Mezinárodní srovnávací výzkumy školního vzdělávání v České republice: zjištění a výzvy

Basl, J. (2009). Širší souvislosti mezinárodního srovnání výsledků českých žáků v matematice a přírodních vědách. Socioweb06. Dostupné z http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=407&lst=108

Binterová, H., Hošpesová, A., & Novotná, J. (2006). Constitution of the classroom environment. In D. J. Clarke, C. Keitel, & Y. Shimitzu (Eds.), Mathematics classrooms in twelve countries: The insider’s perspective (s. 275–288). Rotterdam: SensePublishers.

Brdička, B. (2003). Výsledky výzkumu IEA SITES M2. Dostupné z http://it.pedf.cuni.cz/sitesm2/vysledky.htm#

Clarke, D. J., Emanuelsson, J., Jablonka, E., & Mok, I. A. C. (2006a). The learner’s perspective study and international comparisons of classroom practice. In D. J. Clarke, J. Emanuelsson, E. Jablonka, & I. A. C. Mok (Eds.), Making connections: Comparing mathematics classrooms around the world (s. 1–22). Rotterdam: SensePublishers.

Clarke, D. J., Keitel, C., & Shimitzu, Y. (2006b). The learner’s perspective study. In D. J. Clarke, C. Keitel, & Y. Shimitzu (Eds.), Mathematics classrooms in twelve countries: The insider’s perspective (s. 1–14). Rotterdam: SensePublishers.

Dvořák, D. (2010a). Postavení a pojetí matematiky v kurikulu. Příspěvek prezentovaný na konferenci Dva dny s didaktikou matematiky, Praha. Dostupné z http://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni-archiv/VVV/VYUZITI-VYSLEDKUVYZKUMU-PRO-PODPORU-SKOL-A-JEJICH/postaveni-a-pojeti-matematiky-v-kurikulu.pdf

Dvořák, D. (2010b). Ve kterých úlohách TIMSS naši žáci nejméně uspěli (a proč). Odborný seminář k matematickému vzdělávání. Dostupné z http://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni-archiv/VVV/VYUZITI-VYSLEDKU-VYZKUMU-PRO-PODPORU-SKOLA-JEJICH/ve-kterych-ulohach-TIMSS-zaci-nejmene-uspeli.pdf

Gabal, I., & Čada, K. (2010). Romské děti v českém vzdělávacím systému. In P. Matějů, J. Straková, & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 109–129). Praha: SLON.

Greger, D. (2006). Vzdělanostní nerovnosti v teoretické reflexi. In P. Matějů & J. Straková, et al., (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 21–40). Praha: Academia.

Greger, D. (2010). Nerovnosti ve vzdělávání – od konceptů k měření. In P. Matějů, J. Straková, & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 22–37). Praha: SLON.

Hejný, M., Houfková, J., Jirotková, D., Laufková, V., Mandíková, D., & Starý, K., et al. (2011). Matematické a přírodovědné úlohy pro první stupeň základního vzdělávání. Náměty pro rozvoj kompetencí žáků na základě zjištění výzkumu TIMSS 2007. Praha: ÚIV.

Hejný, M., Houfková, J., Jirotková, D., & Mandíková, D., et al. (2013). Čtenářské, matematické a přírodovědné úlohy pro první stupeň základního vzdělávání: Náměty pro rozvoj kompetencí žáků na základě zjištění šetření TIMSS a PIRLS 2011. Praha: ČŠI.

Hejný, M., & Jirotková, D., et al. (2010). Matematické úlohy pro druhý stupeň základního vzdělávání. Náměty pro rozvoj kompetencí žáků na základě zjištění výzkumu TIMSS 2007. Praha: ÚIV.

Hejný, M., & Jirotková, D., et al. (2013). Úlohy pro rozvoj matematické gramotnosti: Utváření kompetencí žáků na základě zjištění šetření PISA 2009. Praha: ČŠI.

Hiebert, J., Gallimore, R., Garnier, K., BogardGivvin, K., Hollingsworth, J., Jacobs, J., & Stigler, J. W. (2003). Teaching mathematics in seven countries. Results from the TIMSS 1999 Video Study. Washington, DC: U.S. Department of Education.

Hrbáčková, K. (2009). Autoregulace procesu čtenářského rozvoje žáků na 1. stupni základní školy. Pedagogická orientace 19(4), 74–91.

