Odlišné sociální klima učitelských sborů ZŠ v rozmanitých podmínkách práce školy

Jitka Jursová, Petr Urbánek, Markéta Váchová

Abstrakt

Cílem empirické studie je v kontextu zjištěných parametrů sociálního kli-
matu identifikovat a popsat shody a rozdíly mezi vybranými učitelskými sbory ZŠ
v jejich charakteristikách a fungování. Jde tedy o hledání příčin zjištěných hodnot kli-
matu učitelského sboru v konfrontaci evidentních znaků učitelského sboru se znaky,
jejichž vliv je méně zjevný, skrytý. Výzkumný postup směřuje od kvantitativního vý-
zkumu, z něhož byla využita získaná data jako východiska, k procedurám kvalitativní-
ho výzkumu. Z typologického výběru vzešly dvě dvojice učitelských sborů základních
škol. První dvojice s krajně odlišnými (příznivými a nepříznivými) a druhá s obdob-
nými (příznivými) hodnotami sociálního klimatu. Analýze byly podrobeny způsoby
sdílení vize a fungování školy, styl vedení a jeho geneze, mezilidské vztahy a komuni-
kace, angažovanost učitelů a její podpora. Na příkladu vybraných učitelských sborů
se ukazuje, že i přes srovnatelné hodnoty jejich sociálního klimatu se školy mohou
lišit v organizaci a vytváření podmínek práce. Jako nápadné se ukázaly zejména roz-
díly v pedagogickém vedení, a to i u dvojice podobných škol. Klíčovým atributem pro
optimální fungování vedení se ukazuje být soulad stylu vedení se specifiky každého
jednotlivého učitelského sboru. Za zásadní pro kvalitu sociálního klimatu sboru lze
považovat vytvářenou shodu na hlavních principech chodu školy, sdílení jasné vize
rozvoje, podporující styl vedení a cílevědomě vytvářený prostor pro práci učitele.
Způsoby, jak dosáhnout optimálního sociálního klimatu sboru, se mohou lišit a vy-
tvářejí ve specifických podmínkách života každé školy zcela originální a komplikova-
ný organismus.

Klíčová slova

základní škola; učitelský sbor; sociální klima; kvalitativní výzkum; komparace

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Bergman, M. M. (2011). O nezbytnosti třetí generace ve smíšeném designu, teorii a výzkumu: o překonávání nekompatibility kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pedagogická orientace, 21(4), 457–473.

Brücknerová, K., & Novotný, P. (2017). Trust within teaching staff and mutual learning among teachers. Studia paedagogica, 22(2), 67–95. https://doi.org/10.5817/SP2017-2-5

Bush, T., & Glover, D. (2014). School leadership models: what do we know? School Leadership & Management, 34(5), 553–571. https://doi.org/10.1080/13632434.2014.928680

Čech, T. (2011). Mobbing jako negativní fenomén v prostředí základních škol. Brno: Masarykova univerzita.

Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola: vícepřípadová studie. Praha: Karolinum.

Dvořák, D. (2011). Pedagogické vedení školy: hledání zdrojů a obsahu pojmu. Orbis scholae, 5(3), 9–25. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.72

Dvořák, D., Urbánek, P., & Starý, K. (2014). High autonomy and low accountability: Case study of five Czech schools. Pedagogická orientace, 24(6), 919–940. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-6-919

Dvořák, D., Starý, K., & Urbánek, P. (2015). Malá škola po pěti letech: proměny školy v době reformy. Pedagogická orientace, 25(1), 9–31. https://doi.org/10.5817/PedOr2015-1-9

Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.

Gavora, P. (2015). Obsahová analýza v pedagogickom výskume: pohľad na jej súčasné podoby. Pedagogická orientace, 25(3), 345–371. https://doi.org/10.5817/PedOr2015-3-345

Grecmanová, H., Dopita, M., Kantorová, J., Skopalová, J., & Chvál, M. (2013). Organizační klima fakult připravujících učitele. Olomouc: UP v Olomouci.

Grissom, J. A., & Loeb, S. (2011). Triangulating principal effectiveness: How perspectives of parents, teachers and assistent principals identify the central importance of managerial skills. American Education Research Journal, 48(5), 1091–1123. https://doi.org/10.3102/0002831211402663

Grissom, J. A., Loeb, S., & Master, B. (2013). Effective instructional time use for school leaders: Longitudinal evidence from observations of principals. Educational Researcher, 42(8), 433–444. https://doi.org/10.3102/0013189X13510020

Halpin, A. W., & Croft, D. B. (1963). The organizational climate of schools. Chicago: Midwest Administration Center.

Harris, A., & Chapman, C. (2002). Democratic leadership for school improvement in challenging context. International Electronic Journal for Leadership in Learning, 6(9),1–12.

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Ježek, S. (2003). Možnosti konceptualizace školního klimatu. In S. Ježek (Ed.), Psychosociální klima školy I (s. 2–3). Brno: Masarykova univerzita.

Kirkbride, P. (2006). Developing transformational leaders: The full range leadership model in action. Industrial and Commercial Training, 38(1), 23–32. https://doi.org/10.1108/00197850610646016

Koťátková, S. (2009). Kvalita sociálního klimatu a potřeby učitelek mateřských škol. Studia paedagogica, 14(2), 69–84.

Kottkamp, R. B., Mulhern, J. A., & Hoy, W. K. (1987). Secondary school climate – a revision of the OCDQ. Educational Administration Quarterly, 23(3), 31–48. https://doi.org/10.1177/0013161X87023003003

Lašek, J. (1995). Prvé skúsenosti s meraním klímy v škole a učiteľskom zbore. Pedagogická revue, 47(1, 2), 43–50.

