Akademická integrace do studia: Pohled první generace vysokoškolských studentů na své vyučující
Roč.32,č.3(2022)
Nejčastěji zastoupenou skupinou nově nastupujících vysokoškolských studentů jsou v českém prostředí absolventi středních škol, kteří plynule pokračují ve své vzdělávací dráze. Pro tyto studenty představuje začátek studia současně začátek nové životní etapy a velkou změnu. Studenti přicházejí z řízeného vzdělávacího systému sekundárního vzdělávání do terciárního systému, ve kterém se vzdělávání stává jejich odpovědností. S touto odpovědností se studenti vypořádávají v závislosti na svých schopnostech, zkušenostech z předchozího stupně vzdělávání i rodinném zázemí. Přičemž rodinné zázemí se může v některých případech jevit jako problematické, např. u studentů první generace. Jedná se o studenty, jejichž rodiče ani sourozenci nemají zkušenost s terciárním stupněm vzdělávání a nemohou tak nově nastupujícímu studentovi poradit v otázkách fungování vysoké školy. Z tohoto důvodu pak studenti první generace hledají potřebné informace jinde, např. u svých vyučujících. Cílem této studie je popsat a vysvětlit, jak začínající studenti první generace vnímali roli vysokoškolských učitelů během své akademické integrace do systému vysoké školy. Uzavření vysokých škol v akademickém roce 2020/2021 navíc přináší unikátní příležitost podívat se na roli VŠ ve dvou zcela odlišných podmínkách, a to během online výuky a po přestupu na kontaktní výuku. Pro naplnění zvoleného cíle bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření v podobě opakovaných rozhovorů se studenty první generace, kteří do svého prvního VŠ studia nastoupili právě v akademickém roce 2020/2021. Výsledky studie ukazují, že se VŠ vyučující může, v očích začínajících studentů, ocitnout v roli tzv. průvodce akademickou integrací, a to v případě, kdy zvolí efektivní formy komunikace.
integrace do studia, akademická integrace, první generace vysokoškolských studentů, vysokoškolský vyučující
Arch, X., & Gilman, I. (2019). First principles: Designing services for first-generation students. University of Portland.
Aristeidou, M. (2021). First-year university students in distance learning: Motivations and early experiences. In T. De Laet, R. Klemke, C. Alario-Hoyos, I. Hilliger, & A. Ortega-Arranz (Eds.), Technology-enhanced learning for a free, safe, and sustainable world. EC-TEL 2021. Lecture Notes in Computer Science, vol 12884 (s. 110–121). Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-030-86436-1_9
Aristovnik, A., Keržič, D., Ravšelj, D., Tomaževič, N., & Umek, L. (2020). Impacts of the COVID-19 pandemic on life of higher education students: A global perspective. Sustainability, 12(20), 8438. https://doi.org/10.3390/su12208438
Bano, S., Cisheng, W., Khan, A. N., & Khan, N. A. (2019). WhatsApp use and student’s psychological well-being: Role of social capital and social integration. Children and Youth Services Review, 103, 200–208. https://doi.org/10.1016/j.childyouth.2019.06.002
Bell, A., & Santamaría, L. J. (Eds.). (2018). Understanding experiences of first generation university students: Culturally responsive and sustaining methodologies. Bloomsbury Publishing.
Bennett, D., Kajamaa, A., & Johnston, J. (2020). How to… do longitudinal qualitative research. The Clinical Teacher, 17(5), 489–492.
