Prozatím nevyužitá šance: situační analýza v pedagogickém výzkumu
Roč.26,č.3(2016)
Studie se zabývá možnostmi využití situační analýzy v pedagogickém výzkumu. I když je situační analýza novou metodou, významně se rozvíjející až v poslední dekádě, lze se s ní dnes setkat v široké škále společenských a humanitních věd. Přes tento úspěch napříč různými obory prozatím nedošlo k výraznému rozšíření situační analýzy do výzkumu edukačního/pedagogického, a to ani v zahraničí, ani v ČR. Tomu stále dominuje zakotvená teorie první generace nebo konstruktivisticky orientovaná zakotvená teorie. Studie na tento deficit reaguje tím, že představuje situační analýzu jako „balík teorie/metody“, přičemž demonstruje nejenom její ontologicko-epistemologická východiska ke studiu sociální/edukační reality a hlavní rozdíly oproti klasické zakotvené teorii, ale i principy používání tří klíčových nástrojů situační analýzy: (1) situačních map, (2) map sociálních světů a arén a (3) pozičních map. U všech tří nástrojů pak ukazuje jejich využití při zkoumání rozmanitých aspektů vzdělávání. V rámci diskuse těchto aspektů studie upozorňuje na stěžejní výhody situační analýzy jako teoreticko-metodologického přístupu ke studiu pedagogických jevů.
situační analýza; zakotvená teorie; kvalitativní výzkum; metodologie pedagogického výzkumu
Blumer, H. (1969). Symbolic interactionism: Perspective and method. Englewood Cliffs: Prentice Hall.
Bodláková, L. (2012). Budování kariéry mladých žen v kontextu mateřské dovolené. Studia paedagogica, 17(2), 127–137. https://doi.org/10.5817/SP2012-2-9
Bonnell, V. E., Hunt, L. A., & Biernacki, R. (1999). Beyond the cultural turn: New directions in the study of society and culture. Berkeley: University of Californa Press.
Brücknerová, K. (2011). Paleta hodnoticích situací a hodnoticích přístupů k výtvarné výchově. Studia paedagogica, 16(2), 49–73. https://doi.org/10.5817/SP2011-2-3
Bryant, A. (2002). Re-grounding grounded theory. Journal of Information Technology, Theory and Application, 44(1), 25–42.
Bryant, A., & Charmaz, K. (2007). Grounded theory in historical perspective: An epistemological account. In A. Bryant & K. Charmaz (Eds.), Handbook of grounded theory (s. 31–57). London: Sage.
Clarke, A. E. (2003). Situational analysis. Grounded theory after the postmodern turn. Symbolic Interaction, 26(4), 553–576. https://doi.org/10.1525/si.2003.26.4.553
Clarke, A. E. (2005). Situational analysis. Grounded theory after the postmodern turn. Thousand Oaks: Sage.
Clarke, A. E. (2009). From grounded theory to situational analysis. What is new? Why? How? In J. M. Moorse (Ed.), Developing grounded theory: The second generation (s. 194–233).Walnut Creek: Left Coast Press.
Clarke, A. E. (2014). Grounded theory: Critiques, debates, and situational analysis. In A. E. Clarke & K. Charmaz (Eds.), Grounded theory and situational analysis: History, essentials and debates in grounded theory. Thousand Oaks: Sage.
Clarke, A. E., Friese, C., & Washburn, R. (Eds.). (2015). Situational analysis in practice. Mapping research with grounded theory. London: Left Coast Press.
Clarke, A. E., Friese, C., & Washburn, R. (Eds.). (2016). Situational analysis: Grounded theory after the interpretative turn. London: Left Coast Press.
Creswell, J. W. (2014). Research design: Qualitative, quantitative and mixed methods approaches. Thousand Oaks: Sage.
Clarke, A. E., & Charmaz, K. (2014). Editors’ introduction: Grounded theory and situational analysis. In A. E. Clarke & K. Charmaz (Eds.), Grounded theory and situational analysis: History, essentials and debates in grounded theory (s. 21–32). Thousand Oaks: Sage.
den Outer, B., Handley, K., & Price, M. (2013). Situational analysis and mapping for use in education research: A reflexive methodology? Studies in Higher Education, 38(10), 1504–1521.
Denzin, N. K. (2007). Grounded theory and the politics of interpretation. In A. Bryant & K. Charmaz (Eds.), The Sage handbook of grounded theory (s. 454–472). London: Sage.