Janík, T., & Najvarová, V. (2007). Problémy školního vzdělávání ve světle výzkumů TIMSS a PISA (porovnání situace v České republice a v Německu). In D. Greger & V. Ježková (Eds.), Školní vzdělávání: Zahraniční trendy a inspirace (s. 102–123). Praha: Karolinum.

Janík, T. (2014). Mezinárodně srovnávací výzkumy vyučování a učení ve školních třídách a didaktika. In D. Greger & V. Ježková (Eds.), Srovnávací pedagogika: proměny a výzvy. Praha: Karolinum (v tisku).

Ježková, V. (2014). Čtenářská gramotnost v Německu z pohledu výzkumů PISA. Pedagogická orientace, 24(1), 58–76. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-1-58

Kaščák, O., & Pupala, B. (2011). PISA v kritickej perspektíve. Orbis scholae, 5(1), 53–70. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.74

Kašparová, V. (2013). V České republice probíhá hlavní sběr dat v rámci mezinárodního šetření o vyučování a učení (TALIS) 2013. Učitelské noviny, 116(8), 24–25.

Kelblová, L., et al. (2006). Čeští žáci v mezinárodním srovnání: České školství ve světle dlouhodobě zjišťovaných výsledků vzdělávání v mezinárodních šetřeních. Praha: ÚIV.

Kozma, R. B. (Ed.). (2003). Technology, innovation, and educationalchange: A globalperspective. A report ofthe second information technology in education study module 2. Eugene: ISTE.

Kramplová, I., & Potužníková, E. (2005). Jak (se) učí číst. Praha: ÚIV.

Kramplová, I. et al. (2012). Národní zpráva PIRLS 2011. Praha: Česká školní inspekce.

Křížová, I. et al. (2001). Znalosti, dovednosti a postoje čtrnáctiletých žáků v oblasti výchovy k občanství. Praha: ÚIV.

Mandíková, D. (2009). Postoje žáků k přírodním vědám – výsledky výzkumu PISA 2006. Pedagogika, 59(4), 380–395.

Mandíková, D., & Palečková, J. (2007). Videostudie TIMSS 1999 – jak se vyučuje přírodním vědám v různých zemích. Pedagogika, 57(3), 238–250.

Mandíková, D., & Houfková, J., et al. (2011). Přírodovědné úlohy pro druhý stupeň základního vzdělávání. Náměty pro rozvoj kompetencí žáků na základě zjištění výzkumu TIMSS 2007. Praha: ÚIV.

Mandíková, D., & Houfková, J., et al. (2013). Úlohy pro rozvoj přírodovědné gramotnosti: Utváření kompetencí žáků na základě zjištění šetření PISA 2009. Praha: ČŠI.

Mandíková, D., & Palečková, J. (2011). Výsledky českých žáků ve výzkumu PISA 2009 – zhoršení v matematice i přírodních vědách. Matematika – fyzika – informatika, 21(4), 210–222.

Matějů, P., et al. (1998). Funkční gramotnost dospělých. Praha: SOÚ AV ČR.

Matějů, P., & Straková J., et al. (2006). (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia.

Matějů, P., & Straková, J. (2003). Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovností: Sociologický pohled na úlohu víceletých gymnázií ve světle výzkumu PISA 2000. Sociologický časopis, 39(5), 625–652.

Matějů, P., & Straková, J. (2006). Víceletá gymnázia a jejich role v reprodukci vzdělanostních nerovností. In P. Matějů & J. Straková, et al., (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 194–219). Praha: Academia.

Matějů, P., Straková, J., & Veselý, A. (Eds.). (2010). Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha: SLON.

Matějů, P., Smith, M. L., & Basl, J. (2010). Rozdílné mechanismy – stejné nerovnosti. Změny v determinaci vzdělanostních aspirací mezi roky 1989 a 2003. In P. Matějů, J. Straková, & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 227–249). Praha: SLON.

Měření vědomostí a dovedností. Nová koncepce hodnocení žáků. (1999). Praha: ÚIV.

Mullis, I. V. S., Martin, M. O., Ruddock, G. J., O’Sullivan, C. Y., & Preuschoff, C. (2009a). TIMSS 2011 assessment frameworks. Amsterdam: IEA.

Mullis, I. V. S., Martin, M. O., Kennedy, A. M., Trong, K. L., & Sainsbury, M. (2009b). PIRLS 2011 assessment framework. Amsterdam: IEA.

Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T., & Šebestová, S. (2011). Videostudie v pedagogickém výzkumu. Brno: Paido.