Brouwer, J., Jansen, E., Flache, A., & Hofman, A. (2016). The impact of social capital on self-efficacy and study success among first-year university students. Learning and Individual Differences, 52, 109–118. https://doi.org/10.1016/j.lindif.2016.09.016
Calman, L., Brunton, L., & Molassiotis, A. (2013). Developing longitudinal qualitative designs: Lessons learned and recommendations for health services research. BMC medical research methodology, 13(1), 1–10. https://doi.org/10.1186/1471-2288-13-14
Covarrubias, R., Valle, I., Laiduc, G., & Azmitia, M. (2019). “You never become fully independent”: Family roles and independence in first-generation college students. Journal of Adolescent Research, 34(4), 381–410. https://doi.org/10.1177/0743558418788402
CUNI. (2020, 20. srpna). Vyjádření rektora UK prof. MuDr. Tomáše Zimy, DrSc., k aktuální situaci 20. 8. 2020. https://www.lf1.cuni.cz/vyjadreni-rektora-uk-prof-mudr-tomas-zima-drsc-k-aktualni-situaci-20-8-2020
Dika, S. L., & D’Amico, M. M. (2016). Early experiences and integration in the persistence of first-generation college students in STEM and non-STEM majors. Journal of Research in Science Teaching, 53(3), 368–383.
Ellison, N. B., Steinfield, C., & Lampe, C. (2007). The benefits of Facebook “friends”: Social capital and college students’ use of online social network sites. Journal of Computer‐Mediated Communication, 12(4), 1143–1168. https://doi.org/10.1111/j.1083-6101.2007.00367.x
Ellison, N. B., Steinfield, C., & Lampe, C. (2011). Connection strategies: Social capital implications of Facebook-enabled communication practices. New Media & Society, 13(6), 873–892. https://doi.org/10.1177/1461444810385389
Froggé, G. M., & Woods, K. H. (2018). Characteristics and tendencies of first and second-generation university students. College Quarterly, 21(2), 1–21.
Gibbons, M. M., & Woodside, M. (2014). Addressing the needs of first-generation college students: Lessons learned from adults from low-education families. Journal of College Counseling, 17(1), 21–36. https://doi.org/10.1002/j.2161-1882.2014.00045.x
Goegan, L. D., & Daniels, L. M. (2021). Academic success for students in postsecondary education: The role of student characteristics and integration. Journal of College Student Retention: Research, Theory & Practice, 23(3), 659–685. https://doi.org/10.1177/1521025119866689
Hassel, S., & Ridout, N. (2018). An investigation of first-year students’ and lecturers’ expectations of university education. Frontiers in Psychology, 8, 2218. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2017.02218
Henry, M. (2020). Online student expectations: A multifaceted, student-centred understanding of online education. Student Success, 11(2), 91–98. https://doi.org/10.5204/ssj.1678
Huang, Q., & Lee, V. W. Y. (2022). Exploring first-year university students’ blended earning experiences during the COVID-19 through the community of inquiry model. International Journal of Information and Learning Technology, 39(4), 373–385. https://doi.org/10.1108/IJILT-02-2022-0024
Chrysikos, A., Ahmed, E., & Ward, R. (2017). Analysis of Tinto’s student integration theory in first-year undergraduate computing students of a UK higher education institution. International Journal of Comparative Education and Development, 19(2–3), 97–121. https://doi.org/10.1108/IJCED-10-2016-0019
Ives, J., & Castillo-Montoya, M. (2020). First-generation college students as academic learners: A systematic review. Review of Educational Research, 90(2), 139–178. https://doi.org/10.3102/0034654319899707
Jääskelä, P., Häkkinen, P., & Rasku-Puttonen, H. (2017). Teacher beliefs regarding learning, pedagogy, and the use of technology in higher education. Journal of Research on Technology in Education, 49(3–4), 198–211. https://doi.org/10.1080/15391523.2017.1343691
Kálmán, O., Tynjälä, P., & Skaniakos, T. (2020). Patterns of university teachers’ approaches to teaching, professional development and perceived departmental cultures. Teaching in Higher Education, 25(5), 595–614. https://doi.org/10.1080/13562517.2019.1586667
Katrevich, A. V., & Aruguete, M. S. (2017). Recognizing challenges and predicting success in first-generation university students. Journal of STEM Education: Innovations and Research, 18(2), 40–44.
Kearney, S. (2019). Transforming the first-year experience through self and peer assessment. Journal of University Teaching & Learning Practice, 16(5), Article 3.
