Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení
Roč.23,č.5(2013)
Předložený text je pokusem o analytickou studii s programovým vyústěním. Jeho cílem je teoreticky vymezit a empiricky analyzovat „problém“ kurikulární reformy a koncipovat její vztah ke kultuře vyučování a učení. V úvodu autor zasazuje současnou českou kurikulární reformu do širšího kontextu vzdělávací transformace a zamýšlí se nad předmětem a charakterem reformy. V návaznosti na to s využitím tzv. ekvalizéru governance rozebírá problém načasování reformy, a to v kontextu analýzy širších mechanismů fungování a ovládání školského systému. Za klíčové lze považovat autorovo tvrzení, že současná česká kurikulární reforma stěží pozvedne kvalitu výuky, neboť její implementace vyústila v nezvladatelný formalismus. Cesta ke kvalitě výuky podle autora spočívá v podpoře produktivní kultury vyučování a učení. Realizovat změnu tudíž znamená propracovat novou – produktivní – kulturu vyučování a učení. V závěru autor předkládá argumenty pro potřebu „programu“ spočívajícího v rozvinutí kurikulární reformy do koncepce podpory škol a profesního rozvoje učitelů s ideou produktivní kultury vyučování a učení na horizontu.
edukační změna; reforma; kurikulární reforma; vzdělávací transformace; kurikulární politika; kultura vyučování a učení; profesní rozvoj učitelů
Altrichter, H. (2009). Lehrerfortbildung im Kontext von Veränderungen im Schulwesen. In F. H. Müller, A. Eichenberger, M. Lüders, & J. Mayr (Eds.), Lehrerinnen und Lehrer lernen: Konzepte und Befunde zur Lehrerfortbildung (s. 17–34). Münster: Waxmann.
Apple, M. W. (1988). Teachers and texts: A political economy of class and gender relations in Education. New York and London: Routledge.
Birzea, C. (2008). Back to Europe and the second transition in Central Eastern Europe. Orbis scholae, 2(2), 105–113. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.238
Dvořák, D. (2012). Od osnov ke standardům. Proměny kurikulární teorie a praxe. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta.
Fullan, M. (2007). The new meaning of educational change. New York: Teachers College Press.
Gracová, B., & Labischová, D. (2012). Současná teorie a praxe dějepisného vzdělávání na školách. Pedagogická orientace, 22(4), 516–543. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-4-516
Greger, D. (2011). Dvacet let českého školství optikou teorií změny vzdělávání v post socialistických zemích. Orbis scholae, 5(1), 9–22. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.70
Gundem, B. B., Karseth, B., & Sivesind, K. (2003). Curriculum theory and research in Norway: Traditions, trends and challenges. In W. F. Pinar (Ed.), International handbook of curriculum research (s. 517–534). London: Lawrence Erlbaum Associates.
Hloušková, L. (2008). Proměna kultury školy v pedagogických diskurzech. Brno: FF MU.
Hrubý, D. (2011). Kurikulární reforma přišla pozdě. Pedagogická orientace, 21(4), 474–480.
Janík, T., Janko, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., Solnička, D., & Vlčková, K. (2010b). Kurikulární reforma na gymnáziích: výsledky dotazníkového šetření. Praha: VÚP.
Janík, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Pavlas, T., Slavík, J., Solnička, D., & Vlček, P. (2011b). Kvalita školy a kurikula: od expertního šetření ke standardu kvality. Praha: VÚP.
Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Píšová, M., & Slavík, J. (2011c). Kurikulární reforma na gymnáziích: výzkumná zjištění a doporučení. Pedagogická orientace, 21(4), 375–415.
Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., & Solnička, D. (2010a). Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Praha: VÚP.
Janík, T., Maňák, J., Knecht, P., & Němec, J. (2010). Proměny kurikula současné české školy: vize a realita. Orbis scholae, 3(3), 9–35.
Janík, T., Najvar, P., & Solnička, D. (2011). Od idejí k implementaci: kurikulární reforma v rozhovorech s řediteli (nepilotních) gymnázií. Orbis scholae, 5(3), 63–85. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.79
Janík, T., Slavík, J., Najvar, P., Hajdušová, L., Hesová, A., Lukavský, J., Minaříková, E., Píšová, M., & Švecová, Z. (2011a). Kurikulární reforma na gymnáziích: od virtuálních hospitací k videostudiím. Praha: VÚP.
