Odlišné světy učitelů a rodičů: interakce s rodiči jako zdroj stresu učitele

Veronika Pavlas Martanová, Olga Konůpková

Abstrakt

Cílem této empirické studie je popsat, jaké faktory identifikovali učitelé
základních škol jako zdroj stresu v kontaktu s rodiči. V první části mapuje výzkumné
aktivity v oblasti učitelského stresu v posledních desetiletích. Ve druhé části se za-
bývá metodologií výzkumu – tematickou analýzou dat a popisem vzorku responden-
tů (45 rozhovorů z 12 ZŠ). Ve třetí části jsou prezentovány výsledky šetření, čtvrtá
část je věnována diskusi a pátá část praktickým doporučením. Studie naznačuje, že
na pozadí teorie stojí učitelská kauzalita potíží dítěte (učitel viní rodiče – jedná se
o obranu proti vlastnímu stresu). Centrální kategorií zdroje stresu je vzájemná ko-
munikace a některé její aspekty: míra komunikace, její obsah a směr, vyváženost sil
při komunikaci a její dokumentace. „In vivo“ pak vzniká termín „rodič-prudič“, v němž
se násobí nevhodná míra (příliš často), obsah (emocionálně a kriticky) i směr ko-
munikace (od rodiče ke škole) s nežádoucí podporou ze strany institucí a nutností
vše dokumentovat. „Rodič-prudič“ je koncentrátem učitelského stresu. Většina námi
popisovaných stresorů v komunikaci s rodiči se objevuje již ve studiích publikova-
ných po roce 2000, přínos studie je spíše v popisu vzájemného vztahu jevů a jejich
prohlubování. Jsou formulována praktická doporučení: témata vztah rodiny a školy
a komunikace v zátěžových situacích pro pregraduální studium, zavádění supervize
do škol a systémová podpora učitelů.

Klíčová slova

učitel; stres; komunikace s rodiči; syndrom vyhoření

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Boyatzis, R. E. (1998). Transforming qualitative information: Thematic analysis and code development. Thousand Oaks: Sage Publications.

Brackett, M. A., Palomera, R., Mojsa Kaja, J., Reyes, M. R., & Salovey, P. (2010). Emotion-regulation ability, burnout, and job satisfaction among British secondary-school teachers. Psychology in the Schools, 47(4), 406–419.

Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative research in psychology, 32, 77–101. https://doi.org/10.1191/1478088706qp063oa

Farber, B. A. (1982a). Teacher burnout: assumptions, myths, and issues. New York: Teachers College, Columbia University.

Farber, B. A. (1982b). Stress and burnout: implications for teacher motivation. Paper presented at the Annual meeting of the American educational research association, New York: Teachers College, Columbia University.

Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Praha: Člověk v tísni.

Fink, G. (2010). Stress Science: Neuroendocrinology. Amsterdam; Boston: Academic Press.

Hargreaves, A., & Lasky, S. (2004). The parent gap: The emotional geographies of teacher-parent relationships. In F. Hernandez & I. F. Goodson (Eds.), Social geographies of educational change. (s. 103–122). Springer: Dordrecht.

Holeček, V., Jiřincová, B., & Miňhová, J. (2001). Faktory ohrožení osobnosti učitele. In E. Řehulka & O. Řehulková (Eds.), Učitelé a zdraví 3 (s. 51–57). Brno: Pavel Křepela.

Kebza, V., & Šolcová, I. (2008). Hlavní koncepce psychické odolnosti. Československá psychologie, 52(1), 1.

Keyes, C. R. (2002). A way of thinking about parent/teacher partnerships for teachers. International Journal of Early Years Education, 10(3), 177–191.

Kohoutek, R., & Řehulka, E. (2011) Stresory učitelů základních a středních škol v České republice (zejména stresory způsobené učitelům žáky). In E. Řehulka (Ed.), Škola a zdraví pro 21. století (s. 105–117). Brno: Masarykova univerzita.

Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada Avicenum.

Kyriacou, Ch. (2004). Klíčové dovednosti učitele: cesty k lepšímu vyučování. Praha: Portál.

