Zastánce jako klíčový hráč v eliminaci šikany
Roč.29,č.2(2019)
naci šikany. Cílem příspěvku je na základě kvalitativního výzkumu co nejdetailněji
zachytit charakterové vlastnosti a přepokládané vlivy prostředí zastánců v šikaně.
Jde především o vlastnosti související s prosocialitou a situační vlivy, které spoluur-
čují míru „odvahy zastat se“. Výběrovým souborem kvalitativního výzkumu byly tři
skupiny respondentů. První skupinou byli žáci a žákyně v rané adolescenci ve věku
11–13 let (5 respondentů). Nominace zastánců vycházela ze dvou hlavních kritérií
definice šikany. Zastánce byl definován jako osoba, jež se zastává těch, kterým ně-
kdo ubližuje a nemohou/neumí se bránit. Kvalitativní studie sledovala, jak percipují
zastánci své projevy spojené se zastáváním se viktimizovaných spolužáků a se zasta-
vováním šikany. Další skupinou respondentů byli rodiče zastánců (11 respondentů)
a třetí skupinou potom třídní učitelé zastánců (12 respondentů). Výzkumným zámě-
rem bylo zjistit, jak vnímají rodiče své děti v roli zastánce z hlediska jejich prosoci-
ality a sociálních vztahů (uvnitř rodiny, s vrstevníky). Důležitým zjištěním také bylo,
jak konkrétní projevy pomoci a zastávání se druhých vnímají třídní učitelé zastánců.
Po prostudování dat se ukázala jako vhodná aplikace analytické metody tematické
analýzy. Výsledky naznačují, že zastánci v šikaně se snaží aktivně spoluvytvářet po-
zitivní klima třídy. Většinou jsou k tomu vybaveni i řadou nezbytných osobnostních
charakteristik a dovedností. Těmto žákům se také dostává všemožné podpory z širo-
ké sociální sítě, ve které se pohybují (např. od rodičů a učitelů).
šikana; zastánci v šikaně; prosocialita
Belacchi, C., & Farina, E. (2010). Prosocial/hostile roles and emotion comprehension in preschoolers. Aggressive Behavior, 36(3), 371–389. https://doi.org/10.1002/ab.20361">https://doi.org/10.1002/ab.20361
Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77–101. https://doi.org/10.1191/1478088706qp063oa">https://doi.org/10.1191/1478088706qp063oa
Craig, W., Harel-Fisch, Y., Fogel-Grinvald, H., Dostaler, S., Hetland, J., Simons-Morton, B., Pickett, W. (2009). A cross-national profile of bullying and victimization among adolescentsin 40 countries. HBSC Violence & Injuries Prevention Focus Group; HBSC Bullying Writing Group.
Čáp D. (2014). Šikana ve školní třídě. In Rizikové chování v dospívání (s. 151–161). Praha: Triton.
Dodge, K. A. & Coie, J. (1987). Social-information-processing factors in reactive and proactive aggression in children’s peer groups. Journal of Personality and Social Psychology, 53, 1146–1158. https://doi.org/10.1037/0022-3514.53.6.1146">https://doi.org/10.1037/0022-3514.53.6.1146
Eisenberg, N., & Mussen, P. H. (1989). The roots of prosocial behavior in children. Cambridge: Cambridge University Press.
Feigenberg, L. F., King, M. S., Barr, D. J., & Selman, R. L. (2008). Belonging to and exclusion from the peer group in schools: Influences on adolescents’ moral choices. Journal of Moral Education, 37(2), 165–184. https://doi.org/10.1080/03057240802009306">https://doi.org/10.1080/03057240802009306
Feshbach, N. D., & Feshbach, S. (1982). Empathy training and the regulation of aggression: Potentialities and limitations. Academic Psychology Bulletin, 4, 399–413.
Gini, G. (2006): Social cognition and moral cognition in bullying: What’s wrong? Aggressive Behavior, 32(6), 528–539. https://doi.org/10.1002/ab.20153">https://doi.org/10.1002/ab.20153
Gini, G., Albiero, P., Benelli, B., & Altoe, G. (2008). Determinants of adolescents’ active defending and passive bystanding behavior in bullying. Journal of Adolescence, 31, 93–105. https://doi.org/10.1016/j.adolescence.2007.05.002">https://doi.org/10.1016/j.adolescence.2007.05.002
Havlínová, M., & Kolář, M. (2001). Sociální klima v prostředí základních škol ČR. Výzkumná studie MŠMT. Praha: MŠMT.