Najvarová, V. (2008). Čtenářská gramotnost žáků 1. stupně základní školy. Pedagogická orientace, 18(1), 5–19.

OECD. (1999). Measuring student knowledge and skills. A new framework for assessment. Paris: OECD.

OECD. (2005). Teachers matter: Attracting, developing and retaining effective teachers. Paris: OECD.

OECD. (2006). Assessing scientific, reading and mathematical literacy: A framework for PISA 2006. Paris: OECD.

OECD. (2009a). Creating effective teaching and learning environments: First results from TALIS. Paris: OECD.

OECD. (2009b). PISA 2009 assessment framework. Key competecies in reading, mathematics and science. Paris: OECD.

OECD. Teaching and learning international survey TALIS 2013. (2011). Dostupné z http://www.oecd.org/edu/school/oecdteachingandlearninginternationalsurveytalistalis2013.htm

Palečková, J., & Mandíková, D. (1997). Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání. Výsledky českých žáků v praktických úlohách. Praha: VÚP.

Palečková, J., & Tomášek, V. (2001). Posun ve znalostech čtrnáctiletých žáků v matematice a přírodních vědách. Zpráva o výsledcích mezinárodního výzkumu TIMSS. Praha: ÚIV.

Palečková, J., & Tomášek, V. (2005). Učení pro zítřek. Výsledky výzkumu OECD PISA 2003. Praha: ÚIV.

Palečková, J., et al. (2007). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Poradí si žáci s přírodními vědami? Praha: ÚIV.

Palečková, J., & Tomášek, V. (2009). Mezinárodní evaluace vzdělávacích výsledků. In J. Průcha (Ed.), Pedagogická encyklopedie (s. 605–610). Praha: Portál.

Palečková, J., Tomášek, V., & Basl, J. (2010). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Umíme ještě číst? Praha: ÚIV.

Palečková, J., & Tomášek, V., et. al. (2013). Hlavní zjištění PISA 2012. Matematická gramotnost patnáctiletých žáků. Praha: Česká školní inspekce.

Pelgrum, W.J., & Anderson, R. E. (Eds.). (2001). ICT and the emerging paradigm for life-long learning: An IEA educational assessment of infrastructure, goals, and practices in twenty-six countries. Amsterdam: IEA.

Popp, M., Akbik, A., de Olano, D., & Martens, K. (2012). Strategie der sanften Steuerung im Schulsystem. Die Deutsche Schule, 104(3), 228–241.

Potužníková, E., & Straková, J. (2006). Rozdíly ve vědomostech a dovednostech českých chlapců a děvčat na základě zjištění mezinárodních výzkumů. Sociologický časopis, 42(4), 701–717.

Průcha, J. (1998). České základní vzdělávání: Nálezy pedagogického výzkumu. Pedagogika, 48(3), 212–242.

Průcha, J. (2005). České a finské výsledky vzdělávání. Komparace nálezů mezinárodní evaluace PISA. Pedagogická orientace, 15(1), 2–9.

Průcha, J. (2012). 20 let České asociace pedagogického výzkumu: Historie a výzvy současnosti. Pedagogická orientace, 22(4), 596–607. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-4-596

Rabušicová, M. (2011). Měření výsledků vzdělávání na mezinárodní a národní úrovni. Universitas, 44(2), 15–21.

Rendl, M., & Vondrová, N. (2014). Kritická místa v matematice u českých žáků na základě výsledků šetření TIMSS 2007. Pedagogická orientace, 24(1), 22–57. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-1-22

Roth, K. J., Druker, S. L., Garnier, H., Lemmens, M., Chen, C., Kawanaka, T., … Gallimore, R. (2006). Teaching science in five countries: Results from the TIMSS 1999 video study. Washington, DC: U.S. Department of Education.

Rusek, M. (2013). Vliv výuky na postoje žáků SOŠ k chemii. Scientia in Educatione, 4(1), 33–47.

Simonová, N. (2010). Výzkumná zpráva z šetření SIALS 1998. Praha: SOÚ AV ČR. Dostupné z http://www.piaac.c z/attach/SIALS_zprava.pdf

Simonová, N., & Soukup, P. (2010). Působení primárních a sekundárních faktorů sociálního původu při přechodu na vysokou školu v ČR: výsledky výzkumu PISA-L. In P. Matějů, J. Straková, & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 298–321). Praha: SLON.

Soukup, P. (Ed.). (2010). Národní zpráva z mezinárodní studie občanské výchovy. Praha: ÚIV.

