Tacitní znalosti jako most mezi teorií a praxí v pedagogické přípravě budoucích učitelů
Roč.22,č.3(2012)
Studie si všímá tacitních znalostí v pedagogické přípravě budoucích učitelů. Tyto znalosti chápe jako – metaforicky řečeno – most mezi teorií a praxí. Charakterizuje pojem tacitní znalosti, který u nás není dosud v pedagogické literatuře příliš frekventován. Tacitní znalosti jsou osobní, individuální znalosti, které vznikají na základě zkušeností subjektu a vyznačují se těmito rysy: jsou procedurální, ale obtížně navenek vyjádřitelné, jsou relevantní pro dosahování cílů, které subjekt považuje za důležité, vznikají jen s malou pomocí druhých nebo zcela bez této pomoci, jsou vázány na kontext. V pedagogické přípravě si je student učitelství osvojuje řešením praktických situací. Rozvoj a tedy i zdokonalování tacitních znalostí studentů předpokládá, že jsou tyto znalosti zexplicitněny. Nástrojem zexplicitnění je sebereflexe, avšak ta sama o sobě nestačí k tomu, aby si student uvědomil, jak jeho činnost vypadá a jak ji lze zlepšit. K tomuto cíli lze dospět sdílením zkušeností a tacitních znalostí studentů s kolegy a vzdělavatelem učitelů (cvičným učitelem na škole, oborovým didaktikem apod.).
teorie a praxe; tacitní znalosti; sebereflexe; sdílení tacitních znalostí; pedagogická praxe
Bendl, S. et al. (2011). Klinická škola: místo pro výzkum a praktickou přípravu budoucích učitelů. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Bengtsson, J. (1993). Theory and practice: Two fundamental categories in the philosophy of teacher education. Educational Review, 45(3), 205–211. https://doi.org/10.1080/0013191930450302">https://doi.org/10.1080/0013191930450302
Burbules, N. C. (2008). Tacit teaching. Educational Philosophy and Theory, 40(5), 666–676. https://doi.org/10.1111/j.1469-5812.2008.00453.x">https://doi.org/10.1111/j.1469-5812.2008.00453.x
Cianciolo, A. T., Mattthew, C., Sternberg, R. J., & Wagner, R. K. (2006). Tacit knowledge, practical inteligence, and expertise. In K. A. Ericsson, N. Charness, P. J. Feltovich, & R. R. Hoff man (Eds.), The cambridge handbook of expertise and expert performance (s. 613–632). Cambridge: Cambridge University Press.
de Vries, R. E., van den Hooff , B., & de Ridder, J. A. (2006). Explaining knowledge sharing. Communication Research, 33(2), 115–135. https://doi.org/10.1177/0093650205285366">https://doi.org/10.1177/0093650205285366
Durrance, B. (1998). Some explicit thoughts on tacit learning. Training & Development, 52(12), 24–29.
Drever, E., & Cope, P. (1999). Students‘ use of theory in an initial teacher education programme.
Journal of Education for Teaching, 25(2), 97–109. https://doi.org/10.1080/02607479919574">https://doi.org/10.1080/02607479919574
Gregar, A. et al. (2011). Tacitní znalosti a úspěšné řízení. Martin: Alfa print.
Hančil, J. (2010). K diváckým strategiím dialogického jednání. Disk, 34(prosinec). Dostupné
z http://casopisdisk.amu.cz/cs/archiv/rocnik-2010/aktualni-cislo/k-divackym-strategiim-dialogickeho-jednani.
Ipe, M. (2003). Knowledge sharing in organizations: A conceptual framework. Human Resource
Development Review, 2(4), 337–359. https://doi.org/10.1177/1534484303257985">https://doi.org/10.1177/1534484303257985
Janík, T., & Havel, J. (Eds.). (2005). Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno: Masarykova univerzita.
Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit teorii s praxí: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Lukášová, H. (2006). Metamorfózy pojetí učitelské přípravy a jejich pedagogický výzkum.
Pedagogika, 56(1), 5–18.
Maňák, J. (2011). K problému teorie a praxe v pedagogice. Pedagogická orientace, 21(3),
257–271.
Mascitelli, R. (2000). From experience: Harnessing tacit knowledge to achive breakthrough
innovation. Journal of Product Innovation Management, 17(3), 179–193. https://doi.org/10.1016/S0737-6782%2800%2900038-2">https://doi.org/10.1016/S0737-6782(00)00038-2
Minaříková, E., & Janík, T. (2012). Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho
uchopení. Pedagogická orientace, 22(2), 181–204. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-2-181">https://doi.org/10.5817/PedOr2012-2-181
Nonaka, I., & Takeuchi, H. (1995). The knowledge-creating company: How Japanaese companies
create the dynamics of innovation. Oxford: Oxford University Press.
