Učitelská kvalifikace dnes – de-profesionalizace praxí?
Bd.33,Nr.1(2023)
Příspěvek analyzuje pozadí dvou reakcí státní správy na nedostatek kvalifikovaných učitelů. První reakcí je navrhovaná zákonná kodifikace možnosti udělit učitelskou kvalifikaci absolventovi neučitelského vysokoškolského studijního programu ředitelem školy a druhou (další) reforma počáteční přípravy učitelů na univerzitních fakultách s jednoznačnou preferencí praxe. Autor jako skryté kritické téma identifikuje vztah teorie a praxe v učitelské profesi i v přípravě na ni. Nejprve analyzuje historicky trvalé napětí mezi teorií a praxí na cestě k univerzitní přípravě učitelů. Poté připomíná tři velké společenské změny, které svými nároky proměňují profesi i přípravu na ni. A v závěru ukazuje, že reakcí na tyto změny nemůže být „de-profesionalizace praxí“, ale změna teoretické / akademické přípravy s oporou o praktickou zkušenost a především kvalitní systém dalšího profesního vzdělávání, které teprve praxi zhodnocuje.
učitelská kvalifikace, učitelská profese, společenské tlaky, teorie a praxe
Aebli, H. (1951). Didactique psychologique: application à la didactique de la psychologie de Jean Piaget. Delachaux et Niestlé.
Bourdieu, P. (1998). Teorie jednání. Karolinum.
Bourdoncle, R. (1993). La professionalisation des enseignants: les limites d’un mythe. Revue française de pédagogie, (105), 83–119.
Brockmeyerová-Fenclová, J., Čapek, V., & Kotásek, J. (2000). Oborové didaktiky jako samostatné vědecké disciplíny. Pedagogika, 50(1), 23–37.
Cifali, M. (1999). „Nemožné“ povolání? Stále inspirativní bonmot. Pedagogika, 49(4), 61–77.
Cohen, E. G., & Lotan, R. A. (2014). Designing groupwork: Strategies for the heterogeneous classroom (3rd edition). Teachers College Press, Columbia University.
Criblez, L. (2006). “Experimental pedagogy” in German-speaking Switzerland after 1900: Scientific bases for school reform? In Hofstetter, R. & Schneuwly, B. (Eds.), Passion, fusion, tension: New education and educational sciences/Éducation nouvelle et sciences de l’éducation: End 19th-middle 20th century/Fin du xixe-milieu du xxe siècle (s. 37–68). P. Lang.
Darling-Hammond, L. (1989). Accountability for Professional Practice. Teachers College Record, 91(1), 59–80. https://doi.org/10.1177/016146818909100111
Čapek, V. (1966). Pojetí dějepisu jako učebního předmětu: k teorii výběru dějepisného učiva. SPN.
Fenclová, J. (1982). Úvod do teorie a metodologie didaktiky fyziky. SPN.
Filloux, J. (1999). Klinický přístup a pedagogika. Pedagogika, 49(4), 335–346.
Freud, S. (1971). Konečná a nekonečná analysa. In Vybrané spisy III (s. 363–365). Avicenum.
Goodchild, L. F. (2006). The beginnings of education at American universities: Curricular conflicts over the study of pedagogy as practice or science 1856 to 1940. In Hofstetter, R. & Schneuwly, B. (Eds.), Passion, fusion, tension: New education and educational sciences/ Éducation nouvelle et sciences de l’éducation: End 19th-middle 20th century/Fin du xixe-milieu du xxe siècle (s. 69–107). P. Lang.
Hofstetter, R., & Schneuwly, B. (Eds.) (2006). Passion, fusion, tension: New education and educational sciences/Éducation nouvelle et sciences de l’éducation: End 19th-middle 20th century/Fin du xixe-milieu du xxe siècle. P. Lang.
Hofstetter, R., Schneuwly, B., Lussi, V., & Haenggeli-Jenni, B. (2006). L‘engagement scientifique et réformiste en faveur de la “nouvelle pédagogie”: Genève dans le contexte international: Premières décades du 20e siècle. In Hofstetter, R. & Schneuwly, B. (Eds.), Passion, fusion, tension: New education and educational sciences/Éducation nouvelle et sciences de l’éducation: End 19th-middle 20th century/Fin du xixe-milieu du xxe siècle (s. 107–142). P. Lang.
Jackson, J. A. (1970). Professions and professionalization. Cambridge University Press.
Janík, T., & Slavík, J. (2007). Vztah obor – vyučovací předmět jako metodologický problém. Orbis scholae, 2(1), 54–66.
Kasper, T., & Kasperová, D. (2020). „Nová škola“ v meziválečném Československu ve Zlíně: ideje, aktéři, místa. Academia.
Kohout, J., Mollerová, M., Masopust, P., Feřt, L., Kéhar, O., & Slavík, J. (2018). Kritická místa ve výuce fyziky na ZŠ – úvod do problematiky a možnosti výzkumu. Arnica, 8(1), 26–34.