Starý, K., et al. (2013). Úlohy pro rozvoj čtenářské gramotnosti: Utváření kompetencí žáků na základě zjištění šetření PISA 2009. Praha: ČŠI.

Straková, J. et al. (2002). Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Praha: ÚIV.

Straková, J. (2008). Nedostatky českého vzdělávacího systému z pohledu mezinárodních šetření. Pedagogické spektrum, 17(1), 89–102.

Straková, J. (2009). Vzdělávací politika a mezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání v ČR. Orbis scholae, 3(3), 103–118. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.200

Straková, J. (2010a). Přidaná hodnota víceletých gymnázií ve světle dostupných datových zdrojů. In P. Matějů, J. Straková, & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 130–150). Praha: SLON.

Straková, J. (2010b). Dopad diferenciace vzdělávacích příležitostí v povinném vzdělávání na vývoj nerovností ve výsledcích žáků v ČR po roce 2000. Pedagogika,60(2), 21–37.

Straková, J. (2010c). Vývoj diferenciace vzdělávacích výsledků na úrovni povinného vzdělávání. In P. Matějů, J. Straková, & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 92–108). Praha: SLON.

Straková, J. (2010d). Pedagogické činnosti českých učitelů v mezinárodním srovnání. Pedagogika, 60(3–4), 276–291.

Straková, J. (2011). Ke kritice výzkumu PISA. Orbis scholae, 5(3), 123–127. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.88

Straková, J., Potužníková, E., & Tomášek, V. (2006). Vědomosti, dovednosti a postoje českých žáků v mezinárodním srovnání. In P. Matějů & J. Straková, et al., (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 118–143). Praha: Academia.

Straková, J., & Tomášek, V. (1995). Mezinárodní studie čtenářské gramotnosti a její realizace v České republice. Praha: VÚP.

Straková, J., Tomášek, V., & Palečková, J. (1996). Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání. Souhrnné výsledky žáků 8. ročníku. Praha: VÚP.

Straková, J., Tomášek, V., & Palečková, J. (1998). Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání. Výsledky žáků posledních ročníků středních škol. Praha: VÚP.

Straková, J., & Tomášek, V. (2013). Měření vědomostí a dovedností romských žáků v rámci šetření PISA 2009. Pedagogika,63(1), 41–53.

Straková, J., Veselý, A., & Kelblová, L. (2013). Dovednosti českých dospělých v mezinárodním srovnání. Hlavní zjištění výzkumu OECD PIAAC. Praha: Dům zahraniční spolupráce.

Svoboda, E., & Höfer, G. (2006). Názory a postoje žáků k výuce fyziky (1. část). Matematika – fyzika – informatika, 16(4), 212–223.

Svoboda, E., & Höfer, G. (2007). Názory a postoje žáků k výuce fyziky (2. část). Matematika – fyzika – informatika, 16(5), 280–288.

Škoda, J. (2005). Současné trendy v přírodovědném vzdělávání. Ústí nad Labem: UJEP.

Škoda, J., & Doulík, P. (2009). Vývoj paradigmat přírodovědného vzdělávání. Pedagogická orientace, 19(3), 24–44.

Štech, S. (2011). PISA – nástroj vzdělávací politiky nebo výzkumná metoda? Orbis scholae, 5(1), 123–133.

TALIS mezinárodní šetření o vyučování. (2011). Dostupné z http://www.talis.cz/zamer-co-je.html

Tomášek, V., Straková, J., & Palečková, J. (1998). Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání. Výsledky žáků 3. a 4. ročníku – matematika, přírodověda. Praha: ÚIV.

Tomášek, V., et al. (2008). Výzkum TIMSS 2007. Obstojí čeští žáci v mezinárodní konkurenci? Praha: ÚIV.

Tomášek, V., et al. (2012). Národní zpráva TIMSS 2011. Praha: ČŠI.

Trhlíková, J., & Úlovcová, H. (2010). Učební obory – specifika vzdělávací cesty a uplatnění na trhu práce. In P. Matějů, J. Straková, & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření řešení (s. 180–207). Praha: SLON.

Veselský, M., & Hrubišková, H. (2009). Zájem žáků o učební předmět chemie. Pedagogická orientace, 19(3), 45–64.

Veselý, A. (2006). Kdo a proč končí v učňovských oborech? In P. Matějů & J. Straková, et al., (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 247–281). Praha: Academia.