Nikkanen, P., & Kantola, J. (2008). How to capture tacit knowledge? Proccedings of the ECER
VETNET Conference 2008: From Teaching to Learning (Gothenburg, 10 to 12 September
2008). [www.ecer-vetnet.wifo-gate.org]
Polanyi, M. (1966). The tacit dimension. New York: Doubleday & Company.
Píšová, M. (2010). Učitel – expert. Přehled výzkumných trendů a jejich výsledků. Pedagogika,
60(3–4), 242–253.
Shulman, L. S. (1998). Theory, practice, and the education of professionals. The Elementary
School Journal, 98(5), 511–526. https://doi.org/10.1086/461912">https://doi.org/10.1086/461912
Slavík, J. (2009). Symptomy estetična v intersubjektivně sdíleném poznání. In D. Krámský (Ed.),
Kognitivní věda dnes a zítra (s. 219–232). Liberec: Bor.
Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Píšová, M. (2012). Mezi praxí a teorií v učitelském vzdělávání:
na okraj českého překladu knihy F. A. J. Korthagena et al. Pedagogická orientace, 22(3),
367–386. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-367">https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-367
Spilková, V. (2006). Dilemata v pojetí pedagogické přípravy studentů učitelství. Pedagogika,
56(1), 19–30.
Sternberg, R. J. (1999). Epilogue: what do we know about tacit knowledge? In R. Sternberg
& J. A. Horvath (Eds.), Tacit knowledge in professional practice (s. 231–236). London, New
Jersey: Lawrence Erlbaum Associates.
Sternberg, R. J. (2004). Múdri nie sú hlúpi, ale môžu byť nerozumní. In J. Sternberg (Ed.), Prečo
robia múdri ľudia hlúposti? (s. 269–280). Bratislava: Ikar.
Sternberg, R. J., & Horvath, J. A. (Eds.). (1999). Tacit knowledge in professional practice. London,
New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates.
Švec, V. (2002). Faktory ovlivňující rozvoj pedagogických dovedností studentů. Pedagogická
orientace, 12(1), 63–82.
Švec, V. (2005). Studium implicitních pedagogických znalostí jako inspirace pro osobnostní
přípravu učitelů. In V. Švec (Ed.), Od implicitních teorií výuky k implicitním pedagogickým
znalostem (s. 27–40). Brno: Paido.
Švec, V. (2008). Objevování psychosomatických disciplín. In Psychosomatické disciplíny v přípravě
pedagogů: východiska a první zkušenosti (s. 35–45). Brno: Paido.
Švec, V. (2009a). Sdílení znalostí ve školním prostředí. Pedagogická orientace, 19(2), 22–37.
Švec, V. (2009b). Přípravné vzdělávání učitelů. In J. Průcha (Ed.), Pedagogická encyklopedie
(s. 408–412). Praha: Portál.
Švec, V. (2009c). Intervence do procesu utváření didaktických znalostí obsahu: inspirace teorií
jednání. In T. Janík, et al., Možnosti rozvíjení didaktických znalostí obsahu u budoucích učitelů
(s. 45–56). Brno: Paido.
Švec, V. (2011a). Tacitní znalosti v činnosti profesionálů. In A. Gregar, et al. Tacitní znalosti
a úspěšné řízení. (s. 13–25). Martin: Alfa print.
Švec, V. (2011b). Hra, zkušenost, kondice a jednání v přípravě profesionálů veřejně působících.
In Psychosomatické disciplíny v teorii a praxi (s. 123–139). Praha: Akademie múzických
umění.
Švec, V., & Musil, R. (1999). Pokus o změnu přístupu k osvojování pedagogických vědomostí
a dovedností studentů učitelství (ve výuce obecné didaktiky). In T. Svatoš (Ed.), Poslední
desetiletí v českém a zahraničním pedagogickém výzkumu (s. 268–274). Hradec Králové:
Česká asociace pedagogického výzkumu a Pedagogická fakulta VŠP.
Tobin, K., & Roth, W-M. (2006). Teaching to learn: A view from the field. Rotterdam: Sense
Publishers.
Zanting, A., Verlop, N., & Vermunt, J. D. (2003). Using interviews and concept maps to access
mentor teachers’ practical knowledge. Higher Education, 46(2), 195–214. https://doi.org/10.1023/A:1024719816657">https://doi.org/10.1023/A:1024719816657
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2014 Czech Pedagogical Society