Lan, T. X., & Navera, G. S. (2022). The slanted beam: A critical discourse analysis of anti-Islam and anti-Muslim discourse in China. Discourse & Society, 33(1), 107–125. https://doi.org/10.1177/09579265211048704
Le, H. T. T., Nguyen, H. T. T., La, T. P., Le, T. T. T., Nguyen, N. T., Nguyen, T. P. T., & Tran, T. (2020). Factors affecting academic performance of first-year university students: A case of a Vietnamese University. International Journal of Education and Practice, 8(2), 221–232. https://doi.org/10.18488/journal.61.2020.82.221.232
Locke, T. (2004). Critical discourse analysis. Bloomsbury Publishing.
Martin, R., & Murtagh, E. M. (2017). Teachers’ and students’ perspectives of participating in the ‘Active Classrooms’ movement integration programme. Teaching and Teacher Education, 63, 218–230. http://dx.doi.org/10.1016/j.tate.2017.01.002
Mbunge, E., Fashoto, S., & Olaomi, J. (2021). COVID-19 and online learning: Factors influencing students’ academic performance in first-year computer programming courses in higher education. SSRN, 3757988. http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.3757988
Mehta, S. S., Newbold, J. J., & O’Rourke, M. A. (2011). Why do first-generation students fail? College Student Journal, 45(1), 20–35.
Minett-Smith, C., & Davis, C. L. (2020). Widening the discourse on team-teaching in higher education. Teaching in Higher Education, 25(5), 579–594. https://doi.org/10.1080/13562517.2019.1577814
Ministerstvo zdravotnictví. (10. března, 2020). Mimořádné opatření – uzavření základních, středních a vysokých škol od 11. 3. 2020. https://www.mzcr.cz/mimoradne-opatreni-uzavreni-zakladnich-strednich-a-vysokych-skol-od-11-3-2020/
Mouralová, M., & Tomášková, A. (2007). Studijní neúspěšnost na českých vysokých školách (a důvody, které k ní vedou). Aula, 15(1), 16–26.
MŠMT. (n.d.). Přijímací řízení ke studiu na vysoké a vyšší odborné škole. https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/prijimaci-rizeni-ke-studiu-na-vysoke-a-vyssi-odborne-skole-1
MUNI. (2020, 1. července). Od 1. července nejsou žádná omezení pro výuku v počtu osob a způsobu výuky. https://www.muni.cz/koronavirus/aktuality/od-1-cervence-nejsou-zadna-omezeni-pro-vyuku-v-poctu-osob-a-zpusobu-vyuky
Murtagh, L. (2010). They give us homework! Transition to higher education: The case of initial teacher training. Journal of Further and Higher Education, 34(3), 405–418. https://doi.org/10.1080/0309877X.2010.484057
MV. (2020, 3. října). S účinností od 5. října 2020 je pro celé území České republiky vyhlášen nouzový stav. https://www.mvcr.cz/clanek/s-ucinnosti-od-5-rijna-2020-je-pro-cele-uzemi-ceske-republiky-vyhlasen-nouzovy-stav.aspx
Nilsson, P. A. (2019). The buddy programme: Integration and social support for international students. Journal of Comparative & International Higher Education, 11, 36–43. https://doi.org/10.32674/jcihe.v11iWinter.1095
Novela Sb. 137/2016, kterou se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach
Parker, J. D. A., Summerfeldt, L. J., Hogan, M. J., & Majeski, S. A. (2004). Emotional intelligence and academic success: Examining the transition from high school to university. Personality and Individual Differences, 36(1), 163–172. https://doi.org/10.1016/S0191-8869(03)00076-X
Petty, T. (2014). Motivating first-generation students to academic success and college completion. College Student Journal, 48(1), 133–140.
Pratt, I. S., Harwood, H. B., Cavazos, J. T., & Ditzfeld, C. P. (2019). Should I stay or should I go? Retention in first-generation college students. Journal of College Student Retention: Research, Theory & Practice, 21(1), 105–118. https://doi.org/10.1177/1521025117690868
Quinn, D. E., Cornelius-White, J., MacGregor, C., & Uribe-Zarain, X. (2019). The success of first-generation college students in a trio student support services program: Application of the theory of margin. Critical Questions in Education, 10(1), 44–64.