Kohout, J., Mollerová, M., Masopust, P., & Feřt, L. (2019a). Stanovení kritických míst ve výuce fyziky na ZŠ na základě multikriteriálního přístupu a možnosti jejich překonání. Arnica, 9(1), 1–14.
Kohout, J., Mollerová, M., Masopust, P., Feřt, L., & Slavík, J. (2019b). Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů – poznatky z fyziky. Pedagogická orientace, 29(1), 5–42.
Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Paido.
Kotásek, J. (2011). Domácí a zahraniční pokusy o obecné vymezení předmětu a metodologie oborových didaktik. Pedagogická orientace, 21(2), 226–239.
Mareš, J., & Stuchlíková, I. (2011). Pedagogické fakulty z pohledu akreditační komise vlády. Pedagogika, 61(4), 383–395.
MŠMT. (2019). Hlavní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ. https://www.msmt.cz/file/50371/
Oelkers, J. (2006). The strange case of German “Geisteswissenschaftliche Pädagogik”: The mental side of the problem. In Hofstetter, R. & Schneuwly, B. (Eds.), Passion, fusion, tension: New education and educational sciences/Éducation nouvelle et sciences de l’éducation: End 19th-middle 20th century/Fin du xixe-milieu du xxe siècle (s. 191–222). P. Lang.
PAQ Research a UNŽ (2021). Proč se lidé nehlásí ke studiu učitelství a jak to změnit. https://www. ucitelnazivo.cz/files/1875-proc-se-lide-nehlasi-ke-studiu-ucitelstvi-a-jak-to-zmenit.pdf
Pařízek, V. (1956). Jak si žáci osvojují pojem podstatného jména. Pedagogika, 6(2), 149–171.
Perrenoud, P. (1994). La formation des enseignants entre théorie et pratique. Harmattan.
Reforma přípravy učitelů a učitelek v ČR. (2021). https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2022/01/Reforma-pr%CC%8Ci%CC%81pravy-uc%CC%8Citelu%CC%8A.pdf
Savoie, A. (2006). Un terrain de rencontre de l’Education nouvelle et des Sciences de l’éducation: la réforme de l’enseignement secondaire en France dans l‘entre-deux guerres. In Hofstetter, R. & Schneuwly, B. (Eds.), Passion, fusion, tension: New education and educational sciences/ Éducation nouvelle et sciences de l’éducation: End 19th-middle 20th century/Fin du xixe-milieu du xxe siècle (s. 359–378). P. Lang.
Schleicher, A. (2018a). Valuing our teachers and raising their status: How communities can help: International summit on the teaching profession. OECD Publishing.
Schleicher, A. (2018b). World class: How to build the school for the 21st century strong performers and successful reformers in education. OECD Publishing.
Schön. D. A. (1992). The reflective practitioner: How professionals think in action. Routledge.
Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Píšová, M. (2012). Mezi praxí a teorií v učitelském vzdělávání: na okraj českého překladu knihy F. A. J. Korthagena et al. Pedagogická orientace, 22(3), 367–386.
Slavík, J., Knecht, P., Najvar, P., & Janík, T. (2017). Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Masarykova univerzita.
Smetáčková, I., Štech, S., Viktorová, I., Pavlas Martanová, V., Páchová, A., & Francová, V. (2020). Učitelské vyhoření. Portál.
Stokking, K., Leenders, F., de Jong, J., & van Tartwijk, J. (2003). From student to teacher: Reducing practice shock and early dropout in the teaching profession. European Journal of Teacher Education, 26(3), 329–350. https://doi.org/10.1080/0261976032000128175
Stuchlíková, I., Janík, T., Beneš, Z., Bílek, M., Brücknerová, K., Černochová, M., Čížková, V., Čtrnáctová, H., Dvořák, L., Dytrtová, K., Gracová, B., Hník, O., Kekule, M., Kostková, K., Kubiatko, M., Nedělka, M., Novotná, J., Papáček, M., Petr, J., Píšová, M., Řezníčková, D., … Žák, V. (2015). Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy. Masarykova univerzita.
Stuchlíková, I., & Janík, T. (2017). Rámcová koncepce přípravného vzdělávání učitelů aneb o hledání a nacházení konsensu mezi aktéry. Pedagogická orientace, 27(1), 242–246.
Tochon, F. V. (1993). L’enseignant expert. Editions Nathan.
Váňová, R. (2016). Otokar Chlup (1875–1965): nástin života a díla. In Strouhal, M. & Štech, S. (Eds.), Vzdělání a dnešek (s. 18–30). Karolinum.
Vonk, J. H. C. (1992). Nouvelles perspectives pour la formation des enseignants en Europe. Institut romand de recherches et de documentation pédagogiques.
Zákon, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. (2022). file:///E:/Downloads/7367106-2022-08-17-text-navrhu-7427489.pdf
Dieses Werk steht unter der Lizenz Creative Commons Namensnennung - Nicht-kommerziell - Keine Bearbeitungen 4.0 International.
Copyright (c) 2023 Stanislav Štech