Jak učitelé německého jazyka užívají ve výuce angličtinu

Miroslav Janík

doi:10.5817/PedOr2017-1-104

Jak učitelé německého jazyka užívají ve výuce angličtinu

Roč.27,č.1(2017)

Miroslav Janík

https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-104

PDF

Abstrakt

V předkládané studii jsme se zaměřili na užívání angličtiny učiteli ve výuce němčiny jako dalšího cizího jazyka (po angličtině). V teoretické části je představeno naše chápání jazyka a jazykového jednání ve vztahu k mnohojazyčnosti a jazykové politice. V této studii pojímáme jazyky ve smyslu jazykových repertoárů, mnohojazyčnost pak jako schopnost užívat (na různé úrovni) tři a více jazyků. Pod pojmem jazyková politika (policy) rozumíme jak procesy státní politiky („top-down“), které mají tendenci podporovat aditivní pojetí mnohojazyčnosti, tak procesy jazykové politiky ve školní třídě („bottom-up“), která je založena na jazykovém jednání (především učitelů) a zahrnuje (mimo jiné) legitimizaci jazyků prostřednictvím jejich užívání. Hlavní výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou organizovány situace ve výuce německého jazyka, ve kterých učitel užívá anglický jazyk? Výzkumný vzorek tvoří 28 videonahrávek hodin německého jazyka na druhém stupni základní školy a jejich transkripty. Před představením metody analýzy – konverzační analýzy – a jejím teoretickým ukotvením je popsána jednotka analýzy – výuková situace – a postup, jak jsme ji identifikovali. V následující části studie jsou prezentovány výsledky. Z hlediska struktury byla v identifikovaných situacích patrná struktura iniciace–odpověď–zpětná vazba (IRF) v různých modifikacích. Z analýzy vyplývá, že učitelem užitá angličtina je patrná ve výuce německého jazyka v komentářích a nápovědách. Pokud byla angličtina užita v komentáři, pak se často jednalo o rozšíření zpětné vazby na předešlou žákovu odpověď, nebo komentář sloužil jako výklad, ve kterém bylo podporováno metalingvistické povědomí. Nápovědy, ve kterých byl patrný anglický jazyk, byly užity jako reakce na problém či chybu (často nesouvisející s angličtinou) v žákově odpovědi. V takovém případě byla v nápovědách přítomna metalingvistická vodítka, která měla vést žáky k sebeopravě. Z výsledků studie sice vyplývá, že užívání anglického jazyka je přirozeným jazykovým jednáním učitelů, které má vést k rozvoji německého jazyka, ale nebylo možné identifikovat ucelený přístup učitelů k užívání anglického jazyka a k podpoře mnohojazyčnosti.

Klíčová slova:
mnohojazyčnost; jazykový repertoár; jazykové jednání; jazyková politika; oborová didaktika; výuka německého jazyka po angličtině; konverzační analýza; interakce; struktura IRF

Reference

Amir, A., & Musk, N. (2013). Language policing: Micro-level language policy-in-process in the foreign language classroom. Classroom Discourse, 4(2), 151–167. https://doi.org/10.1080/19463014.2013.783500">https://doi.org/10.1080/19463014.2013.783500

Auer, P. (2014). Jazyková interakce. Praha: Lidové noviny.

Auer, P. (Ed.). (2013). Code-switching in conversation: Language, interaction and identity. London: Routledge.

Bär, M. (2009). Förderung von Mehrsprachigkeit und Lernkompetenz. Tübingen: Narr Francke Attempto Verlag.

Blackledge, A., & Creese, A. (2009). Meaning-making as dialogic process: Official and carnival lives in the language classroom. Journal of Language, Identity, and Education, 8(4), 236–253. https://doi.org/10.1080/15348450903130413">https://doi.org/10.1080/15348450903130413

Blom, J.-P., & Gumperz, J. (1972). Social meaning in linguistic structure: Code-switching in Norway. In J. J. Gumperz & D. Hymes (Eds.), Directions in sociolinguistics (s. 407–434). New York: Holt, Rinehart and Winston.

Blommaert, J. (2010). The sociolinguistics of globalization. New York: Cambridge University Press.