Hogan, R. (1969). Development of an empathy scale. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 33, 307–316. https://doi.org/10.1037/h0027580">https://doi.org/10.1037/h0027580
Janošová, P. (2011). Šikana a vyčleňování žáků na základní škole. Liberec: Technická univerzita v Liberci, Centrum dalšího vzdělávání.
Janošová, P., Kollerová, L., & Zábrodská, K. (2014). Školní šikana v současnosti – její definice a operacionalizace. Československá psychologie, 58(4), 368–377.
Janošová, P., Kollerová, L., & Soukup, P. (2018). Defending in school bullying: Personality traits of extraversion, agreeableness, and neuroticism play a role. Československá psychologie, 62(5), 432–446.
Janošová, P. (2016a). Definování šikany. In P. Janošová, L. Kollerová, K. Zábrodská, J. Kressa, & M. Dědová, Psychologie školní šikany (s. 25–40). Praha: Grada.
Janošová, P. (2016b). Je šikana „cool“? Nadřazená emoční nezúčastněnost u šikanujících žáků. In P. Janošová, L. Kollerová, K. Zábrodská, J. Kressa, & M. Dědová, Psychologie školní šikany (s. 106–127). Praha: Grada.
Janošová, P. (2016c). Ambivalentní protagonisté: Kdo jsou „šikanující zastánci“? (ekologický přístup). In P. Janošová, L. Kollerová, K. Zábrodská, J. Kressa, & M. Dědová, Psychologie školní šikany (s. 265–294). Praha: Grada.
Kaukiainen A., Björkqvist, K., Lagerspetz, K. M. J., Österman, K., Rothberg, S., Ahlbom, A., & Salmivalli, C. (1999). The relationships between social intelligence, empathy, and different types of aggression. Aggessive Behavior, 25, 81–89. https://doi.org/10.1002/(SICI)1098-2337(1999)25:2<81::AID-AB1>3.0.CO;2-M">https://doi.org/10.1002/(SICI)1098-2337(1999)25:2<81::AID-AB1>3.0.CO;2-M
Kärnä, A. (2012). Effectivennes of the KiVa antibullying program. Turku: Turun Yliopiston Julkaisuja Annales Universitatis Trkuensis.
Kollerová, L., & Janošová, P. (2016). Prosociální chování ke spolužákům: role rodiny. Československá psychologie, 60, Supplement 1.
Kollerová, L., Janošová, P., & Říčan, P. (2015). Moral motivation in defending classmates victimized by bullying. European Journal of Developmental Psychology, 12(3), 297–309. https://doi.org/10.1080/17405629.2015.1006125">https://doi.org/10.1080/17405629.2015.1006125
Kolář, M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha, Portál.
Kressa, J. (2017). Sociální role „zastánce“ jako významný faktor k eliminaci šikany na ZŠ (Disertační práce). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta.
Lonigro A., Laghi F., Baiocco R., & Baumgartner E. (2013). Mind reading skills and empathy: Evidence for nice and nasty ToM behaviours in school-aged children. Journal of Child and Family Studies, 23, 581–590. https://doi.org/10.1007/s10826-013-9722-5">https://doi.org/10.1007/s10826-013-9722-5
Meter, D., J., & Card, N., A. (2015). Effects of defending: The longitudinal relations among peer-perceived defending of victimized peers, victimization, and liking. Social development, 24(4), 734–747. https://doi.org/10.1111/sode.12129">https://doi.org/10.1111/sode.12129
Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních (č. j. MSMT-21149/2016). Dostupné z: www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a pokyny.
Mull, M. S., & Evans, E. M. (2010). Did she mean to do it? Acquiring a folk theory of intentionality. Journal of Experimental Child Psychology, 107, 207–228. https://doi.org/10.1016/j.jecp.2010.04.001">https://doi.org/10.1016/j.jecp.2010.04.001
Olweus, D. (1978). Aggression in the schools: Bullies and the whipping boys. Washington: Hemisphere Press.
Pajares, F. (2006). Self-efficacy během dětství a adolescence – doporučení pro učitele a rodiče. Dostupné z: http://web.ff.cuni.cz/~hosksaff/Pajares_preklad1.pdf
Philippová, L., & Janošová, P. (Eds.). (2009). Šikana jako etický, psychologický a pedagogický problém. Brno: Tribun.
