Sdílení znalostí ve školním prostředí

Sdílení znalostí je kategorií, s níž operují různé obory, např. informatika, sociologie, psychologie, management. V pedagogice jde o relativně nový fenomén, který má své místo ve výzkumu a pedagogické teorii i v pedagogické praxi. Znalosti jsou sdíleny v různých školních prostředích. Znalosti sdílejí ve výuce učitelé a žáci i žáci mezi sebou. Na škole sdílejí znalosti učitelé s různými pedagogickými zkušenostmi. Sdílení je v tomto prostředí nástrojem rozvoje kompetencí učitelů, a tím i předpokladem inovací na škole. Ve svém důsledku se sdílení znalostí mezi učiteli promítá do úrovně kvality školy. Na sdílení znalostí se připravují budoucí učitelé spoluprací se svými vzdělavateli. Významnou úlohu ve sdílení znalostí mezi vzdělavateli a studenty má propojování pedagogické teorie a praxe. Podstatou sdílení je společné řešení úkolu nebo problému dvěma či více subjekty. Hlavními složkami procesu sdílení jsou společné cíle subjektů a jejich společná činnost. Do sdílení vstupují subjekty se znalostmi, které jsou obsahově shodné (resp. velmi podobné), ale i se svými specifickými znalostmi. Při tom dochází ke slaďování společných i individuálních cílů a k vzájemnému učení.