Bonacina-Pugh, F. (2012). Researching ‘practiced language policies’: Insights from conversation analysis. Language Policy, 11(3), 213–234. https://doi.org/10.1007/s10993-012-9243-x">https://doi.org/10.1007/s10993-012-9243-x

Boyle, R. (2000). Whatever happened to preference organisation? Journal of Pragmatics, 32(5), 583–604. https://doi.org/10.1016/S0378-2166%2899%2900060-0">https://doi.org/10.1016/S0378-2166(99)00060-0

Brown, K. (2010). Teachers as language-policy actors: Contending with the erasure of lesserused languages in schools. Anthropology & Education Quarterly, 41(3), 298–314. https://doi.org/10.1111/j.1548-1492.2010.01089.x">https://doi.org/10.1111/j.1548-1492.2010.01089.x

Busch, B. (2012a). Das sprachliche Repertoire oder Niemand ist einsprachig: Vorlesung zum Antritt der Berta-Karlik-Professur an der Universität Wien. Klagenfurt: Drava.

Busch, B. (2012b). The linguistic repertoire revisited. Applied Linguistics, 33(5), 503–523. https://doi.org/10.1093/applin/ams056">https://doi.org/10.1093/applin/ams056

Busch, B. (2014). Building on heteroglossia and heterogeneity: The experience of a multilingual classroom. In A. Blackledge & A. Creese (Eds.), Heteroglossia as practice and pedagogy (s. 21–40). Dordrecht: Springer.

Bybee, J. L., & Hopper, P. J. (2001). Introduction. In J. L. Bybee & P. J. Hopper (Eds.), Frequency and the emergence of linguistic structure (Vol. 45) (s. 1–3). Amsterdam: John Benjamins Publishing.

Canagarajah, S. (2012). Translingual practice: Global Englishes and cosmopolitan relations. Abingdon: Routledge.

Cashman, H. R. (2010). Conversation and interactional analysis. In L. Wei & M. G. Moyer (Eds.), The Blackwell guide to research methods in bilingualism and multilingualism (s. 275–296). Oxford: Blackwell Publishing.

Coughlan, P., & Duff, P. A. (1994). Same task, different activities: Analysis of a SLA task from an activity theory perspective. In J. P. Lantolf & G. Appel (Eds.), Vygotskian approaches to second language research (s. 173–193). Wesport: Ablex.

Coulmas, F. (1985). Sprache und Staat. Studien zur Sprachplanung. Berlin: De Gruyter.

Cummins, J. (2007). Rethinking monolingual instructional strategies in multilingual classrooms. Canadian Journal of Applied Linguistics, 10(2), 221–40.

Deppermann, A., & Spranz-Fogasy, T. (2001). Aspekte und Merkmale der Gesprächssituation. In G. Antos, K. Brinker, W. Heinemann, & S. Sager (Eds.), Text- und Gesprächslinguistik (s. 1148–1161). Berlin: Walter de Gruyter.

Dewaele, J. M., & Thirtle, H. (2009). Why do some young learners drop foreign languages? A focus on learner-internal variables. International Journal of Bilingual Education and Bilingualism, 12(6), 635–649. https://doi.org/10.1080/13670050802549656">https://doi.org/10.1080/13670050802549656

Drew, P., & Heritage, J. (Eds.). (1992). Analyzing talk at work: An introduction. In P. Drew & J. Heritage (Eds.), Talk at work: Interaction in institutional settings (s. 3–65). Cambridge: Cambridge University Press.

Firth, A., & Wagner, J. (1997). On discourse, communication, and (some) fundamental concepts in SLA research. The modern language journal, 81(3), 285–300.

Fitts, S. (2009). Exploring third space in a dual-language setting: Opportunities and challenges. Journal of Latinos and Education, 82(2), 87–104. https://doi.org/10.1080/15348430902750668">https://doi.org/10.1080/15348430902750668

Gafaranga, J. (2007). Code-switching as a conversational strategy. In P. Auer & L. Wei (Eds.), Handbook of multilingualism and multilingual communication (s. 279–313). Berlin: Mouton de Gruyter.

García, O. (2009). Bilingual education in the 21st Century: A global perspective. Malden: Wiley/Blackwell.

García, O. (2014). Multilingualism and language education. In C. Leung Brian & V. Street (Eds.), The Routledge companion to English (s. 84–99). Abingdon: Routledge.

García, O., & Wei, L. (2014). Translanguaging: Language, bilingualism and education. Houndmills: Palgrave.

Gudjons, H. (2000). Methodik zum Anfassen: Unterrichten jenseits von Routinen. Bad Heilbrunn: Velag Julius Klinkhardt.

Gumperz, J. J. (1964). Linguistic and social interaction in two communities. American anthropologist, 66(6, Part 2), 137–153. https://doi.org/10.1525/aa.1964.66.suppl_3.02a00100">https://doi.org/10.1525/aa.1964.66.suppl_3.02a00100

Gumperz, J. J. (1982). Discourse strategies. New York: Cambridge University Press.

