Analýza výzkumů vizuálií v učebnicích na příkladu učebnic s geografickým obsahem

Roč.28,č.1(2018)

Abstrakt
Článek je přehledovou studií, jejímž cílem je vymezit a kriticky zhodnotit metodologické přístupy výzkumů vizuálií v učebnicích s geografickým obsahem. Dalším cílem této studie je shrnout hlavní závěry vědeckých prací a naznačit perspektivy budoucího výzkumu. V rámci odborných prací je zřetelná terminologická nejednotnost označení pro netextovou – ilustrační složku učebnic. Celkem bylo analyzováno 92 studií bez časové a územní specifikace v českém a anglickém jazyce, které byly vyhledány v multioborových časopiseckých fulltextových databázích (konkrétně EBSCO, WoS, SCOPUS, ERIC, ProQuest a Geobibline) pomocí kombinace českých klíčových slov a jejich anglických ekvivalentů. Samotná analýza výzkumů ukázala, že ve výzkumech převládá expertní hodnocení využívající převážně kvantitativně orientované metody, mezi něž patří především kvantitativní obsahová analýza vizuálií; v rámci kvantitativně orientovaného uživatelského hodnocení má klíčový význam metoda dotazníku a didaktického testu. Dále bylo zjištěno nerovnoměrné zastoupení výzkumů vizuálií napříč stupni škol; opomíjenou oblastí výzkumu jsou učebnice pro věkové období ISCED 1. V rámci učebnic geografie mají klíčové zastoupení fotografie; ačkoliv mapy jsou jedněmi z typických geografických vizuálií, jejich podíl na celkovém počtu vizuálií v učebnicích je podle výsledků analyzovaných výzkumů relativně nízký.

Klíčová slova:
vizuálie; učebnice zeměpisu; učebnice vlastivědy; učebnice s geografickým obsahem; přehledová studie
Reference

Baican, V. (2007). Size and sum of the cartographic representations from the Romanian cartographic school manuals after 1989. Analele Stiintifice ale Universitatii, 53(2), 191–194.

Balchin, W. G. V. (1976). Graphicacy. The American Cartographer, 3(1), 33–38. https://doi.org/10.1559/152304076784080221">https://doi.org/10.1559/152304076784080221

Bednařík, M. (1981). Problematika informační struktury učebnice fyziky. Acta Univ. Palackianae Olomucensis, 69(2), 225–241.

Behnke, Y. (2014). Visual qualities of future geography textbook. European Journal of Geography, 5(4), 56–66.

Bláha, J. D. (2010). Various ways of assessment of cartographic works. In G. Gartner & F. Ortag (Eds.), Cartography in Central and Eastern Europe (s. 211–231). New York: Springer.

Carney, R. N., & Levin, J. R. (2002). Pictorial illustrations still improve students’ learning from text. Educational Psychology Review, 14(1), 5–26. https://doi.org/10.1023/A:1013176309260">https://doi.org/10.1023/A:1013176309260

Červený, P. (2001). Hodnocení kartografických výstupů v učebnicích zeměpisu a geografie pro základní a střední školy. In K. Jedlička & V. Čada (Eds.), 14. kartografická konference. Plzeň: Západočeská univerzita. Dostupné z http://old.gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/cerveny/Cerveny_referat.htm

Dobrylovský, J. (2009). Dlouhodobé trendy ve vývoji obsahu učebnic zeměpisu pro gymnázia. E-Pedagogium, 8(5), 7–25.

Đukičin, S., Ivanović-Bibić, L., Lukić, T., & Dubovina, Z. (2014). Analysis of the utilization of supplementary illustrations: An example of the selected teaching units from the fifth grade geography textbook (Republic of Serbia). Geographica Pannonica, 18(4), 29–95.

Fedotova, O., Latun, V., & Okuneva, I. (2014). Visual image of the continent in Russian textbooks on geography (1825–2013). Procedia – Social and Behavioral Sciences, 14(5), 731–737.

Gavora, P. (2008). Úvod do pedagogického výskumu. Bratislava: Vydavateľstvo UK.

Gregory, D., Johnston, R., Pratt, G., Watts, M., & Whatmore, S. (Eds.). (2009). The dictionary of human geography. Malden: Blackwell.

Hendl, J. (2012). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.

