K vývoji akademické přípravy učitelů v českých zemích

Roč.33,č.1(2023)

Abstrakt

Text příspěvku vychází ze znalosti archivních pramenů tištěné povahy (ofi­ciální dokumenty, dobový periodický tisk, odborné publikace v dobových časopisech a vzpomínkových monografiích) a analýzy sekundární vědecké a odborné literatury. Cílem příspěvku je poskytnout zevrubný vhled do dosavadního vývoje akademizace přípravy učitelů v českých zemích z důvodů porozumění kořenům současných po­liticky motivovaných snah po omezujících úpravách této přípravy na vysokých ško­lách ČR. Text příspěvku přiblíží proměny přípravy učitelů pro výkon dané profese a její postupné zkvalitňování směrem k vysokoškolské přípravě v časovém rozpětí od tereziánských reforem až do současnosti. Hlavní zájem autoři soustředí zejména na analýzu prvotních představ z konce 19. století (J. Keprta, T. G. Masaryk, F. Drtina), dále na smysl, strukturu, obsah a cíle institucionalizace v podobě extenzí, dvouleté akade­mie a Školy vysokých studií pedagogických v meziválečném období, pak na význam poválečného vzniku pedagogických fakult a jejich demontáží a opětovných instalací v průběhu 50. let minulého století a pokusy o zvyšování vědecké kvality přípravy uči­telů koncem 60 let. V další fázi se autoři zaměří na význam dílčích změn v akademic­ké přípravě učitelů na bázi ideologické provázanosti s tehdejším politickým režimem v ČR. V poslední části bude věnována pozornost reformním snahám po „zefektivnění“ akademické přípravy učitelů, vzniku různých alternativních návrhů a pokusů o jejich uskutečnění, včetně pokusů o demontáže akademické přípravy učitelů z důvodů eko­nomických a ideologických v souvislosti s komparacemi situace v zahraničí.


Klíčová slova:
pregraduální příprava učitelů, vývoj akademizace, pozitivní a negativní trendy, profesionalizace učitelů, ideologizace přípravy učitelů, reformní snahy, efektivita
Reference

Akční program Komunistické strany Československa přijatý na plenárním zasedání ÚV KSČ dne 5. dubna 1968. (1968).

Čálek, F., Kádner, B., Keprta, J., Pacák, O., Soukup F. A., & Velický, J. (1919). Universitní vzdělání učitelské. Návrh rámcového zákona o zřízení školských fakult a studijního a zkušebního řádu pro učitelství na školách národních. B. Kočí.

Čapek, K. (1969). Hovory s T. G. Masarykem. Československý spisovatel.

Další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy. Projekt a důvodová zpráva. (1976).

Drtina, F. (1903). Universita budoucnosti. Pedagogické rozhledy, XVII.

Drtina, F. (1905). O reformě učitelského vzdělání. Dědictví Komenského.

Dvořák, J. (1995). K dějinám jihočeského regionalismu. Jihočeský sborník historický, 64, 140-150.

Felbiger, J. I. (1777). Methodenbuch für Lehrer der deutschen Schulen in den kaiserlich-königlichen Erbländern darinn, ausführlich gewiessen wird, wie die in der Schulordnung bestimmte Lehrart nicht allein überhaupt, sondern aus insbesondere, den jedem Gegenstande, der zu lehren befohlen ist, soll beschaffen sein. Kniha metodní pro učitele českých škol v císařských královských Zemích, v níž důkladně, a jadrně se ukazuje, jakby v školním řádu určitý způsob učení netoliko vesměs, ale i zvláštně, při každé k učení nařízené věci, zříditi se měl.

Hloušková, L. (1998). Prameny k dějinám didaktiky 19. století v českých zemích. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. U, Řada pedagogická, 46(U2), 149–153.

Chlup, O. (1935). Středoškolská didaktika.

Chlup, O. (1937). Vysokoškolské vzdělání učitelstva.

Jedenáctý valný sjezd českého učitelstva a přátel školství. (1903). ZÚSJU.

Kasper, T., & Pánková, M. (2015). Učitel ve střední a jihovýchodní Evropě. Academia.

Kasperová, D. (2018). Československá obec učitelská. Academia.

Koloušek, B. (1938). Masarykove pedagogické názory a ciele. EOS.

Kožíšek, J., & Pospíšil, K. (1908). O reformě učitelského vzdělání. Dědictví Komenského.

Lindner, G. A. (1874). Die Pädagogische Hochschule. A. Hölder.

Novotný, M. (Ed.). (2020). Velké dějiny zemí Koruny české. Paseka.

Novotný, M. (2021). Gymnázia a střední školy v jižních Čechách v 16.–19. století. In Vlastivědný sborník Pelhřimovska 27/2021, 7-38.

Novotný, M., Dvořák, J., Jiroušek, B., & Šilhan, M. (2021). Jihočeská univerzita. Minulost a přítomnost vysokého učení v Českých Budějovicích. Jihočeská univerzita.

Pařízek, A. (1797, 1811). O pravém způsobu cvičení mládeže ve školách českých. Kašpar Widtmann.

Pařízek, A. V. (1790, 1822). Obraz dokonalého učitele. Jan Frant. Pospjssil.

Peitl, J. (1824). Kniha metodní aneb Navedení k dokonalému vedení učitelského úřadu pro učitele triviálních a hlavních škol.

První sjezd československého učitelstva a přátel školství v osvobozené vlasti. (1921). Československá obec učitelstva.

Příhoda, V. (1937). Vědecká příprava učitelstva. Dědictví Komenského.

Spilková, V., & Reimannová, I. (2021). Intervence české vzdělávací politiky ve vztahu k výzkumně doloženým poznatkům a doporučením: případ požadavků na kvalifikaci učitele. Pedagogika, 71(3), 351–376.

Starý, E. (1930). Masaryk o školství. Dědictví Komenského.

Valenta, J. (1982). Škola vysokých studií pedagogických v Praze. Pedagogika, 33(4), 435–452.

Metriky

0


433

Views

242

PDF views