Hall, G., & Cook, G. (2012). Own-language use in language teaching and learning. Language Teaching, 45(3), 271–308. https://doi.org/10.1017/S0261444812000067">https://doi.org/10.1017/S0261444812000067

Heller, M. (Ed.). (1988). Codeswitching: Anthropological and sociolinguistic perspectives. Berlin: Walter de Gruyter.

Henry, A., & Apelgren, B. M. (2008). Young learners and multilingualism: A study of learner attitudes before and after the introduction of a second foreign language to the curriculum. System, 36(4), 607–623. https://doi.org/10.1016/j.system.2008.03.004">https://doi.org/10.1016/j.system.2008.03.004

Heritage, J. (2005). Conversation analysis and institutional talk. In K. L. Fitch & R. E. Sanders (Eds.), Handbook of language and social interaction (s. 103–147). Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates.

Heritage, J. (2016). Conversation analysis: Practices and methods. In D. Silverman (Ed.), Qualitative research (s. 207–225). London: Sage.

Hiebert, J., Gallimore, R., Garnier, K., Hollingsworth, J., Jacobs, J., Chui, A. M. Y.,... Stigler, J. (2003). Teaching mathematics in seven countries: Results from the TIMSS 1999 video study. Washington: U.S. Department of Education.

Hufeisen, B. (2011). Gesamtsprachencurriculum: Weitere Überlugungen zu einem prototypischen Modell. In R. S. Baur, S. Rupprecht, & B. Hufeisen (Eds.), „Vieles ist ähnlich“, Individuelle und gesellschaftliche Mehrsprachigkeit als bildungspolitische Aufgabe (s. 256–282). Baltmannsweiler: Schneider Verlag Hohengehren.

Hufeisen, B., & Neuner, G. (Eds.). (2003). Mehrsprachigkeitskonzept – Tertiärsprachenlernen – Deutsch nach Englisch. Strasbourg: Council of Europe Publ.

Christ, H. (1995). Sprachenpolitische Perspektiven. In K.-R. Bausch, H. Christ, & H.-J. Krumm (Eds.), Handbuch Fremdsprachenunterricht (s. 75–81). Marburg: Francke.

Jacquemet, M. (2005). Transidiomatic practices: Language and power in the age of globalization. Language and Communication, 25, 257–77. https://doi.org/10.1016/j.langcom.2005.05.001">https://doi.org/10.1016/j.langcom.2005.05.001

Jakisch, J. (2014). Lehrerperspektiven auf Englischunterricht und Mehrsprachigkeit. Zeitschrift für Interkulturellen Fremd- sprachenunterricht, 19(1), 202–215.

Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Lokajíčková, V., Lukavský, J., … Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: Obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.

Johnson, D. C. (2010). Implementational and ideological spaces in bilingual education language policy. International Journal of Bilingual Education and Bilingualism, 13(1), 61–79. https://doi.org/10.1080/13670050902780706">https://doi.org/10.1080/13670050902780706

Jørgensen, J. N. (2008). Polylingual languaging around and among children and adolescents. International Journal of Multilingualism, 5(3), 161–76. https://doi.org/10.1080/14790710802387562">https://doi.org/10.1080/14790710802387562

Kaderka, P. (2013). Pragmatika situace. Slovo a slovesnost, 74(1), 13–40.

Kalthoff, H. (2000). Wunderbar, richtig. Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 3(3), 429–446. https://doi.org/10.1007/s11618-000-0042-3">https://doi.org/10.1007/s11618-000-0042-3

Kemmeter, L. (1999). Multilingual gestütztes Vokabellernen im gymnasialen Englischunterricht. Frankfurt am Main: Peter Lang Verlag.

Klieme, E., Eichler, W., Helmke, A., Lehmann, R. H., Nold, G., Rolff, H.-G., ... Willenberg, H. (2006). Unterricht und Kompetenzerwerb in Deutsch und Englisch. Frankfurt am Main: DIPF.

Kloss, H., & Van Orden, G. (2009). Soft-assembled mechanisms for the grand theory. In J. P. Spencer, M. Thomas, & J. McClelland (Eds.), Toward a new grand theory of development? Connectionism and dynamics systems theory reconsidered (s. 253–267). Oxford: Oxford University Press.

Kretzenbacher, H. L. (2009). Deutsch nach Englisch: Didaktische Brücken für syntaktische Klammern. Electronic Journal of Foreign Language Teaching, 6(1), 88–99.

