Nejistota jako fenomén filosofie edukace: pedagogika v nejistotě nebo pedagogika nejistoty?
Roč.35,č.2(2025)
Diskuse analyzuje fenomén nejistoty, jako ústřední pojem filosofie edukace, mající zásadní dopad na školní prostředí – a to jak v rovině nejistoty obsahové a didaktické, tak také v rovině potřeby jistoty. Popisuje potřeby aktérů vzdělávání přebývat v poli jistoty a současně přístupy, které k tomuto pojetí směřují, a to včetně nezamýšlených dopadů do praktického uspořádání výuky a témata v pedagogické literatuře. Nezamýšlené nebo nevědomé dopady potřeby jistoty studie popisuje jako silnou formu současného pedagogického i školského pole. Ukazuje se, že pokud má být pedagogika aktivitou vedoucí k utváření dynamické identity studujících a směřující k jejich schopnosti bytí ve světě, je nebytné nejistotu do filosofie edukace integrovat a promýšlet ji v kontextu vzdělávacích obsahů, přístupů, metod i forem edukace. Kritická reflexe a integrace nejistoty jako pozitivní kvality do filosofie edukace umožňuje formovat vzdělávací přístup překonávající krizi modernity spojené s tradičnějšími formami edukačních konceptů.
pedagogika; nejistota; Bauman; generativní AI; modernita; kompetence; znalosti; pragmatismus; reflexe učení
Adam, B., Beck, U., & Loon, J. van (Ed.). (2000). The risk society and beyond: Critical issues for social theory. SAGE.
Adams, C., Pente, P., Lemermeyer, G., & Rockwell, G. (2023). Ethical principles for artificial intelligence in K-12 education. Computers and Education: Artificial Intelligence, 4, 100131. https://doi.org/10.1016/j.caeai.2023.100131
Arendt, H. (2006). On revolution. Penguin Books.
Arendtová, H. (1996). Původ totalitarismu I–III. Totalitarismus. Oikoymenh.
Baidoo-Anu, D., & Owusu Ansah, K. (2023). Education in the era of generative artificial intelligence (AI): Understanding the potential benefits of ChatGPT in promoting teaching and learning. https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4337484
Bauman, Z. (2002). Tekutá modernost. Mladá fronta.
Bauman, Z. (2003). Modernita a holocaust. Sociologické nakladatelství.
Bauman, Z. (2005). Education in liquid modernity. The Review of Education, Pedagogy, and Cultural Studies, 27(4), 303–317. https://doi.org/10.1080/10714410500338873
Bauman, Z. (2010). Myslet sociologicky: Netradiční uvedení do sociologie. Sociologické nakladatelství (SLON.
Bauman, Z. (2017). Tourists and vagabonds: Or, living in postmodern times. In Identity and social change (s. 13–26). Routledge.
Bauman, Z., & Donskis, L. (2018). Tekuté zlo: Život bez alternativ. Pulchra.
Bělohradský, V. (2021). Čas pléthokracie: Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně (1., Roč. 2021). Nakladatelství 65. pole.
Brdička, B. (2024). Pedagogika nejistoty v éře AI. NPI ČR. https://digitalizace.rvp.cz/files/pedagogika-nejistoty-v-ere-ai-11.pdf
Bučková, H. (2018). Připravenost učitelů základních škol na kurikulární změny ve výuce informatiky v české republice. Journal of Technology and Information Education, 10(2), 5–15. https://doi.org/10.5507/jtie.2018.006
Caldera, S., Desha, C., & Dawes, L. (2022). Applying Cynefin framework to explore the experiences of engineering educators undertaking ‘emergency remote teaching’during the COVID-19 pandemic. Australasian Journal of Engineering Education, 27(1), 3–15.
Carr, D. (Ed.). (2003). Education, Knowledge and Truth: Beyond the postmodern impasse. Routledge.
Cole, P. (2003). Filozofie náboženství. PORTÁL s. r. o.
Condrey, B. J. (2023). The Christian educator as prophet, priest, and king: Nurturing moral formation in a ChatGPT era. International Journal of Christianity & Education, 20569971231196809. https://doi.org/10.1177/20569971231196809
Damasio, A. R. (1994). Descartes’ error: Emotion, reason, and the human brain. Putnam.
Damasio, A. R. (2018). The strange order of things: Life, feeling, and the making of the cultures. Pantheon Books.
Deho, O. B., Joksimovic, S., Li, J., Zhan, C., Liu, J., & Liu, L. (2022). Should Learning Analytics Models Include Sensitive Attributes? Explaining the Why. IEEE Transactions on Learning Technologies.
Dewey, J. (1923). Democracy and education: An introduction to the philosophy of education. Macmillan.
Dewey, J. (1947). O pramenech vychovatelské vědy. Samcovo knihkupectví.
Dewey, J. (1986). Experience and education. The Educational Forum, 50(3), 241–252.
Didau, D. (2023). Za děti chytřejší: Snižování rozdílů ve školní úspěšnosti (J. Vlková, Přel.; Vydání první). Edukační laboratoř : Published.
Feerrar, J. (2020). Supporting digital wellness and wellbeing. In Student Wellness and Academic Libraries: Case Studies and Activities for Promoting Health and Success. ACRL Press.
Fink, E. (1992). Natur, Freiheit, Welt: Philosophie der Erziehung (F.-A. Schwarz, Ed.). Königshausen & Neumann.
Fletcher-Wood, H. (2021). Responzivní výuka: Kognitivní vědy a formativní hodnocení v praxi (Vydání první). Euromedia Group.
