Výuka v přírodě: módní hit či smysluplná výuka?
Roč.31,č.2(2021)
Studie se zabývá společensky frekventovaným tématem, paralelním k probíhající odborné diskusi, a to výukou přírodopisu na druhém stupni základní školy v terénu, v přírodě. Cílem v této studii bylo zjistit vztah učitelů a žáků k této výuce. Jde o reakci na problém vzniklý direktivním nařízením vedení (některých) škol vyučovat přírodopis mimo třídu, venku, což není vždy v souladu s učitelovým pojetím výuky. Do kvalitativního výzkumu se zapojilo dvacet devět učitelů přírodopisu z dvaceti sedmi základních škol a třicet osm žáků ze dvou tříd různých škol. Sběr dat byl realizován metodou autonomního psaní, kdy jedinec popisuje i hodnotí svou zkušenost bez zásahu badatele, a doplňkově prostřednictvím rozhovorů na dané téma. Výzkum probíhal v přirozeném prostředí, v praxi škol. Data jsou výsledkem subjektivní reflexe jednotlivců a byla podrobena interpretativní fenomenologické analýze, texty byly děleny na smysluplné významové jednotky a ty pak seskupovány, a v nich byly vyhledávány opakující se vzorce. Následná interpretace byla realizována v rámci spolupráce respondentů a badatele přístupem collaborative accounts. Z výzkumu vyplynulo, že výuka přírodopisu v přírodě dává zúčastněným vyučujícím i žákům smysl pouze v případě, že se s ní ztotožní a jsou na ni připraveni, že je zvládnuta nejen odborně obsahově, ale také organizačně.
výuka; vyučování; učení; přírodopis; základní vzdělávání
Blažek, R., Janotová, Z., Potužníková, E., & Basl, J. (2018). Mezinárodní šetření PISA 2018. Národní zpráva. Česká školní inspekce.
Dočekal, V. (2012). Prožitkové, zážitkové, nebo zkušenostní učení? e-Pedagogium, 12(1), 9–17. https://doi.org/10.5507/epd.2012.002
Frankl, V., E. (2006). Lékařská péče o duši: základy logoterapie a existenciální analýzy. Cesta.
Jáč, M., Kopecká, J., Morris, M., & Vránová, O. (2019). Didaktické kazuistiky výuky přírodopisu a biologie. Univerzita Palackého v Olomouci. https://doi.org/10.5507/pdf.19.24456331
Jirásek, I. (2016). Doxa a epistémé zážitkové pedagogiky. Pedagogika, 66(2), 154–178. https://doi.org/10.14712/23362189.2015.736
Kalhous, Z., & Obst, O., et al. (2002). Školní didaktika. Portál.
Koťa, J. (2012). Traktát o vybraných problémech teorie a praxe v oblasti pedagogických věd. Pedagogická orientace, 22(3), 336–352. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-336
Kropáč, J., & Kropáčová, J. (2006). Didaktická transformace pro technické předměty. Univerzita Palackého v Olomouci.
Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. UTB Zlín.
Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Paido.
Mareš, J. (1990a). Učitelovo pojetí výuky (1. díl). Výchova a vzdělání, 1(2), 31–33.
Mareš, J. (1990b). Učitelovo pojetí výuky (2. díl). Výchova a vzdělání, 1(3), 51–54.
Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Masarykova univerzita.
Obst, O. (2017). Obecná didaktika. Univerzita Palackého v Olomouci.
Papáček, M., Čížková, V., Kubiatko, M., Petr, J., & Závodská, P. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (s. 225–257). Masarykova univerzita.
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2018/2019. (2018). [online]. ČŠI. https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Dokumenty/Plan-hlavnich-ukolu/2018- 2019-Plan-hlavnich-ukolu-Ceske-skolni-inspekc/Plan-hlavnich-ukolu-Ceske-skolni-inspekce_2018-2019.pdf.
Přehled šablon a jejich věcný výklad, příloha č. 3. (2018). [online]. NIDV. https://www.nidv.cz/ old/strategicke-rizeni/296-sablony/sablony-ii/1319-sablony-ii-ms-zs-sd-sk-zus-svc.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2017). [online]. MŠMT. https://www. msmt.cz/file/43792/.
Slavík, J., & Čapková, D. (1994). Reflexe učitelské profese: divadlo, dílna a těžká život v pojetí výuky. Pedagogika, 44(4), 377–388.
Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny. Grada.
Ševčíková, J., & Plischke, J. (2020). Vybrané aspekty profesního přesvědčení začínajících učitelů. e-Pedagogium, 20(1), 7–15. https://doi.org/10.5507/epd.2020.002
Štech, S. (1994). Co je to učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika, 44(4), 310–320.
Štech, S. (2000). Křivá huba, nebo křivé zrcadlo. (O hříchu podvodných interpretací). Pedagogika, 50(2), 117–120.
Šíp, R. (2019). Proč školství a jeho aktéři selhávají. Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9378-2019
Švaříček, R. (2007). Biografický design. In R. Švaříček & K. Šeďová, et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 126–141). Portál.
Švec, V. (1997). Sebereflexe jako nástroj profesionálního (sebe)rozvíjení začínajících učitelů. Pedagogická orientace, 7(3), 2–13.
Vašťatková, J., & Prášilová, M. (2007). Česká škola = učící se škola. Pedagogická orientace, 17(1), 5–11.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2022 Jaroslava Ševčíková