Krumm, H.-J. (2003). Sprachenpolitik und Mehrsprachigkeit. In B. Hufeisen & G. Neuner (Eds.), Mehrsprachigkeitskonzept – Tertiärsprachenlernen – Deutsch nach Englisch (s. 35–49). Strasbourg: Council of Europe Publ.

Krumm, H.-J. (2015). Organisiertes Schulversagen – oder: Anforderungen an die Schule in der Einwanderungsgesellschaft. In İ. Dirim (Ed.), Impulse für die Migrationsgesellschaft. Bildung, Politik und Religion (s. 280–293). Münster: Waxmann.

Krzyżanowski, M., & Wodak, R. (2011). Political strategies and language policies: The European Union Lisbon strategy and its implications for the EU’s language and multilingualism policy. Language Policy, 10(2), 115–136. https://doi.org/10.1007/s10993-011-9196-5">https://doi.org/10.1007/s10993-011-9196-5

Levinson, B. A., Sutton, M., & Winstead, T. (2009). Education policy as a practice of power theoretical tools, ethnographic methods, democratic options. Educational Policy, 23(6), 767–795. https://doi.org/10.1177/0895904808320676">https://doi.org/10.1177/0895904808320676

Lewis, G., Jones, B., & Baker, C. (2012). Translanguaging: Origins and development from school to street and beyond. Educational Research and Evaluation, 18(7), 641–654. https://doi.org/10.1080/13803611.2012.718488">https://doi.org/10.1080/13803611.2012.718488

Lyster, R. (1998). Negotiation of form, recasts, and explicit correction in relation to error types and learner repair in immersion classrooms. Language Learning, 48(2), 183–218. https://doi.org/10.1111/1467-9922.00039">https://doi.org/10.1111/1467-9922.00039

Makalela, L. (2015). Moving out of linguistic boxes: The effects of translanguaging strategies for multilingual classrooms. Language and Education, 29(3), 200–217. https://doi.org/10.1080/09500782.2014.994524">https://doi.org/10.1080/09500782.2014.994524

Markee, N. (2000). Conversation analysis. Mahwah: Lawrence Erlbaum.

Markee, N., & Kasper, G. (2004). Classroom talks: An introduction. The Modern Language Journal, 88(4), 491–500. https://doi.org/10.1111/j.0026-7902.2004.t01-14-.x">https://doi.org/10.1111/j.0026-7902.2004.t01-14-.x

Mazeland, H. (2006). Conversation analysis. In K. Brown (Ed.), Encyclopedia of language & linguistics (s. 153–163). Oxford: Elsevier.

McHoul, A. W. (1978). The organization of turns at formal talk in the classroom. Language in society, 7(2), 183–213. https://doi.org/10.1017/S0047404500005522">https://doi.org/10.1017/S0047404500005522

McHoul, A. W. (1990). The organization of repair in classroom talk. Language in society, 19(3), 349–377. https://doi.org/10.1017/S004740450001455X">https://doi.org/10.1017/S004740450001455X

McKay, S. L. (2006). Researching second language classroom. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates.

Mehan, H. (1979). Learning lessons. Cambridge: Harvard University Press.

Meißner, F.-J. (2004). Transfer und Transferieren: Anleitungen zum Interkomprehensionsunterricht.

In H. G. Klein & D. Rutke (Eds.), Neuere Forschungen zur Europäischen Interkomprehension (s. 39–66). Aachen: Shaker.

Meyer, H., & Meyer, M. A. (1997). Lob des Frontalunterrichts: Argumente und Anregungen. Friedrich Jahresheft, XV, 34–37.

Mori, J. (2002). Task design, plan and development of talk-in-interaction: An analysis of a small group activity in a Japanese language classroom. Applied Linguistics, 23(3), 323–347. https://doi.org/10.1093/applin/23.3.323">https://doi.org/10.1093/applin/23.3.323

Münich, D., et al. (2011). Závěrečná zpráva podskupin Národní ekonomické rady vlády pro konkurenceschopnost a podporu podnikání: Kapitola III – Vzdělanost. Praha: NERV. Dostupné z https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/NERV_kap03.pdf

Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T., & Šebestová, S. (2011). Videostudie v pedagogickém výzkumu. Brno: Paido.

Nekvapil, J., Sloboda, M., Wagner, P., & Wagner, P. (2009). Mnohojazyčnost v České republice: základní informace. Praha: Nakl. Lidové Noviny.