Floridi, L. (2017). The logic of design as a conceptual logic of information. Minds and Machines, 27(3), 495–519.
František. (2018). Laudato si’ papeže Františka: Encyklika: O péči o společný domov (M. Glaser 1962-, Přel.; Druhé, jazykově a odborně revidované vydání). Paulínky.
Greenbank, P. (2003). The role of values in educational research: The case for reflexivity. British Educational Research Journal, 29(6), 791–801. https://doi.org/10.1080/0141192032000137303
Groot, K. D. (2006). The church in liquid modernity: A sociological and theological exploration of a liquid church. International Journal for the Study of the Christian Church, 6(1), 91–103. https://doi.org/10.1080/14742250500484469
Groot, K. D. (2007). Rethinking Church In Liquid Modernity. In Religion inside and outside Traditional Institutions (s. 175–192). Brill. https://brill.com/display/book/9789047419716/Bej.9789004157927.i-322_010.xml
Gündüz, U. (2017). The effect of social media on identity construction. Mediterranean Journal of Social Sciences, 8, č. 5, 85.
Halík, T. (2021). Odpoledne křesťanství: Odvaha k proměně (Roč. 2021). Lidové noviny.
Heidegger, M. (2023). Úvahy II-VI : černé sešity 1931-1938 (I. Chvatík, Přel.; Vydání první). Academia Praha.
Hejdánek, L. (1997). Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti. Oikoymenh.
Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie: Moderní učebnice sociální psychologie (Vyd. 1.). Portál.
Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Paido.
Jirásek, I. (2023). Spiritual literacy: Non-religious reconceptualisation for education in a secular environment. International Journal of Children’s Spirituality, 28(2), 61–75. https://doi.org/10.1080/1364436X.2023.2166467
Kahneman, D. (2012). Myšlení, rychlé a pomalé. Jan Melvil Publishing.
Komenský, J. A. (2019). Labyrint světa a ráj srdce: Text původního vydání z roku 1623. Práh.
Larsen, C. M., Terkelsen, A. S., Carlsen, A.-M. F., & Kristensen, H. K. (2019). Methods for teaching evidence-based practice: A scoping review. BMC Medical Education, 19(1), 259. https://doi.org/10.1186/s12909-019-1681-0
Loffeld, J. (2025). Když Bůh nikomu nechybí: Křesťanství v době náboženské lhostejnosti (Roč. 2025). Portál.
Luckmann, T. (1967). The invisible religion. Macmillan.
Matějčková, T. (2023). Bůh je mrtev. Nic není dovoleno (1. vydání). Echo Media.
Mccrea, P. (2025). Když výuka motivuje (T. Vlková, Přel.; Vydání první). Edukační laboratoř : Published.
Michálek, 1941-, Jiří. (1996). Topologie výchovy: (Místo výchovy v životě člověka) (První vydání). Oikoymenh.
Nagata, A. L. (2005). Promoting Self-Reflexivity in Intercultural Education. Journal of Intercultural Communication, 2004(8), 139–167.
NPI ČR. (2025). Revize RVP základního vzdělávání. Revize RVP. https://revize.rvp.cz
Palouš, R. (1987). Čas výchovy (Roč. 34). SPN.
Palouš, R. (2009). Paradoxy výchovy (Vyd. 1.). Karolinum.
Patočka, J. (1996). Péče o duši. Oikoymenh.
Patočka, J. (1997). Komeniologické studie. Oikoumenh.
Ricœur, P. (2016). O sobě samém jako o jiném. Oikoymenh.
Ricoeur, P., Petříček, M., & Dvořáková, V. (2000). Čas a vyprávění. I, Zápletka a historické vyprávění (Vyd. 1). OIKOYMENH.
Schwarz, K. C. a W., & P, J. (2020). Introduction to the social construction of identity and authenticity. In Studies on the Social Construction of Identity and Authenticity (s. 1–24). Routledge.
Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Masarykova univerzita.
Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie (Vyd. 2). Portál.
Stodola, J. (2010). Analýza pojmu informace a jeho klasifikace s užitím aristotelské filosofie. ProInflow, 2(1), Article 1. https://doi.org/10.5817/ProIn2010-1-3
Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: K vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny (Vyd. 1). Grada.
Šíp, R. (2013). Problematické aspekty současné pedagogiky z pohledu pedagogické filozofie: Vztah praxe a teorie a potlačení somatické dimense pedagogických procesů. Masarykova univerzita.
Šíp, R. (2014). Globalization, nationalism and Europe: The need for trans-national perspectives in education. Human Affairs, 2, 248–257.
Šíp, R. (2019). Proč školství a jeho aktéři selhávají. Masarykova univerzita.
Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105–115.
Švec, V., Nehyba, J., Svojanovský, P., Lawley, J., Šíp, R., Minaříková, E., Pravdová, B., Šimůnková, B., & Slavík, J. (2016). Studenti učitelství mezi tacitními a explicitními znalostmi. Masarykova univerzita.
Tversky, A., & Kahneman, D. (2013). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. In Handbook of Fundamentals of Financial Decision Making (s. 261–268).
Vanden Abeele, M. M. P. (2021). Digital Wellbeing as a Dynamic Construct. Communication Theory, 31(4), 932–955. https://doi.org/10.1093/ct/qtaa024
Veteška, J., & Tureckiová, M. (2008). Kompetence ve vzdělávání. Grada.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2026 Michal Černý