Překážky implementace primární prevence rizikového chování ve škole v kontextu činností metodika školní prevence
Roč.30,č.4(2020)
ENGLISH ISSUE
Výzkumný článek řeší problematiku rizikového chování žáků základních a středních škol z pohledu učitelů odpovědných za realizaci primární prevence ve školách. Autor se zaměřuje na reflexi učitelů, kteří zastávají pozici školního metodika prevence a kteří organizují, realizují a hodnotí školní preventivní programy. Text nejprve popisuje diskurzivní otázky týkající se koncepce prevence a komentuje potenciál učitelů, který je základem pro efektivní realizaci prevence ve školách. Prezentované výsledky výzkumu ukazují, jak učitelé hodnotí podmínky pro realizaci preventivních programů ve školách; poté analyzuje rozhovory s učiteli o problémech, se kterými se ve školách potýkají při výkonu svých povinností metodika. Prevence rizikového chování je v České republice povinnou součástí vzdělávání. Školy vytvářejí preventivní strategii a preventivní program, který je součástí školního vzdělávacího programu. Klíčovou otázkou související s tvorbou těchto školních dokumentů je vyjasnit, jakými výchovnými tématy by se měla škola zabývat, jaké si formuluje teoretické základy definující hlavní priority prevence a specifikující hlavní témata naplňující preventivní program. Ukazuje se, že metodici školní prevence nemají dostatečnou oporu v učitelském sboru, což jim brání v adekvátní přípravě a hodnocení programů. Tito učitelé se musí vypořádat s řadou problémů, přesto si nejsou jisti, jaké jsou účinné podmínky a procesy potřebné pro úspěšnou realizaci preventivních programů. První etapa výzkumu je založena na datech získaných z analýzy myšlenkových map. Tyto mapy jsou výsledkem zapojení školních metodiků prevence v ohniskových skupinách (n = 28). V rámci těchto skupin účastníci zachytili problémy a podmínky související s jejich osobním pohledem na realizaci preventivních programů na svých školách. Následná obsahová analýza textu podle Klapka (2013) poskytuje zajímavé využití spojení mezi primárním hromadným mapováním problematiky, distribucí proměnných díky následně stanovenému kategorickému klíči a hloubkovou analýzou dat v kontextu kvalitativní výzkumná studie. Analýza myšlenkových map byla provedena pomocí výzkumné metody popsané Gavorou (2010): byla stanovena základní sada textů (v tomto konkrétním případě myšlenkové mapy), poté byly sémantické jednotky rozděleny do několika analytických kategorií a tyto jednotky byly nakonec kvantifikovány a popsány. Interpretace výsledků (technikou „vyložení karet“) je založena na výzkumných datech získaných během druhé etapy výzkumu. Ta byla realizována sběrem dat formou rozhovorů s učiteli nad jejich myšlenkovými mapami. Participanti výzkumu byli požádáni, aby vysvětlili svůj osobní náhled na problémy ve škole odrážející se ve výběru daných kategorií a ve formulaci logických řetězců. Výsledky výzkumu přinášejí zajímavé informace související s realizací preventivních programů ve 28 školách v Jihočeském kraji, přičemž získaná data pojmenovávají bariéry bránící efektivní práci metodika prevence ve školách.
primární prevence; rizikové chování; základní škola; metodik školní prevence
Act No. 561/2004 Sb. Act No. 561/2004 Coll. on pre-school, primary, secondary, higher vocational and other education (School Act). (2004).
Bakic, J., Diebäcker, M., & Hammer, E. (Eds.) (2008). Aktuelle Leitbegriffe der socialen Arbeit. Ein kritischen Handbuch. Wien: Erhard Löcker.
Buzan, T. (2007). Mentální mapování. Praha: Portál.
Chen C-Y, Storr C. L., & Anthony J. C. (2009). Early-onset drug use and risk for drug dependence problems. Addictive behaviors, 34(3), 319–322. https://doi.org/10.1016/j.addbeh.2008.10.021
Čech, T. (2011). Škola a její preventivně-výchovná strategie jako předpoklad rozvoje kompetencí dětí. Prevence, 8(7), 4–7.