Christner, L., & Kleier, C. (2011). Quantitative reasoning in introductory environmental science textbooks. Journal of Environmental Studies and Sciences, 1(4), 296–300. https://doi.org/10.1007/s13412-011-0063-7">https://doi.org/10.1007/s13412-011-0063-7

Janík, T. (2006). Teorie konceptuální změny učebnice. In J. Maňák & D. Klapko (Eds.), Učebnice pod lupou (s. 33–44). Brno: Paido.

Janko, T. (2012). Nonverbální prvky v učebnicích zeměpisu jako nástroj didaktické transformace. Brno: Masarykova univerzita.

Janko, T. (2015). Srovnávací analýza typů nonverbálních prvků v současných českých a německých učebnicích školní geografie. Pedagogická orientace, 25(2), 225–248. https://doi.org/10.5817/PedOr2015-2-225">https://doi.org/10.5817/PedOr2015-2-225

Janoušková, E. (2009). Vztah úrovně didaktické vybavenosti a míry obtížnosti textu současných učebnic. Pedagogická orientace, 19(1), 56–72.

Jennkins, S. A. (2006). A content comparison of six physical geography textbooks spanning a century. International Research in Geographical and Environmental Education, 15(1), 1–14. https://doi.org/10.2167/irgee183.0">https://doi.org/10.2167/irgee183.0

Knecht, P., & Lokajíčková, V. (2013). Učební úlohy jako příležitosti k rozvíjení a dosahování očekávaných výstupů: analýza koherence učebnic a RVP ZV. Pedagogika, 64(2), 167–181.

Kohoutek, R. (2008). Kognitivní vývoj dětí a školní vzdělávání. Pedagogická orientace, 18(3), 3–22.

Kučerová, S. R., Novotná, K., Hátle, J., & Bláha, J. D. (2014). Geographical names frequency map as a tool for the assessment of territorial representations in geography textbooks. In P. Knecht, E. Matthes, S. Schütze, & B. Aamotsbakken (Eds.), Methodologie und Methoden der Schulbuch-und Lehrmittelforschung (s. 264–278). Bad Heilbrunn: Klinkhardt.

Kulka, J. (2008). Psychologie umění. Praha: Grada.

Lewalter, D. (2003). Cognitive strategies for learning from static and dynamic visuals. Learning and Instruction, 13(2), 177–189. https://doi.org/10.1016/S0959-4752(02)00019-1">https://doi.org/10.1016/S0959-4752(02)00019-1

Macek, Z. (1984). Obraz jako didaktický prostředek Pedagogika, 34(4), 453–469.

Mareš, J. (1995). Učení z obrazového materiálu. Pedagogika, 45(4), 318–327.

Mareš, J. (2002). Pedagogicko-psychologický výzkum založený na obrazovém materiálu. Československá psychologie, 46(2), 120–137.

Mason, L., Pluchino, P., & Tornatora, M. C. (2015). Eye-movement modeling of integrative reading of an illustrated text: Effects on processing and leasing. Contemporary Educational Psychology, 41(1), 172–187. https://doi.org/10.1016/j.cedpsych.2015.01.004">https://doi.org/10.1016/j.cedpsych.2015.01.004

McTigue, E. M., & Flowers, A. C. (2011). Science visual literacy: Learners’ perceptions and knowledge of diagrams. The Reading Teacher, 64(8), 578–589. https://doi.org/10.1598/RT.64.8.3">https://doi.org/10.1598/RT.64.8.3

Meijer, H. (1997). Images of Netherlands. Tijdschrift voor economische en sociale geografie, 88(1), 85–90.

Melbo, I. R., & Waterman, I. R. (1936). Pictures in geography textbooks. The Elementary School Journal, 36(5), 362–376. https://doi.org/10.1086/457336">https://doi.org/10.1086/457336

Metallinos, N., Muffoletto, R., Petterson, R., Shaw, J., & Takakuwa, Y. (1990). The use of verbovisual information in textbooks – a cross-cultural experience. London: University of London.

Paik, H. (1994). A comparative study of the map content included in junior high school world geography textbooks and school atlases in USA and Korea (Disertační práce). Pittsburgh: University of Pittsburgh.

Paivio, A. (2014). Mind and its evolution: A dual coding theoretical approach. New York: Psychology Press.

