globalisierte Germanistik: Sprache- Literatur-Kultur. Tagungsbeiträge (pp. 15–34). Ege Üniversitesi.
Baleghizadeh, S., & Masoun, A. (2013). The Effect of Self-Assessment on EFL Learners’ Self-Efficacy. TESL CANADA JOURNAL/REVUE TESL DU CANADA, 31(1), 42–58.
Bandura, A. (1997). Self-efficacy: The exercise of control. W. H. Freeman.
Belgrad, S. F. (2013). Portfolios and E-Portfolios: Student reflection, self-assessment, and goal setting in the learning process. In J. H. McMillan (Ed.), Sage handbook of research on classroom assessment (pp. 331–346). Sage.
Benson, P. (2001). Teaching and researching autonomy in language learning. Longman/Pearson Education.
Black, P., Harrison, C., Lee, C., Marshall, B., & Wiliam, D. (2004). Working inside the black box: Assessment for learning in the classroom. Phi Delta Kappa, 86(1), 8–21.
Blanche, P. (1988). Self-assessment of foreign language skills: Implications for teachers and researchers. RELC Journal, 19(1), 75–93.
Boud, D. (2003). Enhancing learning through self-assessment. RoutledgeFarmer.
Boud, D., & Brew, A. (1995). Developing a typology for learner self-assessment practices. Research and Development in Higher Education, 18, 130–135.
Brookhart, S. M. (2013). Grading. In J. H. McMillan (Ed.), Sage handbook of research on classroom assessment (pp. 257–271). Sage.
Brown, G. T., & Harris, L. R. (2013). Student self-assessment. In J. H. McMillan (Ed.), Sage handbook of research on classroom assessment (pp. 367–393). Sage.
Brown, G. T., & Harris, L. R. (2014). The future of self-assessment in classroom practice: reframing self-assessment as a core competency. Frontline Learning Research, 3, 22–30.
Brown, G. T. L., Andrade, H. L., & Chen, F. (2015). Accuracy in student self-assessment: directions and cautions for research. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 22(4), 444–457.
Butler, Y. G. (2023). Self-assessment in second language learning. Language Teaching, 57(1), 42–56.
Chen, Y. M. (2008). Learning to self-assess oral performance in English: A longitudinal case study. Language Teaching Research, 12(2), 235-262.
Council of Europe (2001). The common European framework of reference for languages. Cambridge: Cambridge University Press.
Czech School Inspectorate (2021). Kvalita vzdělávání v České republice: Výroční zpráva 2020–2021. Praha: Česká školní inspekce. Available from https://csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2021_p%c5%99%c3%adlohy/Dokumenty/VZ_CSI_2021_e-verze_22_11.pdf
Dochy, F., Segers, M., & Sluijsmans, D. (1999). The use of self-, peer and co-assessment in higher education: A review. Studies in Higher Education, 24(3), 331–350.
Gan, M. J. S., & Hattie, J. (2014). Prompting secondary students‘ use of criteria, feedback specificity and feedback levels during an investigative task. Instructional Science, 42(6), 861–878.
Grotjahn, R., & Kleppin, K. (2015). Prüfen, Testen, Evaluieren. Klett-Langenscheidt.
Hattie, J. (2018). Hattie Ranking: 252 Influences And Effect Sizes Related To Student Achievement. https://visible-learning.org/hattie-ranking-influences-effect-sizes-learningachievement/.
Hattie, J. (2020). Lernen sichtbar machen für Lehrpersonen. Schneider Verlag Hohengehren.
Hosseini, M., & Nimehchisalem, V. (2021). Self-assessment in English language teaching and learning in the current decade (2010-2020): A systematic review. Open Journal of Modern
Linguistics, 11, 854-872.
Hunter, D., Mayenga, C., & Gambell, T. (2006). Classroom assessment tools and uses: Canadian English teachers’ practices for writing. Assessing Writing, 11(1), 42–65.
Janíková, V. (2007). Autonomní učení a lexikální strategie při osvojování cizích jazyků. MU.
Keith, N., & Frese, M. (2005). Self-regulation in error management training: Emotion control and metacognition as mediators of performance effects. Journal of Applied Psychology, 90(4),
–691.
Klečková, G., & S., Hanušová et al. (2019). Rámec profesních kvalit učitele cizího jazyka. NÚV.
Krainer, L., & Lerchster, R. E. (Hrsg.) (2012). Interventionsforschung. Band 1: Paradigmen, Methoden, Reflexionen. Springer.
Kruger, J., & Dunning, D. (1999). Unskilled and unaware of it: How difficulties in recognizing one‘s own incompetence lead to inflated self-assessments. Journal of Personality and Social Psychology, 77(6), 1121–1134.
Krykorková, H. (2010). Autoregulace a metakognice v kontextu psychologie učení. In K. Hrbáčková et al. (Eds.), Kognitivní a nonkognitivní determinanty rozvoje autoregulace učení studentů (pp. 27–44). Paido.
Lasonen, J. (1995). A case study of student self-assessment in upper secondary education. In J. Lasonen & M.-L. Stenstrom (Eds.), Contemporary issues of occupational education in Finland (pp. 199–215). University of Jyvaskyla, Institute for Educational Research.
Léger, de S. (2009). Self-assessment of speaking skills and participation in a foreign language class. Foreign Language Annals, 42(1), 158-177.
Mäkipää, T. (2021). Students’ and teachers’ perceptions of self-assessment and teacher feedback in foreign language teaching in general upper secondary education – A case study in Finland. Cogent Education, 8(1), 1–19.