ČŠI. (2020). Mezinárodní šetření TALIS 2018. Zkušenosti, názory a postoje učitelů a ředitelů škol. Národní zpráva. Praha: ČŠI, MŠMT.
Deleuze, G. (1993). Postskriptum über die Kontrollgesellschaften. In Unterhandlungen 1972–1990 (pp. 254–262). Frankfurt/M.: Suhrkamp.
Dolejš, M. (2010). Efektivní včasná diagnostika rizikového chování adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta.
Dzierzbicka, A. (2008). Prävention und Disziplinierung. In J. Bakic, M. Diebäcker, & E. Hammer (Eds.), Aktuelle Leitbegriffe der socialen Arbeit. Ein kritischen Handbuch (pp. 170–184). Wien: Erhard Löcker.
Ecarius, J., Eulenbach, M., Fuchs, T., & Walgenbach, K. (2011). Jugend und Sozialisation. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften / Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-531-92654-4
Erikson, E., H. (2002). Dětství a společnost. Praha: Argo.
Exnerová, M., Kaufová, T., & Skácelová, L. (2012). Kočičí zahrada. Rozvoj sociálních dovedností dětí v rámci prevence rizikového chování. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga.
Feřtek, T. (2015). Co je nového ve vzdělávání. Praha: Nová Beseda.
Gallá, M., Aertsen, P., & Daatland, C., DeSwert, J., Fenk, R., … Sannen, A. (2005). Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí: Příručka o efektivní školní drogové prevenci. Praha: Úřad vlády České republiky.
Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Hanušová, S., Píšová, M., Kohoutek, T., Minaříková, E., Janík, M., Janík, T., ... & Ježek, S. (2017). Chtějí zůstat nebo odejít? Začínající učitelé v českých základních školách. Brno: Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8922-2017
Havlík, R., & Koťa, J. (2007). Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál.
Helus, Z. (2007). Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada.
Hroncová, J., Niklová, M., Hanesová, D., & Dulovics, M. (2020). Sociálna pedagogika na Slovensku a v zahraničí – teoretická reflexia a prax. Banská Bystrica: Belianum, Univerzita Máteje Bela v Banské Bystrici.
Kartous, B. (2019). No Future. Praha: Nakladatelství 65. pole.
Klapko, D. (2013). Obsahová analýza textu. In L. Gulová & R. Šíp R. (Eds.), Výzkumné metody v pedagogické praxi (pp. 139–167). Praha: Grada.
Krech, D., Crutchfield, R. S., & Ballachey, E. L. (1962). Individual in society: A textbook of social psychology. McGraw-Hill.
Macek, P. (1999). Adolescence. Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál.
Majerčíková, J. (2015). Sporné aspekty úzkych vzťahov rodiny a školy na začiatku vzdelávania. Studia Paedagogica, 20(1), 29–44. https://doi.org/10.5817/SP2015-1-3
Miovský, M., Adámková, T., Barták, M., Čablová, L., Čech, T., … Zapletalová, J. (2015a). Výkladový slovník základních pojmů školské prevence rizikového chování. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze v Nakladatelství Lidové noviny.
Miovský, M., Aujezká, A., Burešová, I., Čablová, L., Červenková, E., … Žaloudíková, I. (2015b). Programy a intervence školské prevence rizikového chování v praxi (2nd ed.). Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze v Nakladatelství Lidové noviny.
Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., Novák, P., Barták, M., … Veselá, M. (2015c). Prevence rizikového chování ve školství. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze v Nakladatelství Lidové noviny.
Miovský, M., Skácelová, L., Čablová, L., Veselá, M., & Zapletalová, J. (2012). Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu prevence rizikového chování pro základní školy. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga.
MŠMT. (2000). Strategie prevence společensky nežádoucích jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2001–2004. Praha: MŠMT.
MŠMT. (2001). Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení. Praha: MŠMT.
MŠMT. (2005). Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
MŠMT. (2010). Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
MŠMT. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní školství. Praha: MŠMT.