Schaeper, H. (2020). The first year in higher education: The role of individual factors and the learning environment for academic integration. Higher Education, 79(1), 95–110.
Schelbe, L., Becker, M. S., Spinelli, C., & McCray, D. (2019). First generation college students’ perceptions of an academic retention program. Journal of the Scholarship of Teaching and Learning, 19(5), 61–76.
Schneider, K. P., & Barron, A. (Eds.). (2014). Pragmatics of discourse. De Gruyter Mouton.
Spady, W. G. (1970). Dropouts from higher education: An interdisciplinary review and synthesis. Interchange, 1(1), 64–85. https://doi.org/10.1007/BF02214313
Spady, W. G. (1971). Dropouts from higher education: Toward an empirical model. Interchange, 2(3), 38–62. https://doi.org/10.1007/BF02282469
Šeďová, K., Nekardová, B., & Rozvadská, K. (2021). Výzva, nebo nemožná mise? Tranzice k online výuce v době pandemie covid-19 očima vysokoškolských učitelů. Studia paedagogica, 26(3), 51–82. https://doi.org/10.5817/SP2021-3-3
Švec, V., Vlk, A., & Stiburek, Š. (2015). Dropout policy in Czech higher education: Can universities serve several masters? Central European Journal of Public Policy, 9(1), 126–147. https://doi.org/10.1515/cejpp-2016-0006
Tinto, V. (1975). Dropout from higher education: A theoretical synthesis of recent research. Review of Educational Research, 45(1), 89–125. https://doi.org/10.3102/00346543045001089
Tinto, V. (1993). Leaving college: Rethinking the causes and cures of student attrition. University of Chicago Press.
Tinto, V. (1997). Classrooms as Communities: Exploring the educational character of student persistence. Journal of Higher Education, 68, 599–623. https://doi.org/10.2307/2959965
Tinto, V. (1999). Taking retention seriously: Rethinking the first year of college. NACADA Journal, 19, 5–9. http://dx.doi.org/10.12930/0271-9517-19.2.5
Turgeon, B., Taylor, T., & Niehaus, L. M. (2014). Contrasts and classtalk: A critical discourse analysis of welfare-to-work program managers. Discourse & Society, 25(5), 656–671. https://doi.org/10.1177/095792651453682
UPOL. (2020, 17. srpna). Zimní semestr na UP a opatření proti covid-19. https://www.upol.cz/nc/covid-19/zprava/clanek/zimni-semestr-na-up-a-opatreni-proti-covid-19/
van der Meer, J., Jansen, E., & Torenbeek, M. (2010). ‘It’s almost a mindset that teachers need to change’: first‐year students’ need to be inducted into time management. Studies in Higher Education, 35(7), 777–791. https://doi.org/10.1080/03075070903383211
van Dijk, T. A. (2001). Critical discourse analysis. In D. Tannen, D. Schiffrin, & H. Hamilton (Eds.), Handbook of discourse analysis (s. 352–371). Blackwell.
Vengřinová, T. (2022). Začátek studia v novém prostředí: Možnost podpory vysokoškolských studentů. Sociální pedagogika, 10(1), 76–79.
Wetherell, M., & Potter, J. (1998). Discourse and social psychology-silencing binaries. Theory & Psychology, 8(3), 377–388.
Willig, C. (2008). Discourse analysis. In J. A. Smith (Ed.), Qualitative psychology: A practical guide to research methods (s. 159–183). Sage.
Wodak, R., & Meyer, M. (2009). Critical discourse analysis: History, agenda, theory and methodology. Methods of critical discourse analysis, 2, 1–33.
Zábrodská, K., & Petrjánošová, M. (2013). Metody diskurzivní analýzy. In T. Řeháček, I. Čermák, & T. Hytych (Eds.), Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy (s. 105–139). Masarykova univerzita.
Zounek, J. (2021). E-learning: Učení (se) s digitálními technologiemi: kniha s online podporou (2. aktualizované vydání.). Wolters Kluwer.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2023 Tereza Vengřinová