Neustupný, J. V., & Nekvapil, J. (2003). Language management in the Czech Republic. Current Issues in Language Planning, 4(3/4), 181–366. https://doi.org/10.1080/14664200308668057">https://doi.org/10.1080/14664200308668057

Otsuji, E., & Pennycook, A. D. (2010) Metrolingualism: Fixity, fluidity and language in flux. International Journal of Multilingualism, 7(3), 240–54. https://doi.org/10.1080/14790710903414331">https://doi.org/10.1080/14790710903414331

Palmer, D. K., & Martínez, R. A. (2016). Developing biliteracy: What do teachers really need to know about language?. Language Arts, 93(5), 379–385.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2007). Praha: MŠMT. Dostupné z http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2013) Praha. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-skolstvi/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-prozakladni-vzdelavani

Reusser, K., & Pauli, C. (2003). Mathematikunterricht in der Schweiz und in weiteren sechs Ländern. Bericht über die Ergebnisse einer internationalen und schweizerischen Video-Unterrichtsstudie. Zürich: Universität Zürich – Pädagogisches Institut.

Rimmele, R. (2002). Videograph. Multimedia-Player zur Kodierung von Videos. Kiel: IPN.

Seedhouse, P. (2004). The interactional architecture of the language classroom: A conversation analysis perspective. New Jersey: Wiley-Blackwell.

Selting, M., Auer, P., Barth-Weingarten, D., Bergmann, J. R., Bergmann, P., Birkner, K., ... Hartung, M. (2009). Gesprächsanalytisches Transkriptionssystem 2 (GAT 2). Gesprächsforschung -Online-Zeitschrift zur verbalen Interaktion, 10, 353–402.

Sert, O., & Walsh, S. (2013). The interactional management of claims of insufficient knowledge in English language classrooms. Language and Education, 27(6), 542–565. https://doi.org/10.1080/09500782.2012.739174">https://doi.org/10.1080/09500782.2012.739174

Schegloff, E. A. (1992). On talk and its institutional occasions. In P. Drew & J. Heritage (Eds.), Talk at work: Interaction in institutional settings (s. 101–134). Cambridge: Cambridge University Press.

Schegloff, E. A. (2007). Sequence organization in interaction: A primer in conversation analysis I. Cambridge: Cambridge University Press.

Schütze, F. (1987). Situation. In U. Ammon, N. Dittmar, & K. J. Mattheier (Eds.), Soziolinguistik (s. 157–164). Berlin: de Gruyter.

Sladkovská, K., & Šmídová, T. (2010). Podpora vícejazyčnosti v Evropě. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/podpora-vicejazycnosti-v-evrope

Společný evropský referenční rámec pro jazyky (2002). Rada Evropy. Dostupné z http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/spolecny-evropsky-referencni-ramec-pro-jazyky

Stivers, T., & Robinson, J. D. (2006). A preference for progressivity in interaction. Language in society, 35(03), 367–392. https://doi.org/10.1017/S0047404506060179">https://doi.org/10.1017/S0047404506060179

Swain, M., Lapkin, S., Knouzi, I., Suzuki, W., & Brooks, L. (2009). Languaging: University students learn the grammatical concept of voice in French. The Modern Language Journal, 93(1), 5–29. https://doi.org/10.1111/j.1540-4781.2009.00825.x">https://doi.org/10.1111/j.1540-4781.2009.00825.x

Ten Have, P. (2007). Doing conversation analysis. London: Sage.

Tůma, F. (2016). Konverzační analýza a interakce ve třídě: východiska a metodologické aspekty. Pedagogická orientace, 26(3), 415–441. https://doi.org/10.5817/PedOr2016-3-415">https://doi.org/10.5817/PedOr2016-3-415

Vetter, E. (2013). Sprachliche Bildung macht den Unterschied. Sprachen in schulischen Lehrkontexten. In E. Vetter (Ed.), Professionalisierung für sprachliche Vielfalt. Perspektiven für eine neue LehrerInnenbildung (s. 238–258). Hohengehren: Schneider.

Vzdělávání, mládež, kultura. (2008). Brusel: Rada evropské unie. Dostupné z http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/educ/101414.pdf

Woolard, K. A. (1992). Language ideology: Issues and approaches. Pragmatics, 2(3), 235–249. https://doi.org/10.1075/prag.2.3.01woo">https://doi.org/10.1075/prag.2.3.01woo

Zlatníček, P. (2015). Zjišťování kvality výuky cizího jazyka: v ývoj a aplikace nástroje pro posuzování míry zastoupení vybraných komponent a charakteristik kvality výuky (Disertační práce). Dostupné z https://is.muni.cz/auth/th/160506/pedf_d_b1/

Metriky