Denzin, N. K., & Lincoln, Y. S. (2005). The Sage handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage.
Dey, I. (1999). Grounding grounded theory: Guidelines for qualitative inquiry. San Diego: Academic Press.
Ferdmanová, J. (2015). Typologie výukových strategií podporující inkluzi ve vzdělávání. Studia paedagogica, 20(3), 131–144. https://doi.org/10.5817/SP2015-3-8
Fosket, J. R. (2015). Situating knowledge. In A. E. Clarke, C. Friese, & R. Washburn (Eds.), Situational analysis in practice. Mapping research with grounded theory (s. 195–215). London: Left Coast Press.
Foucault, M. (2000). Dozerať a trestať. Zrod väzenia. Bratislava: Kaligram.
Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Glaser, B. G., & Strauss, A. L. (1967). The discovery of grounded theory: Strategies for qualitative research. Hawthorne: Aldine.
Gordon, T., Holland, J., & Lahelma, E. (2001). Etnographic research in educational settings. In P. Atkinson, A. Coffey, S. Delamont, J. Lofland, & L. H Lofland (Eds.), Handbook of etnography (s. 188–203). London: Sage.
Haig, B. D. (1995). Grounded theory as scientific method. Philosophy of Education, 28(1), 1–11.
Hallberg, L. R. (2006). The “core category” of grounded theory: Making constant comparisons. International Journal of Qualitative Studies on Health and Well-being, 1(3), 141–148. https://doi.org/10.1080/17482620600858399
Harris, G. (2011). Teacher educators under surveillance at a religious university. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 17(5), 545–558.
Hlaďo, P. (2010). Dynamika rozhodování žáků základních škol o další vzdělávací dráze. Studia paedagogica, 15(2), 87–104.
Hood, J. C. (2007). Orthodoxy vs. power: The defining traits of grounded theory. In A. Bryant & K. Charmaz (Eds.), The Sage handbook of grounded theory (s. 151–164). London: Sage.
Charmaz, K. (2000). Grounded theory: Objectivist and constructivist methods. In N. K. Denzin & Y. S. Lincoln (Eds.), Handbook of qualitative research (s. 507 ̶ 536). Thousand Oaks: Sage.
Charmaz, K. (2006). Constructing grounded theory. London: Sage.
James, W., & Mills, D. (2005). Introduction: From representation to action in the flow of time. In W. James & D. Mills (Eds.), The qualities of time: Anthropological approaches (s. 1–15). Oxford: Berg.
Kalenda, J., & Vávrová, S. (2015). Mapping the self-regulated learning of adults. In I. Krejčí, M. Flégl, & M. Houška (Eds.), Efficiency and responsibility in education 2015. 12th international conference (s. 239–249). Dostupné z http://erie.pef.czu.cz/2015/Documents/ERIE2015_electronical_complete.pdf
Kalenda, J., & Vávrová, S. (2016). Self-regulated learning in students of helping professions. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 217, 282–292. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2016.02.086
Kalenda, J., & Vávrová, S. (v tisku). Řízení učení běžných a netradičních studentů v terciárním vzdělávání: srovnávací situační analýza. In M. Dopita (Ed.), Netradiční studenti v terciárním vzdělávání. Olomouc: UP Olomouc.
Kelle, U. (2007). Development of categories: Different approaches in grounded theory. In A. Bryant & K. Charmaz (Eds.), The Sage handbook of grounded theory (s. 191–213). Thousand Oaks: Sage.
Latour, B. (2005). Reassembling the social. An introduction to actor-network theory. Oxford: Oxford University Press.
Layder, D. (1998). Sociological practice: Linking theory and social research. London: Sage.
Makovská, Z. (2011). Techniky změny chování a jejich využití ze strany žáků. Pedagogická orientace, 21(1), 85–103.
Mertens, D. M. (2015). Research and evaluation in education and psychology. Integrating diversity with quantitative, qualitative and mixed methods. London: Sage.
Morse, J. M., Stern, P. N., Corbin, J., Bowers, B., Charmaz, K., & Clarke, A. E. (Eds.). (2009). Developing grounded theory: The second generation. Walnut Creek: Left Coast Press.
Outhwaite, W., & Turner, S. P. (Eds.). (2007). Handbook of social science methodology. Thousand Oaks: Sage.
Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., & Sedláček, M. (2009). Úvodní fáze profesní kariéry ředitelů základních škol. Studia paedagogica, 14(1), 109–126.
Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., & Sedláček, M. (2010). Profesní dráha ředitelů základních škol: od fáze profesní jistoty k novým výzvám. Studia paedagogica, 15(1), 85–105.
Prus, R. C. (1996). Symbolic interaction and etnographic research: Intersubjectivty and the study of human lived experience. Albany: State University of New York Press.
Rabušicová, M., Kamanová, L., & Pevná, K. (2015). Učit se stárnout aktivně: senioři v mobilních počítačových učebnách. Studia paedagogica, 20(1), 85–108.
Redman-MacLaren, M., & Mills, J. (2015). Transformational grounded theory: Theory, voice, and action. International Journal of Qualitative Methods, 14(3), 1–12. https://doi.org/10.1177/160940691501400301
Reichertz, J. (2007). Abduction: The logic of discovery of grounded theory. In A. Bryant & K. Charmaz (Eds.), The Sage handbook of grounded theory (s. 214–228). London: Sage.
Rißler, G., Bossen, A., & Blasse, N. (2014). School as space: Spatial alterations, teaching, social motives, and practice. Studia paedagogica, 19(4), 145–160. https://doi.org/10.5817/SP2014-4-7
Richardson, L. (1994). Writing: A method of inquiry. In N. K. Denzin & Y. S. Lincoln. (Eds.), Handbook of qualitative research (s. 77–84). Greenwich: JAI.
Sedláčková, J. (2015). Typologie rodinných vypravěčů. Studia paedagogica, 20(3), 145–159. https://doi.org/10.5817/SP2015-3-9
Simonová, J. (2015). Postoje rodičů k volbě základní školy. Studia paedagogica, 20(3), 69–87. https://doi.org/10.5817/SP2015-3-5
Strauss, A. L. (1984). Social worlds and their segmentation processes. Studies in Symbolic Interaction, 5, 123–139.
Strauss, A. L., & Corbin, J. (1990). The basics of qualitative analysis: Grounded theory procedures and techniques. Thousand Oaks: Sage.
Strauss, A. L., & Corbin, J. (1998). The basics of qualitative analysis: Grounded theory procedures and techniques. Thousand Oaks: Sage.
Strauss, A. L., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
Suddaby, R. (2006). What grounded theory is not. Academy of Management Journal, 49(4), 633–642. https://doi.org/10.5465/AMJ.2006.22083020
Šeďová, K. (2005). Možnosti uplatnění zakotvené teorie v pedagogickém výzkumu: rodinná socializace dětského televizního diváctví. Studia paedagogica, 10(1), 123–132.
Šeďová, K. (2006). Mediální výchova v rodinách předškoláků. Pedagogická orientace, 16(1), 72–85.
Šeďová, K. (2009). Tiché partnerství: vztahy mezi rodiči a učitelkami na prvním stupni základní školy. Studia paedagogica, 14(1), 27–51.
Šeďová, K. (2015). Moc v dialogickém vyučování. Pedagogická orientace, 25(1), 32–62. https://doi.org/10.5817/PedOr2015-1-32
Šíp, R. (2015). Pedagogika a paradigmatický obrat v metodologii a teorii. Pedagogická orientace, 25(5), 671–699. https://doi.org/10.5817/PedOr2015-5-671
Švaříček, R. (2006). Rozvíjející se kvalitativní přístupy ke zkoumání edukační reality. Aula, 14(4), 22–30.
Švaříček, R., Šeďová, K., Sedláček, M., Novotný, P., Nedbálková, K., Miková, M., … Zounek, J. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Thomas, G., & James, D. (2006). Reinventing grounded theory: Some questions about theory, ground and discovery. British Educational Research Journal, 32(6), 767–795. https://doi.org/10.1080/01411920600989412
Titscher, S., Meyer, M., Vetter, E., & Wodak, R. (2000). Methods of text and discourse analysis. London: Sage.
Wacquant, L. (2002). Scrutinizing the street: Poverty, morality, and the pitfalls of urban ethnography. American Journal of Sociology, 107(6), 1648–1532.
Wiegerová, A., & Gavora, P. (2014). Proč se chci stát učitelkou v mateřské škole? Pohled kvalitativního výzkumu. Pedagogická orientace, 24(4), 510–534. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-4-510
Wortham, S., & Jackson, K. (2008). Educational constructionisms. In J. F. Gubrium & J. A. Holstein (Eds.), Handbook of constructionist research (s. 107–127). New York: Guilford Press.
Yin, R. K. (2002). Case study research. Design and methods. Thousand Oaks: Sage.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2016 Jan Kalenda