Peeck, J. (1993). Increasing picture effects in learning from illustrated text. Learning and Instruction, 3(1), 227–238. https://doi.org/10.1016/0959-4752(93)90006-L">https://doi.org/10.1016/0959-4752(93)90006-L

Pešková, K. (2012). Vizuální prostředky pro výuku reálií: výsledky analýzy učebnic němčiny. Pedagogická orientace, 22(2), 243–265. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-2-243">https://doi.org/10.5817/PedOr2012-2-243

Peterson, M. O. (2016). Schemes for integrating text and image in the science textbook: Effects on comprehension and situational interest. International Journal of Environmental & Science Education, 11(6), 1365–1385.

Pettersson R. (1991). The use of verbo-visual information in the teaching of geography: Views from teachers. Washington: International Visual Literacy Association.

Pluskal, M. (1989). Hodnocení kvality textu učebnic zeměpisu. Sborník ČSGS, 94(4), 285–292.

Průcha, J. (1998). Učebnice: teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido.

Průcha, J. (2006). Učebnice: teorie, výzkum a potřeby praxe. In J. Maňák & D. Klapko (Eds.), Učebnice pod lupou (s. 9–23). Brno: Paido.

Průcha, J. (2008). Možnosti výzkumu učebnic ve vztahu k učení. In P. Knecht & T. Janík (Eds.), Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu (s. 28–36). Brno: Paido.

Pupala, B., & Mašková, M. (1997). Slovensko na mapách detí: detská naivná kartografia. Pedagogika, 48(4), 317–328.

Pýchová, I. (1990). K funkci vizuálií v rozvoji osobnosti žáka. Pedagogika, 40(6), 669–684. Řezníčková, D. (2014). Didaktika geografie: proměny identity oboru. In I. Stuchlíková & T. Janík, et al. (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (s. 259–288). Brno: MU.

Slough, S. W., McTigue, E. M., Kim, S., & Jennings, S. K. (2010). Science textbooks use of graphical representation. Reading Psychology, 31(3), 301–325. https://doi.org/10.1080/02702710903256502">https://doi.org/10.1080/02702710903256502

Spousta, V. (2007). Vizualizace. Brno: Masarykova univerzita.

Šimeková, J. (1993). Hodnotenie rukopisu Stanko a kol.: vlastivěda pre 3. roč. ZŠ. Technológia vzdelávania, 1(2), 10–11.

Šťovíčková, I. (2016). Postavení a obsahová vybavenost fyzické geografie v současných českých učebnicích zeměpisu pro základní školy a nižší stupně gymnázií (Diplomová práce). Praha: Univerzita Karlova v Praze.

Tang, G. M. (1994). Textbook illustrations: A cross-cultural study and its implications for teachers of language minority students. The Journal of Educational Issues of Language Minority Students, 13(2), 175–194.

Trahorsch, P., Kučerová, S. R., Bláha, J. D., Knecht, P., & Janko T. (2017). Hodnocení eografických vizuálií žáky základních škol: pilotní studie. In S. Michek, J. Vondroušová, & J. Vítová (Eds.), Vliv technologií v oblasti vzdělávání a v pedagogickém výzkumu (s. 114–116). Hradec Králové: Gaudeamus.

UNESCO Institute for Statistics (2012). International standard classification of education: ISCED 2011. Montreal: UNESCO Institute for Statistics.

Veriki, I. (2002). What is the value of graphical displays in learning? Educational Psychology Review, 14(3), 261–312. https://doi.org/10.1023/A:1016064429161">https://doi.org/10.1023/A:1016064429161

Voženílek, V., Kaňok, J., Bláha, D., Dobešová, Z., Hudeček, T., Kozáková, M., & Němcová, Z. (2011). Metody tematické kartografie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Wahla, A. (1983). Strukturní složky učebnic geografie. Praha: SPN.

Walford, R. (1995). Geographical textbooks 1930–1990. Paradigm, 1(18), 1–12.

Wedden, P. (1997). Learning through maps. In M. Williams & D. Tilbury (Eds.), Teaching and learning geography (s. 168–179). New York: Routledge.

Wright, D. R. (1979). Visual images in geography texts: The case of Africa. Geography, 64(3), 205–210.

Ysar, O., & Seremet, M. (2007). A comparative analysis regarding pictures included in secondary school geography textbooks taught in Turkey. International Research in Geographical and Environmental Education, 16(2), 157–187. https://doi.org/10.2167/irgee216.0">https://doi.org/10.2167/irgee216.0

Metriky

0


1258

Views

687

PDF views