Lasky S. (2000). The cultural and emotional politics of teacher–parent interactions. Teaching and Teacher Education, 16(8), 843–860. https://doi.org/10.1016/S0742-051X(00)00030-5

Marek, T., Schaufeli, W. B., & Maslach, C. (2017). Professional burnout: Recent developments in theory and research. New York: Routledge.

Maslach, C., Jackson, S. E., & Leiter, M. P. (1996). Maslach burnout inventory manual. Palo Alto Consulting Psychologists Press.

Mlčák, Z. (1999). K teoretickému a výzkumnému paradigmatu psychické, zátěže učitelů. In E. Řehulka & O. Řehulková (Eds.), Učitelé a zdraví 2 (s. 107–121). Brno: Pavel Křepela.

Paulík, K. (1998). Co obtěžuje učitele různých typů škol. In E. Řehulka & O. Řehulková (Eds.), Učitelé a zdraví 1 (s. 35–40). Brno: Psychologický ústav (Akademie věd ČR).

Plichtová, J. (1996). Obsahová analýza a jej možnosti využitia v psychológii. Československá Psychologie, 40(4), 304–314.

Pohnětalová, Y. (2015). Vztahy školy a rodiny: případové studie. Hradec Králové: Gaudeamus.

Ptáček, R., Vňuková, M., Raboch, J., Smetáčková, I., Harsa, P., & Švandová, L. (2018). Syndrom vyhoření a životní styl učitelů českých základních škol. Česká a Slovenská psychiatrie, 114(5), 199–204.

Rabušicová, M., Šeďová, K., Trnková, K., & Čiháček, V. (2004). Škola a (versus) rodina. Brno: Masarykova univerzita.

Selye, H. (1966). Život a stres. Bratislava: Obzor.

Shirom, A., & Melamed, S. (2006). A comparison of the construct validity of two burnout measures in two groups of professionals. International Journal of Stress Management, 13(2), 176–189. https://doi.org/10.1037/1072-5245.13.2.176

Smetáčková, I., Viktorová, I. Pavlas Martanová, V., Štech, S., & Ptáček, R. (2018, v tisku). Vztah syndromu vyhoření, copingových strategií a self-efficacy mezi vyučujícími na českých základních školách. Československá psychologie.

Smetáčková, I., Vondrová, E., & Topková, P. (2017). Zvládání stresu a syndrom vyhoření u učitelek a učitelů ZŠ. E-Pedagogicum, I, 59–75.

Strauss, A. L., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.

Štech, S., & Viktorová, I. (1992). Rodičovské pohledy na školu a vztah dětí k ní. In Pražská skupina školní etnografie, Co se v mládí naučíš… (s. 144–163). Praha: PedF UK.

Štech, S., & Viktorová, I. (2001). Vztah rodiny a školy – hledání dialogu. In Z. Kolláriková & B. Pupala (Eds.), Předškolní a primární pedagogika (s. 57–94). Praha: Portál.

Štětovská, I., & Skalníková, M. (2004). Sociální opora v kontextu proměn role učitele. In A. Vališová,

M. Rymeš, & K. Riegel (Eds.), Rozvoj české společnosti v Evropské unii IV (s. 105–119). Praha: Matfyzpress.

Urbanovská, E., & Kusák, P. (2005). Syndrom vyhoření ve vztahu k vnímání pracovní zátěže. In E. Řehulka (Ed.), Psychologické otázky výchovy, vzdělávání a poradenství (s. 101–115). Olomouc: PedF UP.

Urbanovská, E. (2011). Profesní stresory učitelů a syndrom vyhoření. In E. Řehulka (Ed.), Škola a zdraví 21: Výchova ke zdravotní gramotnosti (s. 309–322). Brno: Munipress.

Židková, Z., & Martinková, J. (2003). Psychická zátěž učitelů základních škol. České pracovní lékařství, 3, 6–10.

https://doi.org/10.5817/PedOr2019-2-223


Copyright (c) 2019 Veronika Pavlas Martanová, Olga Konůpková

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.