Penner, L. A., & Finkelstein, M. A. (1998). Dispositional and structural determinants of volunteerism. Journal of Personality and Social Psychology, 74, 525–537. https://doi.org/10.1037/0022-3514.74.2.525">https://doi.org/10.1037/0022-3514.74.2.525
Penner, L. A., Fritzsche, B. A., Craiger, J. P., & Freifeld, T. R. (1995). Measuring the prosocial personality. In J. Butcher & Spielberger C. D., Advances in personality assessment (s. 147–163). Hillsdale: LEA.
Pöyhönen, V., Juvonen, J., & Salmivalli, C. (2010). What does it take to stand up for the victim of bullying? The interplay between personal and social factors. Merrill–Palmer Quarterly, 56(2), 143–163. https://doi.org/10.1353/mpq.0.0046">https://doi.org/10.1353/mpq.0.0046
Premack, D., & Woodruff, G. (1978). Does the chimpanzee have a theory of mind? Behavior Brain Sciences, 1, 515–526. https://doi.org/10.1017/S0140525X00076512">https://doi.org/10.1017/S0140525X00076512
Reijntjes, A., Vermande, M., Olthof, T., Goossens, F. A., Aleva, L., & van der Meulen, M. (2016). Defending victimized peers: Opposing the bully, supporting the victim, or both? Aggressive behavior, 42(6), 585–597.
Říčan, P. (1995). Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál.
Salmivalli, C., Lagerspetz, K., Björkqvist, K., Österman, K., & Kaukiainen, A. (1996). Bullying as a group process: participant roles and their relations to social status within the group. Aggressive Behavior, 22, 1–15. https://doi.org/10.1002/(SICI)1098-2337(1996)22:1<1::AID-AB1>3.0.CO;2-T">https://doi.org/10.1002/(SICI)1098-2337(1996)22:1<1::AID-AB1>3.0.CO;2-T
Salmivalli, C., Kaukiainen, A., Kaistaniemi,L., & Lagerspetz, K. (1999). Self-evaluated self-esteem, peer evaluated self-esteem and defensive egotism as predictors of adolescents’ participation in bullying situations. Personality and Social Psychology Bulletin, 25, 1268–1278. https://doi.org/10.1177/0146167299258008">https://doi.org/10.1177/0146167299258008
Sampson, R. J., Raudenbush, S., & Earls, F. (1997). Neighborhoods and violent crime: A multilevel study of collective efficacy. Science, 277, 918–924. https://doi.org/10.1126/science.277.5328.918">https://doi.org/10.1126/science.277.5328.918
Sapouna, M. (2010). Collective efficacy in the school context: Does it help explain victimization and bullying among Greek primary and secondary school students? Journal of Interpersonal Violence, 25(10), 1912–1927. https://doi.org/10.1177/0886260509354509">https://doi.org/10.1177/0886260509354509
Thornberg, R. (2013). School bullying as a collective action: Stigma processes and identity struggling. Children & Society, 29(4), 310–320. https://doi.org/10.1111/chso.12058">https://doi.org/10.1111/chso.12058
Torsheim, T., Samdal, O., Rasmussen, M., Freeman, J., Griebler, R., & Dür, W. (2012). Cross-national measurement invariance of the teacher and classmate support scale. Social indicators research, 105(1), 145–160. https://doi.org/10.1007/s11205-010-9770-9">https://doi.org/10.1007/s11205-010-9770-9
Vágnerová, M. (2016). Význam sociálních podnětů pro rozvoj empatie a mentalizace u dětí aneb Dívej se mi do očí. Pedagogika, 66(1), 83–92.
Vašutová, M. (2008). Děti se specifickými vývojovými poruchami učení a chování a násilí ve školním prostředí. Ostrava: Ostravská univerzita.
Warden, D., & Mackinnon, S. (2003). Prosocial children, bullies and victims: An investigation of their sociometric status, empathy and social problem-solving strategies. British Journal of
Developmental Psychology, 21, 367–385. Williams, K. R., & Guerra, N. G. (2007). Prevalence and predictors of internet bullying. Journal of Adolescent Health, 41(6), 14–21.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2019 Jiří Kresa