Mayring, P. (2010). Qualitative Inhaltsanalyse: Grundlagen und Techniken. Beltz Verlag.
Mayring, P. (2014). Qualitative content analysis: theoretical foundation, basic procedures and software solution. SSOAR Open Access.
McDonald, B., & Boud, D. (2003). The impact of self-assessment on achievement: The effects of self-assessment training on performance in external examinations. Assessment in
Education: Principles, Policy & Practice, 10(2), 209–220.
McMillan, J. H. (2013). Why we need research on classroom assessment. In J. H. McMillan (Ed.), Sage handbook of research on classroom assessment (pp. 3–16). Sage.
McMillan, J. H., & Hearn, J. (2008). Student self-assessment: The key to stronger student motivation and higher achievement. Educational Horizons, 87(1), 40-49.
Miller, D. T., & Ross, M. (1975). Self-serving biases in the attribution of causality: Fact or fiction? Psychological Bulletin, 82(2), 213–225.
MŠMT (2004). Školský zákon 561/2004 Sb. MŠMT. http://www.msmt.cz/uploads/skolsky_zakon.pdf.
MŠMT (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. MŠMT. https://www.msmt.cz/file/41216_1_1/.
Nicol, D. J., Thomson, A., & Breslin, C. (2014). Rethinking feedback practices in higher education: A peer review Perspective. Assessment & Evaluation in Higher Education, 39(1), 102–122.
Nurov, A. (2000). Self-Assessment of foreign language achievement: The relationship between students’ self-assessment, teachers’ estimates and achievement test. Master’s Thesis. Bilkent
University.
Oscarson, A.-D. (2009). Self-assessment of writing in learning English as a foreign language. ACTA UNIVERSITATIS GOTHOBURGENSIS. http://files.eric.ed.gov/fulltext/ED505960.pdf.
Panadero, E., Brown, G. T. L., & Strijbos, J.-W. (2016). The future of student self-assessment: A review of known unknowns and potential directions. Educational Psychology Review, 28,
–830.
Pereira, M. J. C., Bermúdez, J. A. L., & Medina, L. A. V. (2018). Improving L2 oral accuracy and grammatical range through self-assessment of video speech drafts. Profile: Issues in Teachers’ Professional Development, 20(2), 127–142.
Poehner, M. E. (2012). The zone of proximal development and the genesis of self-assessment. The Modern Language Journal, 96(4), 610–622.
Raya, M. J. (2014). Lehrerautonomie: Auf dem Weg zu Freiheit und Eigenverantwortung. Jahrbuch Deutsch als Fremdsprache, 40, 147–162.
Rheinberg, F. (2008). Bezugsnormen und die Beurteilung von Lernleistung. In W. Schneider & M. Hasselhorn (Hrsg.), Handbuch der Pädagogischen Psychologie (pp. 178–186). Hogrefe.
Rolheiser, C., & J. A., Ross (2001). Student self-evaluation: What research says and what practice shows. http://eloewen.pbworks.com/w/file/fetch/118309278/Student%20Self%20Evaluation%20What%20Research%20Says%20and%20What%20Practice%20Shows.pdf
Ross, S. (1998). Self-assessment in second language testing: A meta-analysis and analysis of experimental factors. Language Testing, 15(1), 1–20.
Ross, J. A. (2006). The reliability, validity, and utility of self-assessment. Practical Assessment Research & Evaluation, 11(10), 1–12.
Ross, J. A., Rolheiser, C., & Hogaboam-Gray, A. (1998). Skills training versus action research inservice: Impact on student attitudes to self evaluation. Teaching and Teacher Education, 14(5), 463–477.
Schneider, G. (1996). Selbstevaluation lernen lassen. Fremdsprache Deutsch. Zeitschrift für die Praxis des Deutschsprachenunterrichts Sondernummer 1996, 16-23.
Seliger, H. W., & Shohamy, E. (1989). Second language research methods. Oxford University Press.
Stiensmeier-Pelster, J., & Schöne, C. (2008). Fähigkeitsselbstkonzept. Self-copcept of Ability. In W. Schneider & M. Hasselhorn (Eds.), Handbuch der Pädagogischen Psychologie (pp. 63–73). Hogrefe.
Taras, M. (2010). Student self-assessment: Processes and consequences. Teaching in Higher Education, 15(2), 199‒209.
Tassinari, M. G. (2010). Autonomes Fremdsprachenlernen: Komponenten, Kompetenzen, Strategien. Lang.
Vašátková, D. (1995). Atribuční procesy: Studie. Gaudeamus.
Volante, L., & Beckett, D. (2011). Formative assessment and the contemporary classroom: Synergies and tensions between research and practice. Canadian Journal of Education,
(2), 239–255.
Weiner B., & Kukla A. (1970). An attributional analysis of achievement motivation. Journal of Personality and Social Psychology, 15(1), 1–20.
Weskamp, R. (2007). Self-assessment/Selbstkontrolle, Selbsteinschätzung und -einstufung. In K. R. Bausch, H. Christ, & H. J. Krumm (Hrsg.), Handbuch Fremdsprachenunterricht. (pp. 382-384). Francke Verlag.
Wilkening, M. (2013). Selbst- und Partnerevaluation unter Schülern. Beltz Verlag.
William, D. (2013). Feedback and Instructional Correctives. In J. H. McMillan (Ed.), Sage handbook of research on classroom assessment (pp. 197–214). Sage.
Zimmerman, B. J. (2002). Becoming a self-regulated learner: An overview. Theory into Practice, 41(2), 64–70.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.