MŠMT. (2019). Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019–2027. Dostupné z http://www.msmt.cz/uploads/narodni_strategie_primarni_ prevence_2019_27.pdf
MŠMT. (2020). Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030. Dostupné z https: http://www. msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030
Otto, H.-U., & Thiersch, H. (Eds.). (2005). Handbuch. Sozialarbeit. Sozialpädagogik. München: Ernst Reinhardt Verlag. https://doi.org/10.2378/9783497018178
Pelikán, J. (1997). Výchova pro život. Praha: Nakladatelství ISV.
Pelikán, J. (2002). Pomáhat být. Praha: Karolinum.
Piaget, J., & Inhelder, B. (1997). Psychologie dítěte. Praha: Portál.
Pravdová, B. (2014). Já jako učitel: profesní sebepojetí studenta učitelství. Brno: Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8030-2015
Procházka, M., Paroubková, A., & Šimerová, K. (2019). Sociální pedagog. In M. Najmonová, K. Faltová, M. Garabiková-Pártlová, M. Faltová, J. Hynek, E. Nevoralová, R. Falta …, & M. Váchová, Školní poradenské pracoviště v praxi. České Budějovice: Pedagogická fakulta JU.
Spilková, V. et al. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Steinberg, L. (2010). A behavioral scientist looks at the science of adolescent brain development. Brain and Cognition, 72(1), 160–164. https://doi.org/10.1016/j.bandc.2009.11.003
Šafářová, M. (2002). Rizikové chování v adolescenci. In V. Smékal & P. Macek (Eds.), Utváření a vývoj osobnosti. Psychologické, sociální a pedagogické aspekty (pp. 191–208). Brno: Barrister & Principal studio.
Šeďová, K. (2007). Proces kvalitativního výzkumu a jeho plánování. In Švaříček, R., & Šeďová, K., et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (pp. 51–81). Praha: Portál.
Šeďová, K. (2009). Tiché partnerství: vztahy mezi rodiči a učitelkami na prvním stupni základní školy. Studia Paedagogica, 14(1), 27–52.
Štech, S. (2015). Školní socializace, disciplinizace a prevence rizikového chování. In M. Miovský, L. Skácelová, J. Zapletalová, P. Novák, M. Barták, & P. Bártík, P. et al., Prevence rizikového chování ve školství (pp. 145–152). Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze v Nakladatelství Lidové noviny.
Rabušicová, M., Šeďová, K., Trnková, K., & Čiháček, V. (2004). Škola a (versus) rodina. Brno: Masarykova univerzita.
Telka, L. (Ed.). (2003). Programy profilaktyki uzależnień z doświadczeń autorow. Katowice: Biblioteha Pracownika Socialnego, Śląsk Wydawnictwo naukowe.
Urbánek, P. (2005). Vybrané problémy učitelské profese: Aktuální analýza. Liberec: Technická univerzita v Liberci, Fakulta pedagogická.
Vališová, A. (Ed.). (1999). Autorita ve výchově. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum.
Vítečková, M., & Gadušová, Z. (2015). Vysokoškolské studium učitelství z pohledu začínajícího učitele a identifikace jeho problematických oblastí. Edukácia, 1(1), 266–275.
Vítečková, M., Procházka, M., Gadušová, Z., & Stranovská, E. (2016a). Identifying novice teacher needs – the basis for novices’ targeted support. In G. Chova, L. Martínez, & C. Torres, ICERI2016 Proceedings (pp. 7731–7738). Valencia: IATED Academy. https://doi.org/10.21125/iceri.2016.0772
Vítečková, M., Procházka, M., Gadušová, Z., & Stranovská, E. (2016b). Teacher at the start of his career and his personal needs. In M. Flégl, M. Houška, & I. Krejčí (Eds.), Proceedings of the 13th international conference efficiency and responsibility in education (pp. 624–632). Praha: Czech University of Life Sciences Prague.
Vítečková, M. (2018). Začínající učitel: jeho potřeby a uvádění do profese. Brno: Paido.
Wong, M. M., Brower, K. J., & Zucker, R. A. (2011). Sleep problems, suicidal ideation, and self-harm behaviors in adolescence. Journal of Psychiatric Research, 45(4), 505–511. https://doi.org/10.1016/j.jpsychires.2010.09.005
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2021 Miroslav Procházka