Lašek, J. (2001). Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus.

Lazarová, B. (Ed.) (2011). Pozdní sběr: o práci zkušených učitelů. Brno: Paido.

Leithwood, K. (2005). Educational leadership: A review of research. Philadelphia: LSC, Temple University.

Leithwood, K., Day, C., Sammons, P., Harris, A., & Hopkins, D. (2006). Seven strong claims about successful school leadership. Nottingham: National College for School Leadership.

Leithwood, K., & Jantzi, D. (2008). Linking leadership to student learning: The contributions of leader efficacy. Educational Administration Quarterly, 44(4), 496–528. https://doi.org/10.1177/0013161X08321501

Lukas, J. (2009). Vztahy mezi učiteli a řediteli na základních školách – přehled relevantních výzkumů. Studia paedagogica, 14(1), 127–145.

Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. Zlín: FHS UTB.

Mareš, J. (2001). Sociální klima školy. In J. Čáp & J. Mareš, Psychologie pro učitele (s. 581–596). Praha: Portál.

Mareš, J. (2003). Zamyšlení nad pojmem klima školy. In Ježek, S. (ed.) Psychosociální klima školy I (s. 87–98). Brno: Masarykova univerzita.

Mareš, J. (2015). Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika, 65(2), 113–142.

May, H., Huff, J., & Goldring, E. (2012). A longitudinal study of principals’ activities and student performance. School Effectiveness and School Improvement, 23(4), 1–23.

Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.

Novotný, P., & Brücknerová, K. (2016). Informální mezigenerační učení v učitelských sborech: rozdíly v zapojení generací do učebních interakcí. Orbis scholae, 10(1), 11–33. https://doi.org/10.14712/23363177.2016.12

Pietarinen, J., & Meriläinen, M. (2008). Aktivní a pasivní fáze kariéry učitele v kontextu malotřídní školy. Studia paedagogica, 13(1), 65–83.

Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., … Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita.

Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., & Zounek, J. (2003). K základům úspěchu v řízení škol: o práci ředitelů škol s vizí. In Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, U 8 (s. 87–102). Brno: Masarykova univerzita.

Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., Sedláček, M., & Zounek, J. (2004). Vnitřní a vnější souvislosti fungování školy a její kultury. In Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, U 9 (s. 47–58). Brno: Masarykova univerzita.

Pol, M. (2007). Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita.

Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Úvod do studia oboru. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.

Rozkovcová, A., & Novotová, J. (2018, v tisku). Styly vedení školy a sociální klima učitelských sborů základních škol. Orbis Scholae, 12(3).

Schründer-Lenzen, A. (2013). Triangulation – ein Konzept zur Qualitätssicherung von Forschung. In B. Friebertshäuser, A. Langer, & A. Prengel, A. (Eds.), Handbuch. Qualitative Forschungsmethoden in der Erziehungswissenschaft (s. 149–158). Weinheim: Beltz Juventa.

Sedláček, R. (2011). Pedagogické vedení školy v pojetí ředitelů základních škol. Orbis scholae, 5(3), 27–42. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.76

Spilková, V., & Vašutová, J. (Eds.). (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: PedF UK.

Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., & Duschinská, K. (2012). Profesní rozvoj učitelů. Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Karolinum.

Sun, M., Frank, K. A., Penuel, W. R., & Kim, C. M. (2013). How external institutions penetrate schools through formal and informal leaders. Educational Administration Quartely, 49(4), 610–644. https://doi.org/10.1177/0013161X12468148

Švaříček, R., & Šeďová, K., et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.

Švaříček, R. (2009). Pomluvy jako mikropolitická strategie učitelů základní školy. Studia paedagogica, 14(1), 87–108.

Trojan, V. (2018). Pedagogický proces a jeho řízení. Praha: Wolters Kluwer.

Urbánek, P. (2006). Klima učitelských sborů ZŠ: empirická zjištění. In Kocurová, M. (Ed.). Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu. Sborník příspěvků 14. konference ČAPV. Plzeň: PedF ZČU. Dostupné z http://www.kpg.zcu.cz/capv/HTML/105/default.htm

Urbánek, P. (2008). Klima učitelského sboru v případové studii základní školy. Orbis scholae, 3(3), 87–106.

Urbánek, P. (2011). Učitelské sbory základních škol: dvě odlišné profesní subkultury. In E. Walterová (Ed.), Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 269–294). Praha: Karolinum.

Urbánek, P., Dvořák, D., & Starý, K. (2014). Dynamika sociálního klimatu učitelských sborů v době reformy. Orbis scholae, 8(1), 65–78. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.5

Urbánek, P., Picek, J, Jursová, J., Novotová, J., Picková, H., & Rozkovcová, A. (2017). Výzkum učitelských sborů ZŠ: potenciál výběrových šetření, problematika výběru a vstupu do terénu. In I. Žlábková (Ed.), Sborník konference ČAPV. České Budějovice: PF JU.

Urbánek, P. (2018). Učitelský sbor české základní školy. Orbis Scholae, 12(3).

Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.

Vychopňová, T. (2017). Vedení lidí ve školách v kontextu teorie sociální moci. Lifelong learning, 7(3), 7–20.

https://doi.org/10.5817/PedOr2019-2-172


Copyright (c) 2019 Jitka Jursová, Petr Urbánek, Markéta Váchová

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.