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., Lukavský, J., Minaříková, E., Sliacký, J., Šalamounová, Z., Šebestová, S., Vondrová, N., Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Ježková, V. (2012). XX. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. Orbis scholae, 6(3), 138–146.
Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov: Vzdelávanie v ére neoliberalismu. Praha: SLON.
Knecht, P., Janík, T., Najvar, P., Najvarová, V., & Vlčková, K. (2010). Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problému ve výuce na základních školách. Orbis scholae, 4(3), 37–62. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.110
Kotásek, J. (2006). Bílá kniha po pěti letech. Učitelské listy, 23. 2. 2006. Dostupné z http://www.ucitelske-listy.cz/2009/11/jiri-kotasek-bila-kniha-po-peti-letech.html
Kratochvílová, J. (2007). Učitelé škol v nové roli „tvůrců“ školního kurikula. Orbis scholae, 2(1), 101–110.
Kuhn, J. (2011). Kurikulární reforma v poločase. Pedagogická orientace, 21(4), 480–486.
Maňák, J. (2003). Problém – kurikulum. Pedagogická orientace, 13(3), 62–69.
MŠMT (1999). Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice. Praha: MŠMT.
MŠMT (2001). Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bíla kniha). Praha: MŠMT.
Pelikán, J. (2012). Státní vzdělávací politika jako významný problém českého školství. Pedagogická orientace, 22(4), 581–595. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-4-581
Píšová, M., Kostková, K., Janík, T., Doulík, P., Hajdušková, L., Knecht, P., Lukavský, J., Najvar, P., Najvarová, V., Maňák, J., Pavlas, T., Slavík, J., Spurná, M., Stehlíková, N., Škoda, J., & Vlček, P. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích. Případové studie tvorby kurikula. Praha: VÚP.
Pol, M., Hloušková, L., Lazarová, B., Novotný, P., Sedláček, M. (2013). Když se školy učí. Brno: Masarykova univerzita.
Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., & Zounek, J. (Eds.). (2005). Kultura školy: příspěvek k výzkumu a rozvoji. Brno: Masarykova univerzita.
Prášilová, M. (2008). ŠVP – rozhodování a odpovědnost. In P. Franiok & D. Knotová (Eds.), Učitel a žák v současné škole (s. 273–279). Brno: Masarykova univerzita.
Prokop, J. (2009). Reformy školství a vzdělávání ve světě. In J. Průcha (Ed.), Pedagogická encyklopedie (s. 564–569). Praha: Portál.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Reusser, K. (2001). Unterricht zwischen Wissensvermittlung und Lernen lernen. In C. Finkbeiner & G. W. Schnittmann (Eds.), Lehren und Lernen im Kontext empirischer Forschung und Fachdidaktik (s. 106–140). Donauwörth: Auer Verlag.
Reusser, K. (2006). Konstruktivismus – vom epistemologischen Leitbegriff zur Erneuerung der didaktischen Kultur. In M. Baer, M. Fuchs, P. Füglister, K. Reusser, & H. Wyss (Eds.), Didaktik auf psychologisher Grundlage. Von Hans Aeblis kognitionspsychologischer Didaktik zu modernen Lehr- und Lernforschung (s. 151–168). Bern: H.E.P. Verlag AG.
Schimank, U. (2007). Die Governance-Perspektive: Analytisches Potential und anstehende konzeptionelle Fragen. In H. Altrichter, T. Brüsemeister, & J. Wissinger (Eds.), Educational Governance – Handlungskoordination und Steuerung im Bildungssystem (s. 9–43). Wiesbaden: Verlag für Sozialwissenschaften.
Skalková, J. (2005). Rámcové vzdělávací programy – dlouhodobý úkol. Pedagogika, 55(1), 4–19.
Skalková, J. (2007). Kategorie cíle, kompetence, jejich vzájemný vztah a význam pro obsah vzdělávání v kontextu současnosti. Orbis scholae, 2(1), 7–20.
Slavík, J., & Janík, T. (2012). Kvalita výuky: obsahově zaměřený přístup ke studiu procesů vyučování a učení. Pedagogika, 62(3), 262–287.
Spilková, V. (2005). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v kontextu transformace českého školství. Pedagogika, 55(1), 20–25.
Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., & Duschinská, K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Karolinum.
Stehlíková, N. (2007). Charakteristika kultury vyučování v matematice. In A. Hošpesová, N. Stehlíková, & M. Tichá (Eds.), Cesty zdokonalování kultury vyučování matematice (s. 13–48). České Budějovice: JČU v Českých Budějovicích.
Stigler, J. W., & Hiebert, J. (1999). The teaching gap. New York: Free Press.
Straková, J. (2007). Kurikulární reforma z pohledu šetření Kalibro. Pedagogika, 57(1), 21–36.
Straková, J. (2010). Postoje českých učitelů k hlavním prioritám vzdělávací politiky. In R. Váňová & H. Krykorková (Eds.), Učitel v současné škole (s. 167–175). Praha: FF UK.
Straková, J. (2013). Jak dál s kutikulární reformou. Pedagogická orientace, 23(5), 735–744. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-734
Světlík, J. (2006). Marketingové řízení školy. Praha: ASPI.
Šebestová, S., Najvar, P., & Janík, T. (2011). Příležitosti k rozvíjení řečových dovedností ve výuce anglického jazyka: samostatně anebo v integraci. Pedagogická orientace, 21(3), 322–357.
Šíp, R. (2013). Zdroj politické neúčinnosti pedagogické komunity: Nesounáležitost praktiků a teoretiků. Pedagogická orientace, 23(2), 245–256. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-2-245
Štech, S. (2003). Vzdělávací programy mají umožnit poznání aneb Brána mysli otevřená. In A. Brabcová (Ed.), Brána muzea otevřená. Průvodce na cestě muzea k lidem a lidí do muzea (s. 66–85). Praha: Open Society Fund.
Štech, S. (2006). Reforma kurikula jako kulturní změna. In V. Zikmundová (Ed.), Rámcový vzdělávací program a výtvarná výchova. Sympozium ČS INSEA Plzeň, 16.–18. října 2004 (s. 11–19). Plzeň: Západočeská univerzita Plzeň.
Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105–116.
Štech, S. (2013). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogická orientace, 23(5), 615–663. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-615
Tupý, J. (2011). Výsledky výzkumu Kvalitní škola z pohledu tvůrce rámcových vzdělávacích programů. Pedagogická orientace, 21(4), 486–492.
Tupý, J. (2014). Tvorba kurikulárních dokumentů v ČR. Historicko-analytický pohled na přípravu kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání v letech 1989 až 2013. Brno: Masarykova univerzita (v tisku).
Urbánek, P., & Wernerová, J. (2008). Studenti učitelství a jejich vnímání realizace kurikulární reformy. In P. Franiok & D. Knotová (Eds.), Učitel a žák v současné škole (s. 218–225). Brno: Masarykova univerzita.
Veselý, A. (2011). Veřejněpolitický a „klasický“ sociálněvědní výzkum: podobnosti a odlišnosti. In M. Nekola, H. Geissler, & M. Mouralová (Eds.), Současné metodologické otázky veřejné politiky (s. 12–63). Praha: Karolinum.
Veselý, A. (2013). Vzdělávací politika: rozdílná vymezení, předpoklady a implikace. Pedagogická orientace, 23(3), 279–297. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-3-279
Veselý, A., Pavlovská, V., & Voráč, M. (2012). Celostátní testování žáků v českých denících v letech 1990–2011. Orbis scholae, 6(3), 99–118.
Walterová, E. (1994). Kurikulum. Proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno: Masarykova univerzita.
Walterová, E., Černý, K., Greger, D., & Chvál, M. (2010). Školství – věc (ne)veřejná. Praha: Karolinum.
Weinert, F. E. (1997). Lernkultur im Wandel. In E. Beck, T. Guldimann, & M. Zutavern (Eds.), Lernkultur im Wandel. Tagungsband der Schweizerischen Gesellschaft für Lehrerinen- und Lehrerbildung und der Schweizerischen Gesellschaft für Bildungsforschung (s. 11–29). St. Gallen: UVK.
Wiater, W. (2005). Die neue Lernkultur im Widerstreit der Meinungen. In E. M. Lanthaler & R. Meraner (Eds.), Neue Lernkultur im Kindergarten und Schule (s. 46–62). Bozen: Pädagogisches Institut.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2014 Czech Pedagogical Society